|
|
Právní úprava veřejného knihovnictví
Koubová, Blanka ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Právní úprava veřejného knihovnictví Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou veřejného knihovnictví. Je rozdělena do dvou částí: Část I pojednává o současném stavu právní úpravy oboru. Jsou shromážděny veškeré právní předpisy týkající se knihovnictví, podrobně rozebrány a zhodnoceny. Další kapitoly jsou věnovány autorskoprávním aspektům služeb knihoven, ochraně osobních údajů v knihovnách a institutu povinného výtisku. Závěr první části obsahuje náměty, kde a jak by bylo možné právní úpravu zpřehlednit a zlepšit. Část II přináší historickou komparaci tří knihovnických zákonů. České veřejné knihovnictví ovlivňovala od počátku existence samostatného Československa také speciální právní úprava - knihovnické zákonodárství. Stěžejní předpisy, které vznikly v průběhu cca 80 let [zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních, zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon) a zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních systémů (knihovní zákon)] byly naprosto rozdílné; každý upravoval problematiku jiným způsobem a z jiného hlediska dle aktuální politické a společenské situace. Jsou popsány okolnosti vzniku jednotlivých zákonů (z hlediska vývoje společnosti), jednotlivé zákony včetně podzákonných norem jsou srovnány...
|
|
|
Sankce za správní delikty a ochranná opatření
Michalička, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Sankce za správní delikty a ochranná opatření Abstrakt Tématem této práce jsou správní tresty. Cílem práce je přinést shrnutí teoretických aspektů spojených s ukládáním správních trestů a deskripce současné soustavy správních trestů. Vychází především z poznatků vědy správního práva a z judikatury správních soudů. Práce charakterizuje pojem sankce a pojem trestu ve smyslu, v jakém jsou užívány v právu obecně a všímá si rozdílu mezi soudním a správním trestem. V souvislosti se správním trestem se zabývá rovněž jeho účelem. Pro úvahy o něm užívá kriminologickou a trestněprávní klasifikaci účelu trestu, se zmíněním limitů jejich aplikace. Preventivní a represivní funkce se uvádějí jako dvě hlavní funkce trestu. V následujících částech je uvedena klasifikace správních trestů dle správních deliktů, za jejichž spáchání jsou ukládány. Vzhledem k tomu, že nejběžnějším trestem je peněžitý trest (pokuta) je největší pozornost věnována jemu. Práce se rovněž zabývá některými aspekty, spojenými s ukládáním správních trestů, zejména problematikou výběru kritérií pro určení výše trestu. Hlavními kritérii jsou závažnost správního deliktu a poměry pachatele. Závažnost správního deliktu zahrnuje především způsobený následek a okolnosti za nichž byl delikt spáchán. Zachycen je rovněž vývoj právního názoru správních soudů...
|
|
|
Památková ochrana a stavby
Vodičková, Drahomíra ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Předmětem diplomové práce "Památková ochrana a stavby" je představení současné právní úpravy ochrany kulturních památek, konkrétně staveb. Po úvodu, který obsahuje zejména cíle práce, stručné dějiny památkové péče a prameny, následuje kapitola vysvětlující základní pojmy. V další části, která je samotným jádrem práce, je popsán proces prohlašování staveb kulturními památkami a péče o ně. Nechybí ani stavebně právní režim kulturních památek. Dále je představen proces zrušení prohlášení za kulturní památku a odstranění stavby. V závěru se práce zaměřila také na právní úpravu staveb, které nejsou kulturními památkami, ale nachází se v památkově chráněném území.
|
|
|
Řízení o přestupcích: vybrané otázky řízení v 1. stupni
Richtr, Aleš ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Předložená diplomová práce se zabývá přestupkovým řízením v prvním stupni. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu je pozornost věnována pouze některým hlavním institutům. Vedle stručného vymezení základních pojmů a jejich obsahu se práce zaměřuje na prameny, ve kterých je obsažena úprava přestupkového řízení na mezinárodní a národní úrovni. Velmi významná je především Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a s ní spojená činnost Evropského soudu pro lidská práva. Na základě autonomního výkladu pojmu trestní obvinění Evropským soudem pro lidská práva dochází ke vztažení širokého spektra základních práv, určených původně pouze pro trestní řízení, i na oblast správního trestání. Tato práce se podrobněji zabývá argumentací soudu v několika rozhodnutích, v níž popisuje úvahy, které ho k danému závěru vedly. Významným aktem v této oblasti je také Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(91) 1, o správněprávních sankcích, které stanoví 10 základních principů. Tyto principy zakotvují minimální standard práv, která by obviněnému v přestupkovém řízení měla být zaručena státem. Dále jsou popisovány hlavní prameny úpravy této oblasti na vnitrostátní úrovni, vztah zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích jako speciálního předpisu a zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, který je k němu ve...
|
|
| |
|
|
Postavení a činnost české obchodní inspekce
Vojtek, František ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
RESUMÉ Práce pojednává o postavení a činnosti České obchodní inspekce (ČOI). V úvodní kapitole jsou vyložena teoretická a obecná východiska, které související s postavením a činností ČOI ve veřejné správě jako orgánu veřejné moci, formách správní činnosti a správním dozoru. Práce dále popisuje historii právní úpravy ochrany spotřebitele a přechází ve zvláštní část pojednávající o shora uvedených teoretických aspektech v praktickém kontextu. Nejprve je pojednáno o postavení ČOI ve veřejné správě a její organizační struktuře, včetně struktury jednotlivých inspektorátů a následně působnosti a pravomoci dle platné právní úpravy. Následující část se systematicky věnuje kontrolnímu procesu, jako hlavní náplni činnosti ČOI, včetně popisu práv a povinností inspektorů při jeho výkonu. Inspektoři během kontroly zjišťují skutečnosti, které zaznamenávají do kontrolního protokolu, který pak slouží jako hlavní podklad pro eventuelní správní řízení. V této části byly představeny moje mnohé praktické poznatky, ale i rozhodnutí správních soudů, které mohou poskytovat určité vodítko jak při kontrole postupovat v nejasných případech. Dále bylo pojednáno o nápravných prostředcích včetně konkrétních donucovacích úkonů a prostředky sankční, včetně typů jednotlivých řízení, které mohou být s kontrolovanými osobami zahájeny. Byly...
|
|
|
Vyvlastnění nemovitostí
Havelka, Rostislav ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
RÉSUMÉ Tato diplomová práce se zabývá institutem "Vyvlastnění nemovitostí", tedy vážným zásahem do jinak nedotknutelného absolutního práva vlastnit majetek, které je garantováno jak Ústavou České republiky, tak i evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce se zaměřuje na základní principy institutu "Vyvlastnění", na současnou právní úpravu, porovnání úpravy s úpravami předchozími, srovnává současnou úpravu s úpravami v jiných, vybraných zemích Evropské unie, zabývá se současnou i minulou soudní praxí, rozebírá soudní judikáty soudů všech stupňů, které se zabývají tématikou "Vyvlastnění". Práce rovněž komentuje současnou právní úpravu, nastiňuje potencionální problémy a snaží se přinášet jejich řešení v duchu toho, že k současné právní úpravě téměř neexistuje odborná literatura a v celé novodobé historii České republiky nebyl tento institut ani bohatě judikován, což na druhou stranu ponechává mnoho prostoru k úvahám každého autora, který se danou problematikou zabývá. Na druhou stranu je jistě obtížné tuto tématiku, vzhledem k nedostatku shora zmíněných pramenů, uchopit a řádně se jí zhostit. Široce ponechaný prostor skýtá možnost různorodé interpretace a odlišných názorů a tím pádem i těžkosti určit, co je objektivně správné a co je pouze subjektivním názorem autorovým, se kterým...
|
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.