Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Poutní kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech
Nedbalová, Alice ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Alice NEDBALOVÁ: Poutní kostel Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech (diplomová práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze), Praha 2012 Anotace Diplomová práce se zabývá poutním kostelem Nejsv. Trojice u Trhových Svin. Práce pojednává o kostele monograficky, zaměřuje se na jeho vznik, dobové pozadí a na donátory stavby a uměleckou hodnotu kostela. Práce zpracovává architekturu kostela, nejen její popis, ale hledá také možné vzory a analogie, které nachází hlavně v bavorské tradici poutních kostelů jako například Kappel u Waldsassen. Zajímavým jednotícím prvkem je ikonografie Nejsv. Trojice, která se odráží jak v architektuře, tak ve výzdobě kostela-ve freskách a mobiliáři. Tento ikonografický koncept je důmyslně promyšlen, trojiční symbolika, hlavně číslo tři a motiv trojúhelníka, se zde vícekrát opakuje. Cenným dílem je hlavní oltář od Matěje Václava Jäckela, který pro kostel zhotovil pravděpodobně také kazatelnu. Fresky oslavující Nejsv. Trojici pocházejí od Carla Bonanelli, jež působil v nedalekých Českých Budějovicích. Kostel je zajímavým výsledkem barokních principů sjednocující teologii s konečným uměleckým provedením díla. Nesmíme také zapomenout barokní cítění v otázce působivého zasazení do krajiny. Poutní místo Trhové Sviny Nejsvětější Trojice Baroko Barokní poutě
Vývoj družeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie od doby vzniku až po současnost
Nedbalová, Alice ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá vývojem poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Družci, od jeho počátků až do současnosti. S poutním kostelem bezprostředně souvisí historie obce, tradice poutních míst na Kladensku a Slánsku, donátoři kostela a samozřejmě Družecká Madona, se kterou je toto poutní místo svázáno. Družecká farnost má počátky v polovině 14. století, nedlouho poté spadala pod české krále, ale jejími největšími podporovateli byli páni z Martinic, kteří se zasloužili o záchranu družeckého kostela silně poničeného ve třicetileté válce. Martinicové na svém panství nechali postavit řadu církevních staveb, souvisí to zejména s tím, že tento rod byl hlavním obhájcem rekatolizace. Družecká Madona je milostná socha z období krásného slohu, jde o typ Assumpty, apokalyptické ženy stojící na měsíci. Madona má částečně dochovanou původní polychromii, novějším zásahem na soše je nahrazení hlavy Ježíška. Družecké poutní místo bylo oblíbené v době baroka, konaly se zde velké pouti. Družecká Madona byla vyobrazena na jedné z poutních kaplí vedoucích do Staré Boleslavi. Dále pak v ambitech v Hájku a na Svaté Hoře. Tradice poutí k tomuto místu postupně slábla a v době komunismu téměř zanikla. Po revoluci se družecké poutě opět obnovily.

Viz též: podobná jména autorů
1 NEDBALOVÁ, Aneta
1 Nedbalová, Adriana
4 Nedbalová, Adéla
4 Nedbalová, Amálie
1 Nedbalová, Andrea
3 Nedbalová, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.