|
|
Logická tvorba pojmů v rámci Natorpova rozvinutí syntetické funkce rozumu a její vliv na chápání pojmu čísla
Janda, Pavel ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Základní linie mé práce je založena na sledování kritického postoje Paula Natorpa k založení formální logiky. Natorp se snaží najít střední cestu mezi psychologismem a odhlížením moderní logiky od založení jednotlivých pojmů, které logika přijímá jako předem dané. Daný úkol se snaží vyřešit navázáním na Kantův systém transcendentální logiky a rozvojem syntetické funkce rozumu, ve které hraje jednu z nejdůležitějších rolí kvantita a číslo. V mé práci si kladu dva úkoly. Zaprvé se snažím podpořit Natorpovu argumentaci o nutnosti zabývat se logickou povahou vzniku pojmů. Druhým úkolem je snaha odvrátit největší nebezpečí celé teorie, které plyne z toho, že i když Natorp psychologismus výslovně odmítl, jeho pojetí syntetické funkce by z pohledu moderní logiky definici psychologismu splňovalo. Proto se snažím ukázat, že některé části Natorpovy teorie mohou být zachovány bez obav z nařčení z psychologismu.
|
|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Entropická degenerace demokracie a její modelování
Bernat, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Demokracie je vždy začleněna v diskurzech nad tématem svobody a je téměř vždy pokládána za nedílnou součást společenského uspořádání. V tomto kontextu se jedná o vyvážení svobody a moci. Takové diskurzy však nahlížejí na demokracii coby ideál a reálná politická aplikace demokracie mnohdy naráží na vlivy a společenské bariéry s degenerativním charakterem. Tyto bariéry ponechávají pouze formální torzo pod zástěrkou demokratických principů. Tato práce rozkrývá vlivy a bariéry, které narušují aplikaci ideálu demokracie. V souvislosti s tím nelze opomenout technologický vývoj, s nímž se mění dynamika společenského, potažmo politického řádu. Na základě informací o tom, jakou hrozbu představují degenerativní vlivy na demokracii, hledá práce takové atributy, na jejichž základě je možné zkonstruovat model degenerace demokracie.
|
|
|
Přirozený a umělý život
Noska, Martin ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce pojednává o podobnosti a rozdílnosti přirozeného a umělého života, přičemž kombinuje filosofický a informatický pohled na tuto problematiku. Aplikací principů evoluce na umělý život jsou ukázány perspektivy, k nimž tato forma života může směřovat a důsledky tohoto vývoje pro člověka. Lidské dějiny obsahují řadu snah po sestrojení umělých tvorů, ovšem tento sen se stal realitou až spolu s digitálními počítači. I když umělý život je postavený jiných principech než život přirozený, nelze jej chápat jako protiklad, ale spíše jako doplněk k již existujícím životním formám na Zemi. Lze také uvažovat o symbióze umělých a přirozených prvků a vzniku hybridních forem, které budou kombinovat vlastnosti z obou světů. Umělý život není závislý na biologických cyklech a jeho vývoj může probíhat výrazně rychleji a má potenciál překonat nutnost zániku, zakódovanou ve všech biologických entitách. Co se týká podobnosti strojového a přirozeného myšlení, lze mezi nimi vysledovat řadu odlišností. Strojová inteligence má však potenciál prostřednictvím počítačových sítí vytvářet např. kolektivní umělou inteligenci, výrazně přesahující úroveň jednotlivých entit. Jednoduché formy umělého života, které lze v současnosti identifikovat, se budou v následujících desetiletích dále rozvíjet a postaví lidstvo před řadu dosud neřešených otázek (např. etických), které se tak stanou velmi aktuálními.
|
|
|
Neuroekonomie
Houdek, Petr ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá diskuzí, zda-li metody neurověd přinášejí v současnosti standardní ekonomii užitečné nástroje pro porozumění, předvídání a ideálně usměrňování chování člověka, jeho skupin a ekonomik. Na základě úvodní metodologické analýzy je uzavřeno, že užitečnost neuroekonomie je dosud především potenciální, jelikož není schopna zodpovědět podstatné otázky vně ekonomie lépe než dosavadní nástroje. Následně jsou shrnuty závěry některých výzkumů z oboru rozhodovací neurovědy v oblastech mezičasových voleb, rozhodování za rizika a nejistoty a v rámci strategických interakcí, resp. sociálních preferencí. Je ukázáno, že mnohé mohou nabízet parciální potvrzení konkrétních modelů a nebo mohou poskytnou inspiraci pro vytváření nových.
|
|
|
Příspěvek českého ekonomického myšlení k apriorismu v ekonomii
Vaverka, Tomáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Apriorismus v metodologii ekonomie je známý zejména jako specifická metoda rakouské školy, jejíž základní vymezení stanovil ve svém díle Human Action Ludwig von Mises a k níž se hlásí většina autorů, píšících v rakouské tradici. Méně rozšířené již je to, že z podobných filosofických základů jako Mises vycházel také český myslitel Karel Engliš při konstrukci své teleologie. Dalšímu vývoji Englišova učení v naší zemi, ale také vzájemnému hlubšímu obohacení s rakouskou ekonomickou školou zabránilo politické prostředí po roce 1948. O oživení tohoto spojení se pokusí tato práce. Jejím úkolem bude seznámit čtenáře s příspěvkem českých myslitelů Karla Engliše a Jana Loevensteina k metodologickému apriorismu v ekonomii, a také srovnání jejich koncepcí s pojetím apriorismu u některých myslitelů rakouské školy, především však s praxeologií L.v.Misese. Autor si klade za cíl zdůraznit některé přínosy a také výzvy, které mohou čeští myslitelé k apriorismu v ekonomii přiložit.
|
|
|
The invisible hand of market: Adam Smith and G. W. F. Hegel
Krištofóry, Tomáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Přes veškerou kritiku je Hayekova interpretace Smithovy neviditelné ruky jako metafory pro teorii spontánního řádu jediná dosud platná interpretace neviditelné ruky. Přestože si to v jeho díle všimlo jenom několik autorů, Hegel byl teoretikem spontánního řádu, konkrétně taky spontánního řádu tržního hospodářství, které prokazateně převzal od Adama Smithe. V Hegelě díle sa vyskytuje Smithova neviditelná ruka jako základ, ze kterého vzešla jeho logika ducha, která je proto obecnou teoriíu spontánního řádu, třebaže v metafyzickém vyznění. To, že byl teoretikom spontánního řádu, mu nezabránilo, aby byl intervencionistem. K tomu ho vedl jeho synoptický klam rozumu. Hegel se nikdy nepokoušel aplikovat tento klam na tržní hospodářství. To udělali až marxisté. Něktoří dnešní autoři identifikovali u Hegela teorii spontánního řádu (Sciabarra, Johnson, Cristi), ovšem jejich interpretace ještě nebyla adekvátní Hegelovým textům. Tak jako tito autoři popřeli Popperův a Hayekův nesprávný názor, že Hegel byl filosofem totalitarismu, tak je potřebné obohatit výzkumy novějších autorů o poznatky tohoto textu. Tady se zohledňuje ne to, co o něm napsali pozdější autoři, ale to, především to, co napsal samotný Hegel. Zároveň je předkládaný text pokusem hodnotit dějiny ekonomických teorií z hlediska Smithovy a Hegelovy metodologie.
|
|
| |
|
|
Účtování a vykazování zásob na příkladu konkrétního podniku
Pavlík, Jan ; Procházka, David (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na důležitou oblast v účetnictví ? na zásoby. Skládá se ze dvou větších celků. První část řeší problematiku zásob na teoretické úrovni. Je zde popsána definice, účtování, vykazování a evidence zásob obecně i podle platné české účetní legislativy. Druhá část se soustředí na konkrétní obchodní firmu. Na příkladu této firmy jsou popsány účetní postupy související se zásobami, které firma pořizuje, skladuje a prodává.
|
|
| |
host ::
RSS.