Hlavní stránka > Výsledky hledání: Milojevičová, Jana
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Chorvatská menšina v Maďarsku v moderní éře
 Milojevičová, Jana ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl analyzovat současný stav chorvatské menšiny v Maďarsku. V důsledku turecké expanze a nesnesitelných životních podmínek začalo chorvatské obyvatelstvo migrovat na sever; tyto migrace probíhaly od 15.do17.století a většina chorvatských uprchlíků se usadila v Uhrách. Ti vytvořili inzulární komunity na jihu a západě dnešního Maďarska, v rakouském Burgenlandu, na Slovensku a na Moravě. Maďarské Chorvaty lze rozdělit do sedmi skupin, které hovoří různými dialekty všech tří hlavních chorvatských nářečí. Zvláštní místo je v práci vyhrazeno Bunjevcům a Šokcům, neboť posledních dvě stě let se vedou spory o jejich původu a tedy i o jejich příslušnosti či nepříslušnosti k chorvatskému národu. V době habsburské monarchie představovali Chorvaté jen jednu z národností multikulturního státu. Během formování moderních národů se však v Uhrách začal prosazovat maďarský nacionalizmus, jenž ovlivňoval menšinovou politiku až do druhé světové války. Po druhé světové válce a následných transferech obyvatelstva se Maďarsko stalo ještě více homogenním národním státem, než po Trianonu. Za socializmu se asimilace menšin ještě urychlovala. Až do změny režimu v devadesátych letech 20. století neměla chorvatská menšina příznivé podmínky pro rozvoj své menšinové identity. Situace se změnila až se...
Úplný záznam
Chorvatská menšina v Maďarsku v moderní éře
 Milojevičová, Jana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Pelikán, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl analyzovat současný stav chorvatské menšiny v Maďarsku. V důsledku turecké expanze a nesnesitelných životních podmínek začalo chorvatské obyvatelstvo migrovat na sever; tyto migrace probíhaly od 15.do17.století a většina chorvatských uprchlíků se usadila v Uhrách. Ti vytvořili inzulární komunity na jihu a západě dnešního Maďarska, v rakouském Burgenlandu, na Slovensku a na Moravě. Maďarské Chorvaty lze rozdělit do sedmi skupin, které hovoří různými dialekty všech tří hlavních chorvatských nářečí. Zvláštní místo je v práci vyhrazeno Bunjevcům a Šokcům, neboť posledních dvě stě let se vedou spory o jejich původu a tedy i o jejich příslušnosti či nepříslušnosti k chorvatskému národu. V době habsburské monarchie představovali Chorvaté jen jednu z národností multikulturního státu. Během formování moderních národů se však v Uhrách začal prosazovat maďarský nacionalizmus, jenž ovlivňoval menšinovou politiku až do druhé světové války. Po druhé světové válce a následných transferech obyvatelstva se Maďarsko stalo ještě více homogenním národním státem, než po Trianonu. Za socializmu se asimilace menšin ještě urychlovala. Až do změny režimu v devadesátych letech 20. století neměla chorvatská menšina příznivé podmínky pro rozvoj své menšinové identity. Situace se změnila až se...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English