|
|
Odsun sudetských Němců v literatuře 20.století
Vrbatová, Lenka ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce mapuje literární obraz odsunu sudetských Němců v české próze druhé poloviny 20. století. Na příkladech vybraných románů sleduje, jak se vlivem dobové ideologie a proměňující se kolektivní paměti napříč více než šesti desetiletími vyvíjel literární obraz Němců, vztah k pohraničním oblastem a samotnému aktu vysídlení, stejně jako literární zpracování české národnostní otázky a identity.
|
|
|
(N)ostalgie: Obraz dětství a mládí v socialismu v literatuře po r. 1989
Cermonová, Klára ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce byla analýza obrazů normalizace tak, jak jsou konstruovány v současné české literatuře po roce 1989. Materiálem byly vzpomínkové prózy zachycující dětství a mládí v socialismu, tedy tzv. malé dějiny (rodinné vzpomínání, obrazy dětství, mládí a dospívání). Práce popisuje zákonitosti, které jsou pro toto vzpomínání na socialismus charakteristické, určuje, jak a na co se vzpomíná, a analyzuje, jakým způsobem a čím je vzpomínání ovlivňováno ve vztahu k obrazu dětství a mládí v této době.
|
|
|
Vlastní literární dílo s autorským komentářem
Wilczková, Lucie ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce Vlastní próza s autorským komentářem obsahuje dvě části. První část tvoří autorská próza s názvem Než se to stalo. Jedná se o víceperspektivní psychologickou prózu z rodinného života, ve které hlavní roli hraje Mirek. Mirek je již od dětství živější dítě. Svým rodičům přivádí řadu starostí, které s rostoucím věkem jen přibývají. V jeho dvanácti letech, v době, kdy se příběh odehrává, zajdou jeho problémy příliš daleko a způsobí řadu komplikací i v manželství jeho rodičů. Ve druhé části diplomové práce autorka reflektuje vlastní tvůrčí zkušenost. Zabývá se například charakteristikami jednotlivých postav, motivací pro výběr tématu, variantami závěru a volbou literárního kódu a titulu. Nedílnou část práce tvoří dvě literární kritiky a vyjádření autorky k nim. KLÍČOVÁ SLOVA psychologická próza, Než se to stalo, rodinné vztahy, problémové dítě, titul, vyprávění
|
|
|
Severská detektivka: Mezi kriminálním románem, společenskou kritikou a thrillerem
Danielková, Pavla ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a žánrovým vymezením v České republice momentálně velmi populární severské detektivky. Konkrétně se jedná o interpretaci děl dvou současných severských autorů, Stiega Larssona a Joa Nesbøho. U prvního ze zmiňovaných budu analyzovat kompletní trilogii Milénium obsahující díly: Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Z Nesbøho tvorby jsem vybrala sérii detektivek s postavou detektiva Harryho Holea, zejména pak dvě z nich - Levhart a Sněhulák, které jsou nejzdařilejší a nejreprezentativnější. Na základě rozboru jednotlivých literárních kategorií, jako je postava detektiva a jeho vyšetřovací metody, narativní schéma, vypravěč a časoprostor, které jsou porovnány s naplňováním obdobných kategorií v rámci jednotlivých historických detektivních škol, které jsou uvedeny v teoretické části této práce, a také s dalšími žánry, můžeme říci, že severská crime fiction stojí na pomezí žánru detektivky, společensko-kritického románu a thrilleru, kdy z každého z nich čerpá určité znaky. Velký prostor bude věnován také tomu, nakolik se v dílech obou výše zmiňovaných autorů objevují společensko-kritická témata a jak jsou v nich prezentována. KLÍČOVÁ SLOVA: současná světová literatura, severská krimi, detektivní román,...
|
|
| |
|
|
Dvojí poetika autorského divadla: Semafor a Studio Ypsilon
Baloušová, Lucie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem divadel malých forem, která představovala generační proud, jenž se začal v českém kulturním prostředí rozvíjet v 50. letech minulého století. Práce si klade za cíl nastínit svébytnou poetiku dvou českých divadel malých scén - Semaforu a Studia Ypsilon, a to na základě analýzy vybraných stěžejních původních dramatických textů jejich čelních představitelů, Jiřího Suchého a Jana Schmida. V úvodu práce se věnujeme proudu divadel malých forem, jejich vymezení a charakteristice. Pro ucelený pohled na problematiku je práce doplněna o pojednání o autorském divadle a jeho specifických rysech. V hlavní části práce se zaměřujeme na počátky obou divadel, dále pak na 60. až 90. léta a na jejich současnou tvář. I přes odlišné existenční podmínky obou divadel, kulturně-historický a politický kontext, se v závěru práce pokoušíme porovnat jejich poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA divadla malých forem, autorské divadlo, divadlo Semafor, Studio Ypsilon, Jiří Suchý, Jan Schmid, dramatický text, poetika
|
|
| |
|
| |
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
host ::
RSS.