|
|
Vyrovnávání se s komunistickou minulostí: proměny historické edukace v České republice po roce 1989
Najbert, Jaroslav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je přispět k zintenzivnění debaty o potřebě inovovat historickou edukaci v České republice. Zkoumá diskurz vyrovnávání se s komunistickou minulostí a jeho důsledky pro historické vzdělávání. V úvodu je s využitím dostupných lingvistických a statistických nástrojů (Český národní korpus, mediální archiv Mediasearch) a interdisciplinární odborné literatury kriticky rozebrán samotný koncept vyrovnávání se s minulostí. Pak následují tři studie. První zkoumá veřejnou debatu o výuce komunistické minulosti po roce 1989 a všímá si artikulované nespokojenosti s kvalitou dějepisu. Věnuje se také analýze konceptualizace historického vzdělávání v národním kurikulu po roce 1989. Výsledkem je definování dvou dominantních diskurzivních typů, které ovlivňovaly veřejnou debatu a praxi na školách. Druhá studie se věnuje paměťovým, diskurzivním a didaktickým kontextům aplikace metody orální historie v rámci přístupů historického a vzpomínkového vzdělávání. Odhaluje jak pozitivní, tak problematické aspekty paměťové praxe využití příběhů perzekuce 50. let ve vzdělávání. Třetí studie diskutuje výsledky empirického výzkumu "Jak učíme soudobé dějiny", kterého se účastnilo v roce 2018 celkem 117 učitelů. Dokládá, že ačkoliv se oborová didaktika reflexi vyrovnávání se s minulostí nevěnuje, učitelé...
|
|
| |
|
| |
|
|
Odsun Němců z Poličska 1945-1947
Najbert, Jaroslav ; Kvaček, Robert (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce Odsun Němců z Poličska 1945-1947 mapuje proces vysídlení sudetoněmeckého obyvatelstva z území bývalého poličského okresu po druhé světové válce. Okolnosti jevu v českém prostředí běžně označovaného jako »odsun« se autor snaží popsat v širších souvislostech. Součástí práce je proto i zmapování bezpečnostní situace v okrese a činnosti Okresního národního výboru v Poličce v roce 1945. Současně se snaží postihnout politický a národnostní vývoj v národnostně smíšené oblasti Poličska s přihlédnutím k faktorům, které po roce 1945 ovlivnily přístup zdejších obyvatel k Němcům. Hlavní přínos práce autor spatřuje v popsání průběhu a okolností tzv. divokého odsunu, během kterého bylo v červenci 1945 ze svých domovů vyhnáno přes 2 000 Němců. Pozornost zaměřil také na přípravy organizovaného transferu v oblasti pardubické úřadovny Osídlovací úřadu v Praze a na zmapování transportů, které byly z poličského okresu vypravovány do sběrných středisek v okrese Havlíčkův Brod a Lanškroun. Vzhledem k národnostně smíšenému charakteru oblasti je věnována větší pozornost i situaci osob ze smíšených manželství.
|
host ::
RSS.