|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Metodologie výkladu vícejazyčných právních předpisů
Fatura, Martin ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Cvrček, František (oponent)
Metodologie výkladu vícejazyčných právních předpisů Abstrakt Hlavním účelem této práce je provést analýzu vybraných typových si- tuací, ve kterých dochází k interpretaci vícejazyčných předpisů. Snahou au- tora je identifikovat základní principy a zásady výkladu, které se v těchto případech objevují. Díky nim jsou popsány obecné postupy postup ve vazbě na vícejazyčnost a řešení problémů s ní spojených tak, aby mohl být nalezen nejvhodnější význam daného textu. Práce je rozdělena na čtyři základní části. První je věnována historic- kému exkurzu a vícejazyčnosti na území českých zemí v minulosti. Za po- moci dobové literatury je popsána legislativní úprava jazykového práva mezi rokem 1620 a počátkem první světové války na území českých zemí. Druhá část je věnována případům, kdy je nutné tehdejší právo vykládat ze strany současných soudů. Je shrnuta základní judikatura relevantních soudů ČR a jsou zde zdůrazněny základní předpoklady pro úspěšnost ta- kového výkladu. Druhá část se zabývá mezinárodními smlouvami práva veřejného. Přes- tože se nejedná o právní předpisy ve formálním smyslu, mezinárodní smlouvy mezi státy navzájem nebo s jinými subjekty mezinárodního práva mají často normativní charakter a jsou proto pro tuto práci relevantní. Nej- větší část je věnována...
|
|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie)
Kalíšková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
i Abstrakt a 5 klíčových slov v českém jazyce Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie) Abstrakt Za cíl rigorózní práce jsem si stanovila charakterizovat uvedené velké právní systémy a formou srovnávací studie je komparovat. Rigorózní práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola obsahuje charakteristiku velkých právních systémů a jejich členění, kdy mimo komparovaných právních kultur stručně pojednává rovněž o právu africkém, právu indického subkontinentu (hinduismus, buddhismus) a čínsko-japonské právní kultuře. Druhá kapitola je zaměřena na popis angloamerické právní kultury a jejích subsystémů, zejména práva anglického, práva USA, práva Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Třetí kapitola se zabývá kontinentální právní kulturou a jejími subsystémy, konkrétně pojednává o okruhu francouzském, rakouském, německém, švýcarském, skandinávském, latinskoamerickém a právu Evropské unie. Současně uvedená kapitola zmiňuje další významné kodifikace zemí evropského prostoru, jakými jsou Nizozemí a Rumunsko, a rovněž ruskou občanskoprávní úpravu. Čtvrtá kapitola je věnována islámské právní kultuře a významu náboženství v dané společnosti. Stěžejní část rigorózní práce spočívá v páté kapitole, která srovnává uvedené právní systémy z hlediska historického vývoje, pramenů práva, koncepce...
|
|
|
Idem ius omnibus sed ignoratia legis non excusat (Stejné právo pro všechny, ale neznalost zákonů neomlouvá)
Černý, Martin ; Cvrček, František (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Stejné právo pro všechny, ale neznalost zákonů neomlouvá Abstrakt: Tato práce se zabývá srozumitelností a přístupností práva pro laickou veřejnost. Cílem bylo analyzovat překážky, které veřejnosti stěžují pochopení vlastních práv a povinností a jejich obranu. V rámci tvorby práva se ukázaly jako hlavní problémy labilita zákonů a kvalita tvorby právních předpisů. Hlavním důvodem obou je motivace politiků prezentovat se jako aktivní zákonodárci a získat potřebou publicitu. Publikace práva prochází v současné době přeměnou, v rámci zavádění eSbírky a eLegislativy. Důležitým přínosem bude publikace konsolidovaných znění. Budoucností by mohla být personalizovaná publikace. Aplikace práva českou justicí netrpí zásadními problémy, dlouhodobě ji zatěžuje délka soudních řízení, ale situace se postupně zlepšuje. Úspěšný je Nejvyšší soud, který v roce 2019, díky promyšlenému omezení dovolání v civilních sporech, vyřídil více věcí než nově napadlo. V rámci části "Analýza existujících řešení a výzkumů" jsem konfrontoval teoretické závěry s dostupným výzkumem. Otestoval jsem také Portál občana a další aplikace, ukázalo se, že stát do digitalizace investuje, ale možnost využití zatím zaostává. Mnou navržené řešení vychází z paralely mezi právním systémem a softwarovými aplikacemi. Navrhuji rozdělit právo do tří kategorií...
|
|
|
Sovětské právní myšlení ve 20. a 30. letech 20. století a jeho kritické zhodnocení
Kolářová, Valeria ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Cvrček, František (oponent)
Sovětské právní myšlení ve 20. a 30. letech 20. století a jeho kritické zhodnocení Záměrem předkládané práce je představit život a dílo tří předních sovětských právních teoretiků a vědců: Pēterise Ivanoviče Stučky, Jevgenije Bronislavoviče Pašukanise a Andreje Januarjeviče Vyšinského, kteří zásadní měrou formovali sovětské právní myšlení 20. a 30. let 20. století. Práce si klade za cíl představit jejich myšlenky a právní teorie, kriticky je zhodnotit z pohledu dnešní právní vědy a ukázat, že každý, kdo slouží právu, nemusí sloužit dobru. Práce je rozdělena (kromě úvodu a závěru) do tří částí, kde každá část je věnována jednomu ze zkoumaných právních teoretiků a vědců. První část je tak věnována Pēterisovi Stučkovi, druhá část Jevgeniji Pašukanisovi a třetí část Andreji Vyšinskému. Každá z těchto částí se poté dělí do dvou kapitol: životopisné kapitoly a kapitoly zkoumajících jejich právní teorie a postoje. Jednotlivé životopisné kapitoly se zaměřují na životní dráhy P. Stučky, J. Pašukanise a A. Vyšinského, jejich vědecké a akademické kariéry. Postupně jsou zmapovány jednotlivé etapy jejich života a také vyvráceny některé zažité nepravdy a mýty. Ač se může na první pohled zdát, že zkoumání životních drah jednotlivých právních vědců je nepodstatné, opak je pravdou. Jejich život a kariéra jsou naopak...
|
|
|
Feministická právní teorie
Kvasová, Michaela ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
v českém jazyce Feministická právní teorie Diplomová práce pojednává o feministické právní teorii, mladém a dynamickém právním odvětví, které představuje jednu z výzev současného práva. Tato teorie je spojením práva a genderových studií. Její těžiště se nachází v angloamerickém právním systému, ve kterém jí náleží důstojné místo mezi právními teoriemi. V českém právním prostředí není feministická právní teorie příliš známa, pro zájemce však Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá již pravidelně v letním semestru povinně volitelný předmět Gender a právo. Diplomová práce vychází zejména ze zdrojů v angličtině, které byly dány k dispozici studentům účastnícím se tohoto předmětu. V českém jazyce dosud nevyšla o feministické právní teorii žádná souhrnná publikace. Cílem této práce bylo tedy tuto rozsáhlou teoretickou oblast co nejkomplexněji zpracovat a představit ji případným českým čtenářům. Strukturu diplomové práce tvoří úvod, tři hlavní obsahové části a závěr. Jednotlivé části se dále dělí na kapitoly, oddíly a body. První část práce se věnuje pojmům feminismus a gender, které představují základní teoretické východisko pro studium feministické právní teorie. Každému z pojmů je vyhrazena samostatná kapitola, která je zařazuje do historického kontextu a pojednává o nich v širších teoretických...
|
|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Symetrická koncepce státu
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Sobek, Tomáš (oponent)
Symetrická koncepce státu Abstrakt: Doktorská práce kriticky hodnotí státovědné a politickofilozofické uchopení pojmu moderního státu, krize státu a legitimity státu, a to z pozice široce pojaté teorie veřejné volby (politické ekonomie) v deskriptivní rovině a z pozice filozofického anarchismu v normativní rovině. Jednotícím prvkem obou paradigmat je symetrie předpokladů při analýze státu, kdy specifika státu v porovnání s dalšími společenskými institucemi nehrají roli explanans, nýbrž explanandum. Koncepty tradiční státovědy (suverenita, vůle lidu, legitimita) jsou tudíž zasazeny do kontextu obecných společenských jevů, z nichž jsou (nebo by měly být) vyvozovány. Symetrický přístup se vymezuje především proti fiktivní povaze některých státovědných konceptů, které jsou v práci nahlíženy jako předpoklady "státovědného modelu", jejichž nereálnost není sama o sobě na závadu uvnitř modelu, zároveň však vyvolává otázku po vnější (praktické i normativní) relevanci takovéhoto modelu. První část práce argumentuje pro využitelnost - a nepominutelnost - politickoekonomického instrumentária (metodologický individualismus, behaviorální symetrie, tržní selhání, spontánní řád, incentivy, význam institucí, behaviorální ekonomie) při analýze státu ("politického trhu"). Důraz je kladen na proud teorie veřejné volby...
|
host ::
RSS.