|
|
Exodus: zakládající zkušenost židovského univerzalismu
Senft, Lukáš ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
V této práci se zabývám filosofií judaismu Achada ha-Ama. Ha-Am bývá považován především za politického myslitele, nicméně judaismu se věnoval v mnoha textech - tyto úvahy se pokouším systematizovat a předložit koherentní zprávu o ha-Amově filosofii judaismu. Zaměřuji se na jeho pojetí postavy Mojžíše a její roli v tvorbě židovské národní identity. Vyzdvihuji proto ha-Amův důraz na funkci židovské kulturní paměti, která nese vzpomínku na exodus a profétický ideál univerzální spravedlnosti, čímž formuje a udržuje židovskou identitu napříč dějinami. Ha-Amova koncepce náboženství není snadno definovatelná, ale právě proto je podnětným materiálem pro religionistické bádání. Spojuje totiž náboženskou tradici s politickým pragmatismem, mytologii s pozitivismem a pokouší se vyzdvihnout partikulární národovectví do služeb univerzálního humanismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
Zlo a utrpení u Saadji Gaona a Maimonida
Linka, Vojtěch ; Válová, Dita (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zla a utrpení u dvou středověkých židovských filosofů, Saadji Gaona a Maimonida. Nejdříve je nastíněn problém zla a utrpení v kontextu západní filosofické tradice a posléze je zpracováno specificky židovské pojetí problému vycházející z biblické knihy Job. Jádro práce tvoří rozbor pasáží vztahujících se ke zlu a utrpení u Saadji Gaona a Maimonida. Pojetí těchto dvou filosofů jsou následně vzájemně srovnána s přihlédnutím k faktu, že Maimonidův přístup je v mnohém kritikou Saadji, a to zejména pojetí utrpení jako zkoušky, jež je pro Saadjovo myšlení klíčové. V závěru práce se vykazují společné rysy Saadjova a Maimonidova chápání zla. Ukazuje se také, že jejich pojetí vykazují specificky židovské rysy odkazující k biblické knize Job a také rysy vlastní středověkému myšlení, které jejich pojetí zla a utrpení podstatně odlišují od pojetí tohoto problému v současném myšlení.
|
|
|
Maimonides: Zlo a Boží prozřetelnost
Fischerová, Ester ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Válová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zla a Boží prozřetelnosti u Maimonida v jeho díle Průvodce tápajících. Autorka nejprve probere Maimonidovy důležité filosofické zdroje pro toto dílo a následně nastíní možné způsoby interpretace tohoto díla jako celku podle Leo Strausse a Marvina Foxe. Poté se autorka přesune k pasážím v textu, kde Maimonides pojednává o zlu a Boží prozřetelnosti. Tato práce dále uvede druhy prozřetelnosti, druhy zla a rozliší mezi dvěma teoriemi prozřetelnosti u Maimonida. Nakonec se autorka tyto dvě teorie pokusí sjednotit pomocí Foxovy metody interpretace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Christologie Hanse Künga
Hájek, Vít ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Hans Küng (nar. 1928), švýcarský teolog a římskokatolický kněz, představil ve druhé polovině 20. století svoji osobitou a velmi kritickou interpretaci římskokatolické teologie. Tato práce se zabývá jen jedním z bodů Küngova teologického myšlení, jeho christologií. Konkrétně pak její reflexí a kritikou z perspektivy historicko-kritické metody a židovské teologie.
|
|
|
Symbolika vody v křesťanství a islámu podle Mircey Eliadeho
Bajerová, Adéla ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Ve své knize Pojednání o dějinách náboženství (1966) se rumunský badatel Mircea Eliade zabývá komparací náboženství z hlediska jejich opakujících se struktur fenoménů. Tyto "symboliky" jsou systémy hierofanií, neboli projevů posvátna, vážících se k jednomu pojícímu prvku. Obsah symbolik je udáván jak významy jednotlivých hierofanií, tak jejich vzájemnou strukturou a Eliade postuluje názor, že tato struktura je v náboženstvích vzájemně převoditelná. Cílem této práce je tedy ověřit, jestli je tato teorie platná, rozborem a komparací hierofanií dvou náboženství. Jelikož se Eliade v Pojednání o dějinách náboženství věnuje větší měrou spíše archaickým náboženstvím, tato práce se pokusí aplikovat jeho teorii na dvě živá světová náboženství. Budeme v ní ověřovat platnost symboliky vody v křesťanství, jehož symbolikou se Eliade v knize částečně zabývá, a v islámu, který v kapitole o vodní symbolice nezmiňuje.
|
|
| |
|
|
Legenda o věčném Židovi a její teologické pozadí
Šebestová, Markéta ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o legendě o tzv. věčném Židovi (či Ahasverovi), ve středověku vzniklém novozákonním apokryfním vyprávěním o člověku, který na křížové cestě jednal hrubě s Ježíšem Kristem a byl za to stižen kletbou nesmrtelnosti, popřípadě putování. Hlavní otázkou, kterou si v práci kladu, je, zda a jak legendu ovlivnily křesťanské teologické představy o Židech. Pracuji přitom s jednou konkrétní, německou, do prote- stantského kontextu zasazenou verzí legendy z knížky lidového čtení, vydané pravdě- podobně v roce 1602, zasazuji ji však do kontextu starších středověkých variant a beru v potaz i jiné než teologické okolnosti jejího utváření. Při hledání možných teologických vlivů věnuji pozornost jak koncepcím katolickým, tak protestantským. Vzhledem k provázanosti protestantských idejí s tehdejším společenským vývojem zařazuji do práce ilustrativní exkurs do historie Židů v Hamburku, který má vazbu i na výše zmíněnou knížku lidového čtení. V závěrečném vyhodnocení teologických a ostatních vlivů přicházím s celou řadou zajímavých dílčích hypotéz, ale žádnou z nich se mi nedaří dokázat.
|
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Vizuální kultura a náboženství
Ficková, Barbora ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Tato práce si klade za cíl představit vizuální kulturu jako religionisticky zajímavou metodu, která umožňuje zkoumat náboženské aspekty obrazů, jejich vliv na společnost a způsob, jakým jsou využívány. Práce shrne dosavadní diskuse o vizuální kultuře a jejím vztahu k dějinám umění a také stručně představí vztah umění a náboženství a jaký vztah mají dějiny umění k náboženským obrazům. Dále popíše vybraná témata ze studia vizuální kultury, které jsou pro religionistiku zajímavé, konkrétně teorie o pohledu, důležitost kontextu obrazu a způsob, jakým je obraz schopen v divákovi vyvolat spontánní reakce.
|
host ::
RSS.