|
|
Hnutí Otpor a jeho reflexe srbskou odbornou veřejností
Kracíková, Karolína ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím Otpor, které bylo založeno skupinou vysokoškolských studentů v roce 1998. Zaměřuji se na působení tohoto uskupení v kontextu celospolečenských změn poslední dekády 20. století. Cílem práce je zjistit, jak na hnutí Otpor nazírají členové srbské odborné veřejnosti. Jako metodu pro sběr dat jsem zvolila kvalitativní výzkum. Ten jsem realizovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými členy srbské akademické obce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části používám metodu kompilace sekundární literatury. Zde se věnuji definici termínů občanská společnost a sociální hnutí. Následující kapitola je věnovaná historicko-politickému vývoji Srbska v 90. letech 20. století. Těžištěm této práce je její praktická část. Ta se skládá z interpretace výsledků výzkumu. Studie mapuje postoje dotazovaných ke kategoriím, jako je napojení hnutí na zahraničí, legitimita hnutí nebo dnešní obraz hnutí ve společnosti. Přínosem této práce bude zkoumání tématu, kterému je dnes jak v českém, tak srbském prostředí věnována minimální pozornost. Klíčová slova: celonárodní hnutí, nenásilný boj, Otpor, převrat, studentské hnutí, Slobodan Milošević, Srbsko, Svazová republika Jugoslávie
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: Životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Předkládá nová svědectví událostí, které nebyly dosud nikde uvedeny ani publikovány. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a...
|
|
|
Romové v rumunské kultuře: řemesla a obživa
Schneiderová, Andrea ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičními řemesly a jinými zdroji obživy, které jsou součástí romské kultury. Některé profese zanikly již před desetiletími, avšak jiné jsou živé dodnes. Po uvedení do historických a společenských souvislostí se bude práce věnovat jednotlivým řemeslům. Mezi ně patří kotláři, kotlíkáři, kováři, klempíři, zlatníci, cihláři, korytáři či zlatotepci, košíkáři a sítaři. Cílem bude popsat, čím se daní řemeslníci zabývají a jaké jsou jejich typické výrobky. V některých případech práce ozřejmí výrobní postupy a používané materiály. Následující kapitoly se zaměří na profese spojené s hudbou či magií a na další výdělečné činnosti, jež mohly být pro Romy především v minulosti hlavním zdrojem obživy. Dílo bude doplněno o úryvky z vyprávění rumunských Romů, jejichž originální znění, stejně jako užité citace, jsou obsaženy v příloze. Zde se také nachází fotografie výrobků vytvořených Romy.
|
|
|
Romové v rumunské kultuře
Schneiderová, Andrea ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá Romy, jednou z nejpočetnějších menšin v Rumunsku. Jejich kultura je součástí země již po staletí, a tak nemůže být opomenut jistý dopad na rumunskou společnost. Ne ve všech případech je vliv pozitivní, proto se práce bude věnovat jednotlivým odvětvím zvlášť. První část rozebírá historii Romů od jejich odchodu z Indie přes příchod do Rumunska ve 14. století až po dnešní dobu. V práci bude popsáno, jaká je momentální situace Romů, jak z kulturního, tak jazykového a sociálního h Následující kapitoly se zaměří na řemesla, jazyk, literaturu, další umění a jejich význam v rumunském prostředí. V některých případech se může jednat o díla Neromů, jimž byli Romové předlohou v kresbách, fotografiích, literatuře i hudbě. V jiném případě se jedná o samotné Romy, jejich jazyk, kulturu i umění, jež zanechaly v Rumunsku stopu. Zda Romové ovlivnili Rumunsko, zkoumá také dotazník, jenž byl předložen Rumunům různého věku i pohlaví. Výsledky dotazníku jsou rozebrány, případně porovnány s f teoretické části
|
|
|
Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995
Blinka, Jakub ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se pokusím přiblížit tureckou komunitu žijící v Sarajevu. Budu zkoumat nejen motivaci Turků k přesídlení, ale i jejich vztah k bosenskému státu, jejich sociální a ekonomické zázemí, jazykovou praxi i např. volnočasové aktivity. Práce bude rozdělena do tří částí. V prvním celku se budu zabývat historickým vývojem Bosny a Hercegoviny a dědictvím, které zde zanechala Osmanská říše. V druhé části nastíním současné politicko- ekonomické vztahy Turecka a Bosny a Hercegoviny po roce 1995. Toto prohlubování vzájemných vztahů je nedílně spjato s počátkem migrace Turků do Bosny a Hercegoviny. Třetí část bude věnována samotnému terénnímu výzkumu komunity. Tuto problematiku není možné podložit přesnými čísly a oficiálními statistikami. Přestože nedávno byly zveřejněny konečné výsledky tři roky starého sčítání lidu, počet turecké komunity se nedozvíme, jelikož kolonka etnické a národnostní příslušnosti není, kromě třech konstitutivních národů, ve finální zprávě specifikována. Poznatky o komunitě se zakládají primárně na výsledcích terénního výzkumu, jelikož neexistují práce, které by se danou problematikou zabývaly. Klíčová slova turecká menšina, Bosna a Hercegovina, Sarajevo, neoosmanismus, migrace
|
|
|
Tematizace chorvatsko-srbského soužití na území dalmatského vnitrozemí ve vybraných románech druhé poloviny 20. století
Mikolandová, Iva ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Práce se věnuje zobrazení vzájemných vztahů Chorvatů a Srbů na území dalmatského vnitrozemí (v časovém rozmezí od druhé světové války až po současnost autorů) ve vybraných románech dvou chorvatských a jednoho srbského prozaika. Jmenovitě jsou analyzována následující díla z druhé poloviny 20. století - Anđeli lijepo pjevaju (1953, Andělé hezky zpívají) Vojina Jeliće, Kostolomi (1960, Kostolomy) a Klačina (1970, Vápenka) Joza Laušiće a Braća po materi (1987, Bratři po matce) Jovana Raduloviće. Text se zaměřuje na jednotlivé autorské přístupy k dané tématice a komparuje zachycení problematických skutečností, která souvisí s touto kulturně specifickou oblastí Chorvatska. Práce se dotýká odmítání uznat národnost a příslušnost k druhé kultuře či určitého problému srbských autorů pocházejících z Dalmácie. V potaz jsou také bráni i další srbští a chorvatští spisovatelé (konkrétně Vladan Desnica, Vjekoslav Kaleb, Dinko Šimunović Mirko Božić, Ivan Raos), jejichž díla zobrazují soužití obou národností, studovaný region i jeho obyvatele, ale nejsou jádrem práce. V případě Radulovićova románu Bratři po matce dochází nejen k hlubší analýze samotného díla, ale je přihlíženo i k jeho filmovému zpracování. O tomto románu lze říci, že po stránce uměleckého zpracování a lakonického vyjádření osobních tragédií...
|
|
|
Pohled cizinců na severoalbánské horské kmeny na přelomu 19. a 20. století
Dobra, Robert ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá analýzou pohledu cizinců (tedy cestovatelů, etnografů, a dalších osob) na situaci, život a zvyky severoalbánských horských kmenů na přelomu 19. a 20. století. Pro získání přehledu o dané látce a určení konkrétních pohledů zmiňovaných autorů je v jejím rámci do maximální možné míry využito jimi sepsaných dobových zdrojů (cestopisů i odborných prací), které podávají svědectví o životě, zvycích a pozici severoalbánských kmenů v daném období. Práce tak představuje stěžejní fenomény týkající se tématu a ukazuje, o kterých z nich bylo ze strany zmiňovaných cizinců referováno a jakým způsobem.
|
|
|
Development and Perception of the Sinjska Alka
Oľhová, Ivona ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce předkládá téma rytířského jezdeckého turnaje Sinjska alka, který se už po tři staletí odehrává v chorvatském městě Sinj. Práce se snaží i nezainteresovaného čitatele obeznámit ne jenom s tímto turnajem, ale také s oblastí odkud pochází teda Cetinskou krajonou. Samotný vývoj Sinjskej alky je zasazený do dějinného vývoje. Práce věnuje významní pozornost ne jenom samotnému popisu průběhu turnaje ale se zaměřuje na zaznamenáni veškerých průvodních elementů které ji doprovázejí ( slavnostní průvod, kroje, výzbroj, výstroj, organizaci rytířského společenstva). Práce je doplněná o dobové a současné fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto slavného chorvatského turnaje. !
|
|
|
Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře
Šanca, Filip ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Srebrenický masakr zůstává opředen mnoha nejasnostmi. Pohledy autorů na něj se diametrálně odlišují snad ve všech ohledech. Tragédie byla využívána jako nástroj propagandy. Nejen kvantita obětí, ale i samotná fakta byla upravována podle konkrétních potřeb. Žádné ucelené pojednání o rozdílnostech ve vnímání tohoto aktu pravděpodobně neexistuje; a když, tak opět účelově zkreslené. Cílem mé práce nebude bezpodmínečně určit, která ze stran byla v právu a která z nich výrazněji měnila dějiny jejich nekritickým výkladem. Nebudu se snažit rozebrat akt samotný, ale přístupy, které se k němu vytvořily. Primárním zdrojem bude převážně vybraná sekundární literatura. Nejdříve nastíním historicko-politický kontext srebrenického masakru. Těžiště a hlavní téma mé práce bude pak rozebráno ve druhé části, kde se zaměřím na samotnou percepci masakru v odborné literatuře, a to jak pohledem samotných aktérů, tak i států mezinárodního společenství, které srebrenickou kauzu analyzovaly s geografickým odstupem. Mým cílem je jednotlivé postoje prostudovat a navzájem srovnat.
|
|
|
Postava čarodějnice v albánské kultuře v komparaci s dalšími státy na Balkáně
Nushiová, Suzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Práce nahlíží do albánského folkloru a prostřednictvím pohádek, pověstí a ostatních žánrů lidové slovesnosti seznamuje čtenáře s postavou čarodějnice v albánském prostředí. Zaměřuje se především na to, jakou roli v těchto příbězích zastává, a jak je obecně popisována. Cílem práce je tuto percepci porovnat s ostatními balkánskými státy a zjistit, jak hodně se představy o čarodějnicích v balkánském prostředí liší či naopak shodují. Zároveň se práce snaží analyzovat i v jakých druzích folkloru se čarodějnice vyskytuje. V neposlední řadě se pak věnuje recepci postavy čarodějnice v sousedních oblastech a též v albánské umělecké literatuře a moderním životě.
|
host ::
RSS.