|
|
Klinická realita - nutriční screening a stav výživy.
Mikhaylova, Olga ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
(v ČJ) Malnutrice je závažné onemocnění, které zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Je důležité, abychom včas zachytili pacienty v riziku malnutrice a mohli zahájit nutriční podporu. Nutriční screening má být srozumitelný, jednoduchý a nenáročný, s cílem vyhledat co nejvíce jedinců v riziku podvýživy. Současné nutriční screeningy - např. NRS 2002, MUST, MNA, které používáme v klinické praxi selhávají. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení nutričních screeningu na interním oddělení neselektovaného interního příjmu. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení nutričního screeningu NRS 2002 doporučeného pro nutriční screening dospělých pacientů dle ESPEN guidelines a nových kritérií pro diagnostiku malnutrice dle GLIM. V teoretické části se práce zabývá problematikou malnutrice. Zaměřuje se na příčiny, mechanismy vzniku, důsledky a diagnostiku malnutrice. Jsou zde podrobně popsány existující nutriční screeningy, jejich struktura, využití v praxi a výsledky studií srovnávajících jejich efektivitu. Stěžejním bodem teoretické části je seznámení s novými kritérii GLIM pro diagnostiku malnutrice z roku 2018. Praktická část se zabývá hlavním cílem, jehož obsahem je srovnání výsledků hodnocení nutričního stavu hospitalizovaných pacientů. Je zde rozebrána metodologie sestavování dotazníku a analýzy dat,...
|
|
|
Mikronutrienty u domácí parenterální výživy
Petříčková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
Tématem diplomové práce jsou mikronutrienty u domácí parenterální výživy. V teoretické části je rozebrána parenterální výživa včetně výhod a nedostatků, indikací a kontraindikací. Je popsáno selhání střeva jako nejzásadnější indikace pro zavedení dlouhodobé/domácí parenterální výživy. Následuje charakteristika a rozdělení mikronutrientů i popis důsledků jejich nedostatku či nadbytku. Mikronutrienty jsou důležité zejména jako kofaktory a koenzymy v enzymatických reakcích, které by se bez nich nemohly uskutečnit. Klíčovou otázkou je, zda plazmatické hladiny zobrazují reálný stav zásob daného mikronutrientu v organismu, jestli pokles hladin většiny mikronutrientů, který je zjišťován u pacientů, vyjadřuje skutečný deficit, který je nutné substituovat, anebo zda je tento pokles výrazem jejich přesunu do jiných segmentů a tím ukazuje závažnost stavu. V praktické části diplomové práce jsou zhodnoceny hladiny vybraných mikronutrientů (vitamín D, vitamín B12, kyselina listová, železo) u skupiny pacientů s indikací domácí parenterální výživy. Zhodnocení proběhlo na základě analýzy laboratorních výsledků pacientů. Klíčová slova: Parenterální výživa, mikronutrienty, deficit, nadbytek
|
|
|
Stravovací zvyklosti zdravotníků
Bičianová, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi nutričních terapeutů a všeobecných sester. Dále se věnuje vlivu směnného provozu na stravování všeobecných sester a riziku poruch příjmu potravy u obou skupin. Skládá se ze dvou částí. V teoretické části jsou popsány zásady zdravého stravování, problematika práce na směnný provoz a charakteristika poruch příjmu potravy. Praktická část pomocí dotazníku zjišťuje, jaké jsou stravovací zvyklosti nutričních terapeutů a všeobecných sester a jak se mezi sebou liší. Cílem je zjistit, zda se nutriční terapeuti na základě svého vzdělání stravují lépe než všeobecné sestry a jaký vliv má na stravování u všeobecných sester směnný provoz. Výsledky jsou zpracovány do grafů a tabulek. Výsledky ukazují, že obecná výživová doporučení dodržují více nutriční terapeuti než všeobecné sestry. Dále z dotazníku vyplývá, že více než 50 % všeobecných sester se stravuje nepravidelně a že hlavní důvod pro vynechávání jídel během nočních služeb je nedostatek času. Také se zjistilo, že velké procento nutričních terapeutů šlo studovat svůj obor, aby získalo více informací o výživě. Potvrdilo se, že nutriční terapeuti i všeobecné sestry jsou rizikovou skupinou pro poruchy příjmu potravy. klíčová slova: stravovací zvyklosti, výživa, výživová doporučení, nutriční terapie,...
|
|
|
Problematika laktózové intolerance
Dolanská, Pavla ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance a zkoumá její vliv na kvalitu života pacientů, kteří jí trpí. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část má dvě části. První z nich se věnuje problematice laktózové intolerance. Ta je zde charakterizována na základě epidemiologických dat, jsou uvedeny její příčiny, vliv genetiky na její výskyt, patofyziologie, možné komplikace a klinické projevy. Nedílnou součástí jsou i metody sloužící k její diagnostice a možnosti její terapie. Druhá část teoretické práce klade důraz na výživová doporučení spojená s laktózovou intolerancí. Hlavním cílem praktické časti práce je zmapovat vztah dospělých pacientů k laktózové intoleranci. Dozvědět se, jakým způsobem jim byla laktózová intolerance diagnostikována, a jaká diagnostická metoda je v praktických podmínkách nejčastěji využívána, jaký je nejčastější časový interval od subjektivních potíží pacientů k diagnóze, a jak pacienti vnímají svou kvalitu života v rámci dietních opatření spojených s laktózovou intolerancí. Z dat získaných pomocí dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti laktózovou intoleranci nevnímají jako výrazně omezující problém a jsou dobře informováni o možnostech terapie s tím, že nejčastěji volí terapii v podobě úpravy diety. Dále je z...
|
|
|
Povědomí adolescentů o poruchách příjmu potravy
Cmíralová, Rebeka ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potra ředevším adolescentním období, jelikož tento věk spadá mezi rizikové faktory vzniku těchto obtíží je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obecně popisuje poruchy příjmu potravy a dále se zaměřuje především na dvě nejznámější onemocnění Všeobecně charakterizuje aktory vzniku, možné zdravotní komplikace a jejich léčbu. Rovněž popisuje prvky primární prevence zaměřené na děti a mládež jaké jsou možnosti využití. praktické části jsou rozebrány výsledky kvantitativního výzkumu, který probíhal mezi žáky ních a středních školách a víceletých gymnáziích. studentů ve věku 12-16 let na kult štíhlosti v dnešním světě a jak velký důraz kladou oni sami na štíhlost postavy. Dále zjišťuje jaké mají stravovací návyky zároveň jaké znalosti mají o rizikách mentální anorexie či mentální bulimie. Na závěr byl s pomocí získaných informací z teoretické i praktické části vytvořen edukativní materiál ve formě letáku, který vybranou věkovou kategorii. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, mentální anorexi
|
|
|
Úloha nutričního terapeuta v edukaci k sondové výživě
Dvořáková, Martina ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Aleš (oponent)
Enterální výživa představuje pro řadu nemocných jediný způsob, jak si zajistit dostatečný přívod živin. Bakalářská práce popisuje, jaké jsou indikace, ale i kontraindikace podávání právě enterální výživy. Dále navazuje kapitola o složení jednotlivých druhů výživy a možných aplikačních technikách. Zmiňuji i možné komplikace spojené s enterální výživou. Větší část je pak věnována perkutánní endoskopické gastrostomii (PEG). Řada nemocných je na aplikaci enterální výživy odkázána doživotně. Během své dlouholeté praxe na gastroenterologické klinice jsem vypozorovala, že chybí dostatečný edukační materiál pro pacienty se zavedeným PEG, kteří odcházejí do domácího prostředí. Edukace těchto pacientů, jak aplikovat výživu v doma a pečovat o sondu, je v našem zařízení v kompetenci nutričního terapeuta a to z důvodu velkého vytížení zdravotních sester a jejich menších zkušeností s PEG. Cílem empirické části bylo vytvořit přehledný edukační materiál pro pacienty, ale i pro nižší zdravotnický personál pečující o PEG. Klíčová slova: enterální výživa, sonda, perkutánní endoskopická gastrostomie
|
|
|
Výživa v geriatrické paliativní péči
Vodičková, Věra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Irena (oponent)
- 1 - Abstrakt Geriatrická paliativní péče integruje dva medicínské obory, tedy geriatrii, zaměřenou na diagnostiku a léčbu onemocnění specificky se vyskytujících u starší populace a paliativní péči, která představuje komplexní, aktivní a kvalifikovaný přístup, zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy trpí život ohrožujícím onemocněním. Paliativní péče je realizována prostřednictvím multidisciplinárních týmů a nutriční specialista je jednou z odborností, která má v péči o křehké geriatrické pacienty velmi významnou roli, i když jeho pozice v týmech ještě stále není pevně ukotvena. Práce je tedy určena právě nutričním specialistům, klade si za cíl uvést je do problematiky geriatrické paliativní péče a pomoci jim ke komplexnímu vnímání pacienta a aplikaci paliativního přístupu v nutriční péči. Podrobně se také věnuje anorexii a dysfagii, tedy dvěma z častých a zásadních symptomů, se kterými se u křehkých geriatrických pacientů setkáváme a na jejichž řešení se mohou nutriční specialisté nejvýrazněji podílet. Práce by měla pomoci také dalším odborníkům, kteří se uplatňují v poskytování paliativní péče, k pochopení role nutričního specialisty a jeho efektivnímu využití ve prospěch kvality života pacienta. Empirická část popisuje formou kazuistiky průběh téměř roční péče...
|
|
|
Dietní opatření při onemocnění jater
Holcová, Zuzana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce shrnuje nejnovější poznatky v oblasti výživy při onemocnění jater. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje fyziologii jater a etiologii vybraných jaterních onemocnění, jako např. hepatitidy, cirhóza, toxická poškození jater aj. Vzhledem ke skutečnosti, že celosvětově hlavní příčinou chronických onemocnění jater je alkohol, je této problematice věnována samostatná kapitola, která popisuje patogenezi alkoholového poškození jater, vliv alkoholu na hepatocyty a ostatní neparenchymové jaterní buňky. Diplomová práce dále přináší ucelený pohled na problematiku malnutrice a výživová doporučení při jednotlivých onemocněních jater. Praktická část této diplomové práce dotazníkovým šetřením ověřuje přehled znalostí zdravotnických pracovníků - lékařů a sester - ve vybrané nemocnici o nejnovějších doporučeních týkajících se výživy při jaterních onemocněních. Klíčová slova: onemocnění jater, malnutrice, alkohol, výživa, dieta, cirhóza, fyziologie jater
|
|
|
Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy
Guznar, Jan ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Hrabák, Pavel (oponent)
Diplomová práce Vliv nutričních opatření na průběh ulcerózní kolitidy se zabývá vlivem stravovacích zvyklostí na průběh ulcerózní kolitidy (zejména probiotických potravin), konkrétně na relaps onemocnění. Teoretická část je rozdělena do dvou částí. V první části je popsána ulcerózní kolitida, od definice až po léčbu. Druhá část se zabývá střevním mikrobiomem a faktory, které ho ovlivňují, s důrazem na ovlivnění potravinami. vypracování praktické části byla použita metoda polostrukturovaného u na základě předpřipraveného dotazníku. Výzkumný soubor tvořili ulcerózní kolitidou, kteří byli v remisi nebo v relapsu onemocnění. respondenty byl vyplněn dotazník, který se skládal z otázek týkajících se průběhu onemocnění a z frekvenčního dotazníku, který cílil na různé skupiny potravin. Zjištěné stravovací zvyklosti byly porovnány navzájem mezi respondenty, vzhledem frekvenci relapsu jejich onemocnění. Provedeným výzkumem bylo zjištěno v našem souboru, že pouze fermentované mléčné výrobky mají vztah k frekvenci relapsu a udržení onemocnění v potravin, které obsahují vlákninu, která také moduluje střevní mikrobiom, se vztah mezi konzumací potravin a relapsem neprokázal. Také se neprokázal vztah mezi konzumací tučných potravin a polotovarů k relapsu na zkoumaném vzorku. Jedním z možných důvodů, proč toto nebylo...
|
|
|
Srovnání příjmu potravy pacientů s metabolickým syndromem s a bez jaterní steatózy/steatohepatidy
Štičková, Zdeňka ; Macášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Úkolem této bakalářské práce je porovnat příjem potravy u pacientů s metabolickým syndromem, kteří mají k tomuto onemocnění přidružené buď prosté nealkoholové ztučnění jater (steatóza, angl. zkratka NAFLD - Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) nebo zánětlivou formu v podobě steatohepatitidy (angl. Zkratka NASH- Non-Alcoholic Steatohepatis). Cíle: Hlavním předmětem a cílem bakalářské práce bude sledovat rozdíl ve stravování tří různých skupin pacientů. První dvě skupiny budou tvořit pacienti s metabolickým syndromem se steatózou, ke které jsme přidružili dva pacienty s metabolickým syndromem bez rozvoje steatózy, a metabolickým syndromem se steatohepatitidou. Třetí skupinou jsou zdraví jedinci s normálním BMI i lidé s prostou obezitou bez metabolických poruch. Tato práce se dělí na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude zahrnovat definici, příčiny, jednotlivé složky, komplikace a preventivní a léčebná opatření u metabolického syndromu, steatózy a steatohepatitidy. V praktické části je hodnocen jídelníček, jídelní zvyklosti osob s metabolickým syndromem a sledovány rozdíly u nemocných s přítomností a bez přítomnosti steatohepatitidy. Metody: Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníků. Do výzkumu byli zahrnuti pacienti lipidové a hepatologické ambulance IV....
|
host ::
RSS.