|
| |
|
|
Jak poznat "farmářské" jablko? Komunikace a utváření "farmářského" na trhu v Holešovicích
Čižmářová, Hana ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Ve své diplomové práci Jak poznat "farmářské" jablko? zkoumám způsob utváření Holešovického farmářského trhu. Vycházím z Actor-network theory, která vnímá jako činitele nejen lidi, ale i objekty a organizace. Tato teorie přikládá stejný význam lidským i nelidským aktérům (human and non-human actors). Data potřebná k analýze jsem získala převážně pomocí zúčastněného pozorování, semi-strukturovaných rozhovorů a analýzy materiální kultury. Ve své práci se zaměřuji na odhalení významů, jež jsou návštěvníky trhu "farmářskému" připisovány. Dále pak na způsoby komunikace těchto významů. Nakonec odhaluji aktéry, kteří se na utváření reálného trhu i představ "farmářského" podílejí. Nejedná se pouze o organizátory, prodejce a návštěvníky, ale také o dobu a kontext vzniku trhu, tradici pořádání zeleninových trhů, praktičnost umístění trhu, velikost haly, počasí, sezónnost a také možnost elektronické komunikace.
|
|
|
Bleší trh Kolbenova. Trh jako prostor, trh jako organismus
Klouzalová, Pavla ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
Ve své diplomové práci Bleší trh Kolbenova, trh jako prostor, trh jako organismus zkoumám, jaká je v očích návštěvníků povaha tohoto místa. Tvrdím, že o trhu je možné hovořit jako o organismu, který nepřetržitě reaguje na podměty přicházející jak z okolí, tak od vlastních aktérů trhu. Podoba trhu je určována čtyřmi hlavními prvky: prostorem, ve kterém se trh koná, temporální stránkou trhu a jejím vlivem na modifikaci tohoto místa, zde nabízenými věcmi a samotnými nakupujícími. Na základě analýzy dat, pro jejichž sběr jsem převážně využila zúčastněné pozorování a polostrukturované a náhodné rozhovory, jsem došla k závěru, že díky navzájem se ovlivňující povaze všech těchto čtyř hledisek bleší trh Kolbenova není pevným uskupením, ale neustále se měnícím uspořádáním výše zmíněných prvků, které reaguje na každou změnu.
|
|
| |
|
|
Význam a percepce lokálního kina na malém městě
Bargel, Robert ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce je etnografickou studií lokálního kina na malém městě (v Řevnicích u Prahy). Práce se zabývá společenskými a kulturními, resp. symbolickými významy tohoto kina s ohledem na širší socio-kulturní kontext. Jelikož kino coby místo je konstituováno sociální praxí chození do kina, je tato práce "zhuštěným popisem" divácké žité zkušenosti v prostoru kina. Autor práce tak vychází jednak z Geertzova interpretativního přístupu, a jednak z východisek fenomenologicky orientovaných autorů (např. Patočka, Berger, Luckmann, Tuan). Jak ukazuje, existuje dnes silná významová polarita mezi malými kiny a multikiny. Malé kino je vnímáno jako protipól "popcornové kultury" multikin a to v rovině estetiky, morálky, etiky atd. V případě řevnického kina navíc hraje důležitou roli jeho výrazný lokální charakter. Ten nejen odlišuje místní kino od multiplexů, ale také napomáhá utvářet lokální identitu města a jeho obyvatel. V práci je rovněž poukázáno na rozdíly ve vnímání kin mezi staršími a mladšími lidmi, které jsou dány jejich odlišnou předcházející zkušeností. K postižení širšího kulturního kontextu pak autor využívá zejména práce jiných badatelů (Lubaszewska, Hanzlík, Čada), s jejichž pomocí ilustruje, jaké obrazy kina konstruují média a umění.
|
|
|
Příspěvek se studiu adaptační strategií lovecko-sběračských komunit v pozdním paleolitu a mezolitu.
Čuláková, Katarína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá otázkou proměn strategií výběru poloh stanic u lovecko sběračských společností v pozdním paleolitu a mezolitu. Cílem práce je uvést tyto proměny do vztahu s výraznou proměnou přírodního prostředí na přelomu pleistocénu a holocénu. Tento problém je v práci zasazen do širšího kontextu Čech, přičemž konkrétní poloha jednotlivých stanic je studovaná na příkladě mikroregionu Sloupnicka. Předpoklad, že se sídelní polohy v mezolitu změnili oproti pozdnímu paleolitu, je na regionu východních Čech možné pozorovat, protože oblasti osídlené v pozdním paleolitu nejsou následně osídlené v mezolitu, pochopitelně s výjimkami. Práce představuje podklad pro vytvoření predikčního modelu výskytu předneolitického osídlení v GIS programu. Pro co nejširší vhled do krajiny lovců a sběračů práce zahrnuje i fenomenologické pozorování krajiny. Jako ukázku toho, jak je možné takovéto bádání zpřístupnit veřejnosti, je závěrečná kapitola návrhem naučné stezky na téma této práce.
|
|
|
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...
|
|
|
Lesní řemesla v experimentální archeologii
Pauknerová, Karolína ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Václav (vedoucí práce)
Práce, jejíž teoretickou platformou je postprocesualismus, se zabývá lesními remesly v kontextu experimentální archeologie, zvlášte otázkami, jak lze lesní remesla v jejím rámci zkoumat a vystavovat. Lesní remesla autorka definuje jako odvetví rukodelné výroby tesne vázané na les, surovinove i místne. Podrobne jsou predstavena odvetví: dehtárství, uhlírství a draslárství (jejich technologická stránka, chemická podstata, terminologická problematika, užití produktu a strucný prehled archeologických zkoumání pracovišt). V kapitole o experimentální archeologii se autorka zabývá podstatou experimentu a predstavuje vlastní zpusob delení experimentu v archeologii na experimenty prírodovedného rázu a experimenty-simulakra. Dále se autorka zabývá konkrétními experimenty na poli lesních remesel predstavenými v rámci experimentální archeologie a porovnává je s prezentací lesních remesel v muzejní expozici. V praktické cásti jsou popsány a diskutovány experimenty s výrobou drevného dehtu v jámových pecích, které autorka provedla v letech 2007-2009.
|
|
|
Projekt Střediska experimentální archeologie v Úněticích
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Fridrichová Sýkorová, Ivana (oponent)
Ve své diplomové práci předkládám podklady pro realizaci Střediska experimentální archeologie v Úněticích u Prahy. Experimenty, (re)konstrukce a expozice ve středisku budou zaměřeny na zkoumání zemědělských osad únětické kultury, v širším smyslu starší doby bronzové. Tématicky budou další náplní střediska únětická kultura obecně, experiment v archeologii, prezentace výsledků výzkumu pravěkých kultur v okolí střediska a osoba Čeňka Rýznera, obrozence a archeologa, objevitele únětické kultury. Hlavním výzkumným záměrem střediska bude experimentální zkoumání života zemědělské osady únětické kultury. Smyslem projektu je na jedné straně zájem vědecký - vytvořit prostor pro konání archeologických experimentů a na straně druhé snaha prezentovat veřejnosti zajímavou cestou výsledky archeologického bádání. Nezanedbatelnou roli může středisko experimentální archeologie sehrát také v turistickému rozvoji obce. Jako teorii jsem zvolila směr, který se nazývá postprocesualismus. V současné archeologii dnes vedle sebe existují v zásadě tři teoretické pohledy: tradiční pohled, procesualismus a postprocesualismus (Soukup 2004, 513). Z postprocesualistického pojetí vycházím proto, že se domnívám, že jako metodologický základ experimentální archeologii nejlépe vyhovuje. Teoretiky postprocesualismu spojuje předpoklad, že...
|
|
| |
host ::
RSS.