|
|
Ženy ženám: Červená knihovna 21.století
Rusmanová, Romana ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na současnou českou literaturu pro ženy psanou ženskými autorkami, a to zejména z hlediska čtenářů jejího dominantního žánru, červené knihovny. Cílem je popsat, jak dané autorky pracují s tradičními schématy žánru, nakolik realizují tradiční narativní schémata a jak tato schémata vnímají čtenářky preferující tento žánr. , Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsme popsali stručný vývoj žánru jako součásti populární literatury a jeho charakteristické rysy. Základem výzkumné části je sociologické čtenářské šetření rozdělené na kvantitativní a kvalitativní. V kvantitativní části jsme provedli širší čtenářský průzkum formou dotazníků. Kvalitativní část je založena na analýze děl vybraných autorek, kterou jsme vedli pomocí volného hloubkového rozhovoru s úzkým okruhem respondentek. Tímto způsobem jsme analyzovali knihy Otcomilky od Simony Monyové, u knihy Bestiář od Barbary Nesvadbové a Tajné knihy Ireny Obermannové. Klíčová slova: současná česká literatura, červená knihovna, próza, čtenářský výzkum, Simona Monyová, Barbara Nesvadbová, Irena Obermannová Abstract My Diploma thesis is devoted to contemporary Czech literature for women. This type of literature write czech womens authors. We analyze this literary genre (women's fiction) in...
|
|
|
Petr Stančík - Mlýn na mumie - komplexní narativní analýza
Kovářová, Iveta ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje komplexní narativní analýze románu Petra Stančíka Mlýn na mumie. Román byl vydán roku 2014 v nakladatelství Druhý domov. Analýza bude probíhat na dvou základních rovinách narativního textu - na rovině příběhu a rovině narativního diskursu. Na rovině příběhu se bude zabývat klíčovými událostmi, postavami a prostorem. V druhé části práce, kterou tvoří narativní diskurs, analyzuje kategorii času, vypravěče a fokalizace. Analýza bude zakončena poslední kapitolou o modelovém čtenáři. Jako sekundární zdroje byly využity především Naratologie kolektivu Kubíček, Bílek, Hrabal, publikace od Lubomíra Doležela, například Narativní způsoby v české literatuře a Heterocosmica, dále pak Sémantika narativního prostoru od Soni Šinclové a Tomáše Kubíčka, či publikace Vypravěč od Tomáše Kubíčka.
|
|
|
Motiv "zoufalců" v současném českém dramatu
Jilemnická, Adéla ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá motivem "zoufalství" v současném českém dramatu. Obsahuje analýzu vybraných her napsaných po roce 2000 od předních českých autorů střední generace (Petr Zelenka; David Drábek; Jiří Pokorný; Petr Kolečko; Tomáš Svoboda; Lenka Lagronová; Iva Klestilová, rozená Volánková). Cílem práce je na základě analýzy těchto dramat vymezit charakteristické prvky a zjistit, zda u jejich postav lze definovat motiv "zoufalců" jako příznačný rys pro současné české drama střední generace. Komparativní metodou jsou zkoumány typické opakující se motivy postav - antihrdinů, které trápí nemožnost naplněného osobního života, pocit samoty či krize středního věku. V práci jsou vymezeny příčiny a projevy zoufalství postav a zároveň také východiska, která dramata nabízejí jako řešení z tohoto bezútěšného stavu (šílenství, sebevražda, zázrak). KLÍČOVÁ SLOVA současné české drama, motiv "zoufalství", coolness dramatika, Petr Zelenka, David Drábek, Jiří Pokorný, Petr Kolečko, Tomáš Svoboda, Lenka Lagronová, Iva Klestilová (Volánková)
|
|
|
Odsun sudetských Němců v literatuře 20.století
Vrbatová, Lenka ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce mapuje literární obraz odsunu sudetských Němců v české próze druhé poloviny 20. století. Na příkladech vybraných románů sleduje, jak se vlivem dobové ideologie a proměňující se kolektivní paměti napříč více než šesti desetiletími vyvíjel literární obraz Němců, vztah k pohraničním oblastem a samotnému aktu vysídlení, stejně jako literární zpracování české národnostní otázky a identity.
|
|
|
(N)ostalgie: Obraz dětství a mládí v socialismu v literatuře po r. 1989
Cermonová, Klára ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce byla analýza obrazů normalizace tak, jak jsou konstruovány v současné české literatuře po roce 1989. Materiálem byly vzpomínkové prózy zachycující dětství a mládí v socialismu, tedy tzv. malé dějiny (rodinné vzpomínání, obrazy dětství, mládí a dospívání). Práce popisuje zákonitosti, které jsou pro toto vzpomínání na socialismus charakteristické, určuje, jak a na co se vzpomíná, a analyzuje, jakým způsobem a čím je vzpomínání ovlivňováno ve vztahu k obrazu dětství a mládí v této době.
|
|
|
Vlastní literární dílo s autorským komentářem
Wilczková, Lucie ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce Vlastní próza s autorským komentářem obsahuje dvě části. První část tvoří autorská próza s názvem Než se to stalo. Jedná se o víceperspektivní psychologickou prózu z rodinného života, ve které hlavní roli hraje Mirek. Mirek je již od dětství živější dítě. Svým rodičům přivádí řadu starostí, které s rostoucím věkem jen přibývají. V jeho dvanácti letech, v době, kdy se příběh odehrává, zajdou jeho problémy příliš daleko a způsobí řadu komplikací i v manželství jeho rodičů. Ve druhé části diplomové práce autorka reflektuje vlastní tvůrčí zkušenost. Zabývá se například charakteristikami jednotlivých postav, motivací pro výběr tématu, variantami závěru a volbou literárního kódu a titulu. Nedílnou část práce tvoří dvě literární kritiky a vyjádření autorky k nim. KLÍČOVÁ SLOVA psychologická próza, Než se to stalo, rodinné vztahy, problémové dítě, titul, vyprávění
|
|
|
Severská detektivka: Mezi kriminálním románem, společenskou kritikou a thrillerem
Danielková, Pavla ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a žánrovým vymezením v České republice momentálně velmi populární severské detektivky. Konkrétně se jedná o interpretaci děl dvou současných severských autorů, Stiega Larssona a Joa Nesbøho. U prvního ze zmiňovaných budu analyzovat kompletní trilogii Milénium obsahující díly: Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Z Nesbøho tvorby jsem vybrala sérii detektivek s postavou detektiva Harryho Holea, zejména pak dvě z nich - Levhart a Sněhulák, které jsou nejzdařilejší a nejreprezentativnější. Na základě rozboru jednotlivých literárních kategorií, jako je postava detektiva a jeho vyšetřovací metody, narativní schéma, vypravěč a časoprostor, které jsou porovnány s naplňováním obdobných kategorií v rámci jednotlivých historických detektivních škol, které jsou uvedeny v teoretické části této práce, a také s dalšími žánry, můžeme říci, že severská crime fiction stojí na pomezí žánru detektivky, společensko-kritického románu a thrilleru, kdy z každého z nich čerpá určité znaky. Velký prostor bude věnován také tomu, nakolik se v dílech obou výše zmiňovaných autorů objevují společensko-kritická témata a jak jsou v nich prezentována. KLÍČOVÁ SLOVA: současná světová literatura, severská krimi, detektivní román,...
|
|
| |
|
|
Dvojí poetika autorského divadla: Semafor a Studio Ypsilon
Baloušová, Lucie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem divadel malých forem, která představovala generační proud, jenž se začal v českém kulturním prostředí rozvíjet v 50. letech minulého století. Práce si klade za cíl nastínit svébytnou poetiku dvou českých divadel malých scén - Semaforu a Studia Ypsilon, a to na základě analýzy vybraných stěžejních původních dramatických textů jejich čelních představitelů, Jiřího Suchého a Jana Schmida. V úvodu práce se věnujeme proudu divadel malých forem, jejich vymezení a charakteristice. Pro ucelený pohled na problematiku je práce doplněna o pojednání o autorském divadle a jeho specifických rysech. V hlavní části práce se zaměřujeme na počátky obou divadel, dále pak na 60. až 90. léta a na jejich současnou tvář. I přes odlišné existenční podmínky obou divadel, kulturně-historický a politický kontext, se v závěru práce pokoušíme porovnat jejich poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA divadla malých forem, autorské divadlo, divadlo Semafor, Studio Ypsilon, Jiří Suchý, Jan Schmid, dramatický text, poetika
|
|
| |
host ::
RSS.