|
|
Sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury a města
Majtán, Petr ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
K napsání této diplomové práce mne především vedlo to, že architektura již od svého vzniku představuje obrovské téma. Reprezentuje takové fenomény, které jsou nositely ekonomických, společenských a kulturních hodnot. A člověk, jako tvůrce architektury, již po několik tisíciletí usiluje o to, aby sloužila jeho potřebám. Jedinečnost architektury spočívá jednak v tom, že vytváří prostor k obývání, a tak také souvisí se způsobem života a jeho změnami, ale i vytváří podobu jednotlivých lokalit a krajiny vůbec. Cílem této diplomové práce je nastínit jak sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury, tak i speciálně města, v kontextu vývoje západní společnosti. Podkladem pro tuto práci nám bude především architektura moderní a postmoderní, tedy architektura 20. století. Práce má charakter přehledové studie, zaměřené na utřídění a vyhodnocení materiálů k danému tématu.
|
|
|
Město jako domov. Kulturologický přístup ke globálním problémům
Kuška, Martin ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Disertační práce s názvem Město jako domov: Kulturologický přístup ke globálním problémům zpracovává aktuální problematiku dopadů procesů globalizace, která je poj a ta jako proces sociokulturní změny. Pozornost je věnována právě městům, protože ta reprezentují v koncentrované podobě většinu aktuálních procesů sociokulturních změn, které představují zároveň hlavní globální problémy současnosti. Problematičnost studia procesů globalizace spočívá v nesnadné uchopitelnosti tohoto komplexního procesu, vymykajícího se mantinelům paradigmat jednotlivých sociálních věd, nicméně každý z dílčích vědeckých pohledů konstatuje celé spektrum dopadů procesů globalizace ve své oblasti zájmu. Proto je sledováno konstituování interdisciplinárního přístupu při studiu města v rámci tzv. chicagské školy, kdy sociologie implementovala metody přírodovědné ekologie a vznikl tak přístup pojmenovaný jako human ecology (sociální ekologie), syntetizující poznatky společenských věd a reflektující lokalizovanost či přímo zakotvenost sociokulturních procesů v rámci ekosystému Země. Pozornost je věnována také vlivu pozitivisticky koncipovaného vědeckého poznání, v rámci něhož se utvářela moderní liberální ekonomie, mající fundamentální dopad na současné uspořádání a uspořádávání světa. Globálně dominantní ekonomický systém je nahlížen...
|
|
|
Sociokulturní pohled na problematiku bydlení v Československu ve 2. polovině 20. století
Zadražilová, Lucie ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Panelová sídliště představují nejtypičtější a nejrozšířenější formu socialistické hromadné výstavby u nás. Jejich podoba po formální stránce vychází z urbanistických princip evropské meziválečné avantgardy, bydlení na nich bylo dáno zásadami socialistické bytové politiky. Jsou domovem více než tří milión obyvatel České republiky, přesto se k nim dodnes váže řada mýt a nepřesných hodnocení a mnoho oblastí tohoto komplexního fenoménu zstává nezmapovaných. Jeho kulturní, sociální a fyzické aspekty propojuje kulturologický úhel pohledu, který byl zvolen pro tuto práci. Ve třech hlavních kapitolách jsou na základě srovnání s tradičními městskými strukturami sledována prostorová a sociální specifika panelových sídlišť na třech úrovních: v představách projektant, daných dobovými myšlenkovými proudy, v jejich realizaci v konkrétních politických a společenských podmínkách a v možnostech, které mže tato forma výstavby nabídnout do budoucna. První kapitola se zabývá vznikem panelových sídlišť jako nové městské struktury s odlišnou podobou urbanismu. Ve druhé kapitole jsou prostorová specifika popsána pomocí pěti kritérií obývatelnosti prostoru, jimiž jsou soulad s okolní krajinou a zeleň na sídlištích, zachování lidského měřítka, orientace v obytných celcích, estetické vyznění a respektování zájm a volby obyvatel...
|
|
|
Alternativní paradigma dneška: pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu
Sokolíčková, Zdenka ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Disertační práce Alternativní paradigma dneška: Pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu je pokusem o revizi západního obrazu světa, konkrétně uchopení vztahu mezi člověkem a jeho prostředím. Odborný profil práce spočívá v oblasti environmentální etiky, východiska a metody jsou odvozeny z kulturologického přístupu ke studiu lidské kultury a jejích aspektů. Cílem práce je nabídnout oživený pohled na vzájemnou relaci mezi člověkem a světem, který je prostřednictvím lidské kultury nevyhnutelně přetvářen. Kritická reflexe západního přístupu k životnímu prostředí, odvozeného z převládajícího paradigmatu vykazujícího znaky ekologické neudržitelnosti, je tématem ve společenských vědách opakovaně zpracovávaným již několik desetiletí. Perspektivou disertační práce je síť vztahu o třech proměnných - člověk, interpretace jeho místa ve světě, a zacházení se životním prostředím z této interpretace vycházející. Tři pilíře disertační práce jsou nazvány pokorný antropocentrismus, znovuzakouzlení světa a přijetí závazku vůči životu. První z nich je výstupem analýzy dvou protichůdných environmentalistických škol, antropocentricky a neantropocentricky zaměřené. Oba bloky zahrnují množství poloh, lišících se radikálností přístupu, ale lze je od sebe zásadně odlišit dle kritéria...
|
|
|
Živoucí tělo. Úcta k tělu jako jeden z aspektů ekologického života
Dvořáková, Tereza ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Tělo jako "nám nejbližší příroda", jak říká T.Rozsak, je naší bezprostředním součástí, stejně jako součástí světa a přírody. Tato práce se proto věnovala především těm aspektům tělesnosti, které se týkají různých pohledů na tělo a tělesnost ve vztahové síti bytí. Zaměřovala se rovněž na tělo v jeho proměnlivosti, dynamičnosti a potenciální ovlivnitelnosti/manipulovatelnosti představami lidských společností. Chápání těla v těchto aspektech nás může přivést k několikrát zmíněné myšlence, že pokud nám jde o změnu ekologického myšlení a změnu přístupu k přírodě, není možné, abychom se vyhnuli zkoumání našeho osobního i společenského vztahu k tělu. Toto zkoumání považuji za zvlášť významné v kontextu humanitních věd, které se vyznačuje jistou tendencí k oblibě abstraktního myšlení a odtělesněnému duchovnímu světu. S tím je spjato upozaďování významu empirické zkušenosti a všeobecně, ve vědeckém akademickém prostředí, "vyzávorkování" emocionality a přirozené smyslové zkušenosti. Současná akademická věda, ovlivňující myšlení současných lidí, se vysmýkává z různých pastí moderního i postmoderního západního myšlení a nebezpečně našlapuje na další. Jednou z největších je " past objektivního myšlení" novověké akademické vědy. Ve snaze o objektivní a tedy co nejpřesnější obecný popis zkoumaného, který by byl...
|
|
|
Kulturní diversita a taoismus
Bártík, Robert ; Matějů, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
Předkládaná práce se snaží poukázat na okruh témat, která souvisejí s problematikou kulturní diversity a plurality. Skutečnost, že každá historicky vzniklá kultura žije v horizontu zcela specifického světa (jako horizontu a souvislosti jevení) implikuje otázku po možném vzájemném rozumění kultur (možnosti vzájemné přeložitelnosti a jejích struktur), stejně jako otázku týkající se universality určitého porozumění skutečnosti a jeho dominantního postavení jako světonázoru, které je zcela spontánně nárokováno vědotechnickým paradigmatem euroatlantického civilizačního okruhu. Tato problematika je dnes reflektována z různých pozic. Z hlediska ekologické krize ji nacházíme v koncepcích trvalé udržitelnosti, z hlediska filosofické reflexe v projektu interkulturní filosofie. Pro konkrétní "demonstraci" kulturní diversity a plurality jsme zvolili filosoficko náboženský systém taoismus, neboť se nám mírou své "jinakosti" zdá pro tento účel dostatečně representativní.
|
|
| |
|
|
Sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury a města
Majtán, Petr ; Matějů, Martin (oponent) ; Ortová, Jitka (vedoucí práce)
K napsání této diplomové práce mne především vedlo to, že architektura již od svého vzniku představuje obrovské téma. Reprezentuje takové fenomény, které jsou nositely ekonomických, společenských a kulturních hodnot. A člověk, jako tvůrce architektury, již po několik tisíciletí usiluje o to, aby sloužila jeho potřebám. Jedinečnost architektury spočívá jednak v tom, že vytváří prostor k obývání, a tak také souvisí se způsobem života a jeho změnami, ale i vytváří podobu jednotlivých lokalit a krajiny vůbec. Cílem této diplomové práce je nastínit jak sociokulturní souvislosti soudobého vývoje architektury, tak i speciálně města, v kontextu vývoje západní společnosti. Podkladem pro tuto práci nám bude především architektura moderní a postmoderní, tedy architektura 20. století. Práce má charakter přehledové studie, zaměřené na utřídění a vyhodnocení materiálů k danému tématu.
|
|
|
Od funkcionalismu k životnímu slohu. Teoretické dílo architekta Karla Honzíka
Kovtun, Jakub ; Ortová, Jitka (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Při pohledu na reprezentativní díla současné české architektury by se mohlo zdát, že ideály a praxe funkcionalismu jsou stále odkazem, který je při vzniku velké části staveb tím nejživotnějším a dosud nejvíc inspirativním.1 Pokud se ale zamyslíme nad urbanisticky a architektonicky bezútěšnou realitou života v mnoha oblastech, které byly zastavovány v období uplynulých šedesáti let, dojdeme ke stejnému závěru: máme před sebou výsledek určité aplikace funkcionalistických východisek. Tento triviální paradox může mít na první pohled dva druhy příčin: buď je něco v nepořádku se samotnou povahou hnutí, nebo je mu špatně rozuměno a jeho výsledky jsou využívány k obhajobě nehodnotné architektonické tvorby. Taková distinkce se jeví být uspokojivou: vila Tugendhat v Brně a Müllerova vila v Praze, stavby univerzálně přijímané do kánonu modernistické architektury, vznikly na zakázku zámožných objednatelů v době, která je mnohými vnímána jako neproblematické období, v němž společenské klima přálo vzniku ambiciózních a společenská kritéria bořících artefaktů i teoretických koncepcí. Vysvětlení úpadku zejména rezidenční architektury po roce 1948 pak lze chápat jako jeden z mnoha znaků obecného poklesu životní úrovně i kvality veřejné správy v dobách komunistické diktatury. Využívání funkcionalistických argumentů na...
|
|
|
Město jako domov. Kulturologický přístup ke globálním problémům
Kuška, Martin ; Ortová, Jitka (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Disertační práce s názvem Město jako domov: Kulturologický přístup ke globálním problémům zpracovává aktuální problematiku dopadů procesů globalizace, která je poj a ta jako proces sociokulturní změny. Pozornost je věnována právě městům, protože ta reprezentují v koncentrované podobě většinu aktuálních procesů sociokulturních změn, které představují zároveň hlavní globální problémy současnosti. Problematičnost studia procesů globalizace spočívá v nesnadné uchopitelnosti tohoto komplexního procesu, vymykajícího se mantinelům paradigmat jednotlivých sociálních věd, nicméně každý z dílčích vědeckých pohledů konstatuje celé spektrum dopadů procesů globalizace ve své oblasti zájmu. Proto je sledováno konstituování interdisciplinárního přístupu při studiu města v rámci tzv. chicagské školy, kdy sociologie implementovala metody přírodovědné ekologie a vznikl tak přístup pojmenovaný jako human ecology (sociální ekologie), syntetizující poznatky společenských věd a reflektující lokalizovanost či přímo zakotvenost sociokulturních procesů v rámci ekosystému Země. Pozornost je věnována také vlivu pozitivisticky koncipovaného vědeckého poznání, v rámci něhož se utvářela moderní liberální ekonomie, mající fundamentální dopad na současné uspořádání a uspořádávání světa. Globálně dominantní ekonomický systém je nahlížen...
|
host ::
RSS.