Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Eschatiai a jejich obyvatelé v řecké literatuře od Homéra po Hérodota
Nováková, Adéla ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce je popis a zhodnocení zmínek o nejzazších končinách světa, tzv. eschatiai, v řecké literatuře od jejích počátků do doby působení historika Hérodota. Na základě pramenného studia, stejně jako práce se sekundární literaturou, budou představeny rozdíly v podání jednotlivých autorů a také celkové místo, jaké koncept eschatiai zaujímá v řeckém chápání prostoru i světa jakožto oikúmené. Smyslem této práce však není pouze podat přehled pramenů a jejich obsahu. Informace o okrajových částech světa, načerpané z primární literatury, zde budou mimo jiné i podkladem ke studiu širšího problému, jaký představuje setkání Řeků s odlišnými způsoby života, následná reakce na tyto nové zkušenosti a také obraz okrajových končin světa v literatuře. V úvodní části této práce bude věnována pozornost především přesnějšímu definování dvou základních pojmů, oikúmené a eschatiai. Přesné významy obou těchto termínů se totiž během řecké historie neustále vyvíjely. Jak Řekové objevovali stále nová a nová území, poznávali je a sami se v nich také usídlovali, rozšiřovaly se postupně hranice obydlené země, oikúmené, a spolu s tím se také neustále posouvala oblast eschatiai. V následující části práce budou popsány jednotlivé oblasti, které řečtí autoři považují za eschatiai, a bude porovnána jejich představa...
Srovnání 1. a 2. athénského námořního spolku
Janouchová, Petra ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Práce porovnává první (478/7 - 404 př. n. l.) a druhý athénský námořní spolek (378/7 - 338 př. n. l.). Tato dvě uskupení byla velmi často stavěna vedle sebe a srovnávána, avšak bez hlubšího zkoumání dochovaných pramenů, a to jak literárních, tak i epigrafických. První athénský spolek se postupem času proměnil v námořní říši, začal využívat spojence k vlastními prospěchu a nezřídka se uchýlil i k násilnému jednání. O druhém spolku se často říká, že podtoupil tentýž vývoj a přerostl v druhou námořní říši. Tato práce se srovnáním organizace obou spolků, aministrativního aparátu a vzájemných vztahů, které panovaly mezi členy snaží poukázat na společné body, ale zároveň i podtrhnout rozdíly, které oba dva spolky odlišovaly. Velká pozornost je věnována zejména financování obou dvou spolků, které bylo často příčinou odpadnutí mnoha spojenců.
Překlad a výklad páté knihy (1.-15. kap.) Orosiových Historiarum adversum paganos libri VII
Marek, Bořivoj ; Mouchová, Bohumila (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Résumé Práce se skládá z překladu a analýzy části (1.-15. kapitola) páté knihy Orosiových Historiarum adversum paganos libri VII. Klíčovou složkou analýzy je vícečetný komentář sestávající z dílu jazykového a věcného. Jazyková část je zaměřena na popis kompozice páté knihy, na prostředky výstavby textu pomocí partikulí a dalších discourse markers a na jazykové jevy a zvláštnosti typické pro autora, dobu jeho působení a historickou prózu obecně (např. znaky pozdnělatinské syntaxe, neklasické lexikum, užívání rétorických figur a tropů a dalších stylistických prostředků). Věcná část je věnována konkrétním líčeným dějinným událostem a jejich pozadí a pozornost se v ní upírá zejména na to, jaký charakter má autorova historická narace, jak nakládá s dějinným materiálem, které události sleduje s největším zájmem, zda mezi událostmi činí spojnice, do jaké míry vychází z tradice římské historiografie a především - jak se do podání dějin promítá jeho světový názor. Věcný komentář spolu s jazykovým pak také popisuje, jakých jazykových a literárních prostředků Orosius užívá, aby své názory a přesvědčení co nejpůsobivěji vyjádřil. Hlavním výstupem práce je překlad zkoumaného textu, zpřesněný na základě poznatků získaných z komentáře. Práce navíc obsahuje i několik textově kritických poznámek k překládanému úseku a...
Lýsiova řeč proti Eratosthenovi. Překlad, komentář a úvodní studie.
Nývlt, Pavel ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Lýsiova Řeč proti Eratoshenovi je nejslavnější řečí Lýsii, nejplodnějšího athénského autora soudních řečí. Zabývá se vraždou Lýsiova bratra Polemarcha, který byl uvězněn a popraven za vlády takzvaných "Třiceti tyranů" roku 404 př.n.l. Řeč však pokrývá mnohem více témat, a tak se stává portrétem nejtemnějších dob, které athénská demokracie zažila, a cenným dokladem demokratického úhlu pohledu na tyto události. Řeč je komentována z historického pohledu (se zaměřením zejména na politické a právní dějiny.
Změny správy měst římské říše v průběhu 2. až 4. stol.n.l.
Vavřín, Pavel ; Marek, Václav (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Práce se zabývá vývojem správy měst římské říše s důrazem na situaci v její západní části. Pro řešení této problematiky jsou významné prameny právní, doplňkově pak narativní. Soubor hmotného práva je však zachován pouze torzovitě (v pozděj ších sbírkách), nara ti vní prameny k tématu jsou silně omezené. Přesto lze poměrně detailně sledovat zejména postavení lokální aristokracie (decuriones/ curiales). Epigrafické prameny pomáhaj í sledovat zejména plošný rozvoj municipální správy v provinciích, ovšem jejich potenciál pro studium vývoje administrace je velmi omezený věcně i chronologicky. Poznatky z ojediněle zachovaných ústav konkrétních měst nelze zcela zobecňovat vzhledem k místní specifikům a chronologickému vývoji. Práce využí vá i výsledky výzkumů na základě archeologických pramenů.
Mince vojenských císařů ve sbírce Univerzity Karlovy
Lužický, David ; Musil, Jiří (oponent) ; Marek, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce Mince vojenských císařů ve sbírce Univerzity Karlovy je koncipována jako dvojdílná studie, která se v první části zaměřuje na problematiku spojenou s historií, mincovní produkcí, ikonografií a ekonomikou sledovaného období. Historické události let 235 n. l. až 284 n. l. jsou zaznamenány stručně, pojednáno je i o zvláštních státních útvarech, které se v rámci říše konstituovaly po roce 260 n. l. V části bezprostředně následující je vylíčen vzrůst mincovní produkce, s ním související rozvoj státních mincoven v provinciích. Pojednáno je o ikonografii a o charakteristických rysech jednotlivých mincoven. V oddílu věnovanému ekonomii je pojednáno o jednotlivých nominálech, o jejich postupném jakostním či váhovém zhoršování, o dopadu tohoto zlehčování mincí na nominální soustavu a o reformních krocích, které měly uměle upravit vzájemný kurz jednotlivých nominálů. Zároveň je v této části vylíčena výše příjmů a výdajů státního rozpočtu s odhadem pro třetí století n. l., učiněným na základě navyšování žoldu vojska. Druhá část práce je tvořena samotným katalogem 558 mincí vojenských císařů uchovávaných ve sbírce antických mincí University Karlovy, včetně vyhodnocení provedeným formou tabulek a grafů. Katalog je sestaven na základě moderních katalogizačních postupů s využitím literatury běžně používané...
Andokidova řeč O mystériích. Překlad, komentář a úvodní studie
Novotný, Matěj ; Marek, Václav (oponent) ; Souček, Jan (vedoucí práce)
Andokidova řeč O mystériích představuje zajímavý pramen k athénským dějinám konce 5. století př.n.l. Zabývá se především procesy s bezbožníky, kteří roku 415 př.n.l. zohavili hermovky a znesvětili eleusínská mystéra, dále revizí athénských zákonů z roku 403 př.n.l. Předkládaná práce si klade za cíl představit tuto řeč v dobovém kontextu, kriticky zhodnotit její věrohodnost a upozornit obecně na potíže, které se pojí s využíváním korpusu attických řečníků jako pramene k politickým a právním dějinám. Těžistě práce proto leží v komentáři, který je připojen ke zcela novému českému překladu Andokidovy řeči.
Superbia, superbus. Sémantická studie a kulturně-historická sonda do hodnotového systému
Janovčíková, Jana ; Mouchová, Bohumila (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat a priblížit významy a obvyklé ci méne obvyklé zpusoby použití latinského slova superbus a dalších, od nej odvozených (superbia, superbe, superbiter, superbire), a to predevším v dílech dvou autoru prvního století našeho letopoctu, Lucia Annaea Seneky a Cornelia Tacita. Analýza toho, jakému jednání, jakým osobám a v jakých situacích pripisuje toto negativní hodnocení historik a jakému filosof, chce otevrít vhled do hodnotového systému Rímanu v politickém a v sociálním kontextu. Jedním prostorem, na nemž takto analyzovaná data srovnáme, bude proto všeobecný trend použití tohoto slova, jejž nalezneme v korpusu textu jiných autoru období republiky i principátu, druhým srovnávacím polem nám pak bude význam a hodnocení nesené ceskými slovy, jimiž se latinské superbus obvykle prekládá, predevším slova ,,pyšný'' a ,,povýšený'', zprostredkované ceským národním korpusem.
Mincovnictví v Justiniánově době
Drápelová, Pavla ; Ondřejová, Iva (oponent) ; Marek, Václav (vedoucí práce)
Cílem této práce je nastínit vývoj mincovníctví a změny na mincovních vyobrazeních v období vlády císaře Justiniána I, tedy období, které se ještě aktivně hlásí k odkazu antiky, ale většinou soudobých historiků je pokládáno již za počátek středověku. Mou hlavní snahou bylo postihnout změny, ke kterým v mincovnictví v této době došlo, a to především změny v ikonografii. Chtěla jsem popsat prvky, kterými Justiniánovy mince navazují na pozdně nmskou tradici, a také charakterizovat ty motivy, které již není v žádném pnpadě možné považovat za antické. Císař Justinián se aktivně hlásil k odkazu římského impéria a jeho mateřským jazykem byla zřejmě latina. Na druhé straně to byl křesťanský panovník, pro kterého se spíše než imperátor hodí označení autokrátor. Byl to císař, který se nezajímal o antickou filozofii, uzavřel Platónovu Akademii, zabýval se teologickými otázkami a nechal kodifikovat nmské právo. Byzantská říše byla ve své době chápána jako pokračovatel říše římské. Označení "Byzanc" bylo formulováno teprve humanisty a samotní "byzantinci" sami sebe označovali jako Romaioi. Ačkoli řečtina byla jazykem lidových vrstev, na úřadech a ve vojsku v raném období Byzance stále ještě byla hlavním jazykem latina. K naprosté převaze řečtiny došlo až v 7. století. Samozřejmě je také otázkou, do jakého období je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Marek, Viktor
4 Marek, Vlastimil
17 Marek, Vojtěch
4 Marek, Vít
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.