|
|
Poprojektová analýza řešení silničního obchvatu Vamberka
Muchová, Kamila ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Doprava je fenomén, který v současné době prochází obrovským rozvojem. Při realizaci dopravních staveb a následném provozu však dochází k dopadům na různé složky životního prostředí.
Tato diplomová práce se zabývá poprojektovou analýzou silničního řešení obchvatu Vamberka z hlediska srovnání predikce vlivu výstavby na životní prostředí uvedené v dokumentaci EIA a stavu po realizaci projektu.
Dílčím cílem práce je vyhodnocení EIA procesu a analýza opatření vyplývajících z dokumentace EIA. Dále, v návaznosti na data o dopravních intenzitách, posouzení řešení silniční situace ve Vamberku.
V obecné části práce jsou vysvětleny pojmy spojené s výše uvedenou problematikou. Dále je popsáno zkoumané území - Vamberk a okolí. V metodické části práce je popsán průběh poprojektové analýzy. Je zhodnocen proces dokumentace EIA, analýza plnění podmínek vyplývajících z dokumentace EIA a dopravní vytíženost zkoumaného území.
Získané zkušenosti jsou zobecněny pro metodické doporučení ke zpracování dalších poprojektových analýz obchvatů sídel. V současné době není jednotný rámec poprojektové analýzy dán.
|
|
|
Poprojektová analýza dálničního spojení v koridoru Tábor - Soběslav
Váňová, Lucie ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Poprojektová analýza představuje klíčový nástroj ověřující prediktivní schopnost EIA a má tak pravděpodobně největší úlohu při zlepšování budoucí výkonnosti a užitečnosti tohoto procesu. Cílem diplomové práce je provedením vlastní poprojektové analýzy úseku dálnice D3 Tábor - Soběslav, zdrůraznit důležitost poprojektového monitoringu v kontextu liniových staveb. Práce se zaměřuje na zhodnocení procesu EIA po jeho formální stránce a ověřuje, jak a na kolik byly splněny podmínky stanovené v rámci tohoto procesu. Monitoringem kvality vod a posouzením dopravní situace v zájmovem území byl porovnán aktuální stav s předpoklady vyjádřenými v EIA procesu. Nízká účast zainteresovaných subjektů potvrdila fakt, že poprojektová analýza je v České republice stále ještě v začátcích. Poprojekotvou analýzou dálničního koridoru Tábor - Soběslav byl zanalyzován a zhodnocen proces EIA. Výseledky této práce mohou být použitelné jako metodické pokyny k provádění poprojektové analýzy podobného charakteru.
|
|
|
Poprojektová analýza řešení dálničního obchvatu Plzně
Borkovec, Martin ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce v první části nastiňuje silniční dopravu, její vývoj
a společenský význam. Popisuje problematiku silniční dopravy ve vztahu
k životnímu prostředí a vlivu na lidské zdraví. Dále informuje o procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tedy "EIA") a o procesu poprojektové analýzy vlivů na životní prostředí. Rozebírá cíle a problematiku v rámci těchto dvou na sobě návazných procesů.
Druhá část práce se zaměřuje již na samotné město Plzeň a jeho vybudovaný dálniční obchvat. Hodnotí účinnost aplikovaných opatření zmírňujících negativní dopad stavby na životní prostředí a lidské zdraví. Dále zkoumá efektivnost obchvatu, zda splnil svůj účel. Tedy, jestli dokázal odklonit významnou část dopravy z dálnice D5 mimo město Plzeň. Další zkoumanou oblastí je hluková a imisní zátěž v okolí původního dálničního průtahu cesty město Plzeň
|
|
|
Poprojektová analýza Golfového hřiště Beroun
Helebrantová, Renata ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Vlastimil, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poprojektové analýzy v rámci procesu EIA. Poprojektová analýza patří mezi jednu z nejdůležitějších fází procesu EIA, díky kterému můžeme považovat proces za kvalitní a uzavřený. Hodnotí stav projektu a to, zda jeho dopady odpovídají dopadům v předpokládaném rozmezí a zda byla dodržena opatření na zmírnění nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí. Tato práce si klade za cíl popsat proces EIA včetně poprojektového vyhodnocování vlivů u golfového hřiště Beroun a zhodnotit do jaké míry ovlivňuje životní prostředí. Praktická část práce zpracovává poprojektovou analýzu golfového hřiště Beroun prostřednictvím analýzy EIA dokumentace s vyhodnocením účinnosti realizovaných opatření. Pro dosažení cíle práce bylo důležité vybrat vhodné ukazatele pro stanovení post-realizační kontroly predikce se skutečným stavem a na základě dosažených zkušeností a získaných údajů vytvořit doporučení pro zpracování poprojektové analýzy obdobných záměrů.
|
|
|
Principy EIA golfových hřišť
Janků, Kristýna ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Vlastimil, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou principů posuzování vlivů golfových hřišť na životní prostředí. Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) je nedílnou součástí povolovacích řízení pro stavební povolení. Každý záměr je však odlišný a je nutné jej posuzovat jinak. Jelikož ze všech sportů majících své působiště na volném zemském povrchu má pravděpodobně golf nejsilnější interakci s prostředím, je výstavba golfových hřišť velmi diskutovaným tématem mezi odborníky i širokou veřejností. Tato práce si klade za cíl vyhodnotit proces EIA u dvou vybraných golfových areálů a na základě získaných zkušeností z průběhu procesu EIA formulovat principy pro posuzování vlivů golfových hřišť na životní prostředí. Nedílnou součástí práce je analýza EIA oznámení, resp. dokumentace a kontrola souladu predikce v oznámení se skutečným stavem. Na základě dosažených zkušeností a získaných údajů je pak možné zobecnit principy EIA pro zpracování obdobných záměrů.
|
|
|
Poprojektová analýza větrných elektráren
Zícha, Jan ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Eliška, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou větrných elektráren a procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA. V první části práce je formou literární rešerše souhrnně popsána daná problematika větrných elektráren, procesu EIA a poprojektové analýzy. Práce vyhodnocuje dosavadní metodické přístupy EIA hodnocení v ČR a v transhraničním kontextu.
V druhé části práce je podrobně zpracovaná poprojektová analýza větrného parku Strážný Vrch Nová Ves v Horách s důrazem na kontrolu splnění podmínek obsažených ve stanovisku EIA a jejich začlenění do navazující dokumentace a provozu záměru. Dále práce formuluje metodické principy pro EIA větrných elektráren v ČR a jejich pomocí vyhodnocuje vliv větrné elektrárny na životní prostředí.
|
|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
|
Péče o krajinu II: Krajinotvorné programy. Systém kategorizace krajiny
Česká zemědělská univerzita, Ústav aplikované ekologie LF, Kostelec nad Černými lesy ; Petříček, Václav ; Mlčoch, Svatomír ; Roth, Petr ; Pražan, Jaroslav ; Zdražil, Vladimír ; Martiš, Miroslav
Zpráva shrnuje závěry dílčích projektů 1 a 2. Projekt 1 Krajinotvorné programy se zabývá porovnáním krajinotvorných programů v ČR s parametry a cíli nástrojů EU směřujícím k vyřešení metodiky krajinného managementu. Podtrhuje význam územního plánování jako rámce pro tvorbu dílčích krajinotvorných programů. Navrhuje kroky a nástroje, které by podpořily účinnost krajinotvorných programů. Projekt 2 Systém kategorizace krajiny - návrh systému kategorizace krajiny, který představuje expertní podporu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA), posuzování vlivů záměrů (EIA) na životní prostředí, tvorbu regionálních operačních programů, posuzování dotačních titulů, tvorbu a novelizaci plánovací dokumentace. Systém je koncipován z hlediska limitů rozvoje území a rozvojových rezerv pro rámcově definované rozvojové směry.
|
|
|
Operační program životní prostředí pro období 2007 - 2013: Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Laboratoř ekologie krajiny, Praha ; Zimová, Magdalena ; Mudra, Stanislav ; Houdek, Karel ; Zdražil, Vladimír ; Martiš, Miroslav
Posouzení vlivů Operačního programu ŽP na životní prostředí bylo provedeno podle zákona. Po zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí bylo použito posouzení možného ovlivnění jednotlivých významných složek životního prostředí a na úrovni významných relevantních environmentálních cílů byla vybrána základní sada těchto cílů, vycházejících z analyzovaných environmentálních strategií a metodických doporučení Evropské komise pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí. OP ŽP byl posouzen i podle zákona o ochraně přírody a krajiny a to z hlediska důsledků pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany.
|
|
|
Vyhodnocení ekonomické efektivity péče o českou krajinu a návrhy změn pro transformaci stávajících programů péče o krajinu v souvislosti s Evropskou úmluvou o krajině a dalšími mezinárodními závazky
Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a environmentální, Ústav aplikované ekologie ; IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; Zdražil, Vladimír ; Kernerová, Lenka ; Martiš, Miroslav ; Moravec, Jiří ; Jílková, Jiřina
Projekt je zaměřen na následující cíle: vytvořit ekonomickou analýzu Evropské úmluvy o krajině a programů s Evropskou úmluvou o krajině souvisejících, vytvořit ekonomickou analýzu efektivity krajinotvorných programů a nástrojů územní ochrany v České republice, rozbor péče o krajinu v Evropské Unii, s důrazem na legislativní rámec a na ekonomické aspekty, porovnání formálních a administrativních rozdílů mezi ekonomickými a právními pravidly ČR a EU, rozbor mezinárodních závazků ČR s vlivem na krajinotvornou politiku, včetně ekonomické analýzy vlivu těchto závazků, vyhodnocení koncepčních dokumentů regionálního rozvoje na celostátní a regionální úrovni z hlediska závazků přijatých přistoupením ČR k Evropské úmluvě o krajině, vyhodnocení Politiky územního rozvoje ČR z hlediska závazků přijatých přistoupením ČR k Evropské úmluvě o krajině, experimentální ověření důsledku očekávaných změn na chování a odezvu obyvatelstva.
|
host ::
RSS.