|
|
Zásady správního řízení
Mach, Šimon ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Abstrakt- Zásady správního řízení Diplomová práce se zabývá analýzou zásad správního řízení. Cílem práce je podrobná analýza jednotlivých zásad správního řízení, tvořících základní model všech správních řízení. V kapitole první rozebírám metodou historicky komparativní původ jednotlivých zásad a proměny, ke kterým v pojetí těchto základních postulátů docházelo v rámci vývoje kodifikované úpravy správního řízení. Hlavní částí práce je analýza jednotlivých zásad, pro jejichž náležité uchopení je analýza pramenů těchto normativů, která tvoří obsah kapitoly druhé. V rámci analýzy pramenů zásad se věnuji úrovni národní i mezinárodní. Kapitola je dělena dle tradičně uznávané hierarchie právních norem a její první subkapitola je tedy věnována principům obsaženým v ústavním pořádku. Druhou subkapitolu tvoří pojednání o zásadách vyplývajících z mezinárodního práva, přičemž pozornost je věnována jak závazným mezinárodním dokumentům, tak nezávazným dokumentům soft-law. První část této kapitoly je věnována zásadám vyplývajícím z tvorby Rady Evropy a jejich aplikovatelnosti na úpravu národní. V druhé části se zabývám úpravou správních procesů Evropské Unie a komparuji systémy úpravy správního řízení užívané na úrovni národní a úpravu této organizace. Třetí kapitola je věnována samotné analýze zásad správního řízením,...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem
Hubatová-Vacková, Jana ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem. Věnuje se zejména jednotlivým ustanovením zákona č. 82/1998 Sb., přičemž klade důraz na bohatou soudní judikaturu, která se za dobu účinnosti tohoto právního předpisu nashromáždila. Text je rozdělen do jedenácti základních kapitol. První kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu odpovědnosti jako takového, přibližuje historický vývoj odpovědnosti státu a územních samosprávných celků za škodu, kterou způsobily, a hodnotí její povahu. Druhá kapitola navazuje na předcházející kapitolu vymezením dalších nutných podmínek, které musí být splněny, aby mohl být nárok na náhradu, ať už majetkové či nemajetkové újmy, úspěšně uplatněn. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola představují dva základní způsoby vzniku újmy. Třetí kapitola vymezuje podmínky, jež musí nastat, aby bylo možno rozhodnutí označit za nezákonné. Jádrem čtvrté kapitoly je problematika nesprávného úředního postupu, jehož široké rozpětí je v páté kapitole ilustrováno na příkladech ze soudní praxe. Část textu je věnována otázce vyloučení odpovědnosti, kde jsou předně analyzovány důvody, v jakých nelze odpovědnost státu či územně samosprávných celků dovozovat. Šestá kapitola se zaměřuje na kontroverzní a diskutované téma...
|
|
|
Klinické hodnocení léčiv
Horáková, Kateřina ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Klinické hodnocení léčiv je stále významnější oblastí farmaceutického práva. Počet klinických hodnocení a vynaložených finančních prostředků neustále stoupá a proto se postupně precizují i samotná pravidla a principy klinického hodnocení. Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout přehled základních aspektů klinického hodnocení humánních léčivých přípravků z právního hlediska. Autorka se soustředí zejména na vnitrostátní právní úpravu klinického hodnocení, kterou doplňuje o legislativu Evropské unie a nejdůležitější prameny mezinárodního práva. Blíže analyzuje jednotlivé postupy probíhající v rámci klinického hodnocení, zejména správněprávní optikou. Zvláštní pozornost věnuje etickému přezkumu klinického hodnocení, jeho jednotlivým aspektům i celkovému koncepčnímu pojetí. Práce je rozdělena do dvanácti kapitol. V úvodu se autorka věnuje vývoji klinického hodnocení a zmiňuje jeho zásadní momenty, které přispěly k formulování základních pravidel klinického hodnocení. Následující kapitola je zaměřena na prameny práva. Nejprve jsou popsány prameny mezinárodního práva, kde jsou rozebrány jak prameny obecnější, tak konkrétní prameny práva týkající se výzkumu léčiv. Následuje přehled evropské legislativy a vnitrostátních právních předpisů. Vnitrostátní předpisy jsou hierarchicky uspořádány od...
|
|
|
Právní úprava zbraní a střeliva
Flax, Lukáš ; Millerová, Ivana (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Právní úprava zbraní a střeliva Abstrakt v českém jazyce: Při psaní rigorózní práce Právní úprava zbraní a střeliva si autor kladl tři cíle. Za prvé přispět do veřejné debaty prověřením řady historizujících argumentů, které v debatě víří a o jejichž pravdivosti i relevantnosti bývá obtížné učinit závěr. V rámci tří kapitol práce představuje kulturní, historický i vědecký, resp. sociologický, kontext pro hodnocení jakékoli západní právní úpravy držení zbraní. Pro určitou část populace je držení zbraní hmatatelným symbolem jejich svobody a restriktivní tendence státu naopak projevem autoritářských tendencí. Tento argument se podařilo historicky ověřit analýzou právních předpisů odpovídajících časově etapám nedemokratického vládnutí na území nynější České republiky. Výsledky sociologického bádání pak přinesly nejen zásadní zjištění, že zbraň z hlediska celospolečenských makrodat k bezpečí občanů nepřispívá, ale také poskytly hned sedm zajímavých přístupů osvětlujících jak potřebu zbraně držet tak obavu ze zbraní, která může být podobně panická či iracionální. Druhým cílem práce bylo poskytnout hlubší analýzu výsledků, které debata přinesla. V unijním rozměru se jedná o směrnici, jíž se mění předchozí směrnice o nabývání a držení zbraní. Jak výchozí stav, tak legislativní prostředky, odůvodnění i očekávané...
|
|
|
Opakované použití informací veřejného sektoru
Gaertner, Petr Josef ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
70 Opakované použití informací veřejného sektoru Tato práce se zabývá opakovaným použitím informací veřejného sektoru v kontextu práva na informace. Práce zkoumá: a) význam práva na informace (pro transparentnost veřejné správy, pro zapojení občanů do veřejného dění, v boji proti informační chudobě, při ochraně životního prostředí nebo v boji proti korupci); b) význam opakovaného použití informací veřejného sektoru (z hlediska ekonomického i společenského); c) princip publicity a princip diskrétnosti veřejné správy (jejich uplatnění v demokratických a nedemokratických režimech); d) vývoj právní úpravy práva na informace (inspirace v Číně, původ ve Švédsku, promítnutí do mezinárodního práva, vliv Spojených států amerických, příklady moderních informačních předpisů nebo právo na informace v předpisech Evropské unie); e) zakotvení práva na informace v mezinárodním právu (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně lidských práva a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 o přístupu k informacím veřejných orgánů, Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům); f) českou právní úpravu (Listina základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o právu na informace o životním prostředí);...
|
|
|
Rozhodovací praxe Ministerstva zdravotnictví v oblasti správních deliktů podle zákona o léčivech
Heflerová, Markéta ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Klíčová slova: léčivé přípravky, správní delikt, ministerstvo zdravotnictví V rámci psaní své diplomové práci jsem se věnovala obecné problematice správních deliktů. Zběžně jsem představila zákon o léčivech, vysvětlila jsem stěžejní pojem léčivo, který v sobě zahrnuje léčivé přípravky, které jsou dále složeny z léčivých látek. Představila jsem blíže Státní ústav pro kontrolu léčiv, který rozhoduje o správních deliktech podle zákona o léčivech v prvním stupni, a Ministerstvo zdravotnictví, které řeší odvolání proti těmto rozhodnutím. V rámci druhé kapitoly, tedy hmotně-právní části výkladu zákona o léčivech, byly představeny znaky skutkové podstaty správních deliktů, odpovědnost za správní delikty, sankce a náklady řízení, vztahy speciality a subsidiarity, souběh a využití analogie v rámci správního trestání. Třetí kapitola je věnována procesní problematice zákona o léčivech. Celý proces nejčastěji začíná Ústavem provedenou následnou či cílenou kontrolou nějakého provozovatele, který pokud nedodržuje zákonné požadavky, zahájí s ním Ústav správní řízení. Ústav posléze shromažďuje další podklady a vydá rozhodnutí ve věci. Proti tomuto rozhodnutí se může účastník řízení v případě nesouhlasu opět bránit, tentokrát formou odvolání na Ministerstvo. Toto v rámci odvolacího řízení vydává další rozhodnutí,...
|
|
|
Vývoj právní úpravy hazardních her
Plecháč, Ondřej ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Résumé Tato diplomová práce se zabývá analýzou historického vývoje právní úpravy hazardních her na území České republiky, a to od prvních zmínek o regulaci této oblasti v období středověku až do současnosti, přičemž primární (avšak nikoli výlučný) předmět mého výzkumu představují základní prameny herní regulace z odvětví správního práva. V práci identifikuji a zkoumám hlavní důvody a východiska pro zavádění jednotlivých institutů a změn do herního práva; v souvislosti s tím pak posuzuji míru restriktivnosti či liberálnosti jednotlivých předpisů jako celku, především zda lze v průběhu vývoje právní úpravy hazardních her spatřovat tendence úpravu spíše zpřísňovat nebo zmírňovat. To vše činím prostřednictvím výkladu právních norem za pomoci právní metodologie - v práci jsou užity metody subjektivně historického, teleologického a logického výkladu, přičemž tyto formy právní metodologie byly zvoleny i s ohledem na zdroje použité v této práci, mezi něž patří zejména právní předpisy a důvodové zprávy. Samotný obsah práce je členěn do tří chronologicky na sebe navazujících kapitol představujících hlavní období vývoje právní úpravy hazardních her. První kapitola se zabývá evolucí herního práva od jeho počátků v 13. století až do roku 1989; její jednotlivé podkapitoly pak toto dlouhé období přehledně rozdělují do...
|
|
|
Odpovědnost za přestupky
Hojková, Eva ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této práce je odpovědnost za přestupky se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. S nabytím účinnosti nové právní úpravy přestupkového práva - tedy zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vyvstala otázka, jak dalece tato nová právní úprava tvoří komplexní a jednotnou úpravu odpovědnosti za přestupky. Cílem práce pak je zhodnocení nové právní úpravy a porovnání s úpravou minulou, a to se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. V druhé kapitole této práce je věnován prostor vývoji a historickému pojetí odpovědnosti za přestupky se zaměřením na postup přijímání nové právní úpravy správního trestání. Kapitola je zakončena prameny právní úpravy přestupkového práva. Třetí kapitola je věnována základům odpovědnosti za přestupky, ve které čtenář nalezne rozbor formálních znaků a materiálního znaku přestupku, pojednání o nové právní úpravě odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a fyzických osob podnikajících a o okolnostech vylučujících protiprávnost. Tato kapitola tvoří základ pro kapitolu čtvrtou, která se věnuje hlavnímu tématu práce - zániku odpovědnosti za přestupky. Ve čtvrté kapitole se práce zabývá jednotlivými důvody zániku odpovědnosti za přestupky, které jeden po druhém představuji a analyzuji problémy spojené s původní a s novou právní...
|
|
|
Vývoj a problematika věcné a místní příslušnosti v řízeních o přestupcích
Budil, Petr ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem této práce je poskytnout výklad k vývoji věcné a místní příslušnosti v řízení o přestupcích, kterou řadíme do oboru správního trestání, její problematiky, a to od jejího vzniku až k budoucí právní úpravě. Tento výklad zahrnuje hlubší analýzu dané problematiky. Hlavním zdrojem práce byly právní předpisy a odborná literatura. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole je zpracován vývoj věcné a místní příslušnosti v 18. a 19. století se zaměřením na vznik přestupků, rozlišení přestupků na soudní a správní. Zánik soudních přestupků. Dále přesun věcné příslušnosti u "soudních" přestupků od správních orgánů k soudům a vymezení tří orgánů příslušných k projednání správních přestupků. Druhá kapitola se věnuje vývoji věcné a místní příslušnosti od 20. století. Její snahou je zachycení neúspěšných legislativních návrhů v oblasti správního trestání, judikatury Nejvyššího správního soudu a popsání nových vývojových tendencí v oblasti věcné příslušnosti, kterými byla především snaha, aby přestupky projednával na místo více orgánů, orgán pouze jeden a z toho plynoucí negativa, především nízkou odbornost těchto orgánů a obcházení tohoto pravidla, jež měla za následek vznik nových druhů správních deliktů, kterým ovšem do dnešní doby chybí ucelená právní úprava. Třetí kapitola poskytuje...
|
|
|
Uvádění zdravotnických prostředků na trh
Dvořáková, Jitka ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Otázky uvádění zdravotnických prostředků na trh jsou díky rozvoji této průmyslové i právní oblasti stále aktuálnější. Přitom jde o oblast málo popsanou, stojí ve stínu známějších a více diskutovaných léčivých přípravků. Správněprávní teoretický rozbor přitom často zcela chybí. Tato diplomová práce si tak klade za cíl komplexně popsat a analyzovat teoretická východiska současné legislativy upravující uvádění zdravotnických prostředků na trh, včetně dalších procesů s touto problematikou spojených. Důraz je kladen na pojem zdravotnického prostředku, odpovědnost výrobce a povahu notifikované osoba. Autorka se blíže věnuje i povaze následného procesu posouzení shody a procesu registrace. Rozebírán je proces notifikace a výjimky z této povinnosti a správněprávní povaha vybraných dokumentů vznikajících při uvádění zdravotnických prostředků na trh. Práce samotná je rozdělena do jedenácti kapitol, přičemž úvodní kapitola se zaměřuje na obecný úvod do problematiky farmaceutického práva, respektive práva zdravotnických prostředků, včetně vymezení základních otázek v práci zkoumaných. Druhá kapitola se zaobírá rozborem pramenů právní úpravy zdravotnických prostředků. Kapitola je rozdělena na prameny práva České republiky, kde jsou vedle zákonů nastíněny i příslušná nařízení nebo vyhlášky, a prameny práva...
|
host ::
RSS.