|
| |
|
|
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
|
|
|
Analýza genderových vztahů a konceptu romantické lásky v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí
Kubová, Alena ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderovými vztahy, konstrukcí romantické lásky a problematikou nevěry v románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Dané koncepty jsou zkoumány prostřednictvím nástrojů feministické literární teorie, jež pracuje s genderem jako analytickým nástrojem a hlavními metodologickými východisky jsou tzv. vzdorné čtení a recepční teorie. První část analýzy je zaměřena na způsoby utváření femininity a maskulinity hlavních postav románu v kontextu patriarchálního uspořádání společnosti za socialismu, druhá část se zabývá různými podobami lásky, které se v rámci vztahů mezi hlavními postavami románu objevují, rozebírá roli sexuality v jejich partnerském soužití a zkoumá příčiny a motivaci nevěry s ohledem na genderovou identitu těchto postav. S využitím genderové analýzy nabízí diplomová práce nový rozbor Kunderova díla, který reflektuje reprodukci genderových stereotypů a vymezuje se tak vůči stávajícím interpretacím.
|
|
|
Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana
Husáková, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Genderová analýza vybraných románů Miloše Urbana zkoumá dva konkrétní literární texty, romány Sedmikostelí a Lord Mord, které analyzuje z hlediska genderu. Na základě kombinace metod feministického "vzdorného čtení" a diskurzivní analýzy rozkrývá způsoby, jimiž jsou v textech konstruovány postavy žen, a zasazuje je do sociálního a kulturního kontextu. Teoreticky vychází z konceptu Judith Fetterley, který vznikl v rámci druhé vlny feminismu, a propojuje jej s novějšími poststrukturalistickými a dekonstruktivistickými teoriemi. Literatura je zde vnímána jako prostor, v němž působí a střetávají se různé diskurzy a ve kterém dochází k (de)konstrukci významů, kategorií a vztahů, včetně genderových. Podstatou předkládané práce je tematizace a analýza různých kategorií a podob ženství, jež jsou v Urbanových textech (re)produkovány. Snaží se ukázat možnost číst literární text "proti srsti" a nepodléhat jeho interpelacím. Tím zdůrazňuje osobnost čtoucího jedince a jeho schopnost dotvářet/přetvářet text v rámci každého dalšího čtenářského procesu, a produkovat tak nové významy a kategorie. Klíčová slova: feminismus, genderová analýza, Lord Mord, Sedmikostelí, Urban Miloš, vzdorné čtení, ženské postavy
|
|
|
Analýza mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa
Konopáčová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mocenských vztahů a genderových stereotypů v dílech Gabriely Preissové - Gazdina roba a Její pastorkyňa. Při analýze je zohledněn především koncept moci jako analytické kategorie a to zejména za použití teorie Michela Foucaulta. Rovněž je zde zkoumáno diskursivní prostředí v jehož rámci se hlavní postavy nacházejí. V průběhu analýzy mužských i ženských postav svou pozornost soustřeďuji především na hlavní hrdinky a zároveň na to, jak jsou tyto hrdinky ovlivňovány svými mužskými protějšky. Některé z postav rovněž diskutuji v rámci konceptu Foucaultovy bio- moci, kde svou pozornost upírám především na druh subjektu homo oeconomicus. Také se snažím odpovědět na otázku, zda jsou postavy disciplinovanými poslušnými těly, či zda projevují subverzi vůči (genderovému) řádu. Součástí textu je rovněž komparativní srovnání ženských i mužských postav obou děl v rámci toho, jak ne/naplňují tradiční obrazy ‚maskulinity' a ‚femininity' (a s tím související genderové stereotypy), případně na kolik jsou vzdorujícími či (v případě některých ženských hrdinek) kolaborujícími subjekty včetně možných interpretací, co je k tomu vedlo. Klíčová slova: diskurs, Gabriela Preissová, genderové stereotypy, Michel Foucault, mocenské vztahy, subjekt
|
|
|
Feministická filosofie jazyka: kritická analýza konceptu genderově senzitivního vyjadřování
Černohorská, Vanda ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Černohorská, Vanda. 2012. Feministická filosofie jazyka: kritická analýza konceptu genderově senzitivního vyjadřování. Diplomová práce. Praha: FHS UK. Počet znaků (včetně mezer): 125 043 Tato diplomová práce představuje a zároveň kriticky reviduje koncept genderově senzitivního vyjadřování v kontextu feministické filosofie jazyka. Zvolený postup kombinuje evoluci teoretických předpokladů s historickým vývojem této sub-disciplíny. Práce tak nabízí nejenom exkurz do vývoje zkoumání jazyka a genderu od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti, ale zároveň se soustředí i na zásadní myšlenkové "obraty", jakými byl posun od jazyka k diskursu a dekonstrukce subjektu. Dále nabízí úvahy nad směřováním moderní genderové lingvistiky. Ty zakládá na předpokladu, že k úspěšnému rozvoji daného oboru je potřeba konzistentních teoreticko-filosofických základů, na kterém mohou být vystavěny jak potřebné argumenty, tak samotné výzkumy a emancipační strategie
|
|
|
Psaní vně logocentrismu (Diskurz, gender, text)
Matonoha, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší prozkoumat povahu vztahu mezi typem textovosti, již zde nazývám výrazem "ženské psaní", a dominantní diskurzivní praxí naší kultury, jejíž logiku a fungování nejlépe postihuje Derridův výraz falogocentrismus. Ten se vyznačuje celou řadou rysů, např. představou jednoznačného, kontrolovatelného významu, ulpíváním na metafyzice přítomnosti, instrumentálním pojetím jazyka, nárokem na univerzální racionalitu, homogenizací komplexnosti a neuspořádanosti reality, ideologií bezrozporně jednotného, plně sebe-kontrolujícího se Já, antropocentrismem, nepřiznanou privilegovaností vlastní poznávací perspektivy atd. "Ženské psaní" zde tak definuji jako psaní, které se situuje vně domény falogocentrického diskurzu snažíc se problematizovat jeho hegemonický status. "Ženské psaní" tedy v tomto ohledu nepojímám jako cosi vymezeného pohlavím autorky či autora, nýbrž spíše její/jeho genderovanou subjektivitou, její/jeho pozicí v diskurzivní formaci a jejím/jeho vztahem k převažující praxi vypovídání a psaní. Vedle autorek Milady Součkové, Věry Linhartové, Sylvie Richterové a Daniely Hodrové proto do diskuse zařazuji i dílo Bohumila Hrabala. "Ženské psaní", jak je zde vymezuji, především kriticky reflektuje roli jazyka jakožto zásadního prostředí, do nějž je situováno naše uvažování i...
|
|
|
Mediální prezentace sporů o děti s mezinárodní dimenzí
Peterková, Hana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je kvantitativní obsahová analýza a kritická diskurzivní analýza mediální prezentace sporů o děti s mezinárodní dimenzí z genderové perspektivy, konkrétně v kontextu kauzy Sáry Barao. Hlavním cílem práce je analyzovat, zda a jakým způsobem se v denním tisku pojednávajícím o sporech o děti s mezinárodní dimenzí odráží a posiluje mýtus mateřství a zda mediální diskuze upevňuje genderové stereotypy vztahující se k obrazu matky, otce a dítěte, a to jak v explicitní, tak i v implicitní formě. Dalším cílem práce je analyzovat, zda a jakým způsobem diskuze přispívá k genderově stereotypnímu posilování obrazu oddělených sfér - tedy dělení na sféru soukromou připisovanou ženě a sféru veřejnou patřící muži. Konstruování obrazu matky, otce a dítěte bude analyzováno zároveň ve vztahu ke specifickým novinářským praktikám a pozornost bude věnována otázce, jak denní tisk konstruuje debatu, jejímiž hlavními aktéry/aktérkami jsou členové/členky soukromé sféry. S ohledem na významnou roli médií v současné společnosti lze předpokládat, že právě denní tisk může být zdrojem informací o tom, jak je mateřství chápáno v naší společnosti.
|
|
| |
|
|
Analýza Erbenovy Kytice v kontextu feministických literárních teorií
Kynčlová, Tereza ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza Erbenovy Kytice v kontextu feministických literárních teorií je v rámci české literární kritiky prvním rozborem tohoto českého kanononického díla provedeným z hlediska genderové analýzy. V analýze genderových aspektů Erbenovy básnické sbírky diplomová práce čerpá převážně z metod představených anglo-americkou feministickou literární kritikou v 70. a 80. letech 20. století a diskutuje možnosti uplatnění poststrukturalistických teorií v rámci genderové literární analýzy zkoumaného díla. Hlavními metodologickými a teoretickými východisky práce jsou tzv. vzdorné čtení a recepční teorie, jež tematizují vztah čtenářstva - zde konkrétně ženy-čtenářky - a literárního díla, a to v kontextu specifik tzv. ženské žité zkušenosti a patriarchální společnosti založené na genderové hierarchizaci. Diplomová práce se vymezuje vůči stávajícím interpretacím Erbenových básní obsažených v kritických dílech předních literárních teoretiků a teoretiček, které jsou založeny na nereflektované reprodukci genderových stereotypů. Autorka diplomové práce subvertuje misogynní obrazy ženství nastolené jak Erbenovou sbírkou, tak tradičních erbenovskou literární kritikou a argumentuje ve prospěch politicky angažované feministické literární kritiky, jež pracuje s genderem jako analytickým nástrojem, a která přistupuje...
|
host ::
RSS.