|
|
Ekologie lišejníků ve vztahu s funkční diverzitou a velikostí genomu
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent)
Eliška Konečná Ekologie lišejníků ve vztahu s funkční diverzitou a velikostí genomu Abstrakt Bakalářská práce se v první části věnuje výčtu a charakterizaci funkčních znaků lišejníků a shrnutí známých závislostí konkrétních znaků na ekologických faktorech prostředí. V druhé části práce je rozebrána problematika měření velikosti genomu obecně a souhrn poznatků o velikostech genomů u lišejníků. Součástí druhé části je také nastínění vztahu velikosti genomu s ekologií organismů, který by mohl být v budoucnu zkoumán i u lišejníků. Klíčová slova: funkční znaky, lišejníky, mykobiont, velikost genomu
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
|
|
Epixylické mechorosty - přehled dosavadního výzkumu a metody studia
Škaloudová, Jana ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Epixylické mechorosty jsou vázány hlavně na mrtvé dřevo větších rozměrů, většinou v pokročilejším stupni rozkladu. V kulturním lese je jejich výskyt omezený z důvodu nedostatku vhodného substrátu a změněným mikroklimatickým podmínkám. Přítomnost těchto druhů může poukazovat na přirozenost stanoviště a zachovalé původní lesní struktury. Někteří epixyličtí specialisté mají velmi specifické nároky na vlastnosti substrátu. Někdy však může být těžké určit, které mechorosty jsou skutečně obligátně epixylické, neboť preference k substrátu se mohou v jiných mikroklimatických podmínkách lišit. Tato práce se snaží shrnout nároky epixylických mechorostů a vztahy s jinými ekologickými skupinami mechorostů, které také bývají součástí společenstva rostoucího na mrtvém dřevě, jeho složení se totiž v průběhu rozkladu dřeva proměňuje, zpočátku zahrnuje epifyty, původně rostoucí na živém stromě, později epigeické druhy. Jedním z cílů je popsat případnou konkurenci a dynamiku tohoto společenstva během dekompozice dřeva. Dále shrnout vliv lesního managementu na mikroklima a množství dostupných substrátů a tedy jeho dopad na mechorosty, s důrazem na epixylické druhy. Zmíněny jsou některé metody používané v terénu nebo v laboratorních podmínkách.
|
|
|
Diversity, ecology and methods of the research of lichens in old-growth forests in Central Europe
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Guttová, Anna (oponent) ; Pérez-Ortega, Sergio (oponent)
2 Abstrakt Lesy tvoří původní složku středoevropské vegetace, která dominovala zdejší krajině přibližně posledních deset tisíc let. Před příchodem člověka zde převažovaly porosty s dominancí dubu a habru v nižších polohách, bučiny a jedlobučiny ve středních polohách a smrčiny ve vysokých nadmořských výškách. Do současnosti se v hustě obydlené střední Evropě zachoval jen zlomek původních porostů, které lze považovat za pralesy nebo alespoň lesy s minimálním vlivem člověka a lesního hospodaření. Příklady nejlépe zachovalých pralesů jsou Rothwald (Rakousko), Białowieża (Polsko, Bělorusko), Stužica/Stuzhytsia (Slovesko, Ukrajina) a Boubínský prales (ČR). Tato území jsou zpravidla malá a navzájem izolovaná, přesto jsou ale lokálními centry diverzity různých organismů, hlavně hub, lišejníků a mechorostů, a také útočištěm řady ohrožených druhů, z nichž mnohé zde mají své poslední lokality. Právě epifytické a epixylické lišejníky jsou ideální modelovou skupinou ke studiu lesních porostů, protože velmi citlivě reagují na hospodaření, odrážejí kontinuitu, heterogenitu a stáří lesa a mohou nám mimo jiné přinést odpovědi na řadu otázek klíčových pro ochranu zbytků přirozených porostů. Tato práce nahlíží na problematiku lišejníků ve středoevropských lesích z několika různých úhlů pohledu a tyto pohledy se snaží spojit...
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
|
|
Lišejníky a (těžké) kovy
Hrdinová, Aneta ; Peksa, Ondřej (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Tématem mé práce jsou lišejníky a těžké kovy. První část je věnována obecné charakteristice lišejníků, jejich biologii, morfologii a anatomii. Další část práce je zaměřena na charakteristiku způsobů absorpce kovů lišejníky, jejich fyziologickým účinkům na organismus a mechanismům obrany lišejníků před toxicitou kovů. Součástí práce je přehled výskytu konkrétních druhů lišejníků v závislosti na obsahu konkrétních těžkých kovů v prostředí. Klíčová slova: lišejníky, těžké kovy, kovová tolerance, detoxifikace, měď
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Guttová, Anna (oponent)
- 3 - ABSTRAKT Během revize epifytických zástupců skupiny Lecanora subfusca v České republice bylo zaznamenáno celkem devět taxonů. L. cinereofusca a L. exspersa jsou uváděny vůbec poprvé. Výskyt L. circumborealis byl naopak na našem území vyloučen. Druhy L. cinereofusca a L. horiza lze považovat za vyhynulé. Nejběžnějším druhem je L. pulicaris. Taxony L. rugosella a L. subrugosa považuji pouze za extrémní formy od L. chlarotera a L. argentata. Tyto morfotypy jsou podmíněny ekologicky: substrátem (úživná borka) a stanovištěm (vliv eutrofizace). V případě L. subrugosa tuto domněnku potvrdila také molekulární data (sekvence ITS rDNA). Podrobný průzkum sekundárních metabolitů pomocí tenkovrstevné chromatografie odhalil řadu nových látek ze skupiny terpenoidů, z nichž prakticky všechny mají taxonomický význam. Během studia změn v rozšíření jednotlivých druhů byl zaznamenán ústup druhů L. allophana a L. chlarotera ve srovnání s minulostí. Naopak L. pulicaris je nyní zřejmě hojnější. Hlavními důvody jsou znečištění ovzduší a acidifikace substrátů vlivem kyselých dešťů. Výrazné okyselení borky dřevin bylo prokázáno na příkladu L. pulicaris. Tento lišejník dříve rostl převážně na dřevinách s kyselou borkou. Vlivem acidifikace se však přesunul na stromy, které mají na normálních podmínek mírně kyselou až...
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Vondrák, Jan (oponent) ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
host ::
RSS.