|
|
The Right to Privacy Deconstructed: International Law in an Age of Virtual Surveillance
Prijatel, Alan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Bibliographic note: PRIJATEL, Alan J. The Right to Privacy Deconstructed: International Law in an Age of Virtual Surveillance, 72p. Master's Thesis. Univerzita Karlova (Charles University), Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies: Prague, Supervisor: JU. Dr Milan Lipovský, Ph.D. Abstract: In order to understand the process to which the right to privacy operates under current international and regional legal frameworks, we ask ourselves the question if "the digital age" merits an interpretation of privacy unique to this phenomenon of cyberspace. If indeed the right to privacy can be interpreted in this way, we ask whether or not there is a deficit to legal protections to the. This "right to privacy in the digital age" will be taken in context of international law, conventions, principles, and norms in addition to being explored in case-law from the European Court of Human Rights to draw an understanding of the right to privacy in the digital age- if any such right does indeed exist. This thesis essentially, as the title implies, "deconstructs" what puts together the right to privacy and examines what parts of the law that was intended to fortify privacy in the first place, has shortcomings to its defense. I am arguing that there indeed are normative deficits to the right to privacy. In...
|
|
|
Problematika de facto států na příkladu Severního Kypru a Náhorního Karabachu s přihlédnutím k judikatuře ESLP
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá otázkami státnosti. V této práci jsme se zabývali de facto státy, tedy státy, které nejsou mezinárodně uznány. Nejdříve byly popsány definiční znaky státu. Následně jsme se zabývali mezinárodním uznáním státu. Rovněž bude definován pojem de facto Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Na základě kritérií stanovených Montevidejskou úmluvou z roku 1933 budou rozebrány znaky státnosti. Popsána bude rovněž i suverenita státu a jeho principy mezinárodního uznání ze strany členů mezinárodního společenství. Ve druhé kapitole budou pak blíže představeny obecné znaky de facto států. Pozornost bude věnována příčinám vzniku včetně bližšího seznámení se s problematikou práva na sebeurčení a secese. Ve třetí a čtvrtá kapitola se bude pozornost věnována dvěma de facto státům, Severokyperské turecké republiky a Náhorně karabašské republiky. V těchto kapitolách bude kladen důraz rovněž i na historické aspekty, politickou situaci jak uvnitř těchto entit, tak i v daném regionu. Součástí těchto kapitol je rovněž i analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V případu Severního Kypru budou analyzovány zejména rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Loizidou v. Turecko a Kypr v. Turecko. K problematice Náhorního Karabachu pak rozsudky ve věci Chiragov a ostatní...
|
|
|
Nezávislost a nestrannost soudů s důrazem na rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva
Staňková, Jana ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo na nezávislý a nestranný soud je základním prvkem spravedlivého procesu a je proto nutné na něj i dnes klást značný důraz. Požadavek nezávislého a nestranného soudu je jedním ze základních kamenů demokratické a moderní společnosti, která ctí zásady právního státu. Jeho efektivní naplňování podporuje víru společnosti v soudy, soudní systém a ve spravedlnost jako takovou. Nezávislý a nestranný soud je nutným předpokladem pro ochranu ostatních práv. Ačkoli je tento požadavek zakotven ve značném množství mezinárodních smluv, dochází i dnes k problémům s jeho naplňováním v praxi. Na to mj. upozorňuje i Rada Evropy, která z důvodu problematického dodržování tohoto požadavku v Evropě přijala roku 2016 akční plán na posílení soudní nezávislosti a nestrannosti. Cílem této práce je analýza judikátů Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkajících se požadavku nezávislosti a nestranností soudu se zasazením do širšího mezinárodněprávního kontextu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ovlivňuje chápání pojetí lidských práv nejen v rámci Evropy jako takové, ale má též zásadní vliv na české právní prostředí. Tato práce je rozdělena na tři části. První část je věnována základnímu pojetí nezávislého a nestranného soudu na základě mezinárodněprávních dokumentů závazné i nezávazné povahy....
|
|
|
Dodržování pravidel humanitárního práva v asymetrických konfliktech Izrael/Palestina a Maroko/Západní Sahara
Gráfová, Tereza ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
práce je analyzovat dodržování základních pravidel mezinárodního Hlavní výzkumná otázka zní: "Inklinuje slabší či silnější těchto konfliktů k porušování povinností MHP více než ta druhá?" Hypotéza stanoví, že se slabší strany uchylují k porušování pravidel MHP více než jejich silnější protivníci. zpracována metodou komparativní případové studie ilně vyložena a operacionalizována na zkoumané případy aplikovatelná pravidla MHP. Těmi jsou společný článek 3 Ženevských úmluv, zásada vojenské nutnosti, zásada rozlišování, zásada proporcionality a zásada zakazující zbytečné útrapy. Následně je na základě údajů uvedených mezinárodních databázích ozbrojených konfliktů a rovněž informací získaných z odborných publikací proveden rozbor dodržování aplikovatelných norem MHP. Tento odhalil, že se porušování základních pravidel dopouštěly všechny strany zvolených konfliktů. Nebylo tak prokázáno, že by se slabší či silnější strany dopouštěly porušování více než jejich protivníci, čímž byla původní hypotéza vyvrácena. Bylo také zjištěno, že ačkoli byla v konfliktu stranami do jisté míry porušována stejná pravidla MHP, dělo se tak odlišným západosaharském konfliktu byla oběma stranami porušována stejná pravidla, a to jednáním totožným.
|
|
|
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením
Pastorek, Štěpán ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením Absolutní zákaz mučení a špatného zacházení je jasně zakotven v článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Při zkoumání konkrétních závazků, které z článku 3 vyplývají, se však musíme ponořit hlouběji do judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této diplomové práce je zkoumat pozitivní závazky států, které z článku 3 vyplývají se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Tohoto cíle je dosahováno i prostřednictvím analýzy doporučení a stanovisek různorodých lidskoprávních institucí jako je například Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN proti mučení či Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Jelikož zkoumaná problematika není doposud z velké části pokryta odbornou literaturou, určité části práce se zaměřují na definování významných pojmů a jejich vzájemné propojování. Pro práci je zvolen přístup analytický s prvky komparace a to v oblasti porovnání názorů Evropského soudu pro lidská práva a jiných mezinárodních lidskoprávních institucí. Práce se člení na tři hlavní kapitoly. Kapitola první je úvodní a definuje hlavní pojmy jako je špatné zacházení, mučení, rozsah článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech z pohledu práv osob se...
|
|
|
Výklad náboženské svobody v evropské a mezinárodní praxi
Holubová, Karla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je systém ochrany náboženských svobod v evropském a mezinárodním právu a její interpretace ve světle rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva a Výboru pro lidská práva u OSN. Skutečnost, že je ochrana náboženských menšin v posledních letech velice aktuálním tématem, dokládá právě velice bohatá judikatura mezinárodních soudů, jejíž rozbor je hlavní náplní práce. Cílem mé práce je pak poskytnout odpovědi na otázky, jakou pozici v systému ochrany základních lidských práv mezinárodní orgány ochraně náboženských menšin přisuzují a za jakých podmínek či situací může být výkon těchto práv omezen, aniž by se jednalo o zásah nepřípustný. Jelikož je náboženství ústředním pojmem celé práce, je v jejím úvodu poskytnut výklad tohoto pojmu a jeho pojetí v odborné literatuře. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji ochrany náboženských svobod od dílčích instrumentů až k modernímu pojetí náboženské svobody zajištěné mezinárodními smlouvami poskytujícími ochranu základním lidským právům, včetně práv náboženských. Ve třetí kapitole je podrobně rozebrán systém zakotvení náboženských svobod v rámci Evropy, tedy jak na úrovni regionální, tak i na úrovni celosvětové, zaštítěné Organizací spojených národů. Tato kapitola se zaměřuje především na analýzu čl. 9 Evropské úmluvy o...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Právní důsledky ztráty území pro stát a jeho obyvatelstvo
Marková, Dominika ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tématem této diplomové práce je: Právní důsledky ztráty území pro stát a jeho obyvatelstvo. Práce se přitom zaměřuje na ztrátu území toliko ze specifického důvodu, a to pro jeho zaplavení v důsledku zvyšující se hladiny moře. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je pozornost věnována změnám klimatu a jeho příčinám, neboť tyto jsou důvodem onoho zvyšování hladiny moří. Dále je rozebrán stát jako subjekt mezinárodního práva a náležitosti státnosti. Třetí část se pak soustředí na ztrátu území a jeho důsledkům na státnost subjektu. Poslední část se zaměřuje na obyvatele daného státu a rozebírá právní důsledky zániku státu na jejich postavení. Cílem práce je zjistit nakolik jsou relevantní náležitosti státnosti prvně definované v Montevidejské úmluvě z roku 1933 a zda je tedy z právního hlediska nezbytné disponovat státním územím (tj. jednou z náležitostí státnosti) pro další existenci státu. Pokud by bylo území pro stát nezbytné, tak pak uvést možnosti, jak by stát mohl nové území získat. V práci byla zároveň zkoumána otázka odpovědnosti znečišťovatelů za důsledky změn klimatu. Konkrétně zda je možné označit konkrétního viníka zaplavování ostrovních států a případně, zda je možno v této situaci uplatnit "tzv. polluter pays principle". V části věnované občanům dotčeného státu...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana lidských práv v oblasti životního prostředí
Bláhová, Barbora ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Cílem této práce je analýza vztahu lidských práv a ochrany životního prostředí v souvislosti s právem člověka na životní prostředí určité kvality. Tato diplomová práce se člení na tři kapitoly. První kapitola se zaměřuje na teoretické základy problematiky, především na vztah oborů mezinárodní ochrany životního prostředí a lidských práv, na výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k řešení a na definice nejdůležitějších pojmů vyskytujících se napříč celou prací včetně různého vnímání těchto pojmů jednotlivými autory. V druhé kapitole je rozebrána současná úprava těchto práv v mezinárodních dokumentech hard law i soft law na univerzální úrovni s přesahem do úpravy v rámci dokumentů regionální povahy. První část této kapitoly podává přehled dokumentů hmotněprávní povahy, které mohou obsahovat úpravu práva na příznivé životní prostředí, druhá část se zabývá dokumenty procesněprávní povahy se zvláštním zaměřením na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola pak podrobněji rozebírá aktuální judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti a je rozdělena na tři části. První obsahuje exkurz do společných znaků rozhodnutí Soudu a na vývoj v rozhodování Soudu o ochraně environmentálních lidských práv, druhá část pak již konkrétně rozebírá nejdůležitější rozhodnutí týkající se relevantních hmotněprávních...
|
|
| |
host ::
RSS.