|
|
Amatérský volejbal a sociální kapitál
Rakovičová, Anna ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce představuje prostředí amatérského volejbalu a zároveň seznamuje s pojmem sociální kapitál. Jako prostředí amatérského volejbalu si autorka vybírá sezónní soutěž Amatérskou volejbalovou ligu. K objasnění pojmu sociálního kapitálu využívá zejména poznatky z prací sociologů Putnama, Colemana a Bourdieu. Cílem práce je poznat míru tvorby a využití sociálního kapitálu v prostředí amatérského volejbalu s důrazem na amatérský koncept. Na základě vybraných statí z některých prací zmíněných autorů, je vypracováno několik hypotéz. K ověření těchto hypotéz slouží sociologický průzkum formou speciálně sestaveného dotazníku a následných analýz. Analýzy potvrdily všechny vypracované hypotézy, a to že aktéři pohybující se ve skupině hráčů amatérského volejbalu, jsou schopni úspěšně vytvářet a následně používat sociální kapitál.
|
|
|
Liminalita ukončování aktivní profesionální hokejové kariéry
Neuman, Michal ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Háková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ukončováním aktivní profesionální hokejové kariéry. Konkrétně se pak zabývá obdobím, které nastává po ukončení či rozhodnutí o ukončení kariéry. Využívá optiku liminality, kterou nahlíží na přechod ze sportovního do posportovního života. V rámci výzkumu pro tuto práci proběhlo 6 kvalitativních polo-strukturovaných rozhovorů s bývalými profesionálními hráči ledního hokeje, kteří byli záměrně zvoleni pro různé charakteristiky tak, aby byla co největší heterogenita vzorku. V přechodném období mezi sportovním a posportovním životem se pak práce soustředí především na projevy liminality, tedy nejasnost jedince, anti-strukturálnost, změnu hodnotového univerza, přemýšlení o sobě i společnosti a experimentování s novými možnostmi, které se v rámci této fáze objevují. V práci je také zohledněn vstup do nové sociální struktury, který je zastoupen konceptem resocializace a konstrukcí identity. K analýze práce využívá kvalitativní obsahové analýzy s deduktivně utvořenými kategoriemi, tedy předem, z odborné literatury odvozených kódů, jež jsou posléze spojovány s textem. V závěru práce jsou pak diskutovány výsledky analýzy ve spojením s teoretickými koncepty, které byly pro tuto práci zvoleny. Těmi jsou přechodové rituály, liminalita a resocializace.
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Z volnočasové aktivity e-sportem: Postoj hráčů k profesionalizaci CS:GO
Havrland, Ladislav ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Sedláček, Jakub (oponent)
Tato práce se zaměřuje na profesionalizaci e-sportu, kdy sledujeme přechod hraní videoher na profesionální soutěžní úroveň. Práce je specifikována na prostředí videohry Counter-Strike: Global Offensive který je jednou z nejvýraznějších e-sportových disciplín co se týká počtu hráčů i dobou, kterou je amatérskými i profesionálními hráči hrána. V této práci je e-sport uchopen z hlediska profesionalizace volnočasového hraní videoher, kdy profesionalizace znamená nárůst počtu aktérů a jejich vzájemný vliv tvořící společenskou síť. Předmětem výzkumu je postoj hráčů k transformaci Counter-Strike Global Offensive, kdy možnosti, které možnosti reakcí, které hráči na tuto transformaci zvolí jsou ukotveny v teorii A. Hirschmana Exit, Voice and Loyalty, která je aplikována na profesionální prostředí Counter-Strike Global Offensive. Výzkumná data pro tuto práci tvoří analýza polostrukturovaných rozhovorů s profesionálními hráči CS:GO. Východiska práce jsou širší kontext postojů profesionálníhc hráčů a zvolení jejich strategie v reakci na profesionalizaci CS:GO.
|
|
|
Sebeprezentace fitness trenérů na Instagramu
Shelevaia, Anastasiia ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Krištofič, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sebeprezentace českých osobních fitness trenérů na Instagramu. Kvůli masovému rozšíření internetu a sociálních sítí, jako je například Instagram, se proměnila podoba mezilidských vztahů, a to nejen osobních, ale i pracovních. Jelikož se šíří tendence nabízení zboží a služeb a jejich provozování přes internet, obzvlášť také na Instagramu, ukázala se potřeba zkoumání daného fenoménu. Cílem této práce je poskytnout vhled do fenoménu profesní sebeprezentace fitness trenérů ve světě online na příkladu sociální sítě Instagram. Jako teoretický rámec slouží dramaturgický přístup Ervinga Goffmana a jeho základní pojmy, jakými jsou "zákulisí", "scéna", "osobní fasáda", "speciální vybavení". Praktická část této práce je založena na provedení obsahové analýze profilů osobních fitness trenérů na Instagramu a používá vizuální a textové ukázky ze samotných profilů. Hlavním výsledkem výzkumu je interpretace fenoménu sebeprezentace v souvislosti s dramaturgickým přístupem, odhalení shod a rozdílů mezi jednotlivými trenéry ve formách vystupování ve světě online. Analýza ukázala propojení soukromého a pracovního prostředí v rámci profilů osobních fitness trenérů na Instagramu.
|
|
|
Informovaný a angažovaný pacient: případ Crohnovy choroby
Kocelský, David ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce je zaměřena na vztah pacienta a lékaře, k jehož změně může dojít vlivem internetu a moderních technologií. Možná vztahová proměna je zkoumána z perspektivy pacientů s Crohnovou chorobou. Cílem práce je zjistit, zda přístup k internetu může ovlivnit vztah mezi pacientem a lékařem. V teoretické části je rozpracován význam důvěry, která plní důležitou funkci právě ve vztahu mezi pacientem a lékařem. Dále je zde také objasněna sociální role nemocného ve společnosti a následně medicínský popis Crohnovy choroby. V empirické části jsou prezentovány a analyzovány výsledky práce. Data byla shromážděna pomocí polo strukturovaných rozhovorů s šesti pacienty, kteří trpí Crohnovou chorobou a s dvěma předsedkyněmi pacientských organizací. Výsledky výzkumu nepotvrdily předpoklad, že přístup k internetu může být příčinou změny vztahu mezi pacientem a lékařem. Dotazovaní respondenti uvedli, že vztah s jejich lékařem je založen na důvěře a informace zjištěné z internetu by neupřednostnili před těmi, které jim poskytne lékař.
|
|
| |
|
|
Self-tracking a běhání: sociologická analýza
Hanzlová, Radka ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Práce se soustředí na téma self-trackingu, tedy sledování a zaznamenávání dat o sobě samém s využitím digitálních technologií, a to se zaměřením na běžce v ČR. Hlavním cílem práce je prostřednictvím detailní sociologické analýzy popsat českou běžeckou komunitu, a především odpovědět na otázku: Proč běžci praktikují self-tracking a jaký z toho mají užitek? Teoretická část se nejdříve věnuje tématu self-trackingu, poté teorii užití a uspokojení a teorii online komunit. Analytická část je věnována popisu, analýze a interpretaci výsledků vlastního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo celkem 844 běžců, z nichž 754 praktikuje self- tracking. V rámci výzkumu bylo stanoveno několik hypotéz týkajících se sociodemografické struktury, běžeckých charakteristik, motivace, uspokojení, bezpečnosti. Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno 5 motivů (sebekontrola, orientace na výsledek, sebezlepšování, zvyklost, sociální interakce), které vedou běžce k používání sebemonitorovacích zařízení, přičemž motivy se liší dle pohlaví a běžeckých charakteristik (zkušenost s během, úroveň běžce, frekvence běhání, trenér), jež se zároveň ukazují jako hlavní ovlivňující faktory pro self-tracking obecně. Se self-trackingem úzce souvisí sdílení výsledků v online běžeckých skupinách; v těchto...
|
host ::
RSS.