|
| |
|
|
Signalizace adenylátcyklázového toxinu bakterie Bordetella pertussis v makrofázích.
Černý, Ondřej ; Kamanová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Souhrn Adenylátcyklázový toxin je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která způsobuje onemocnění černý kašel. Primárním cílem tohoto toxinu v hostitelském organismu jsou myeloidní fagocytické buňky nesoucí integrin CD11b/CD18 (αMβ2, CR3, Mac-1). Již dříve bylo ukázáno, že CyaA inhibuje zvýšením hladiny cytozolického cAMP schopnost makropinocytózy a fagocytózy v buňkách. Tato práce se zabývá studiem signální dráhy, která je zodpovědná za inhibici makropinocytózy právě přes zvýšenou vnitrobuněčnou koncentraci cAMP. Pomocí specifických aktivátorů proteinové kinázy A (PKA) a proteinu Epac jsme ukázali, že za inhibici makropinocytózy v buňkách je zodpovědná zvýšená vnitrobuněčná hladina cAMP, která dále vedla k aktivaci proteinu Epac. Dále jsme prokázali, že transfekce makrofágů konstitutivně aktivní variantou proteinu Rap1 (efektorem proteinu Epac) vedla k inhibici makropinocytózy. Naopak, exprese dominantně negativní varianty Rap1 vyvolala zvýšení makropinocytózy. Dále jsme ukázali, že inhibice jak tyrozínových fosfatáz, tak proteinové fosfatázy 2A (PP2A) vedla k obnově makropinocytózy, která byla před tím inhibovaná zvýšenou hladinou cAMP v buňkách. Získané výsledky naznačují, že signalizace cAMP přes proteiny Epac/Rap1, případně přes proteinovou fosfatázu 2A a tyrozínové fosfatázy vede...
|
|
| |
|
|
Herpetické viry ryb
Čečetka, Petr ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Herpetické viry napadající ryby jsou jedním z nejrozšířenějších virových patogenů ohrožující současné rybí populace jak ve volné přírodě tak i ty chované. Je jich celá škála od málo nebezpečných po vysoce rizikové, které se nekontrolovatelně rozšířily a způsobily velké ztráty v komerčních chovech a ohrožení volně žijících populací. U většiny z nich můžeme sledovat zvýšenou citlivost na teplotu a stresové faktory, které jsou nejčastěji důvodem opakovaného vypuknutí nákazy. Mezi nejlépe popsané rybí herpesviry patří ty, které napadají sladkovodní ryby. V současné době jsou objevovány další a další herpetické viry, které převážně napadají mořské ryby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prevalence polyomavirů v lidské populaci
Blagoevová, Kateřina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Lidský BK polyomavirus, též známý jako lidský polyomavirus typu 1, je malý živočišný tumorogenní virus. Vstupuje do buňky kaveolin-zprostředkovanou endocytózou a přes endoplazmatické retikulum se dostává až do jádra, kde se množí a exprimuje proteiny. K primární infekci dochází během dětství a je převážně asymptomatická, jen občas je doprovázena mírným onemocněním dýchacích cest či močového ústrojí a tím spojenou virurií. Po primární infekci se virus vyskytuje zejména v ledvinách a močových cestách a u imunokompetentních jedinců zůstává v nereplikativním stádiu. Zdravého člověka nijak nepoškozuje a přetrvává v něm jako celoživotní infekce. U imunosuprimovaným jedincům, zvláště pacientům po transplantaci ledvin nebo kostní dřeně, způsobuje virurie, virémie, stenózy močovodu až těžké nefropatie, které mohou vést k selhání štěpu. Výskyt tohoto viru je ve světové populaci značný, vědecké publikace uvádějí, že až 80% populace vykazuje specifické protilátky. Případné nízké hodnoty výskytu viru uváděné v některých publikacích jsou pravděpodobně zapříčiněny použitím různě citlivých detekčních metod a rozdílným typem vzorků.
|
|
|
Antiparazitický a antimykotický účinek různých chelátorů železa
Šipková, Anna ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Železo je klíčovým prvkem pro správnou funkci různých metabolických procesů v buňce. Může být ale ve vyšších koncentracích pro buňku toxické, proto je homeostáza železa v buňce přísně regulována. Tento prvek mimo jiné sehrává důležitou roli v interakci mezi parazitem a hostitelem. Parazitické organismy jsou závislé na příjmu železa z hostitelského prostředí. Příjem železa je pro parazita velmi náročný vzhledem k sofistikovaným metodám sekvestrace zásob železa hostitelem. Získané železo je ve vysoké míře transportováno do mitochondrie, kde je nezbytné pro správnou funkci. Práce se zaměřuje na výzkum vlivu modifikovaných chelatačních látek na patogenní houby a vybrané parazitické organismy třídy Kinetoplastida, způsobující závažná onemocnění u lidí. Díky vznikajícím rezistencím k léčivům jsou tyto patogeny velkou hrozbou. Modifikované chelatační látky umožňují cílit na funkci mitochondrií a ovlivňovat homeostázu železa, což by mohlo mít výrazný antiparazitický a antimykotický účinek. Modifikované chelátory jsou u testovaných organismů schopny zastavit jejich růst i v nM koncentracích, ovlivnit mitochondriální respiraci, membránový potenciál a permeabilitu membrán. Cílením látek do mitochondrie se mnohonásobně zvýšil účinek původních chelátorů. Do výzkumu byla zahrnuta i nově objevená látka halicin,...
|
|
|
Nuclear lamina, its function in the cell and its role in interaction with non-enveloped DNA viruses
Pápež, Samuel ; Bruštíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Jadrová lamina je sieť nukleárnych proteínov, nachádzajúca sa u všetkých metazoa, ktorá je zložená z intermediálnych filamentov V, lamínov typu A a lamínov typu B. Ide o multifunkčnú bunkovú štruktúru priliehajúcu k vnútornej jadrovej membráne, udávajúcu jadru tvar, zaisťujúcu jeho mechanickú stabilitu, pričom sa zúčastňuje regulácie mnohých jadrových procesov. Nukleárna lamina má aj ochrannú funkciu, ktorá sa prejavuje pri infekcii bunky DNA vírusmi, ktorých životný cyklus z časti prebieha v nukleoplazme. Medzi tieto patria aj malé neobalené DNA vírusy. Jadrová lamina predstavuje prekážku v rozmnožovaní vírusov, ktoré sa potrebujú dostať do jadra, a preto sa ju museli naučiť obísť. Na to používajú vlastné, ale aj bunkové mechanizmy, ktoré narúšajú jadrovú membránu spolu s jadrovou laminou a umožňujú tak vírusom jadrový vstup a výstup. Táto práca zahŕňa poznatky o zmenách v jadrovej lamine indukovaných vírusmi čeľadí Polyomaviridae, Parvoviridae a Circoviridae, na ceste cez jadrový obal. Kľúčové slová: jadrová lamina, rozpad jadrovej laminy, DNA vírusy, Polyomavírusy, Parvovírusy, Cirkovírusy
|
|
|
Faktory virulence u kvasinky Cryptococcus neoformans
Bauer, Martin ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Abrhámová, Kateřina (oponent)
Cryptococcus neoformans je oportunně patogenní kvasinkou zapříčiňující kolem 600 000 úmrtí ročně. Její schopnost vyvolat infekci je dána faktory virulence, mezi které patří schopnost růstu při zvýšené teplotě, polysacharidová kapsule, tolerance oxidativního stresu a exprese povrchových proteinů. Lze mezi ně zařadit i neobvyklé resistentní titánské buňky vznikající v procesu titanizace a proces fenotypového přepínání. I přes intenzivní výzkum však stále nejsou tyto faktory virulence prozkoumané do detailu. Titánské buňky mají známé indukující faktory a účastnící se signální dráhy, úplný model titanizace však dosud neexistuje. Mechanismus řídící fenotypové přepínání je také zatím neznámý. V této práci jsou představeny a shrnuty současné znalosti o faktorech virulence C. neoformans.
|
|
|
Přepínání fenotypů a diferenciace buněk u kvasinky Cryptococcus neoformans
Bauer, Martin ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Abrhámová, Kateřina (oponent)
Cryptococcus neoformans je oportunně patogenní kvasinkou zapříčiňující kolem 600 000 úmrtí ročně. Její schopnost vyvolat chronickou infekci je dána mimo jiné výskytem různých morfologických forem. Tyto formy se liší v buněčných strukturách a mechanismech ovlivňujících virulenci a majících vliv na odolnost vůči stresovým faktorům, jimž je tento patogen v hostiteli vystaven. V práci jsou nejprve popsány molekulární mechanismy tvorby povrchových struktur ovlivňujících virulenci. Dále jsou představeny některé důležité morfotypy objevující se při infekci. Zároveň je představen pseudohyfální morfotyp, který je hypovirulentní, ale je zajímavý modifikací signalizace, která jej navozuje. Popsané dráhy pak představují možné cesty regulace faktorů virulence, tedy signalizace vedoucí k projevu jednotlivých morfotypů. Pochopení těchto signalizačních drah by pak mohlo zlepšit možnosti vývoje nových léčiv, jelikož těm současným Cryptococcus neoformans ve velké míře odolává. Klíčová slova: Cryptococcus neoformans, přepínání fenotypů, titánské buňky, diferenciace buněk, virulence, Vad1, Rim101, Usv101, RAM
|
|
|
Role autofágie v adaptaci kvasinkových buněk
Brádlerová, Michaela ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofágie je evolučně konzervovaná degradativní dráha. V buňkách je běžně udržována na nízké hladině, kdy degraduje nadbytečné či poškozené organely a proteiny a tím se zásadně podílí na udržování buněčné homeostázy. Pokud jsou buňky vystavené nepříznivým podmínkám, například nedostatku živin nebo jiným druhům stresu, hladina autofágie se zvýší. V této fázi má především ochranou roli a pomáhá buňce v adaptaci na změnu podmínek. Autofágie je přísně regulována, její dysfuknce je spojována s mnoha lidskými onemocněními. Podrobné porozumnění regulačním mechanismům autofágie může mít v budoucnu vliv při vývoji léčebných postupů chorob s ní spojených. Tato práce shrnuje poznatky o základních typech autofágie u kvasinek a popisuje, jak autofágie pomáhá adaptaci buňky na nepříznivé podmínky. Klíčová slova: autofágie, kvasinky, degradační dráha, adaptace, TORC1
|
host ::
RSS.