|
|
Vliv středoevropské modernity na srbskou postmoderní literaturu
Janečková, Tereza ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Celá práce se zabývá vztahem mezi středoevropské literatury a srbské postmoderní literatury. V první části je na pozadí definice západoevropské moderní prózy charakterizována modernita střední Evropy. Jako základní témata této literatury jsou určující zánik doposud pevného světa, existence paralelního fikčního světa, který hrdinu postupně pohlcuje, tematizace psaní a viny a fragmetarizace nebo rozpad celé fabule. Tuto první část doplňuje základní náčrt srbské moderny a avantgardy. V druhé části je teoreticky definována postmoderna . Po krátké charakteristice obou hlavních srbských postmoderních autorů, Milorada Paviće a Dragana Velikiće, jsou tato témata vyhledána a aplikována na jejich tvorbu. Některá, jako paralelní svět či tematizace psaní, se podařilo nalézt u obou autorů, byť v poněkud pozměněné podobě. Jiná naopak u postmodernistů téměř chybí. Druhá část je doplněna charakteristikou základních postmoderních proudů v Bulharsku a Chorvatsku jako hlavních zástupcích ostatních balkánských zemí.
|
|
|
Krásná Vida: od lidové písně k dramatu toužení
Benhartová, Tereza ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Krásnou Vidu lze považovat za jeden z ústředních symbolů slovinské literatury. S tím souvisí i její obsahová šíře. Od dob vzniku lidové písně, která ve formě balady zaznamenala konkrétní historickou událost, se tento motiv stal jedním z nejrozsáhlejších zdrojů literární inspirace. Svědčí o tom jeho mnohá zpracování autory 19. a 20. století.126 Postupně se rozšiřoval o psychologické a antropologické přístupy, čímž se otevíralo spektrum interpretací. Lidová píseň o Krásné Vidě nebyla v 19. století již pouhým "historickým obrazem", ale žila svým vlastním životem, coby básnický útvar. Jako taková se stala motivací pro romantického básníka France Prešerna, který ji zbavil lidové epičnosti a vystavěl ji podle pravidel romantické lyriky. Promítl do ní vnitřní rozpor mezi ideálem a skutečností, přičemž zdůraznil toužení po nedosažitelném. Krásná Vida, v díle Ivana Cankara a bezpochyby i ostatních spisovatelů, není již Vida z lidové písně, ale především Prešernova Krásná Vida. Krásná Vida se mění ve slovinské literatuře především pode toho, co jednotliví autoři považovali za příčinu Vidina toužení. Původní lidová píseň je v tomto případě nejméně konkrétní. Poskytuje nicméně několik společných motivů. Vidu vyžene do světa neuvážené manželství, nemoc dítěte, špatná materiální situace, ale především naděje, že dostane...
|
|
|
Development and Perception of the Sinjska Alka
Oľhová, Ivona ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce předkládá téma rytířského jezdeckého turnaje Sinjska alka, který se už po tři staletí odehrává v chorvatském městě Sinj. Práce se snaží i nezainteresovaného čitatele obeznámit ne jenom s tímto turnajem, ale také s oblastí odkud pochází teda Cetinskou krajonou. Samotný vývoj Sinjskej alky je zasazený do dějinného vývoje. Práce věnuje významní pozornost ne jenom samotnému popisu průběhu turnaje ale se zaměřuje na zaznamenáni veškerých průvodních elementů které ji doprovázejí ( slavnostní průvod, kroje, výzbroj, výstroj, organizaci rytířského společenstva). Práce je doplněná o dobové a současné fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto slavného chorvatského turnaje. !
|
|
|
Chorvatská menšina v Maďarsku v moderní éře
Milojevičová, Jana ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl analyzovat současný stav chorvatské menšiny v Maďarsku. V důsledku turecké expanze a nesnesitelných životních podmínek začalo chorvatské obyvatelstvo migrovat na sever; tyto migrace probíhaly od 15.do17.století a většina chorvatských uprchlíků se usadila v Uhrách. Ti vytvořili inzulární komunity na jihu a západě dnešního Maďarska, v rakouském Burgenlandu, na Slovensku a na Moravě. Maďarské Chorvaty lze rozdělit do sedmi skupin, které hovoří různými dialekty všech tří hlavních chorvatských nářečí. Zvláštní místo je v práci vyhrazeno Bunjevcům a Šokcům, neboť posledních dvě stě let se vedou spory o jejich původu a tedy i o jejich příslušnosti či nepříslušnosti k chorvatskému národu. V době habsburské monarchie představovali Chorvaté jen jednu z národností multikulturního státu. Během formování moderních národů se však v Uhrách začal prosazovat maďarský nacionalizmus, jenž ovlivňoval menšinovou politiku až do druhé světové války. Po druhé světové válce a následných transferech obyvatelstva se Maďarsko stalo ještě více homogenním národním státem, než po Trianonu. Za socializmu se asimilace menšin ještě urychlovala. Až do změny režimu v devadesátych letech 20. století neměla chorvatská menšina příznivé podmínky pro rozvoj své menšinové identity. Situace se změnila až se...
|
|
|
Momo Kapor: Magija Beograda - komentovaný překlad povídkového cyklu
Igić, Vanja ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Mikušiak, Igor (oponent)
Povídkový cyklus Magija Beograda (2008, Magie Bělehradu, čes. výbor Bělehrade, má kouzelná lásko!, 2014) je jedním z posledních děl srbského autora Moma Kapora. Jeho tématem je současný obraz Bělehradu, postavami díla jsou lidé, kteří jsou k tomuto městu citově vázaní. Cílem diplomové práce je představit český překlad povídek a jejich translatologický komentář. Práce se věnuje tématu bělehradské tvorby Kapora, jíž se autor celoživotně zabýval a tvořil v jejím duchu více než deset let. Tato tvorba v českém prostředí zatím nebyla reprezentována knižním překladem. Práce přináší také ucelenější autorův portrét. Základní osu práce tvoří dvě kapitoly, první přináší portrét autora, druhá se věnuje překladu a komentáři.
|
|
|
Ideologie, hra, tajemství: Role slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975
Slezáková, Magdalena ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobami slovinské moderní pohádky v letech 1945-1975 a zkoumá role, které jí její autoři přisuzovali. Práce vychází z předpokladu, že v tomto období existovaly ve slovinské moderní pohádce tři základní autorské přístupy: moderní pohádka ve službách státní ideologie, moderní pohádka jako svobodná fantazijní hra a moderní pohádka s přesahem. Tyto tři role zkoumá na příkladu devíti moderních pohádek, jež vybírá povětšinou z kánonu slovinské literatury pro děti a mládež: Udarna brigada (Anton Ingolič), Zgode in nezgode kraljevskega dvora (Milan Šega), Drejček in trije Marsovčki (Vid Pečjak), Moj dežnik je lahko balon (Ela Peroci), Strah ima velike oči (Marjan Marinc), Kosovirja na leteči žlici (Svetlana Makarovič), Potovanje v tisočera mesta (Vitomil Zupan), Deklica Delfina in lisica Zvitorepka (Kristina Brenkova) a Avtomoto mravlje (Jože Snoj).
|
|
| |
|
|
The serbian story in the second half of 19th century
Ráczová, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práca sa zaoberá srbskou literatúrou druhej polovice 19. storočia. Popisuje hlavné znaky realistického smeru v rámci srbskej literatúry. Podrobnejšie je v nej opísaná srbská realistická poviedka a jej hlavní predstavitelia. V rámci tohto dominantného žánru je pozornosť venovaná najmä poviedke z dedinského prostredia. Dôraz sa kladie na jej pôvod, atribúty a odlišné zobrazenie prostredníctvom jej troch hlavných autorov, ktorými sú Milovan Glišić, Laza Lazarević a Janko Veselinović. Kľúčové slová: srbská literatúra, 19. storočie, realizmus, poviedka
|
|
|
Specifika překladu dětské literatury na příkladu vybraných překladů chorvatských a českých literárních děl
Danielová, Vendula ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl formulovat na základě odborných prací světových translatologů zabývajících se otázkou překladu dětské literatury specifické problémy překladu pro děti. Konkrétně se jedná o problém dvojího adresáta, visuální a zvukovou stránku děl, dále o otázku cenzury, didaktické funkce dětské literatury a další dílčí problémy. Zkoumaná problematika je aplikovaná při analýze překladů vybraných chorvatských děl pro děti přeložených do češtiny a naopak českých děl dětské literatury přeložených do chorvatštiny. Analytická část práce zkoumá, do jaké míry překladatelé specifické problémy překladu dětské literatury při své práci zohledňují. Dále práce mapuje situaci v oblasti překladů dětské literatury mezi češtinou a chorvatštinou a na základě srovnání vývoje obou literárních systémů hodnotí kvalitu výběru děl pro překlad. Toto srovnání ukázalo, že z češtiny do chorvatštiny se překládá více a výběr děl je kvalitní. Díla přeložená z chorvatštiny do češtiny jsou vybírána bez jakékoli koncepce či výrazné snahy českou literaturu obohatit. Nejkvalitnější díla chorvatské dětské literatury do češtiny, až na několik málo výjimek, přeložena nebyla.
|
|
|
Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století
Fabian, Jakub ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Záhřeb v chorvatské urbánní próze na přelomu 20. a 21. století se zabývá rolí chorvatského hlavního města a jeho vlivem na ústřední postavy vybraných děl uvedených autorů. Časové období přelomu století bylo zvoleno záměrně z důvodu probíhajícího rozpadu Jugoslávie, následného válečného konfliktu na Balkánu a poválečného hledání jistot. Tyto faktory zapříčinily migraci většího množství osob mj. i do oblasti Záhřebu zvané Nový Záhřeb, která je důležitým urbánním prvkem chorvatské metropole, a proto i diplomové práce. Bouřlivé události a nejisté životní podmínky z konce minulého a počátku tohoto století znamenaly pro některé obyvatele změnu životního stylu a ustáleného řádu, jejichž průběh se prostřednictvím hlavních aktérů zvolených děl pokusí práce objasnit.
|
host ::
RSS.