|
|
Jews Society in Czechoslowakia Between 1919 - 1939 with focus in Bratislava
Heriban, Branislav ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Prahe Ústav českých dějin Branislav Heriban ŽIDOVSKÉ SPOLKY V ČESKOSLOVENSKU SO ZAMERANÍM NA BRATISLAVU 1919 - 1939 Autoreferát dizertačnej práce na získanie vedecko-akademickej hodnosti Philosophiae doctor (PhD.) vo vednom odbore 012 Historické vědy - České dějiny Praha 2011 2 Dizertačná práca bola vypracovaná v rámci externej formy doktorandského štúdia na Ústave českých dejín Filozofickej fakulty Univerzity Karlovy v Prahe. Predkladateľ: Mgr. Branislav Heriban Černyševského 19 851 01 Bratislava 5 Školiteľ: Prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. † Mgr. Miroslav Michela PhD. Ústav českých dějin Oponenti: Autoreferát bol rozoslaný ................................................................. Obhajoba dizertačnej práce sa koná dňa ..................... o ........... hod. pred komisiou pre obhajobu dizertačnej práce spoločnej odborovej komisie z odboru 012 České dějiny na Filozofickej fakulte Univerzity Karlovy, Palachovo nám. 2, Praha. 3 1. Predmet a ciele práce Predložená dizertačná práca si stanovila za cieľ komplexné spracovanie židovských spolkov v Československu so zameraním na Bratislavu v rokoch 1919 - 1939. Časové ohraničenie práce nebolo zvolené náhodne. Dňa 1. januára 1919 bola československým vojskom oslobodená Bratislava a v marci bola prehlásená za hlavné mesto...
|
|
|
Protifašistický bojovník jako socialistický hrdina. Dvojí život Jána Nálepky
Bjaček, Petr ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Fakt slovenské účasti v německém tažení proti SSSR se v obnoveném Československu stal pro konstitující se komunistický režim jedním z nejhorších činů slovenské klerofašistické vlády. Nepříjemná minulost byla překrývána vhodným historickým výkladem a hledáním nových socialistických tradic. Jedním z hmatatelných symbolů této snahy se stal kapitán Ján Nálepka. Levicový intelektuál, učitel a záložní důstojník československé armády byl po vzniku slovenského státu povolán do slovenské armády, za boje proti Maďarsku a Polsku obdržel vyznamenání za statečnost a účastnil se i tažení v SSSR, roku 1943 však zběhnul na stranu sovětských partyzánů a jako velitel československého partyzánského oddílu padl na sklonku téhož roku v boji o město Ovruč. Za svou činnost mezi sovětskými partyzány mu byl posmrtně udělen titul Hrdina SSSR. V práci zkoumám koncept a rozsah kultu Jána Nálepky jako socialistického hrdiny a nabízím kritické srovnání se svým vlastním pohledem na osobnost tohoto výrazného symbolu boje proti nacismu. Klíčová slova Ján Nálepka, Slovensko, druhá světová válka, socialistický hrdina, propaganda
|
|
|
Relationships and identification of Slovaks and Hungarians with the new stat after the first World War in Košice
Bírešová, Tatiana ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Predložená bakalárska práca sa pokúsila o reflexiu vzťahov medzi slovenskými a maďarskými občanmi mesta Košice v časovom rozmedzí rokov 1918-1921. Práca ukazuje nakoľko bola lojalita Slovákov zlučiteľná s lojalitou voči Habsburskej ríši. Ako a či sa táto lojalita v priebehu vojny premenila v lojalitu k Československej republike. Snahou tejto práce bolo zistiť vzťah obyvateľov mesta k novovzniknutému štátu, zmeny v ich národnom cítení a zmeny v národnostnej štruktúre mesta. Na poukázanie atmosféry v meste práca využíva aj analýzu východoslovenského periodika Slovenský východ, ktorý vychádzal v Košiciach.
|
|
|
Události po 21. srpnu 1968 v Havlíčkově Brodě
Tvrdý, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Ve své bakalářské práci "Události po 21. srpnu 1968 v Havlíčkově Brodě" jsem se zabýval tématem srpnové okupace roku 1968 v Československé republice. Konkrétně jsem se zaměřil na regionální dějiny bývalého okresního města na Českomoravské vrchovině. Základem textu je výklad událostí v Havlíčkově Brodě od 21. srpna 1968 do konce téhož roku. Tato hlavní část práce vychází především ze studia materiálů z několika tuzemských archivů a z mých rozhovorů se zhruba desítkou pamětníků tehdejších událostí. Při tvorbě jsem dále pracoval s odbornou literaturou, dobovým tiskem i vydanými memoáry. Kromě dějin města Havlíčkův Brod v srpnu 1968 se šířeji věnuji i místním specifikům - např. polské okupační armádě nebo tehdejší situaci u havlíčkobrodských vojenských posádek. V práci zmiňuji i několik osob spjatých s městem, které svými činy přesáhly hranice regionu - např. Oldřich Švestka, Miroslav Polreich nebo Gertruda Sekaninová - Čakrtová. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova 21. srpen 1968; okupace 1968; Havlíčkův Brod; regionální dějiny; Polská lidová armáda
|
|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Mnichovské dny a jejich ohlas v rozhlasovém vysílání
Šubrová, Klára ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Celý rok 1938 byl naplněn množstvím vypjatých událostí, které vyvrcholily na podzim podepsáním Mnichovské dohody. Tato smlouva, která byla podepsána bez účasti představitelů Československého státu, byla jedním z prvních střípků v mozaice Hitlerových kroků, které vyústily k celosvětovému konfliktu - druhé světové válce. V napjatém a nepřehledném roce 1938 zastával rozhlas významnou úlohu. Rozhlas jako významná instituce se výrazně od svého vzniku podílel na rozvíjení kultury, vzdělání a osvěty. Po přijetí Mnichovské dohody se místo vzdělávacích pořadů vysílaly především výzvy k občanům. Odvysílané pořady se orientovaly na historicko-kulturně-vlasteneckou tematiku a na podporu práce pro republiku. Rozhlas během měsíce září 1938 odvysílal důležité projevy československých osobností, které umožnily posluchačům být součástí společenského a politického dění. U všech projevů jsem provedla analýzu a na jejich základě jsem stanovila jejich hlavní rysy. Rozhlas se v tomto období stal pravděpodobně nejvlivnějším sdělovacím prostředkem, který okamžitě zprostředkoval důležité a aktuální informace.
|
|
|
Antisemitismus v československé zahraniční armádě: vzpomínání aktérů
Sedlická, Magdalena ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
V úvodu se diplomová práce věnuje vývoji antisemitismu v českých zemích od konce 19. století do sklonku druhé republiky, kdy došlo k jeho výraznému nárůstu. Hlavním jádrem práce je antisemitismus v československé zahraniční armádě ve Francii, Středním východě a Velké Británii za druhé světové války. Zaměřuje se především na konkrétní protižidovské projevy a útoky. Rovněž zachycuje reakce vojenského velení a politických představitelů na některé z antisemitských incidentů mezi vojáky. Popisuje situaci židovských vojáků a krizi armády po jejím příchodu do Velké Británie. V neposlední řadě se zabývá i nesouhlasem sionistických organizací v Palestině se vstupem židovských vojáků do československé zahraniční armády.
|
|
|
Pohled StB na volnou mládež se zaměřením na hnutí punk.
Síbrtová, Iveta ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá volnou mládeží z pohledu StB. Blíže se pak zaměřuje na hnutí punk. Popisuje základní principy represí, opatření a postupů bezpečnostních orgánů proti punkovému hnutí v 80. letech v ČSSR. Dále se zaměřuje na změnu vztahu StB a hnutí punk v druhé polovině 80. let. Cílem práce bylo ukázat nedemokratické postupy mocenského aparátu v boji s volnou mládeží. Výsledek práce je demonstrován na konkrétních akcích, které StB vedla proti volné mládeži. Práce zároveň nastiňuje prostředí tzv. normalizace v ČSSR.
|
|
| |
|
|
Utváření a proměny historických narativů v době společenských a politických změn v průběhu let 1988-1990
Socha, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkládaná práce se zabývá rolí národních dejin a jejich "oficiálních" interpretací jako nástroje legitimizace politických systému v Ceskoslovensku v prubehu let 1988-1990. Zmeny interpretací minulosti, ke kterým v této dobe došlo v souvislosti se spolecensko-politickou transformací umožnují operacionalizovat historický narativ jako príklad symbolické legitimity politické moci. Specifickou artikulací historického narativu je svátkové právo. Práce sleduje jeho vývoj a výklad v komunistickém a polistopadovém období na príkladu legislativního a publicistického diskursu. V prípade legislativního diskursu analyzuje argumentace související se zavádením ci rušením dnu ve svátkovém právu, v prípade publicistického diskursu se zameruje na diskurs "oficiálních" periodik, na jehož základe je skrze interpretace jednotlivých dnu ve svátkovém právu rekonstruován historický narativ, kterým se politická moc legitimizovala.
|
host ::
RSS.