|
|
Immunohistochemická analýza exprese SMAD proteinů u experimentální aterogeneze
Lasotová, Magdalena ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Magdalena Lasotová Imunohistochemická analýza exprese SMAD proteinů u experimentální aterogeneze Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cíl práce: Sledovali jsme vliv atorvastatinu na expresi fosforylované formy SMAD 3 v aterosklerotických plátech u ApoE/LDL receptor deficitních myší. Metody: Bylo použito 16 samic ApoE/LDL receptor deficitních myší kmene C57BL/6J. Zvířata byla náhodně rozdělena do dvou skupin. Po dobu 8 týdnu byly obě skupiny krmeny standardní dietou. Zvířata druhé skupiny dostávala v potravě navíc atorvastatin v dávce 50 mg/1kg/den. Dále byly odebrány vzorky krve pro biochemickou analýzu. Stanovení lipidů v aterosklerotických lézích jsme provedli pomocí histologického barvení olejovou červení. Pro imunohistochemickou analýzu byly použity vzorky obsahující semilunární chlopně s aortou. Pro detekci exprese SMAD 3 proteinu byla použita metodika Avidin-Biotin (ABC) s detekcí pomocí DAB. Výsledky: Podávání atorvastatinu vedlo k signifikantnímu zvýšení hladin cholesterolu a VLDL cholesterolu. Navzdory hypercholesterolemickému účinku atorvastatinu došlo k poklesu velikosti aterosklerotických plátů. Imunohistochemická analýza prokázala expresi fosforylované formy SMAD 3 proteinu v celé stěně aorty včetně endotelu, plátu a cévní medie....
|
|
|
Immunohistochemická analýza exprese SMAD proteinů u experimentální aterogeneze
Koubová, Michaela ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce)
Michaela Koubová Immunohistochemická analýza exprese SMAD proteinů u experimentální aterogeneze Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cíl práce: Cílem této práce bylo zjistit a popsat expresi SMAD 2/3 v aterosklerotických plátech myší a nalézt rozdíly v expresi u zvířat krmených standardní dietou a dietou obohacenou o atorvastatin. Cílem bylo prokázat jestli atorvastatin ovlivňuje expresi SMAD 2/3 bez hypolipidemických účinků. Metody: Použili jsme samice kmene C57BL/6J s dvojitým deficitem apolipoproteinu E a LDL-receptoru. Byla provedena biochemická analýza vzorků krve, histologická a imunohistochemická analýza odebraných segmentů tkáně, které tvořila aorta spolu s horní polovinou srdce. Pro detekci exprese SMAD 2/3 byla použita metodika EnVision s detekcí pomocí DAB. Výsledky: Pomocí biochemické analýzy jsme zjistili, že osmitýdenní podávání atorvastatinu vedlo ke statisticky významnému zvýšení hladiny celkového cholesterolu. Histologická analýza ukázala, že podávání atorvastatinu vedlo k signifikantnímu poklesu velikosti aterosklerotických plátů ve srovnání s neléčenou skupinou. Imunohistochemická analýza prokázala expresi SMAD 2/3 v aterosklerotických plátech obou skupin. Nebyl ale nalezen výrazný rozdíl v expresi SMAD 2/3 u těchto dvou...
|
|
|
Sledování vlivu Spirulina platensis na proces aterogeneze u myšího modelu aterosklerózy
Hanusová, Kateřina ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce)
Spirulina platensis je jednobuněčná modrozelená řasa patřící do kmenu Cyanobacteria. Spirulina patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem proteinů, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Je zdrojem i některých neesenciálních aminokyselin, významných nutrientů jako kyselina gama linolenová, mnoha vitamínů (B1, B2, B6, B12, biotin atd.) a stopových prvků (např. selen, chrom, železo, vápník). Dále obsahuje přírodní barviva karotenoidy, chlorofyl a phycocyanin. Cílem této diplomové práce bylo ověřit potenciální hypolipidemické a protizánětlivé účinky Spiruliny platensis na experimentálním zvířecím modelu, kterým byly apoE/LDLr-deficientní myši. K tomu byly sledovány parametry lipidového spektra v krvi a exprese VCAM-1 v cévním endotelu Myši s deficitem apolipoproteinu E (apoE-/- ) a LDL receptoru byly odstaveny a po dobu 2 týdnů krmeny standardní dietou. Ve věku 8 týdnů jim začala být podávána aterogenní dieta s obsahem 0,15% cholesterolu po dobu 8 týdnů (kontrolní skupina). Ve Spirulina platensis skupině byly myši krmeny stejnou aterogenní dietou, ke které bylo přidáváno 20 mg Spirulina platensis denně. Byla provedena biochemická analýza lipidového spektra, histochemická a imunohistochemická analýza velikosti aterosklerotických plátů a exprese VCAM-1. Výsledky biochemické analýzy potvrdily...
|
|
| |
|
|
Význam transportních proteinů a biotransformačních enzymů pro ochrannou funkci placenty
Vacková, Zuzana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
SOUHRN Souhrn Placenta je jedinečný orgán zajišťující řadu vitálních funkcí, které jsou nezbytné pro správný průběh těhotenství a vývoj jedince. Vedle hlavní funkce přísunu živin, odvodu zplodin metabolismu a výměny plynů plní placenta také úlohu endokrinní, metabolickou a především ochrannou. Placenta je považována za jednu z fyziologických bariér organismu, která zásadním způsobem reguluje transport endogenních i exogenních látek mezi dvěma kompartmenty - krevním oběhem matky a plodu. Do nedávné doby se předpokládalo, že placentární bariéru tvoří především buněčné vrstvy oddělující krev matky a plodu - syncytiotrofoblast a endotel fetálních kapilár. V současné době se však stále více ukazuje, že vedle této mechanické složky se na placentární bariéře podílí i složka aktivní, realizovaná činností efluxních transportérů a biotransformačních enzymů lokalizovaných ve vrstvě syncytiotrofoblastu. Efluxní transportéry jsou membránové proteiny, které aktivně (za spotřeby ATP) "pumpují" širokou škálu substrátů ven z buňky. Kinetiku transportu látek přes placentu ovlivňují zásadním způsobem především dva transportéry: P-glykoprotein (P-gp) a "breast cancer resistant protein" (BCRP). Oproti transportérům tvoří biotransformace látek v placentě pravděpodobně minoritní, avšak nezanedbatelnou složku aktivní bariéry....
|
|
|
Aspekty genové regulace CYP3A4 v jaterní tkáni.
Krausová, Lucie ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
1 Souhrn CYP3A4 je významným enzymem podílejícím se na eliminaci většiny biotransformovaných xenobiotik. Hraje zásadní úlohu v detoxifikačním systému lidského těla, čímž je také zodpovědný za vznik řady lékových interakcí. Tyto interakce představují výraznou komplikaci současné farmakoterapie, neboť v krajních případech mohou ústit až k selhání léčby či život ohrožujícímu vystupňování toxických účinků. LI jsou důsledkem změn aktivity CYP3A4, která je mezi jednotlivci velice variabilní. Důležitým mechanismem ovlivnění aktivity CYP3A4 je regulace indukovatelné transkripce prostřednictvím xenobiotiky aktivovaných nukleárních receptorů. Jedná se zejména o receptory PXR, CAR a GR. Intenzivní studium struktury promotoru CYP3A4 a mechanismů regulace jeho transkripce v posledních letech ještě zdaleka není u konce, vztahy mezi jednotlivými receptory a kofaktory, stejně jako schopnost léčiv zasahovat do exprese CYP3A4 je doposud odkryta jen zčásti. Tato práce přispívá k objasnění některých otázek týkajících se účinků azolových antimykotik na aktivitu transkripce CYP3A4 zprostředkovanou PXR, schopnosti valproátu aktivovat PXR a CAR či okolností placentární exprese CYP3A4 prostřednictvím GR. K experimentům byly využity moderní molekulárně biologické metody a probíhaly in vitro v kulturách primárních hepatocytů a...
|
|
|
Novel approaches for development of in vitro liver cell models
Smutný, Tomáš ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Tomáš Smutný Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název dizertační práce: Nové přístupy ve vývoji in vitro jaterních buněčných modelů Játra jsou hlavním metabolickým orgánem v lidském těle. Odhad jaterního metabolismu je tak důležitým krokem při vývoji léčiv. Neméně důležité je také vyhodnocení rizika jaterního poškození navozeného potencionálními léčivy. Některé parametry spojené s metabolismem a toxicitou vyvíjených léčiv mohou být predikovány pomocí in vitro jaterních buněčných modelů. Dnes jsou za jejich zlatý standard považovány primární lidské hepatocyty. Vedle nich se uplatňují další jaterní modelové systémy, jako jsou jaterní tkáňové řezy, subcelulární frakce, jaterní nádorové buněčné linie a hepatocyty odvozené od kmenových buněk. Soudobé in vitro modely mají stále řadu nevýhod, a to i navzdory pokrokům v jejich vývoji. Ty směřují k lepšímu odhadu farmakokinetických a toxikologických parametrů testovaných kandidátních léčiv. Jednou z nevýhod jaterních modelů je jejich nedostatečná podobnost s in vivo fenotypem spojená s nízkou metabolickou kapacitou. V posledních několika letech jsme byli svědky ohromujícího postupu nových technologií zaměřujících se na zlepšení stávajících...
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny ve složení a lokalizaci gangliosidů u cholestázy v návaznosti na markery signalizující patologické procesy v jaterních buňkách.
Petr, Tomáš ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Befekadu, Asfaw (oponent)
Předkládaná disertační práce je zaměřena na studium glykosfingolipidů v jaterní tkáni potkana u různých typů cholestatického onemocnění a vlivu oxidačního stresu na změny ve složení a lokalizaci gangliosidů. Nejprve byly optimalizovány metodické podmínky pro imunochemickou detekci GM1 gangliosidu (zástupce glykosfingolipidové rodiny). Zjistili jsme, že zcela klíčovým faktorem při fixaci histologických řezů je minimalizace obsahu vody ve fixačním činidle. Optimalizovanou metodiku jsme poté využili při in vivo experimentech. Na modelu cholestázy indukované estrogeny jsme prokázali, že působením vysoké koncentrace žlučových kyselin a oxidačního stresu dochází ke změnám v syntéze a distribuci gangliosidů v játrech. Pokud u experimentálních zvířat indukujeme antioxidační enzym hemoxygenázu a snížíme tak oxidační stres, dojde k posunu glykosfingolipidového spektra zpět ke kontrolním hodnotám. Analogickým experimentem na potkanech s mikrochirurgickým podvazem segmentálních jaterních žlučovodů jsme zjistili, že změny v lokalizaci a syntéze gangliosidů nejsou přísně specifické pro určitý typ cholestatického poškození, ale pravděpodobně se jedná o obecnější mechanismus hepatoprotekce. Rovněž jsme potvrdili významnou roli bilirubinu, vznikajícího z hemu účinkem hemoxygenázy, v ochraně hepatocytů před...
|
host ::
RSS.