|
|
Zahraniční politika Ivana Mazepy pohledem novodobé východoevropské a západní historiografie
Kokuňková, Adriana ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je zhodnocení zahraniční politiky Ivana Stepanovyče Mazepy, kozáckého hetmana druhé poloviny 17. století a počátku 18. století. Mapován je počátek jeho politického působení, jeho vztah k ruskému carovi Petru I. a především období severní války (1700-1721), se kterým je spojen přechod hetmana na stranu ruského protivníka, švédského krále Karla XII. Základem bakalářské práce je analýza a komparace názorů ukrajinských, ruských a západních novodobých historiků (F. M. Umanec, B. D. Krupnyckyj, O. P. Ohloblyn, S. O. Pavlenko, D. N. Bantyš-Kamenskij, N. I. Kostomarov, T. G. Tairova- Jakovleva, A. G. Škvarov, C. A. Manning, R. K. Massie, O. Subtelny, P. Englund) na kariéru a především roli Mazepy v rusko-švédském konfliktu. Klíčová slova Ivan Mazepa, Poltava, severní válka, Petr I. Veliký, Karel XII., Ukrajina, hetman, Rusko, kozáci
|
|
|
Politický vývoj na Ukrajině po parlamentních volbách v říjnu 2012 pohledem českého periodického tisku
Čeplová, Eva ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí parlamentních voleb v říjnu 2012 na Ukrajině a následným politickým vývojem v zemi do summitu Východního partnerství konaném ve dnech 28. a 29. 11. 2013 ve Vilniusu na stránkách českého periodického tisku, jmenovitě v denících Právo, Lidových novinách, Hospodářských novinách a deníku MF DNES. Akcentován je především proces přípravných jednání, která měla vést k podpisu asociační smlouvy. První část věnujeme stručné sumarizaci hlavních událostí, jež se na Ukrajině ve sledovaném období udály. V klíčové části již sledujeme postoj periodik k tomuto dění. Příspěvky jsme pro větší přehlednost rozdělili do dvou kapitol-na informativní články a zprávy a na komentáře a analytické články.
|
|
|
Ukrajinský nacionalismus v programech hlavních politických stran na Ukrajině od Oranžové revoluce do současnosti
Rychterová, Ludmila ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Chlaňová, Tereza (oponent)
Tato práce je zaměřena na hledání ideologie nacionalismu v programech hlavních politických stran na Ukrajině od Oranžové revoluce do roku 2012. Navzdory časové- mu vymezení "do současnosti" v názvu práce se autorka rozhodla nehodnotit sou- časnou komplikovanou situaci na Ukrajině a soustředí se na vývojově ucelené obdo- bí 2004-2012, kdy hlavní ukrajinské politické strany prošly již určitým rozvojem a většinou měly pevně zakotvená ideologická východiska svých programů. Tento text se soustředí na sedm politických stran: Svoboda, Vlast, Naše Ukrajina, Strana regio- nů, UDAR, Komunistická strana Ukrajiny a Fronta změn. Velký důraz je v práci kla- den na vymezení pojmu nacionalismu a jeho specifik v ukrajinském prostředí, což dále pomáhá rozvíjet typologii nacionalistické ideologie přítomné u některých z vy- braných politických stran. Nejspecifičtější formou nacionalismu z výše zmíněných stran se vyznačuje Svoboda, proto je jí v práci věnováno více prostoru.
|
|
|
Obraz Borise Godunova a jeho vlády v historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Steinbergerová, Petra ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zkoumání obrazu Borise Godunova a jeho vlády na materiálu vybraných ruských historických vyprávění o Smutě první poloviny 17. století. Práce se věnuje pramenné základně a přibližuje vybrané písemné památky i jejich autory. Dále je za využití relevantní sekundární literatury stručně charakterizováno samotné období přelomu 16. a 17. století. Tato epocha, známá pod názvem Smuta nebo Období zmatků, se stala fenoménem, který se výrazným způsobem zapsal do ruských dějin a stal se tématem nejen pro jeho současníky, ale i pro další generace badatelů. Na základě daných literárních památek je následně přiblížena charakteristika Borise Godunova a jsou vytyčeny jednotlivé mezníky jeho působení u dvora i samotného panování, se kterými se můžeme v historických vyprávěních setkat. Klíčová slova Boris Godunov, Smuta, Samozvanci, Ivan IV. Vasiljevič, Fjodor I. Ivanovič, Rusko, Ivan Timofejev, Avraamij Palicyn
|
|
|
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství
Kulhavý, Adam ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou historické paměti v kontextu bulharských středověkých dějin. Jejím hlavním cílem je zhodnocení role, jakou hrála historická paměť na První bulharský stát v období byzantské nadvlády a Druhého bulharského carství. V první části práce je kriticky zhodnocen dosavadní pohled bulharské historiografie na tuto tematiku. Část pojednávající o historické paměti v období byzantské nadvlády má za cíl zhodnotit, jakým způsobem a v jaké podobě se mohla historická paměť na První bulharský stát uchovat. Snaží se postihnout tuto paměť jako dynamický proces. Věnuje se jak příčinám, které vedly k postupnému rozpadu historické paměti po zániku Prvního bulharského státu, jakými byly rozpad domácích vyšších elit či ztráta politického centra. Stejně tak analyzuje faktory, které pomáhaly paměť na tento stát uchovat. V třetí části se práce zabývá způsobem, jakým způsobem bylo s historickou pamětí na První bulharský stát nakládáno v Druhém bulharském carství. Zkoumá způsob, jakým byla historická paměť využívána k legitimizaci samotné existence Druhého bulharského státu a poté se na základě dobových pramenů pokouší se postihnout rozsah a využití znalostí, které o dějinách Prvního bulharského státu v Druhém bulharském carství kolovaly. V závěru je pak na základě předchozích zjištění...
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
|
Franjo tuđman v chorvatském v medialním diskurzu, na příkladů životopisů a "Feralu Tribune"
Vacík, Ivo ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila dvojí cíl. Prvním je na příkladu životopisů Fral'\ia Tudmana a politicko-satirického časopisu "Feral Tribune" ukázat rozporuplné vnímání prvního chorvatského prezidenta chorvatskou společností. Druhým pak na příkladu Franja Tudmana přiblížit českému prostředí chorvatský celospolečenský fenomén, který "Feral Tribune", jako jediná skutečná opozice a největší kritik vlády Franja Tudmana a významný faktor budování demokracie a svobody médií v Chorvatsku, zastával především v devadesátých letech dvacátého století. Zároveň je na obou případech možné velmi dobře pozorovat celkovou atmosféru chorvatské společnosti posledního desetiletí dvacátého století a počátku nového tisíciletí. Součástí této práce je také nástin situace na mediálním trhu v Chorvatsku za vlády Franja Tudmana.
|
|
|
Veniamin, Ivan Peresvětov, Juraj Križanič v Rusku (a historicko-kulturní souvislosti jejich působení)
Příhoda, Marek ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
Mnich Veniamin (druhá polovina 15. století), Ivan Peresvětov (první polovina 16. století) a Juraj Križanić (1617/1618-1683) představují pozoruhodné myslitelské osobnosti období pozdního středověku a raného novověku. Všechny spojuje několik významných momentů, které činí zkoumání jejich díla v rámci jedné monografie opodstatněným a inspirujícím. Všichni tři přišli na území moskevského státu z jiných kulturních a jazykových prostředí, přičemž okamžik jejich příchodu do Ruska a pobytu tam můžeme charakterizovat jako mezníky historického a duchovního vývoje východní Evropy, spojené s přehodnocením a relativizací předchozí tradice. Mnich Veniamin se objevil v Novgorodě v závěrečné etapě procesu sbírání ruských zemí, ve chvíli, kdy se otevírá otázka pro moskevskou společnost zásadní - problém církevního majetku a jeho možné sekularizace; Ivan Peresvětov pak na počátku vlády Ivana IV. Vasiljeviče v období očekávaných změn a Juraj Križanić v předvečer reforem Petra I. Alexejeviče. Veniamin, Peresvětov i Križanić si do Ruska přinesli vlastní bohatou předchozí zkušenost a intelektuální výbavu, jejíž zdroje leží mimo duchovní ambient moskevské společnosti, zároveň se svým působením a svými spisy vědomě začleňují do aktuálních polemik, a dokonce se snaží ovlivnit budoucí vývoj hostitelské země (Peresvětov, Križanić)....
|
host ::
RSS.