|
|
Vliv synurbanizace na ptačí populace
Zeman, Vít ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Po celém světě v současné době zaznamenáváme expanzi lidského prostředí do krajiny. S tím jak se zvedají nároky člověka na prostor, rozšiřují se též města a s nimi spojené urbánní prostředí. Stále více druhů organismů se tomuto prostředí přizpůsobuje a můžeme tak zaznamenávat změny, které to u nich vyvolává, ať už na úrovni populací, nebo samotných jedinců. Tato bakalářská práce se snaží formou literární rešerše shrnout dosavadní poznatky vlivu urbanizace a s ní související synurbanizace na populace ptáků. Jelikož jde o obšírné téma, je práce zaměřena na konkrétní detaily, týkající se především rozdílů v populační hustotě, hnízdní úspěšnosti, kondici ptáků a tlaku ze strany predátorů mezi společenstvy urbánního a přirozeného prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Consequences of an infectious disease on genetic information in DNA sequences in bats
Nováková, Markéta ; Martínková, Natália (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Syndrom bílého nosu je plísňové onemocnění netopýrů způsobující masivní úhyny v severoamerických populacích. Infekční plíseň způsobuje léze na kůži netopýrů, převážně na čenichu, uších a létacích blánách. Infekce plísní je doprovázena vážným narušením metabolismu netopýrů a hibernační fyziologie, které jsou smrtelné pro netopýry v Severní Americe. Evropští netopýři nemoc přežívají ve větším počtu. Protože je plíseň pravděpodobně evropského původu, tato studie předpokládá, že u evropských netopýrů se vyvinuly dědičné obranné mechanismy proti syndromu bílého nosu. Infekce plísní způsobující onemocnění představuje silný selekční tlak, v praktické části jsem proto u 7 genů hledala známky pozitivní selekce pomocí metody maximální věrohodnosti. Zjistila jsem vliv pozitivní selekce u genu pro transglutaminázu 1.
|
|
|
Početnostní trendy a areálová dynamika netopýřích populací Evropy.
Žabková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Literární rešerše sumarizuje dostupná data o početnosti netopýrů střední Evropy, zejména České republiky. Populace netopýrů jsou zpravidla dynamické, což je dáno vysokou citlivostí na změny prostředí, ve kterém žijí. Velkou část těchto změn má na svědomí člověk, a to mimo jiné svými zásahy do krajiny a intenzifikací zemědělství, či rušením netopýrů v období zimování. Další možnou příčinou rozsáhlých změn početnosti a areálové distribuce jsou klimatické změny. To je podpořeno rozšířením areálu výskytu mediteránního druhu Hypsugo savii na Moravu. V rešerši se zabývám možnými příčinami drastického úbytku druhu Rhinolophus hipposideros v 70. letech, který byl jedním z hlavních důvodů vzniku monitorovacích programů probíhajících po celé Evropě. V Československu byl k roku 1969 zahájen projekt ,,Sčítání netopýrů v zimovištích ČR", který poskytuje data významná i na evropské úrovni. Dále porovnávám různé metody monitoringu netopýrů, protože žádná metoda není vzhledem k různým behaviorálním návykům druhů univerzálně použitelná pro všechny druhy a ve všech situacích. Jako nejvýhodnější se jeví sčítání netopýrů v zimovištích, úspěšně aplikované například u Rhinolophus hipposideros, Myotis myotis či Plecotus spp. K odhadu počtu jedinců na lokalitách se využívají statistické metody, z nichž se jako nejvhodnější jeví...
|
|
|
Sociální organizace a systémy párování u rodu Myotis
Wnuková, Lucie ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V řádu letounů (Chiroptera) se setkáváme se širokou škálou sociálních organizací a párovacích systémů. Nejrozšířenější je polygamie, pro kterou je charakteristická chybějící otcovská péče. V mírném pásmu dochází k sezónním změnám klimatu, které ovlivňují socialitu a páření letounů, dochází u nich k tzv. temperátnímu cyklu, stejně je tomu i u naších druhů rodu Myotis. V letním období žijí samice v mateřských koloniích aby usnadnily odchov mláďat. U všech naších druhu tohoto rodu samice rodí jedno mládě. Úkryty mateřských kolonií jsou tvořeny např. ve stromových dutinách, budovách či různých štěrbinách. Původně jeskynní druhy, Myotis myotis a M. blythii v naších podmínkách obývají lidská stavení. Počet jedinců v kolonii je různý a odvíjí se od typu úkrytu, který daný druh obývá. U samic druhu M. bechsteinii, M. nattereri a M. daubentonii dochází k rozpadu kolonie na několik podskupin s čím souvisí využívání několika úkrytů, tzv. fission-fusion sociální organizace. I když samci jsou v tomto období solitérní, můžeme se s nimi setkat také ve společných shlucích se samicemi, a nebo v čistě samčích skupinách. K páření dochází většinou na podzim po rozpadu mateřských kolonií, nejčastěji během swarmingu. V zimě se jedinci uchylují k hibernaci na zimovištích, kterými jsou nejčastěji podzemní prostory. U málo...
|
|
| |
|
|
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...
|
|
|
Srovnání mikroklimatu různých typů letních úkrytů temperátních netopýrů: rešerše
Oppelová, Tereza ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Jahelková, Helena (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou dosud velmi málo probádaným řádem. Může za to jejich noční aktivita, skrytý způsob života a do značné míry i vlastní nepochopení a podezíravost lidí. I přes značný pokrok během posledních desetiletí, zůstává mnoho druhů stále nedostatečně prozkoumaných. Temperátní netopýři jsou vystaveni mnoha nepříznivým podmínkám. Nízké teploty, teplotní nestabilita a sezónní nedostatek potravy nutí netopýry snížit svoje energetické náklady na minimum. Nutnost přizpůsobit se těmto podmínkám vedla k vytvoření nových adaptací jako je torpor, sociální termogeneze nebo hibernace. Významnou roli ale hraje výběr vhodného úkrytu s ochranou ne jen před nepříznivým počasím a predátory, ale i s vhodným mikroklimatem, které netopýrům napomáhá s energetickým hospodařením.
|
|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
|
|
Populační ekologie netopýra vodního \kur{Myotis daubentonii}
LUČAN, Radek
Various aspects of population ecology of Daubenton?s bat (Myotis daubentonii) were analyzed based on long-term data (1968?1984 and 1999?2009) gathered in a single model study area (ca. 10 km2) in South Bohemia, Czech Republic. Among others, population structure, roosting dynamics, movements between roosts and long-term trends in numbers of bats were described. Results of the study on patterns in reuse of tree cavities suggest that tree cavities may be reused for many consecutive seasons and that this has to be taken into consideration by conservation practices. The results of the study on microclimate of one maternity and one male colony roosting in man-made structures revealed that microclimatic differences may be one of the key factors in roosting preference between the two sexes. Further, a profound effect of changing energetic demands in females during different phases of the reproductive cycle may greatly influence their activity rhytms. In further two studies, the effect of climate on reproductive parameters of bats and abundance of ectoparasitic mites was analyzed. The results suggest that climatic variation greatly influenced reproductive parameters and parasitation of Daubenton?s bats. Last but not least, the seasonal dynamics of parasitation by ectoparasitic mites and the possible effect on bats? condition was analyzed. It was found out that seasonal dynamics in abundance of parasites is adjusted to the reproductive cycle and roosting dynamics of its host.
|
|
|
Alcathoe bat (Myotis alcathoe) in the Czech Republic: distributional status, roosting and feeding ecology
LUČAN, Radek
Between 2001 and 2008, we recorded Myotis alcathoe at nine sites within three distant areas in the Czech Republic. The species identification was confirmed with cyt b sequences and four distinct haplotypes were identified. All the localities exhibit surprisingly uniform habitat characteristics: (1) old full-grown oak-hornbeam forests, with (2) numerous large trees in advanced stages of decay are present, and (3) a very small to large water bodies and/or patches of riparian vegetation surrounded by the forest. Using radiotracking techniques, we discovered 27 day roosts of M. alcathoe, located mostly in big oak, birch and lime trees inside extensive forest stands. All roosts were fissures or small cavities in a tree trunk and in branches in the canopies, some 16 m above the ground. Bats preferred trees that were higher, had higher canopy and canopy basement and had larger diameter at breast height than other available trees. Roost trees were surrounded by lower trees with lower canopy basements than available trees. Roost trees were in a poorer condition than other available trees. Roosts were occupied by up to 83 individuals in July but usually single individuals were found in the roosts in September. In contrast to syntopic M. mystacinus and M. brandtii, M. alcathoe has never been found in an anthropogenic roost (except for a fissure in concrete electricity pole). Preliminary analysis of the diet showed that nematoceran flies were the most important prey item along with spiders, caddis flies, small moths and neuropterans. In the observed ecological characteristics, M. alcathoe markedly differs from other European species of the genus Myotis. Its restricted habitat requirements are perhaps responsible for an islet-like pattern of its distribution and suggest an essential conservation value of the habitats of its occurrence.
|
host ::
RSS.