|
|
Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Pavel Makovský: Geopolitické aspekty rozvoje dopravní provázanosti jihokavkazských států Abstrakt Tato studie řeší vzájemnou dopravní provázanost v regionu Jižního Kavkazu se zaměřením na čtyři druhy dopravy - leteckou, železniční, silniční a potrubní. Výzkum se zabývá jak vnitroregionální spoluprací, tak i přeshraničním napojením dalších států a mezinárodních organizací. K řešení byla použita rešerše literatury a data dostupná ze státních webů Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie, která jsem analyzoval a následně konfrontoval s liberální teorií funkcionalismu (neofunkcionalismu) a opačnou teorií realismu (neorealismu). Výsledkem je analýza vzájemné provázanosti hodnocená na dvou řádovostních úrovních (regionální a přeshraniční). Na tu navazuje aplikovatelnost a shrnutí všech politických aktérů vystupujících na základě liberálního nebo realistického myšlení. Na práci je možné navázat v regionu střední Asie. Klíčová slova: Jižní Kavkaz; dopravní provázanost; Arménie; Ázerbájdžán; Gruzie; geopolitika
|
|
|
Sociokulturní problémy suburbií
Smolová, Kristýna ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Míková, Helena (oponent) ; Nováček, Aleš (oponent)
Disertační práce se zabývá sociokulturními problémy suburbanizace se zaměřením na zelené vdovy jako fenomén současné společnosti. Zelené vdovy jsou definovány jako specifická skupina obyvatel žijících v suburbiích a nejčastěji jsou charakterizovány jako "ženy bohatých podnikatelů, které žijí v rodinných domech v suburbiích, jejich manželé každý den odjíždí za prací do centrální části města a ženy tak zůstávají osamoceny v zeleni na kraji města." Hlavním přínosem disertační práce je shrnutí dostupných poznatků o zelených vdovách a vytvoření uceleného pohledu na tuto problematiku spojenou s probíhajícími suburbanizačními procesy; v rámci práce jsou reflektovány i zahraniční výzkumy a poznatky. Nejpodstatnějším zjištěním pak je, že fenomén zelených vdov - ve smyslu, jak je pojem zelená vdova obecně definován - je v rámci České republiky vnímán jako problematické téma hlavně médii. Fenomén zelených vdov není náhodný, ale je v kontextu České republiky podle autorky v současné době překonán. Postupně se vytrácí, a pokud existuje, tak pouze v tak omezené míře, než aby ho bylo možné označit za zásadní sociokulturní problém současné české společnosti. Stěžejní část disertační práce tvoří kvalitativní výzkum provedený v roce 2017 zaměřený na problematiku každodenního života specifické skupiny žen (zelených...
|
|
| |
|
|
Analýza aktivit izraelské krajní pravice na Západním břehu
Mrázek, Vojtěch ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Izraelská okupace Západního břehu má mnoho negativních dopadů na život palestinských obyvatel. Jedním z nich je násilí páchané židovskými osadníky. Tématem práce je vysvětlit podmíněnosti těchto násilných aktivit a dát je do souvislosti s izraelskou politickou scénou. Kvantitativní statistickou analýzou je na úrovni židovských osad zkoumána souvislost volebních zisků izraelských krajně pravicových stran s výskytem násilných činů vůči palestinským obyvatelům Západního břehu. Za použití prostorové autokorelace je zkoumána také pravidelnost výskytu těchto činů. K formulaci teoretických předpokladů je užita teorie štěpných linií. Z výsledků analýzy vyplývá, že v souladu s předpoklady existuje na úrovni osad statisticky významná souvislost mezi volbou pro krajní pravici a počtem spáchaných násilných činů. Nejsilnější je závislost u krajně pravicových stran vycházejících z militantní rasistické ideologie kahanismu, slabší závislost existuje u stran reprezentujících náboženských sionismus, specifickou kombinaci židovského náboženství a nacionalismu. Rozmístění osadnických násilných incidentů bylo ve zkoumaných letech nepravidelné. Vyšší míra násilí se statisticky významně koncentrovala do několika oblastí, především do okolí palestinského města Nábulus.
|
|
| |
|
|
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930
Marek, Martin Václav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Souvislosti rozmístění socioekonomických charakteristik obyvatelstva a hospodářství ve vztahu k železniční síti v Československu v letech 1921 a 1930 Abstrakt Doprava spolu se společenskými a hospodářskými procesy v prostoru jsou úzce propojeny a navzájem se ovlivňují. Historie dopravy, dějiny hospodářství i obyvatelstva jsou vcelku dobře zpracovanými tématy, ale pokusů synteticky zpracovat dějiny dopravy a společnosti a jejích činností v prostoru nebylo dosud mnoho a spíše jen s poukazy na příklady, ač je doprava, a to především železniční, zmiňována jako důležitý faktor rozvoje. Diplomová práce analyzuje sílu statistických závislostí vybraných demografických a socioekonomických charakteristik z národních cenzů 1921 a 1930 a hospodářských charakteristik živností a zemědělských závodů v roce 1930 na železniční infrastruktuře v Československé republice. Stěžejními statistickými daty jsou tedy vybrané výsledky sčítání lidu (např. věk obyvatelstva, gramotnost či pracovní činnost v sektoru národního hospodářství), výsledky sčítání živnostenských a zemědělských závodů (ku příkladu vybavenost závodů) za úroveň soudních okresů v českých zemích (resp. slúžnovských a politických na Slovensku). Důležitým zdrojem jsou i prostorová data (mapové podklady) umožňující statistické a visualisační operace v prostředí...
|
|
|
Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk
Kovárnová, Pavlína ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
KOVÁRNOVÁ, P. (2015): Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 98 s. Diplomová práce se zabývá tématem regionální identity obyvatel šumavského podhůří. Hlavním cílem práce je identifikovat a vyhodnotit faktory formující regionální identitu v oblasti šumavského podhůří, které by mohly být zvažovány jako podklad pro diskuze o možnostech budoucího rozvoje tohoto území. Práce vychází z obecných východisek studia územních identit a příhraničních periferií, která jsou založena na heuristice a diskuzi literatury věnující se procesu formování regionální identity, polarizaci prostoru, problematice periferních a pohraničních oblastí. Dílčím cílem práce je posoudit rozdíly regionální identity kontinuálně osídlené, částečně přesídlené a přesídlené oblasti. Jeho náplní je vymezení a hodnocení kategorií potenciálu určujícího formování regionální identity. Objektem výzkumu jsou tři lokality s mimořádně složitým historickým vývojem, města Klatovy, Sušice a Vimperk. Náplní tohoto cíle je nalézt odlišné faktory formující regionální identitu mezi třemi městy, lišícími se průběhem událostí zejména v druhé polovině 20. století. Třetí dílčí cíl...
|
|
|
Media a prostor: vliv koloniální minulosti na současné zpravodajství Francie a Británie
Brádková, Hana ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem koloniální minulosti na současné zpravodajství Francie a Británie. Ústřední pozornost je věnována vybraným koloniím a frekvenci jejich zmiňování na internetových serverech Skynews.com a France24.fr. Práce se tak snaží zodpovědět na otázku, zda je koloniální minulost pořád silným determinantem určujícím priority médií. Imperiální historie je stále živá především v těch zemích, které dříve rozsáhlé koloniální panství vlastnily a dnes se s dopady svých výbojů musí vyrovnávat. Právě silný vztah ke svým vlastním bývalým koloniím je identifikovatelný v mediálním prostoru. To, že sdělovací prostředky stále upřednostňují tyto státy nad informacemi o jiných bývalých koloniích, dokazuje, že historické vazby v mnoha případech zůstaly velmi silné i po skončení dekolonizačních procesů. Práce je strukturována do dvou hlavních celků. První část je věnována teoretickému zarámovaní analyzovaných pojmů (např. geografie komunikace, kolonialismus i postkolonialismus atd.), historickému exkurzu do koloniálního období a také přibližuje vybrané skutečnosti z mediálních studií. Druhá část se věnuje samotnému výzkumu, jehož cílem je analyzovat internetové zpravodajské servery a potvrdit předpoklad, že francouzská a britská média věnují větší pozornost faktům týkajících se vlastních bývalých kolonií...
|
|
|
Dualita Evropy: historickogeografická analýza vývoje a její vymezení
Nováček, Aleš ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent) ; Gurňák, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Aleš Nováček DUALITA EVROPY: HISTORICKOGEOGRAFICKÁ ANALÝZA VÝVOJE A JEJÍ VYMEZENÍ Shrnutí Praha 2010 2 Dvacáté století vtisklo členění Evropy i světa novou tvář. Toto tvrzení je však pravdivé jen zčásti. Pod těmito "čerstvými" stopami jako výsledky stále intenzivnějšího a dynamičtějšího vývoje zůstávají staleté fundamenty, které svým působením kontinuálně determinují a spoluvytvářejí současnou geografickou organizaci Evropy, včetně jejích prostorových kontur a dělení. V nejobecnější rovině byla otázka rozdělení Evropy minimálně do roku 1989 pojímána jednoznačně: kapitalistický a demokratický Západ na jedné a socialistický a komunistický Východ na straně druhé. Duální vnímání Evropy se právě tehdy stalo dominantním, a to nejen v geopolitických konceptech tímto směrem zaměřené odborné literatury, nýbrž u veřejnosti samé. O to větší stabilitu tomuto pojetí dodává fakt, že fenomén duality Evropy je zřetelný od starověku až do současnosti. Hluboké kontinuum stojí za skutečností, že ani po roce 1989, kdy ostrá poválečná bipolarita ztrácí svou striktní a "přehlednou" podobu, nedošlo k rozpadu duálního vnímání Evropy (byť paralelní koncepční alternativy samozřejmě existují). Dělení Evropy na Západ a Východ tak...
|
|
|
Historický vývoj teritoriální polarizace českých zemí. Příklad kraje Vysočina
Nováček, Aleš ; Semotanová, Eva (oponent) ; Chromý, Pavel (oponent)
Hlavním cílem práce byla analýza, interpretace a pokus o rekonstrukci historického vývoje teritoriální polarizace českých zemí jako výsledku komplexních socioekonomických proměn. V rámci této problematiky pak konkrétněji a podrobněji přistupuje k příkladu kraje Vysočina, dějinným aspektům jeho perifernosti a vnitřní diferenciace. Bylo úkolem pomocí analýzy dlouhodobého populačního vývoje nalézt a objasnit kořeny dnešní polarity jádra a periferie. Na obou zkoumaných úrovních, jak vnější (mezi kraji), tak vnitřní (uvnitř sledovaného kraje), bylo záměrem hledat a následně identifikoval základní vývojové determinanty stavu i populačně-prostorové dynamiky s důrazem na jejich časovou proměnlivost a variabilitu. V tomto se výzkum opíral o reprezentativní historické prúl·ezy stavu populace. Na základě jejich rozboru a vzájemné komparace jednotlivých územních jednotek došlo za pomoci statistických metod k pokusu konstruovat dobovou teritoriální hierarchii sídelního, potažmo i hospodářského systému včetně stanovení jednotlivých kategorií polarizace: jádro - periferie. Obdobným zpi'1sobem bylo postupováno i v otázce historického vývoje a v jeho rámci užití pojmú: jadernizaee periferizace. Největší prostor byl přirozeně vymezen industriální de, jež mčla hlavní podíl na formování současné reality. Tento dúraz se ukázal...
|
host ::
RSS.