|
|
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve světle zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Hanušová, Lenka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Diplomová práce "Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve světle zaměstnávání osob se zdravotním postižením" se zabývá institutem aktivní politiky zaměstnanosti obsaženým zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanost. Ve své první části práce nastiňuje širší kontext aktivní politiky zaměstnanosti, a to ve vztahu k právu na práci, politice zaměstnanosti jako pojmu nadřazenému a postavení osob se zdravotním postižením v českém právu i mezinárodních dokumentech. V druhé části pak popisuje a hodnotí právní úpravu jednotlivých nástrojů, přičemž klade především důraz na možnost jejich užití při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zabývá se přitom nejen nástroji specificky zaměřenými na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, jimiž jsou pracovní rehabilitace a chráněná pracovní místa. Věnuje se i obecným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou například rekvalifikace, investiční pobídky, společensky účelná pracovní místa a sdílené zprostředkování zaměstnání. Cílem práce je analyzovat jednotlivé nástroje a podat co nejucelenější obraz o problematice podpory zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Přitom práce čerpá zejména ze zákona o zaměstnanosti a navazujících předpisů, odborné literatury a dokumentů vydaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, do jehož...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice
Beneš, Josef ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
V České republice má přibližně každý desátý občan nějaké zdravotní postižení. Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce ohroženou skupinou, což je zároveň dáno i převážně nižším stupněm jejich vzdělání. Je proto třeba, aby právní úprava zdravotně postižené chránila a motivovala zaměstnavatele k jejich zaměstnávání. Zaměstnávání handicapovaných osob je v zájmu celé společnosti a má i integrační rozměr. Hlavním cílem této diplomové práce je komplexně zhodnotit právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na území České republiky, reflektovat nedávné novelizace příslušných právních předpisů a současně verifikovat premisu, že tato úprava je dostačující a v praxi funkční. Práce se skládá ze čtyř částí. První část se zaměřuje na definici základních pojmů a uvádí, v čem se některé podobné termíny shodují či odlišují. Zvláštní pozornost je přitom věnována vymezení pojmu "osoba se zdravotním postižením" ve všech jeho významných podobách. Druhá část pojednává o mezinárodní a evropské úpravě, kterou je Česká republika vázána a s níž musí být vnitrostátní předpisy v souladu. Kapitola se soustředí na široké spektrum právních dokumentů, jež udávají směr české úpravě a přiznávají zdravotně postiženým osobám určitá práva. Třetí část se poté věnuje zaměstnávání a právům OZP v právním řádu České...
|
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Kyslíková, Kristýna ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Název práce v českém jazyce: Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Tato práce pojednává o odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. První část mé práce je teoretickým úvodem, jenž si klade za cíl vymezit instituty pracovního (potažmo občanského) práva, které jsou stěžejní pro úpravu náhrady majetkové a nemajetkové újmy v pracovním právu. Ráda bych totiž, aby práce byla použitelná i pro poškozené zaměstnance a to bez definování teoretických základů odpovědnosti v pracovním právu nelze. Čtvrtá a pátá kapitola obsahuje stručný popis jednotlivých druhů povinností zaměstnance a zaměstnavatele k náhradě majetkové a nemajetkové újmy. V šesté kapitole komplexně a to zejména na základě judikatury Nejvyššího soudu ČR vymezuji pojmy pracovního úrazu a nemoci z povolání, jakožto zásadní pojmy pro tuto práci. Dále pak zde rozebírám podmínky odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání, možnost liberace a rozsah náhrady škody. V sedmé kapitole popisuji jednotlivé varianty řešení zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání tak, jak byly nastíněny při přípravě současné právní úpravy. Kapitola osmá vypočítává jednotlivé druhy náhrad majetkové a nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Náhradě nemajetkové újmy,...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Knapp, Viktor ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Flexibilita je v posledních letech velmi skloňovaným pojmem a to nejen v souvislosti s pracovním trhem. Tato diplomová práce pojednává o flexibilních formách pracovní doby, které představují jeden z prostředků, jak větší flexibility pracovního práva a potažmo i flexibilního trhu práce dosahovat. Rozšíření možností jak si přizpůsobovat úpravu pracovní doby podle potřeb subjektů pracovněprávních vztahů přispívá k efektivnějšímu využívání práce zaměstnanců, poskytuje nové možnosti uplatnění některých rizikových skupin zaměstnanců na trhu práce a usnadňuje zaměstnancům dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Tyto faktory pak rovněž pozitivně ovlivňují míru nezaměstnanosti. Diplomová práce je rozčleněna na čtyři kapitoly, které se dále dělí na podkapitoly. V úvodní kapitole jsou rozebrány vybrané právní principy s ohledem na téma diplomové práce. Důraz je kladen hlavně na subsidiární vztah občanského a pracovního práva a zásadu "co není zakázáno, je dovoleno", která je pro flexibilní formy pracovní doby klíčová. Následuje přehled vybraných základních zásad pracovněprávních vztahů a představení pojmu flexijistoty. Druhá kapitola staví základy a nezbytný kontext pro následující kapitoly vymezením pojmu pracovní doby a její právní úpravy, a to jak úpravy...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené
Baboráková, Renáta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené, a to primárně na konkrétní dávky, které jsou v mateřství a rodičovství poskytovány. Ze systému státní sociální podpory náleží ženám za splnění stanovených podmínek porodné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. U porodného jsou v práci zdůrazněny specifické situace, které mohou v životě nastat. Jsou jimi převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, náhradní mateřství a úmrtí dítěte. U přídavku na dítě je uvedena úvaha nad jeho výší a následně u rodičovského příspěvku je například upozorňováno na podvodná jednání spočívající v neoprávněném pobírání této dávky nebo jsou čtenáři informováni o průběhu přijetí novely zákona o státní sociální podpoře. Ze systému nemocenského pojištění je poskytována dávka peněžité pomoci v mateřství, u které je například rozebrán možný nárok ženy na peněžitou pomoc v mateřství ve specifických situacích (těhotná studentka, těhotná osoba vykonávající trest odnětí svobody, aj.). U každé dávky jsou vždy vysvětleny obecné podmínky pro vznik nároku a taktéž její výše. Přestože je práce věnována především ženám, tak samostatná kapitola této práce se zabývá i muži a jejich příležitostmi nastoupit na místo ženy a pečovat o dítě. Samozřejmě je zmíněno zabezpečení můžu v tomto období. Ač je...
|
|
|
Ukončení pracovního poměru v České republice ve srovnání s právní úpravou Velké Británie
Bezstarosti, Eliška ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním právní úpravy ukončení pracovního poměru v České republice a ve Velké Británii. V rámci obou právních úprav se tato práce zaměřuje na srovnání ukončení pracovního poměru na základě právního jednání subjektů pracovního poměru a rovněž na ukončení pracovního poměru v důsledku právních událostí nezávislých na vůli subjektů pracovního poměru. Prostor v této práci je rovněž věnován analýze pramenů pracovního práva ve Velké Británii a komplexnímu systému rozhodovací praxe v britských pracovněprávních věcech.
|
|
|
Smluvní volnost versus ochrana zaměstnance
Kotula, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou smluvní volnosti a ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích a konceptem flexicurity, který usiluje o nalezení rovnováhy mezi těmito dvěma protichůdnými pojmy. Jejím hlavním cílem je zhodnocení české právní úpravy vzniku a skončení pracovního poměru z pohledu flexicurity, včetně navržení případných změn právních institutů v rámci úvah de lege ferenda. Tato práce se skládá ze čtyř základních částí. První část se zabývá charakteristikou současné české pracovněprávní úpravy a vymezením konceptu flexicurity a jejím promítnutím v zákoníku práce. Tato část je zakončena představením úspěšných modelů flexicurity. Následující část analyzuje vývoj a pojetí flexicurity na evropské úrovni se zaměřením na dopady strategie EU pro jednotlivé členské státy. Stěžejní součásti této práce je část třetí a čtvrtá, které se zabývají právní úpravou vzniku a skončení pracovního poměru v České republice. V těchto částech jsou nejprve vymezeny příslušné právní instituty, které jsou následně zhodnoceny z hlediska jejich flexibility a ochrany zaměstnance. Část třetí vymezuje průběh vzniku pracovního poměru, především pak na základě pracovní smlouvy jako nejčastějšího způsobu jejího vzniku. V této souvislosti jsou rozebrány podstatné náležitosti pracovní smlouvy a podmínky jejího...
|
host ::
RSS.