|
| |
|
| |
|
|
Funkce oblékání a identita u adolescentů
Ciencialová, Eva ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato práce se zaměřuje na módu a funkci oblečení ve školní třídě, zejména u adolescentů. Do výzkumu byli pro srovnání zahrnuti žáci osmé třídy základní školy a studenti druhého ročníku gymnázia. Hlavními otázkami jsou: Co tito mladí lidé považují za módní? Vnímají oblečení jako prostředek k dosažení nějakého cíle? Co jim může určité oblečení umožnit? Cílem bylo zmapovat význam, který studenti přikládají oblékání a vyčlenění jednotlivých funkcí oblečení dle jejich významu. To vše v souvislosti s formováním identity, což je hlavním vývojovým úkolem v období adolescence. Pro získání informací byly použity následující metody: pozorování, krátké doplňující rozhovory a dotazník, který byl stěžejní. Tento dotazník se skládal ze tří částí. První se zaměřovala na to, co žáci vnímají jako módní, druhá část se zaměřovala na osobní preference a třetí část byla zaměřena na funkce oblečení. Na základě analýzy dotazníků a ostatních dat, byly vytyčeny módní trendy a funkce oblečení, které jsou popsány dle důležitosti. Rovněž byly nalezeny sociální skupiny vytvořené na základě módy a vzájemných vztahů. Nakonec byla nastíněna korelace mezi funkcí oblečení a formování identity.
|
|
|
Genderové zatížení pedagogické komunikace mezi učitelkami a dětmi na prvním stupni základní školy
Svobodová, Tereza ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na pedagogickou komunikaci a případně genderové stereotypy, které se zde mohou odrážet. Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí, z teoretické a empirické. V teoretické části lze rozlišit dva oddíly. V prvním oddíle vymezuji základní pojmy a uvádím základní teoretická východiska genderových teorií. V druhém oddíle se pak podrobněji zaměřuji na instituci školy a způsoby, jak se zde mohou genderové stereotypy promítat. Empirická část představuje popis a vyhodnocení výzkumu, který jsem prováděla na prvním stupni základní školy. Tento výzkum probíhal ve čtvrté třídě, kde jsem pozorovala případnou míru genderového zatížení pedagogické komunikace u tří učitelek. Jednalo se o kvalitativní výzkum, v rámci kterého jsem používala jednoduché kvantitativní metody. Empirickou část tak lze rozdělit na kvalitativní a kvazi-kvantitativní. Kvazikvantitativní díl obsahuje analýzu a interpretaci dat ze záznamového archu. Záznamový arch jsem vytvářela sama, na základě předběžného pozorování, ale také jsem se inspirovala genderové orientovanou odbornou literaturou. Záznamový arch tedy zohledňuje specifika konkrétního zkoumané vzorku. Druhou část tvoří kvalitativní výzkum, který probíhal dvěma způsoby. Zaprvé v obecnější rovině skrze analýzu a interpretaci všech záznamů z hodin a poznámek ze...
|
|
|
To v zrcadle jsem já?
Radová, Vlasta ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
česky Krásné a zdravé tělo dnes indikuje šťastný a spokojený život, a to je důvod, proč je jím naše společnost přímo posedlá. Bylo přetvořeno v komerční objekt a hranice, jak je možné s ním manipulovat, se stále více posouvají. Paralelně s tím si mnozí lidé uvědomují, že dobré spojenectví s vlastním tělem je nezbytné pro tělesné a duševní zdraví. Jsou slyšet hlasy volající po prevenci zneužívání lidského těla a znevážení důstojnosti člověka. Objevují se různé druhy orientální filosofie, psychoterapeutických směrů zaměřených na tělo, nebo myšlenky psychosomatické medicíny, které se snaží trend, v němž tělo figuruje jako zboží, vyvážit. Přes jejich úsilí se počet osob s narušeným vnímáním a prožíváním vlastního těla stále navyšuje. Nejčastějšími a ve společnosti často diskutovanými jsou poruchy příjmu potravy, které vážně ohrožují všechny oblasti života jednotlivce. Většina z nich se objevuje v období dospívání, a to je důvod, proč jsem se ve svém výzkumu zaměřila na mapování prožitků tělesnosti právě u adolescentů. Pro svou práci jsem se rozhodla použít metodu zakotvené teorie, tedy kvalitativní pojetí výzkumu. Hlavní výzkumnou sondou se staly polostrukturované rozhovory. Teoretická část je tvořena filosoficko-historickým a sociálně-psychologickým pohledem, přes které je možné na tělo nazírat. V...
|
|
|
Síla samolepek - etnografický výzkum v první třídě
Pejchalová, Michaela ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
česky Bakalářská práce se zabývá fenoménem samolepek u dětí v první třídě základní školy. Jejím cílem je popsat a objasnit význam jejich sběru, seskupování a směňování. Práce je pojímána jako etnografická studie ve školním prostředí. Je založena na metodách kvalitativního výzkumu. Data byla sesbírána pomocí pozorování, rozhovorů s focus group, analýzou dokumentů a deníku výzkumníka. Poté byla kvalitativně analyzována a interpretována v kontextu odborné literatury. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretický podklad vychází jak z oblasti psychologie, tak i sociální a kulturní antropologie, sociologie, filosofie či kulturní historie. Praktická část přináší prezentaci výsledků celého výzkumu. Studie se snaží obsáhnout celou problematiku samolepek, především jejich vliv na vztahy ve třídě a sebepojetí žáka první třídy. Detailně popisuje a rozebírá principy řazení a směny. Poukazuje na jejich moc utvářet jedince i jeho okolí.
|
|
|
Symbolizace dospělosti u dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy
Kálalová, Jiřina ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dospíváním dívek v šesté, později v sedmé třídě základní školy. Jejím cílem je popsat, jakým způsobem dívky v interakcích s druhými lidmi (především učiteli a spolužáky) vyjadřují své dospívání, jaké symboly využívají proto, aby je okolí vnímalo jako dospělé. Zároveň se snaží poukázat, že symbolizace dospělosti slouží dívkám také jako prostředek tvorby nového sebepojetí. Práce je etnografickou studií, která vznikla na základě téměř ročního kontaktu autorky s šestou, později sedmou třídou jedné pražské základní školy. Pro sběr dat bylo využito kvalitativních metod zúčastněného pozorování třídy a rozhovorů, které autorka vedla s dívkami. Text práce je rozdělen do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Jeho součástí je také úvod, závěr a seznam použité literatury. Teoretická část čerpá z poznatků vývojové a sociální psychologie a odkazu prací Ervinga Goffmana. V praktické části je popsán terén výzkumu a pozorované způsoby, jakými dívky konstruují svou dospělost v interakcích s druhými lidmi. V závěru práce poukazuje autorka na zásadní význam sociální konstrukce dospělosti, díky které dívka postupně proniká do světa dospělých.
|
|
|
Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou
Ottová, Monika ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
NÁZEV: Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na proces přizpůsobení se omezení hybnosti, způsobeném poraněním míchy či atakou roztroušené sklerózy, u mladých lidí. Omezení motorických schopností u nich nelimituje pouze mobilitu, ale také jejich sociální interakce, zájmy, plány a především jejich samostatnost. V době emancipace od původní rodiny se tak stávají znovu závislými na svých blízkých. Teoretická část práce informuje o poraněních míchy a roztroušené skleróze z biologického i psychosociálního hlediska, o copingu obecně i ve vztahu k těmto dvěma skupinám. Dále se zabývá charakteristikami vývojových období adolescence a mladé dospělosti, dopady změny zdravotního stavu na sebepojetí v sociálním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech s šesti mladými lidmi (3 s poraněním míchy, 3 s roztroušenou sklerózou). Důležitá zjištění z nich jsou prezentována formou kazuistik. Na základě analýzy těchto rozhovorů jsou demonstrovány problematické oblasti, na něž má omezení hybnosti vliv, a způsoby copingu, jaké mladí lidé využívají při vyrovnání se s těmito změnami. KLÍČOVÁ SLOVA: Poranění míchy, roztroušená skleróza, coping, sebepojetí, adolescence, mladá dospělost
|
|
| |
|
|
Móda a sebepojetí u dětí staršího školního věku
Medalová, Lenka ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem módy a vlastního Já se zaměřením na děti staršího školního věku. Text je strukturován do dvou částí - teoretické a empirické. První oddíl teoretické části je věnován definování pojmů vztahovaných k Já, jako je sebepojetí, identita, sebehodnocení a sebeprezentace. Druhý oddíl je již sestupně věnován vztahu módy a sebepojetí. Nejprve je uveden pohled na módu jako odraz doby a proměn role ženy. Proměny módy a estetického ideálu se odvíjí od společenské situace a životního stylu. Dále jsou představeny dílčí hybné síly módních proměn a zájmu o módu v kontextu vyjádření sexuální přitažlivosti, sociálního postavení a individuality. Ty se již dotýkají a zároveň pramení z identity jedince v rovině osobní, genderové a sociální. Cílem teoretické části je na základě teoretických zdrojů objasnit, jaký je původ sebeprezentace prostřednictvím oděvu v těchto třech rovinách, jak módu ovlivňují a naopak jak móda ovlivňuje je. Empiriciká část je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden na druhém stupni základní školy. Jeho cílem bylo zmapovat, jak se fenomén módy promítá do života dospívajících v prostředí školy a jakým způsobem se móda uplatňuje v kontextu jejich rozvíjející se identity.
|
host ::
RSS.