|
|
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství
Kulhavý, Adam ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou historické paměti v kontextu bulharských středověkých dějin. Jejím hlavním cílem je zhodnocení role, jakou hrála historická paměť na První bulharský stát v období byzantské nadvlády a Druhého bulharského carství. V první části práce je kriticky zhodnocen dosavadní pohled bulharské historiografie na tuto tematiku. Část pojednávající o historické paměti v období byzantské nadvlády má za cíl zhodnotit, jakým způsobem a v jaké podobě se mohla historická paměť na První bulharský stát uchovat. Snaží se postihnout tuto paměť jako dynamický proces. Věnuje se jak příčinám, které vedly k postupnému rozpadu historické paměti po zániku Prvního bulharského státu, jakými byly rozpad domácích vyšších elit či ztráta politického centra. Stejně tak analyzuje faktory, které pomáhaly paměť na tento stát uchovat. V třetí části se práce zabývá způsobem, jakým způsobem bylo s historickou pamětí na První bulharský stát nakládáno v Druhém bulharském carství. Zkoumá způsob, jakým byla historická paměť využívána k legitimizaci samotné existence Druhého bulharského státu a poté se na základě dobových pramenů pokouší se postihnout rozsah a využití znalostí, které o dějinách Prvního bulharského státu v Druhém bulharském carství kolovaly. V závěru je pak na základě předchozích zjištění...
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
|
Franjo tuđman v chorvatském v medialním diskurzu, na příkladů životopisů a "Feralu Tribune"
Vacík, Ivo ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila dvojí cíl. Prvním je na příkladu životopisů Fral'\ia Tudmana a politicko-satirického časopisu "Feral Tribune" ukázat rozporuplné vnímání prvního chorvatského prezidenta chorvatskou společností. Druhým pak na příkladu Franja Tudmana přiblížit českému prostředí chorvatský celospolečenský fenomén, který "Feral Tribune", jako jediná skutečná opozice a největší kritik vlády Franja Tudmana a významný faktor budování demokracie a svobody médií v Chorvatsku, zastával především v devadesátých letech dvacátého století. Zároveň je na obou případech možné velmi dobře pozorovat celkovou atmosféru chorvatské společnosti posledního desetiletí dvacátého století a počátku nového tisíciletí. Součástí této práce je také nástin situace na mediálním trhu v Chorvatsku za vlády Franja Tudmana.
|
|
|
Veniamin, Ivan Peresvětov, Juraj Križanič v Rusku (a historicko-kulturní souvislosti jejich působení)
Příhoda, Marek ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
Mnich Veniamin (druhá polovina 15. století), Ivan Peresvětov (první polovina 16. století) a Juraj Križanić (1617/1618-1683) představují pozoruhodné myslitelské osobnosti období pozdního středověku a raného novověku. Všechny spojuje několik významných momentů, které činí zkoumání jejich díla v rámci jedné monografie opodstatněným a inspirujícím. Všichni tři přišli na území moskevského státu z jiných kulturních a jazykových prostředí, přičemž okamžik jejich příchodu do Ruska a pobytu tam můžeme charakterizovat jako mezníky historického a duchovního vývoje východní Evropy, spojené s přehodnocením a relativizací předchozí tradice. Mnich Veniamin se objevil v Novgorodě v závěrečné etapě procesu sbírání ruských zemí, ve chvíli, kdy se otevírá otázka pro moskevskou společnost zásadní - problém církevního majetku a jeho možné sekularizace; Ivan Peresvětov pak na počátku vlády Ivana IV. Vasiljeviče v období očekávaných změn a Juraj Križanić v předvečer reforem Petra I. Alexejeviče. Veniamin, Peresvětov i Križanić si do Ruska přinesli vlastní bohatou předchozí zkušenost a intelektuální výbavu, jejíž zdroje leží mimo duchovní ambient moskevské společnosti, zároveň se svým působením a svými spisy vědomě začleňují do aktuálních polemik, a dokonce se snaží ovlivnit budoucí vývoj hostitelské země (Peresvětov, Križanić)....
|
|
|
Franjo Tudman v chorvatském mediálním diskurzu, na příkladu životopisů a "Feralu Tribune"
Vacík, Ivo ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila dvojí cíl. Prvním je na příkladu životopisů Fral'\ia Tudmana a politicko-satirického časopisu "Feral Tribune" ukázat rozporuplné vnímání prvního chorvatského prezidenta chorvatskou společností. Druhým pak na příkladu Franja Tudmana přiblížit českému prostředí chorvatský celospolečenský fenomén, který "Feral Tribune", jako jediná skutečná opozice a největší kritik vlády Franja Tudmana a významný faktor budování demokracie a svobody médií v Chorvatsku, zastával především v devadesátých letech dvacátého století. Zároveň je na obou případech možné velmi dobře pozorovat celkovou atmosféru chorvatské společnosti posledního desetiletí dvacátého století a počátku nového tisíciletí. Součástí této práce je také nástin situace na mediálním trhu v Chorvatsku za vlády Franja Tudmana.
|
|
|
Postavení a perspektivy integrace ukrajinské menšiny v České republice
Kučerová, Anastasiya ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Postavení a perspektivy integrace ukrajinské menšiny v České republice" shrnuje dosavadní znalosti o problematice přistěhovalectví z východní Evropy. Věnuje se otázce imigrace jako takové a postupně přechází ke konkrétnímu příkladu ukrajinských migrantů. Poukazuje na dlouhou historii migrace z Ukrajiny, na kulturní rozdíly mezi domácím obyvatelstvem a přistěhovalci a na to, jak se problém migrace odráží v legislativě ČR a v postoji politických stran, které byly zvoleny v roce 2006 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Předložená publikace vznikla na základě několikaletých zkušeností získaných během magisterského studia na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zkušeností z vlastního výzkumu.
|
|
|
Role the Russian Orthodox Church during the 2nd World War
Harvalíková, Věra ; Nykl, Hanuš (oponent) ; Příhoda, Marek (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to explore relationship between soviet state and the Russian Orthodox Church in the USSR during period of the 2nd World War, to add more, special approach of state politics towards church and its organizations. In the first part of this thesis is depicted role of the Russian Orthodox Church in fight against the fascist enemy (occupants) and examination of the Russian Orthodox Church activities during the 2nd World War. In the second part of this thesis are described basics of mutual releationships between soviet state and the church, the reason of their mutual understanding during the war. In the end of this thesis is examined new goal of statechurch politics during the period of 1943-1945, its causes and consequences.
|
|
|
Veniamin a Juraj Križanić v Rusku
Příhoda, Marek ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Práce je formálně rozdělena na dvě samostatné části - "Juraj Križanié v Rusku" a "Veniamin v Rusku". Podobný přístup je dán faktem, že oba zkoumaní autoři žili v různých dějinných epochách a jejich díla vznikala v rozdílné historické situaci a s jiným záměrem. Přes tyto odlišnosti jsme přesvědčeni, že psát o nich v rámci jedné práce má svoje opodstatnění a svůj smysl. Oba působili v Rusku v obdobích jeho historie, která můžeme charakterizovat jako přechodná. V případě Veniamina v údobí vymezeném ukončením formální závislosti moskevského vládce na tatarských chánech (1480), sjednocením velké části severovýchodní Rusi do jednoho celku s centrem v Moskvě a dobou Ivana IV. Hrozného (1547 - 1584). U Križaniée se jednalo o dobu mezi tzv. Smutou (1584 - 1613) a nástupem nové dynastie Romanovců ( 1613) na jedné straně a reformami Petra I. (1689 - 1725) na straně druhé. Jejich názory se utvářely zcela pod vlivem tradice evropského Západu, přesto se oba (každý vlastním způsobem) stali součástí duchovnosti staré Rusi a reagovali na situaci, v níž se moskevský stát jejich doby nacházel. Oba s sebou na Východ přinesli nové impulsy a oba (byť v odlišných podmínkách a rozsahu) ovlivnili (nebo se o to vědomě pokusili) politický a myšlenkový vývoj Moskevské Rusi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.