|
|
Práva dítěte v působnosti orgánů sociálně právní ochrany dětí
Málek, Ondřej ; Dvořák, Jan (oponent) ; Radvanová, Senta (vedoucí práce)
Závěr Práva dítěte, jejich sociálně právní ochrana a orgán sociálně právní ochrany dětí jsou velmi rozsáhlým a v podstatě neuzavřeným tematickým celkem. Doufám, že se mi v této práci podařilo popsat alespoň jejich základní aspekty ve vzájemných vztazích. Jsem ale nucen konstatovat, že během psaní této práce jsem došel k mnoha pro mě překvapivým zjištěním o mimoprávních aspektech tohoto tématu, které ale mají k právní otázce neoddělitelný vztah. Za negativná jev považuji množství zanedbávaných, týraných a hlavně zneužívaných dětí obzvlášť ve spojení s tím, že zde není žádný zlepšující se trend. Dle mého názoru není současná právní úprava dostatečná. Prostor pro zlepšení vidím zejména v preventivní a osvětové činnosti, kdy by skupina potencionálně ohrožených osob (dětí) měla být lépe informována o těchto problémech, jejich následcích a zároveň rozšířeny možnosti odborné pomoci, na kterou by děti měly mít možnost se obrátit. Za určitý, byť právem neupravený vzor, považuji pořad televize Nova Soukromé pasti s názvem Tatínkova holčička, který na závažnost a rozšířenost této problematiky upozornil společnost a tím snad alespoň trochu motivoval společnost k větší všímavosti, zda se něco podobného neděje i v jejich okolí nebo poskytnul obětem informace o tom, že to opravdu není normální a žádoucí chování a pomůže...
|
|
|
Vliv médií na prohlubování konzumních forem chování
MÁLEK, Ondřej
Tato práce se pokouší blíže nahlédnout kauzální nexus mezi konzumním chováním a způsobem jeho zobrazení v médiích. Cela práce je rozdělena do dvou základních částí. Ta první představuje jisté teoretické východisko, jehož optikou se v nejobecnější rovině nastiňuje způsob, jakým je člověk formován mediálními institucemi. Mimo to, že média jako taková intenzifikují působení kulturních vzorců, jejichž prostřednictvím se učíme pojímat a dekódovat svět, v němž žijeme, stejně jako se jejich prostřednictvím socializujeme a učíme se chápat místo, jež zaujímáme uvnitř společenské struktury což je jejich funkce kulturální média, zejména specifická forma mediálních textů, jako je pop-kultura nebo reklama, figurují také ve své ideologické funkci, která zaštiťuje ustálené způsoby produkce. K dekonstrukci těchto textů je využito práce Rolanda Barthese: Mytologie. Ten vychází z lingvistické teorie Ferdinanda de Saussurea, která rozkládá rovinu znaku do dvou dalších členů, jimiž je označující a označované (signifiant a signifikát). Barthes tuto základní strukturu obohacuje o tzv. sekundární semiologický systém, který parazituje na této základní symbolické struktuře a původní znaky, plně nabyté smyslem, vpisuje do zcela nových formací, čímž nabývají své ideologické podstaty. Druhá část práce je zaměřena především na subjekt a způsob jeho vztahování se k druhým a ke světu. Tato část práce se pokouší odhalit některá "slabá" místa v subjektivním teritoriu, do nichž proniká ideologické působení a která jsou následně tímto působením unášena, aby sloužila rekulturalizaci daného stavu věcí. Tento náhled je samozřejmě přizpůsoben současnému stavu a nečiní si nárok na univerzální platnost, ačkoliv některé psychologické komponenty zůstávají v zásadě neměnné. Přesto je třeba brát ohledy na zcela mimořádnou povahu ideologické formace, v níž se nacházíme a jejíž některé aspekty dosud nemají své historické předchůdce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.