Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  začátekpředchozí53 - 62  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Baby signs
Makovská, Lenka ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis, principy, postupy, výsledky, výhody, a možnosti využití komunikačních metod Baby Signs a Znakování s miminky, které k rané komunikaci se slyšícím dítětem užívají vedle mluvených slov také gesta a znaky znakových jazyk. Součástí práce je také stručný přehled současných poznatk o vývoji gest, osvojování jazyka a vývoji řeči u slyšících a neslyšících dětí. Jsou zde uvedeny stručné informace o teoriích osvojování jazyka. Práce také porovnává gesta a znaky využívané komunikačními metodami Baby Signs a Znakování s miminky a zobecňuje strategie užívané při přejímání či vytváření nových znak a gest. Na závěr této práce jsou uvedeny výsledky výzkumu provedeného formou dotazníku za účelem zjištění praktických přínos užití metod Baby Signs a Znakování s mimiky.
Učební pomůcky ve výuce zeměpisu na základních školách pro sluchově postižené - návrh multimediální pomůcky
Drozdová, Lenka ; Macurová, Alena (oponent) ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je navrhnout multimediální pomůcku pro oblast obecného zeměpisu pro žáky základních škol pro sluchově postižené. Při zpracování návrhu multimediální pomůcky se zaměřím především na vizuální (grafickou) stránku, grafické uspořádání prostoru, interaktivitu a učební text jedné ze tří kapitol - 2. kapitoly Země - naše planeta. Ukázka návrhu je instalována na DVD a je přílohou bakalářské práce. Úvodní část práce je zaměřena na obecnou charakteristiku vyučovacího předmětu Zeměpis co je jeho obsahem a cílem, zvláště pak zeměpisu obecného (fyzického). Podrobněji se budu zabývat jeho zařazením do nových kurikulárních dokumentů, které se řídí podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školu. V další části stručně nastíním problematiku a specifika vzdělávání dětí se sluchovou vadou, zejména to, s jakými problémy se potýkají ve výchovně-vzdělávacím procesu. Další část mé práce je věnována učebnicím. Nejprve pohovořím o učebnicích obecně, jaká je jejich funkce a z jakého pohledu lze na učebnice nahlížet. Podrobněji se zamýšlím, jaké výhody s sebou mohou přinášet i jiné typy učebnic než učebnice tištěné, konkrétně učebnice multimediální a nad jejich využitím ve výuce žáků se sluchovou vadou. Poslední část je věnována samotnému návrhu kapitoly Země - naše planeta. V návrhu jsem se snažila...
Adjektiva v českém znakovém jazyce?
Zahumenská, Jitka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tématem této diplomové práce je hledáni odpovědi na otázku, zda v českém znakovém jazyce existuji prostředky pro vyjádřeni vlastnosti substancí, a pokud ano, zda je lze považovat za adjektiva, která vypadají a funguji obdobně, jak je tomu v jazyce českém. Autorka si uvědomuje rozdílnou modalitu českého a českého znakového jazyka, ze které může vyplývat odlišná klasifikace slovních druhů v mluvených a znakových jazycích. Proto se nejdříve zabývá problematikou jazykového typu a problematikou klasifikace slov/znaků do slovních druhů/druhů znaků obecně. Následně podle sémantického, morfologického a syntaktického kritéria pro klasifikaci slov/znaků do slovních druhů / druhů znaků popisuje formu a fungováni výrazů vyjadřujících vlastnosti substancí v českém znakovém jazyce a dáváje do kontrastu s formou a fungovánúu adjektiv v jazyce českém. Ke zkoumání prostředků vyjadřujících vlastnosti substancí v českém znakovém jazyce posloužil autorce vzorek českého znakového jazyka získaný ze spontánni komunikace neslyšicích respondentů: a metodou elicitace. Autorka se dotýká také otázky vyjadřováni posesivity v českém znakovém jazyce. V závěru práce potvrzuje některé ze zjištěných skutečnosti o adjektivech českého znakového jazyka prostřednictvim jejich odrazu v psané češtině českých neslyšicích.
Vlastní jména místní v českém znakovém jazyce. Znaky větších měst České republiky a hlavních měst v Evropě
Hay, Ivana ; Okrouhlíková, Lenka (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se věnuji vlastním jménům místním v českém znakovém jazyce. Cílem práce bylo vytvořit klasifikaci urbonym (vlastní jména měst) v českém znakovém jazyce, zpracovat otázku motivovanosti jednotlivých znaků získaných od neslyšících obyvatel města Prahy, okrajově popsat generační rozrůzněnost materiálu a sociální a kulturní aspekty užívání vlastních jmen místních českou komunitou neslyšících. V práci též přibližuji zpracování vlastních jmen místních v existujících slovnících českého znakového jazyka a představuji zde i několik zahraničních slovníků, které jsou zaměřeny na znakovou zásobu choronym a urbonym. Materiál byl získán s využitím elicitační metody od 19 neslyšících respondentů - obyvatel města Prahy a byl natočen na videokameru. Videonahrávky obsahují znaky vybraných větších měst v ČR a hlavních měst v Evropě. Součástí bakalářské práce je CD-ROM, které obsahuje získané znaky měst v České republice a hlavních měst v Evropě v českém znakovém jazyce. Navíc jsou zařazeny i videonahrávky znaků hlavních měst v Evropě, které jsem získala přímo od zahraničních Neslyšících, obyvatel těchto měst nebo států, ve kterých se příslušné hlavní město nachází.
Neslyšící-jazyková a kulturní menšina
Komárková, Barbora ; Hádková, Kateřina (oponent) ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem práce je podat ucelený pohled na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu. Diplomová práce je rozdělena na čtyři tématické části. První část vysvětluje, kdo může být považován za neslyšícího. Je zmíněn přístup jak jazykově kulturní, tak přístup medicínský. Druhá část popisuje charakteristiky českého znakového jazyka jako přirozeného jazyka. Objasňuje, proč je znakový jazyk nedílnou součástí komunity neslyšících, kultury neslyšících, a tím i jazykově kulturního přístupu. Velký důraz je kladen na vztah jazykově kulturního přístupu k vývoji neslyšícího dítěte, především na otázku uspokojování základních psychických potřeb dítěte. V poslední části je podán obecný popis termínů komunita i kultura a následně detailní popis komunity neslyšících a jednotlivé charakteristiky kultury neslyšících. Veškeré popisy jsou doplněny příklady. Na závěr jsou zmíněny právní dokumenty, které by měly přispět k většímu zdůraznění pohledu na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu.
Tvary pasivní ruky v českém znakovém jazyce
Richterová, Klára ; Okrouhlíková, Lenka (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, v jakých tvarech ruky a s jakým procentuálním zastoupením se vyskytuje pasivní ruka v českém znakovém jazyce, výsledky porovnat s výsledky pro jiné znakové jazyky (americký, britský, holandský a belgický) a usouvztažnit je s poznatky o nepříznakových/neutrálních tvarech ruky. Kvalitativní i kvantitativní přehled tvarů pasivní ruky vychází z analýzy dvou tištěných slovníků: Všeobecného slovníku českého znakového jazyka A-N (2004), Všeobecného slovníku českého znakového jazyka O-Ž (2005) a Slovníku znaků křesťanských pojmů pro Neslyšící (2001).1 Primárním zdrojem dat je Všeobecný slovník; specializovaný Křesťanský slovník slouží především k verifikaci výsledků. V úvodu bych ráda poděkovala neslyšícím lektorům z Pevnosti a BcA. Nadě Dingové, kteří mi ochotně odpovídali na dotazy ohledně vybraných znaků, Bc. Petru Vysučkovi, jenž figuruje v roli znakujícího modelu na CD, Mgr. Lence Okrouhlíkové za velmi laskavé poskytnutí reprezentativních fotografií tvarů ruky, Šimonu Sedláčkovi za technické zpracování CD a zejména prof. PhDr. Aleně Macurové, CSc. za všestrannou pomoc a cenné rady.
Klasifikátory českého znakového jazyka
Tikovská, Lenka ; Okrouhlíková, Lenka (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce j sou klasifikátory českého znakového jazyka. Vycházela jsem ze zahraniční literatury, zejména o americkém a britském znakovém jazyce, neboť tyto znakové jazyky patří mezi nejvíce prozkoumané a popsané. Celá práce Je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodní kapitole nazvané Klasifikátory v mluvených jazycích jsem čerpala informace ze studie amerického lingvisty Keitha Allana, který zkoumal klasifikátory v mnoha mluvených jazycích. Jelikož mají klasifikátory v mluvených jazycích obdobnou funkci jako klasifikátory znakových jazyků, považovala jsem za důležité jeho poznatky v této práci zmínit. Ve druhé kapitole, pojednávající o klasifikátorech amerického znakového jazyka, jsem předložila soupis klasifikátorů, které uvádějí američtí lingvisté Bakerová a Cokely, včetně kontextu jejich užití. Zajímalo mě také, jakým způsobem a v jakém věku si děti klasifikátory osvojují. Poznatky načerpané z literatury jsem zpracovala do podkapitoly nazvané Osvojování klasifikátorů. Jelikož se jedná o informace související s osvojováním amerického znakového jazyka, uvádím je právě v této kapitole. Třetí kapitola nazvaná Klasifikátory britského znakového jazyka se opírá o práci britské lingvistky Mary Brennanové. Předkládám její přehled klasifikátorových tvarů ruky i s příklady, které u jednotlivých tvarů...
Znakované systémy angličtiny
Tichá, Blanka ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsání znakovaných systémů americké angličtiny, konkrétně systémů Seeing Essential English (SEE 1), Signing Exact English (SEE 2), Linguistics of Visual English (L. O. V. E.), Signed English (SE) a Pidgin Signed English (PSE). Práce popisuje okolnosti jejich vzniku, jejich stručnou historii a strukturu. Dále práce srovnává tyto systémy mezi sebou, s americkým znakovým jazykem a se znakovanou češtinou.
Znaky států Evropy v českém znakovém jazyce
Kuchařová, Lucie ; Macurová, Alena (oponent) ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce)
Zeměpisná vlastní jména tvoří nepochybně důležitou součást lexika každého jazyka, a to jak jazyka mluveného, tak i znakového. Ve znakových jazycích tato oblast nebyla dosud podrobně popsána. Pokud byly výzkumy různých národních znakových jazyků zaměřeny na oblast proprií, pak se jednalo zejména o vlastní jména osobní, která jsou důležitou součástí kultury neslyšících. Jak se zdá, ani zařazování zeměpisných vlastních jmen do slovníků znakového jazyka a znakové řeči není příliš systematické a tato problematika je spíše podceňována. Z rozsáhlé oblasti zeměpisných jmen jsem si ke zpracování zvolila znaky evropských států. Znalost názvů států a zejména států Evropy je důležitá, neboť v dnešní době je zdůrazňována orientace v dění ve světě a navíc se Česká republika stala součástí mezinárodního společenství Evropské unie. V této době je také možné mnohem více poznávat ostatní kultury a státy. Domnívám se, že ze států světa patří evropské státy jsou u nás nejznámější a že vzhledem k poloze České republiky je jejich znalost považována za nezbytnou. Ve své práci se nejprve zaměřím na zařazení těchto jazykových pojmenování, tzn. choronym, do systému jazyka a rovněž i na vymezení států Evropy a jejich názvů, protože jak se ukazuje, geografické příručky nejsou v tomto ohledu jednotné. V dalších částech se pokusím...
České a moravské znaky - regionální dialekt neslyšících
Vojnarová, Magdalena ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Svoji práci jsem se rozhodla zaměřit na výzkum českého znakového jazyka, konkrétně na znaky Neslyšících 1 , jež se liší ve svém užití podle své regionální odlišnosti. Jinými slovy, na porovnání odlišné artikulace českých a moravských znaků. Proč mě toto téma zaujalo? Hlavním důvodem je nedostatek literatury o slovní zásobě českého znakového jazyka v České republice. Ve slyšící společnosti navíc panuje o znakovém jazyce mnoho mýtů. Jedním z nich je například představa, že Neslyšící se na celém světě dorozumívají prostřednictvím jednoho znakového jazyka. Že existuje jakýsi mezinárodní znakový jazyk. To je ale velký omyl! Neslyšící (podle toho, ve kterém státě žijí) mají své národní znakové jazyky (britský znakový jazyk, americký znakový jazyk, český znakový jazyk, atd.). Jsou to jazyky vizuálně-motorické povahy, které jsou na mluvených národních jazycích nezávislé. Znakové jazyky jsou produkovány pohyby rukou a horní části těla, existují v prostoru a jsou vnímány zrakem. Mají stejné nebo podobné prostředky pro vyjadřování gramatických kategorií (např. mimika, klasifikátory). Liší se pak zejména svojí znakovou zásobou. Vzhledem k tomu, že tedy vykazují podobné povahové rysy, můžeme o nich uvažovat jako o jazycích, které náleží do jedné jazykové rodiny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   začátekpředchozí53 - 62  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.