|
| |
|
| |
|
|
Ústřední dílny Elektrických podniků hlavního města Prahy v letech 1912-1929
Zeman, Petr ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
K tématu mé diplomové práce jsem se dostal v průběhu třetího ročníku studia na Pedagogické fakultě UK, kdy jsem na jednom ze seminářů zpracovával stavební památky Libně. Jednou z těchto památek byl i tehdy ještě stojící objekt První pražské strojírny. Protože zpracování historie tohoto podniku v literatuře jsem vzhledem k jeho někdejšímu významu považoval za nedostatečné, pojal jsem plán na sepsání dějin tohoto závodu. Po seznámení se s dostupnými prameny jsem bohužel musel uznat, že k vytvoření diplomové práce je materiálu příliš málo. Protože jsem se však tématu nechtěl vzdát, pokusil jsem se o zpracování historie objektu v období, kdy již patřil Elektrickým podnikům, což vzhledem k množství archiválií v Archivu Dopravních podniků vypadalo velmi nadějně a navíc korespondovalo s mým zájmem o dopravní problematiku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Obraz Francie v Českém slově v roce 1938 v konfrontaci s francouzským pravicovým tiskem
Ryšavá, Ilona ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
České slovo si pečlivě vybíralo ty aspekty francouzské politiky a veřejného života, které mohly v československých občanech vzbuzovat optimismus a důvěru v budoucnost ČSR. Čtenáři tak byli soustavně přesvědčováni o věrnosti francouzského spojence a byli izolováni od negativních názorů na existenci republiky, na prezidenta Beneše i od pacifistických a poraženeckých nálad ve francouzské společnosti. Zároveň je jasně patrná snaha Českého slova o podporu prezidentu Benešovi, přičemž články vypovídající o něm či jeho projevech mají takřka oslavnou dikci. Lze předpokládat, že selekce informací o Francii a zvolený tón zpravodajství Českého slova ještě umocnil pocit zklamání a deziluze mezi jeho čtenáři. Nabízela se jistě logická otázka : Jak je možné, že nás Francie opustila, když přeci stále ujišťovala o své věrnosti, hlasy proti Československu byly vždy hned umlčeny, nepřátelská kampaň v tisku nenalezla dostatečnou podporu a významné osobnosti i obyčejní občané Francie byli našimi velkými přáteli a Francie oceňovala náš klid a pevný postoj? Výčet informací tohoto druhu, kterými byly čtenáři Českého slova manipulováni k důvěře ve Francii i v československou vládu a prezidenta, by mohl pokračovat dál a dál. Na druhou stranu je možné konstatovat, že se jedná o obecný jev, že objektivita tisku klesá s rostoucí...
|
|
|
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...
|
|
| |
|
|
Český politik Ing. Jan Dostálek, biografie
Tilsch, Jan ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem mé rigorózní práce jsou životní osudy i politická činnost ing. Jana Dostálka. Tohoto lidoveckého politika jsem si vybral také proto, že byl mým pradědečkem. Asi jedině díky tomu jsem se ještě za života jeho dcery, mé babičky Marie Tilschové-Dostálkové, dozvěděl o jeho existenci. Pak jsem se chtěl dozvědět něco víc o tomto, dle mého názoru, neprávem opomíjeném politikovi, o jeho životě, politické činnosti i smrti v komunistickém vězení. Po úmrtí Marie Tilschové-Dostálkové jsem získal značnou část pozůstalosti Jana Dostálka. Ta se pak pro mne stala jedním ze základních pramenů i impulzem pro zpracování této práce. Životní příběh Jana Dostálka představuje průřez čtyřmi etapami vývoje českého národa v první polovině 20. století. Cílem práce je popsat přerod zbožného venkovského chlapce v politika, rétora a bojovníka za práva katolíků a lidí sociálně slabších. Pokusil jsem se zmapovat jeho studia, profesní i politickou kariéru, stejně jako milníky jeho rodinného života. Sledoval jsem také vývoj jeho pozice v lidové straně a jeho postoje k jednotlivým dějinným událostem kulminujícím v září 1938. Dostálkův odchod z "velké" politiky v roce 1939 a neúspěšný pokus o poválečný návrat, období po únoru 1948 a tragický závěr jeho života tvoří základ posledních kapitol předkládané rigorózní práce. Powered by TCPDF...
|
|
|
Prezidentské volby v období první republiky na stránkách českého stranického tisku
Jandura, Michal ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Prezidentské volby v období první republiky patří к nejvýznamnějším politickým událostem Československé republiky, ještě významnější, než-li volby do parlamentu. Proč tomu tak bylo? Voleb do zastupitelských orgánů se zúčastnilo vždy mnoho politických stran, z nichž pouze nej důležitější byly státotvorné a ani jedna z těchto stran nezískala takový počet hlasů, aby mohla účinně ovlivňovat chod parlamentu. Z toho důvodu vznikla tzv. pětka ( později šestka a osmička ) sestavená z mandátů těchto stran a tento faktický stav fungoval mnoho let a přinášel tak politickou stabilitu Československu, bez ohledu na konkrétní výsledek voleb. Tím však tyto volby poněkud ztrácely na svém významu ve prospěch prezidentských voleb, jejichž důležitost byla především zdůrazněna osobou Tomáše Garrigue Masaryka, který již na samém počátku vzniku Československé republiky prosadil silnou pozici prezidenta v ústavě.1 Samotné prezidentské volby, výjma prvních voleb, byly dokladem silného politického boje, ve kterém nebyla předem jistota, že prezidentem bude zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, resp. v posledních volbách Edvard Beneš. Termín první republika se vztahuje na období mezi vznikem Československé republiky v roce 1918 a 30. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Celkově došlo v těchto vymezených letech к pěti...
|
|
|
Between Aussig and Regensburg - an Insight into the Life of an Upper- Class Bourgeois German Family in Czechoslovakia and in the Post-War Germany (1918-1948)
Smetanová, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala osudy jedné sudetoněmecké rodiny z Ústi nad Labem. Snažila jsem se popsat jeji život v různých historických obdobích: v době Rakousko-uherské monarchie, Prvni republiky, připojeni Sudet к Německé řiši, na konci 2. světové války až po nový začátek v Bavorsku, v Řezně. Předci této rodiny přišli do Ústi nad Labem v polovině 19. stoleti. Zakoupili zde staré, již nevyužívané vězeni, v němž v roce 1881 založili bratři Anton a Ferdinand Josef továrnu na výrobu barev a laků. Poté, co v roce 1906 Anton zemřel, byl jeho syn Rudolf vyplacen, a Ferdinand Josef vedl firmu dále sám. Se svoji ženou Karolínou Doretheou měli čtyři děti: Helenu, Otto, Elisabeth a Elfriede. Rodina se již počátkem 20. stoleti přestěhovala do vily "1900" ve Velké hradební ulici 20. Firma se vyvíjela dobře, zatimco zde v roce 1901 bylo zaměstnáno 14 osob, v roce 1935 to bylo již 60. Ve 20tých letech byla rozšířena továrna v Krásném Březně, kam byla postupně přesunuta celá výroba a ve Velké hradební ulici 88 zůstaly pouze kanceláře a vedeni firmy. S rozvojem firmy se měnilo i společenské postaveni rodiny. Jeji příslušnici byli členy v různých spolcích, měli předplacenu lóži v divadle a nechali si postavit vilu u Máchova jezera. Nejstarši dcera Helena se provdala za Dipl. Ing. Josefa Schiepecka, který v polovině...
|
host ::
RSS.