|
|
Vývoj konceptu ekologické stopy
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Ekologická stopa je indikátor, který měří velikost bioproduktivní země, potřebné pro zajištění zdrojů a likvidaci odpadů populace při používání stávajících technologií. Je to významný ukazatel udržitelnosti konání lidské populace na planetě. V dnešní době nastávajícího nedostatku řady surovin, je toto téma velice aktuální. Biomasu, kterou využíváme pro své zdroje, vytváří rostliny. Jejich funkce nejen ve fungování ekosystémů, ale i v konceptu ekologické stopy je nezastupitelná. Jednotlivé vegetační porosty se liší svým příspěvkem k celkové produkci ekosystémů, což má následně vliv na výpočet ekologické stopy. Proto se práce zabývá kromě samotného konceptu ekologické stopy i službami ekosystémů a zejména těmi, které poskytují rostliny. Cílem předkládané práce je shromáždit v současnosti dostupné informace o vývoji konceptu ekologické stopy, zjistit, co předcházelo jeho vzniku a zaměřit se na funkci rostlin ve fungování ekosystémů, která podmiňuje výpočet ekologické stopy. Vývoj konceptu ekologické stopy a obecná historie ekologického myšlení je shrnuta v kapitole 1. Kapitola 2 se zabývá službami ekosystémů, jejich ohodnocením a významnou rolí, kterou v nich hrají rostliny. Samotný výpočet ekologické stopy je podrobně popsán v kapitole 3. Jak se liší hodnoty vytovřené biomasy a jejich vliv na výpočet...
|
|
|
Jak a proč vypovídá hustota průduchů o atmosférické koncentraci CO2?
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Koncentrace CO2 v atmosféře Země vždy kolísala. V minulosti, však nikdy nedošlo k jejímu nárůstu tak rychle, jak jsme toho svědky za posledních 200 let, na čemž má nepochybně svůj díl také člověk. Změny frekvence průduchů v závislosti na [CO2] pozorované u žijících rostlin podnítily zkoumání tohoto jevu také na herbářových a fosilních rostlinách a následně byly využity k odhadům [CO2] v atmosféře minulosti. Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku chování rostlinných průduchů v měnící se [CO2], zahrnuje vliv faktorů prostředí na zakládání průduchů, zabývá se rozdílností odpovědí mezi evolučně odlišnými skupinami rostlin, hodnotí výhody a nevýhody jednotlivých způsobů vyjádření množství průduchů na listu v závislosti na [CO2] a diskutuje využití frekvence průduchů k odhadům koncentrace CO2 minulosti.
|
|
|
Ekologické zemědělství v kontextu s poznatky moderní biologie rostlin - aktualizace středoškolského učiva biologie
Fantová, Adéla ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Smyslem této práce je seznámit středoškolské učitele a jejich studenty s koncepcí ekologického zemědělství z hlediska poznatků současné vědy, na poli biologie rostlin. První část je věnovaná ekologickému zemědělství, příčinám jeho vzniku a ideologickému podtextu, dále shrnuje a rozebírá jeho výhody a nevýhody. Druhá část je pak zaměřena na biotechnologické zemědělství, využívající šlechtitelských metod genového inženýrství. Možností koexistence, konfrontací a srovnáním těchto dvou přístupů používaných v současném a budoucím zemědělství se zabývá část třetí. Poslední část je věnovaná zařazením této problematiky do současné výuky na středních školách a jeho významu, zahrnuje analýzu učebnic a kurikulárních dokumentů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon ve městě Brně
Pavlovský, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Sátora, Josef (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
V disertační práci je popsán jednak historický vývoj vodních toků na území města Brna se zaměřením na umělý kanál Svratecký náhon, jednak na základě dostupných mapových podkladů, zachovalých obrazových materiálů a fotodokumentace i současný stav území, kterým náhon protékal, s kterým sousedil. V práci jsou zachyceny vzpomínky několika pamětníků města Brna na umělý tok, jež dokreslují stav Svrateckého náhonu v době jeho zániku. V kapitole Příklady obnovy náhonů a přírodních toků u nás i v zahraničí je nastíněno, jakým způsobem k náhonům přistupují dvě partnerská města města Brna Lipsko a Graz. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro další studium Svrateckého náhonu a pro možné studie řešení území, kterým náhon tekl, a pro jeho alespoň částečnou obnovu.
|
|
|
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
|
|
|
Voda ve veřejném prostoru Starého Brna
Šerek, Jiří ; Lhotáková, Zdenka (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je vrátit vodu do veřejných prostorů nejstarší městské čtvrti Staré Brno, připomenutím zaniklého Svrateckého náhonu podpořit obnovu génia loci této charakteristické části města. Hlavním motivem práce bude propojení inženýrské problematiky s urbanistickou a architektonickou tvorbou se zvláštním zřetelem na kultivací veřejných prostorů s uplatněním lineárního vodního prvku.
|
|
|
Changes in the photosynthetic apparatus of european beech and Norway spruce under long-term exposure to elevated CO2
Holišová, Petra ; Šprtová, Miroslava ; Kubásek, Jiří ; Lhotáková, Z. ; Mašková, P. ; Lipavská, H. ; Kočová, M. ; Holá, D. ; Radochová, Barbora ; Albrechtová, J. ; Urban, Otmar
The changes of photosynthetic performance caused by increasing CO2 concentration are refl ected at diff erent hierarchical levels of photosynthetic apparatus from the effi ciency of individual photosynthetic processes to changes in leaf structure. Th e aim of this study was to elucidate the relationships between the ultrastructure and function of photosynthetic apparatus under elevated CO2 concentration. We studied two common tree species – the European beech and the Norway spruce – grown under ambient (AC) and elevated CO2 concentrations (EC). Photosynthetic parameters were obtained using the gas-exchange system LI-6400 (LI-COR, USA). Th e characteristics of chlorophyll a fl uorescence were obtained in vivo with FluorPen FP100max (PSI, CZE) and in vitro polarographically in a suspension of isolated chloroplasts. Non-structural soluble saccharides and starch accumulation was quantifi ed using HPLC. Th e chloroplast ultrastructure was quantifi ed by stereological methods (Ellipse 2.08, SK) on the images acquired on a JEOL JEM-1011 (JEOL, JPN). Th e light-saturated CO2 assimilation rate was stimulated by EC in both species. Th e assimilation capacity of EC plants slightly decreased and was accompanied by a slight decrease in the rate of electron transport and the rate of Rubisco carboxylation. Th e growth in EC induced higher energy dissipation by light-harvesting antennae, diminished PSII activity, resulted in greater PSI capacity and in higher accumulation of starch and soluble sugars in the leaves of both species.
|
|
| |
host ::
RSS.