|
|
Optický postranní kanál
Kolofík, Josef ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Martinásek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou optického postranního kanálu a využitím neuronové sítě jako klasifikátoru dat. První část práce se zabývá základy kryptografie a útoky na kryptografický modul. Druhá část práce se zabývá metodami odkrytování mikrokontroléru, technologickými postupy odkrytování a metodami detekce fotonu. Třetí část práce se zabývá využitím neuronové sítě jako základu softwaru pro rozpoznávání a klasifikaci dat. V závěru práce je popsán postup při vytváření tohoto softwaru, rozebrán zdrojový kód a otestována funkčnost celého řešení.
|
|
|
Využití neuronových sítí pro predikaci síťového provozu
Pavela, Radek ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Kacálek, Jan (vedoucí práce)
V této práci jsou prodiskutovány statické vlastnosti síťového provozu. Dále jsou rozebrány možnosti jeho predikce, se zaměřením na neuronové sítě. Konkrétně tedy hlavně rekurentní neuronové sítě. Trénovací data byla stažena z volně přístupného odkazu. Jde o zachycené pakety provozu LAN sítě z roku 2001. Nejsou nejaktuálnější, ale lze pomocí nich dosáhnout cílů práce. Vstupní data bylo třeba zpracovat do přijatelné podoby. Ve vývojovém prostředí Visual studio 2005 byl vytvořen program na agregaci intenzit těchto dat. Sloučení se jevilo nejvhodnější po intervalech 100 ms. Tím bylo dosaženo vstupního vektoru, který byl rozdělen podle potřeby sítí na trénovací cást a testovací část. Jednotlivé typy sítí pracovaly se stejnými vstupními daty, čímž se dosahovalo objektivnějších výsledků. Z praktického hlediska bylo třeba ověření dvou principů. Principu trénování a principu generalizace. První ze jmenovaných vyžadoval přikládání trénovacích vzorů a ověřování trénování pomocí gradientu a střední chyby. Druhý představoval přiložení neznámých vzorů na neuronovou síť. Sledována byla reakce sítě na tato data. Lze říci, že nejlepším modelem se jevila obecná neuronová síť (LRN). Proto bylo řešení rozvíjeno v tomto směru, kdy následovalo hledání vhodné varianty této rekurentní sítě a její otpimální konfigurace. Nalezenou variantou je topologie 10-10-1. Bylo využíváno programu Matlab 7.6, s nástavbou Neural network toolbox 6. Výsledky jsou zpracovány formou grafů a závěrečným zhodnocením. Všechny úspěšné modely a topologie sítí jsou na přiloženém CD. Avšak Neural network toolbox vykazuje určité problémy při jejich importu. Při tvoření této práce nebylo funkce importu sítě prakticky využíváno. Síť lze importovat, ale většinou se jeví jako nenatrénovaná. Neúspěšné modely sítí nejsou v práci prezentovány, neboť by došlo ke zhoršení přehlednosti a orientace.
|
|
|
Implementace digitálního metronomu s převzorkováním signálu v technologii VST
Křupka, Aleš ; Přikryl, Lubor (oponent) ; Mačák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je vypracováním požadavku na implementaci digitálního metronomu v technologii VST. V úvodu jsou rozebrány základní vlastnosti digitálního metronomu a na jejich základě je navržen algoritmus, jenž bude digitální metronom realizovat. Tento algoritmus je zapouzdřen do třídy C++ s patřičně definovaným rozhraním, která je tak vhodná pro využití v různých technologiích pro zpracování digitálního zvukového signálu. Takto zapouzdřený metronom je implementován v technologii VST ve formě plug-in modulu. Pro tyto účely je v práci stručné seznámení s vývojovou sadou VST, definicemi jejích základních metod a způsobem, jakým lze pomocí ní vytvořit vlastní grafické uživatelské rozhraní VST plug-in modulu. Pro realizaci funkce volby libovolného zvuku jeho načtením ze souboru typu wav je v práci popsán formát RIFF, jež specifikuje formát ukládání multimediálních dat do souborů na disk. Na základě znalosti tohoto formátu je funkce načítání z wav souboru implementována. Pro potřebu přizpůsobení vzorkovací frekvence načteného zvuku je v práci pojednáno o problematice převzorkování a následně tyto poznatky využity při implementaci funkce převzorkování.
|
|
|
Realizace hudebního efektu Chorus s BBD
Černý, Filip ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh a konstrukce nového laboratorního zařízení umožňující realizaci hudebního efektu CHORUS. Součástí práce je teoretický rozbor efektů využívajících zpožďovací linky a obvodů nábojově vázaných struktur s BBD. Další část se zabývá návrhem jednotlivých částí zařízení. Zařízení je zkonstruováno podle jednotlivých kritérií a konstrukčních doporučení. Zařízení je zkonstruováno pro měřící účely a proto obsahuje různé nastavovací prvky. Poslední část se zabývá testováním zařízení a samotným návodem pro měření na tomto přípravku v laboratoři Studiové a hudební elektroniky.
|
|
| |
|
|
Fluxmetr s grafickým zobrazením B-H křivky
Ježek, Jaroslav ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jednoduchým fluxmetrem, který je schopen spolu s dalšími přístroji zobrazovat hysterezní smyčku. Hysterezní smyčka je grafické vyjádření závislosti magnetické indukce na intenzitě magnetického pole. K zobrazení hysterezní smyčky je použit osciloskop. Tento přístroj je plně dostačující pro zobrazovaní. Měřenými předměty jsou solenoidy z různých druhů materiálu o shodném tvaru. Hlavním cílem diplomové práce je návrh, realizace a popis fluxmetru. Fluxmetr se skládá z několika dílčích bloků. Prvním dílčím blokem, kterým se práce zabývá, je generátor signálu, který je schopen generovat různé druhy signálu. Generovaný signál se přivádí na primární vinutí solenoidu, kde vzniká magnetické pole o dané intenzitě. K získání dostatečné intenzity je použit zesilovač. Dále se práce zabývá návrhem integrátoru, který je nezbytný pro správnou funkci fluxmetru. V práci je uvedeno blokové schéma propojení jednotlivých částí, tak jak bylo navrhnuto. Na konci práce jsou popsány dosažené naměřené výsledky a jejich popis.
|
|
|
Hlasové kodéry pro nízké přenosové rychlosti
Leitner, Jakub ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Pust, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou kodérů a vokodérů používaných ve zpracování řečového signálu. Cílem práce je vytvořit ucelenený přehled koderů a vokodérů včetně popisu jejich vlastností, v druhé části pak simulace algoritmů a metod pro zpracování řeči v programu Matlab Simulink. Simulovány byly základní metody pro zpracování řeči v časové oblasti a parametrický LPC vokodér. V modelu LPC vokodéru je implementováno několik algoritmů pro získání příznaků neboli parametrů segmentu řečového signálu. Jsou to: metoda pro určení znělosti segmentu řečového signálu, LPC analýza, odhad frekvence základního tónu řeči. Výstupem je tedy parametrizovaný signál, z něhož je možné na přijímací straně řečový signál obnovit. V příloze na konci práce je uvedena tabulka názvů kodérů, případně číslo normy ve které je kodér standardizován, a jejich vlastnosti. Druhou přílohou je přehled metod zpracování řečového signálu.
|
|
|
Kryptoanalýza pomocí neuronových sítí
Budík, Lukáš ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Martinásek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou proudového postranního kanálu pomocí neuronové sítě. První část popisuje základy kryptografie a problematiku postranních kanálů. Ve druhé části je teoreticky popsána neuronová síť a korelační analýza. Třetí část popisuje praktickou analýzu hodnot z proudového postranního kanálů pomocí klasifikátoru, který využívá neuronovou síť, v prostředí Matlab. Tento klasifikátor je porovnán s klasifikátorem, který využívá korelační analýzu.
|
|
|
Vysokorychlostní sítě v domácnosti
Rosenberg, Michal ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o vztahu vysokorychlostních sítí k prvkům systémové inteligentní instalace a možnostech jejich vzájemné interakce. Dále jsou teoreticky rozebrány principy tunelování KNX sběrnice IP sítěmi (KNXnet/IP). Praktická část implementuje použití KNXnet/IP s reálnými prvky na testovacím panelu. Řízení je realizováno pomocí KNX@Home v prostředí Ubuntu. Simulaci stavu reálného tunelování KNX sběrnice představuje model v Opnet Modeler, jenž ukazuje, jak se může měnit zpoždění sběrnice vlivem zatížení sítě.
|
|
| |
host ::
RSS.