|
|
Antisemitismus ve Francii - současná debata a její kořeny
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: V první části se budu věnovat nejprve různým definicím pojmu "antisemitismus" a úskalím, které s jeh o používáním souvisejí. Následně představím ve stručnosti historické proměny protižidovské nenávisti od křesťanského antíjudaismu po popírání holocaustu a závěrem se zamyslím nad fenoménem "nového antisemitismu". Druhá část je zaměřena na dějiny vzájemného "stýkání a potýkání" Židů a francouzské společnosti, především v posledních dvou staletích. Zmíním se zde o bohatém ideovém dědictví francouzského antisemitismu, o jeho nejrůznějších proudech, formách a významných teoreticích i prakticích. Ve třetí části se pokouším interpretovat některá data ilustrující růst protižidovských útoků a nálad ve Francii v posledních letech. Pozornost věnuji v této souvislosti zvláště prostředí škol, které je podle některých pramenů antisemitismem také zasaženo. V závěru této části se zaměřím na to, jak toto klima ovlivnilo emigraci francouzských Židů do Izraele. Čtvrtá část předkládané práce je sondou do debaty o antisemitismu probíhající již pět let mezi francouzskými intelektuály, která výrazně rezonuje ve veřejném prostoru. Rozhodl jsem se vzájemně konfrontovat několik autorů, kteří do této debaty vnesli nejzajímavější myšlenky a tyto myšlenky z jejich hlavních...
|
|
|
Antisemitismus v ČR po roce 1989
Kalvach, Zdeněk ; Nekvapil, Václav (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Antisemitismus je závažný problém, který trápí řadu společností po celém světě. Pokud jej považujeme za chorobný, můžeme jej chápat jako chronickou (doutnající) sociální patologii s opakovanými vzplanutími, které mnohé lidi znovu a znovu překvapují, neboť se domnívali, že problém byl již vyřešen: "Kde se vzal? Proč se znovu objevil?" Podle britského profesora G. J. Pulzera je antisemitismus neoddělitelnou součástí evropského vědomí po dobu posledních dvou tisíciletí (Pulzer 1988 in EUMC 2003). Skutečně, při studiu dějin židů v Evropě je až překvapující, nakolik byla křesťanská Evropa od 4. století1 protižidovská. Antisemitismus se lišil ve své intenzitě od místa k místu a v různých dobách, byl však součástí státního náboženství, evropské křesťanské doktríny. V řadě zemí byli židé zbaveni práva držet půdu, obchodovat a zastávat některá další povolání, nesměli uzavírat sňatky s nežidy, nesměli mít otroky, průběžně na ně byly páchány pogromy, byl jim zabavován majetek, byli vyháněni. Za dobré časy se označovalo, když alespoň nebyly pogromy. Za nejlepší léta je tradičně označováno žití pod nadvládou muslimů ve Španělsku, neboť muslimská diskriminace byla oproti té křesťanské nesrovnatelně mírnější. I tak nelze zapomenout, že tento "zlatý věk", ukázka soužití muslimů a židů, byl charakterizován i diskriminačním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
|
|
|
Antisemitismus v ČR po roce 1989
Kalvach, Zdeněk ; Nekvapil, Václav (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Antisemitismus je závažný problém, který trápí řadu společností po celém světě. Pokud jej považujeme za chorobný, můžeme jej chápat jako chronickou (doutnající) sociální patologii s opakovanými vzplanutími, které mnohé lidi znovu a znovu překvapují, neboť se domnívali, že problém byl již vyřešen: "Kde se vzal? Proč se znovu objevil?" Podle britského profesora G. J. Pulzera je antisemitismus neoddělitelnou součástí evropského vědomí po dobu posledních dvou tisíciletí (Pulzer 1988 in EUMC 2003). Skutečně, při studiu dějin židů v Evropě je až překvapující, nakolik byla křesťanská Evropa od 4. století1 protižidovská. Antisemitismus se lišil ve své intenzitě od místa k místu a v různých dobách, byl však součástí státního náboženství, evropské křesťanské doktríny. V řadě zemí byli židé zbaveni práva držet půdu, obchodovat a zastávat některá další povolání, nesměli uzavírat sňatky s nežidy, nesměli mít otroky, průběžně na ně byly páchány pogromy, byl jim zabavován majetek, byli vyháněni. Za dobré časy se označovalo, když alespoň nebyly pogromy. Za nejlepší léta je tradičně označováno žití pod nadvládou muslimů ve Španělsku, neboť muslimská diskriminace byla oproti té křesťanské nesrovnatelně mírnější. I tak nelze zapomenout, že tento "zlatý věk", ukázka soužití muslimů a židů, byl charakterizován i diskriminačním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Islamismus. Od založení Muslimského bratrstva směrem k jeho současným představitelům
Štaif, Vít ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Nekvapil, Václav (oponent)
Dosavadní vývoj islamistů, především těch středovýchodních, ukazuje, že jde často o skupiny s takovou výší podpory obyvatelstva, jíž nelze podceňovat. Toho dosáhli hlavně tam, kde se všechny jejich síly nesoustředily výhradně na šíření džihádu, ale začali s výstavbou sítí zařízení, která jim příznivě nakloněným muslimům poskytovala pomoc, ať už šlo o její okamžitou, jako rozdáváním životních potřeb chudým muslimům, anebo dlouhodobější / výstavba nemocnic a škol / podobu. Ve středovýchodní společnosti se ti, které považuje za hrdiny bojující proti bezohlednému místnímu diktátorovi anebo cizímu dobyvateli, bezpochyby stávají předmětem velké úcty, to by však k založení dlouhodobě působících politických hnutí samo o sobě nestačilo. Čím širší část společnosti se islamistům podařilo získat na svou stranu, tím úspěšněji si pak vedli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Antisemitismus ve Francii - současná debata a její kořeny
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: V první části se budu věnovat nejprve různým definicím pojmu "antisemitismus" a úskalím, které s jeh o používáním souvisejí. Následně představím ve stručnosti historické proměny protižidovské nenávisti od křesťanského antíjudaismu po popírání holocaustu a závěrem se zamyslím nad fenoménem "nového antisemitismu". Druhá část je zaměřena na dějiny vzájemného "stýkání a potýkání" Židů a francouzské společnosti, především v posledních dvou staletích. Zmíním se zde o bohatém ideovém dědictví francouzského antisemitismu, o jeho nejrůznějších proudech, formách a významných teoreticích i prakticích. Ve třetí části se pokouším interpretovat některá data ilustrující růst protižidovských útoků a nálad ve Francii v posledních letech. Pozornost věnuji v této souvislosti zvláště prostředí škol, které je podle některých pramenů antisemitismem také zasaženo. V závěru této části se zaměřím na to, jak toto klima ovlivnilo emigraci francouzských Židů do Izraele. Čtvrtá část předkládané práce je sondou do debaty o antisemitismu probíhající již pět let mezi francouzskými intelektuály, která výrazně rezonuje ve veřejném prostoru. Rozhodl jsem se vzájemně konfrontovat několik autorů, kteří do této debaty vnesli nejzajímavější myšlenky a tyto myšlenky z jejich hlavních...
|
host ::
RSS.