|
|
Hypotetičnost jako hledisko nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU
Dirriglová, Katharina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Hypotetičnost jako kritérium nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá judikaturou Soudního dvora EU (SDEU) k přezkumu přípustnosti předběžných otázek. Konkrétně se zaměřuje na hypotetičnost jako jedno z kritérií přezkumu. Hypotetičnost může v řízení o předběžné otázce vyvstat v zásadě ve dvou případech. Buďto můžeme za hypotetické označit už samotné vnitrostátní řízení z něhož otázky vzešly, anebo může být SDEU předkládajícím soudem položena hypotetická otázka žádající vydání poradního stanoviska. Přístup SDEU se v závislosti na typu hypotetičnosti liší. V případě hypotetického sporu považuje všechny předložené otázky za nepřípustné, zatímco ve druhém případě přezkoumává přípustnost u každé otázky jednotlivě a z přezkumu vyloučí jen konkrétní otázku či otázky překračující meze jeho pravomoci. Tento příspěvek do zmíněné problematiky zahrnuje i širší kontext řízení o předběžné otázce, aplikaci zásad určujících jeho průběh a roli četných aktérů, kteří v něm vystupují. Následně přibližuje vznik doktríny v přelomových rozsudcích C-104/79 Foglia, C-244/80 Foglia II a C- 83/91 Meilicke, jakož i její vývoj v následujících letech. Názorně ukazuje, jak Soudní dvůr korigoval svůj přístup, aby bylo možné zásady, které v prvotní judikatuře vymezil,...
|
|
|
The European Commission's in the process of creating and implementing the European Green Deal
Vaculík, Daniel ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Role Evropské Komise při vytváření a provádění Evropské Zelené Dohody Tato práce se věnuje problematice Evropské zelené dohody z pohledu Evropské komise. Evropská zelená dohoda je iniciativou Evropské komise, která si bere za cíl dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Evropská zelená dohoda je velice komplexní iniciativa, která se skládá z mnoha dílčích návrhů. Za účelem podání komplexního pohledu na Evropskou komisi a její roli při implementaci Evropské zelené dohody, je tato práce rozdělena do tři hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na Evropskou komisi jako supranacionální instituci EU a pojednává především o historickém vývoji institucionálního rámce EU s tím, že klade důraz na způsob, jakým se vytvářely pravomoci Evropské komise. Pro lepší přehlednost je tato kapitola uspořádána chronologicky s tím, že hlavními pododdíly jsou především smlouvy primárního práva a jednotlivé Komise, které hrály důležitou roli v procesu evropské integrace. V závěru první kapitoly je část, která pojednává o vývoji práva na ochranu životního prostředí, jak na mezinárodní, tak na evropské úrovní. Druhá kapitola začíná pojednáním o struktuře a pravomocích Evropské komise po účinnosti Lisabonské smlouvy. Nedílnou součástí analýzy pravomocí Evropské komise je i část, která přibližuje...
|
|
|
Evropská regulace pojišťovnictví
Bodiš, Michal ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Tématem této práce je ochrana spotřebitele v evropské regulaci pojišťovnictví. Blíže zkoumá zejména dohled nad produktem a jeho řízení. První část se věnuje definici pojmu spotřebitel, protože se jedná o klíčový pojem této práce. Také obsahuje definici ochrany spotřebitele. Druhá část práce se zabývá historickým vývojem ochrany spotřebitele v Evropské unii. Pozornost je věnována zejména posunu od praktické neexistence až po zařazení ochrany spotřebitele do Charty základních práv Evropské unie. Dále zkoumá současnou politiku ochrany spotřebitele. Na ni navazuje vývojem regulace pojišťovnictví v evropských předpisech. Zde je ukázán postupný trend sbližování a vytváření skutečného vnitřního trhu, který neklade zbytečné překážky jeho soutěžitelům. Na tuto část dále navazuje rozborem důsledků finanční krize 2008 pro pojišťovnický sektor z pohledu institucionálního zajištění dohledu nad sektorem. Tato část je zakončena rozborem směrnice Solvency II a jejího vlivu na ochranu spotřebitelů. Práce se dále soustředí na ochranu spotřebitelů při distribuci pojištění. Porovnává dvě poslední směrnice, které tuto oblast pokrývaly. Zdůrazněny jsou novinky, které přinesla směrnice o distribuci pojištění. Ta položila základ i dohledu nad produktem a jeho řízení. Tomuto institutu se věnuje závěrečná část práce....
|
|
|
Budoucnost regulace kryptoaktiv na území Evropské unie
Valušková, Markéta ; Vondráčková, Aneta (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Budoucnost regulace kryptoaktiv na území Evropské unie Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje regulaci kryptoaktiv na území EU, konkrétněji pak s ohledem na její budoucí podobu. Cílem práce je nejprve analyzovat současný unijní právní rámec kryptoaktiv, včetně identifikace jeho hlavních nedostatků, a následně provést rozbor a zhodnotit nejnovější návrh budoucí regulace kryptoaktiv, jímž je návrh nařízení MiCA. Vlastní text práce je rozdělen do pěti kapitol, kterým předchází obecný úvod obsahující celkovou koncepci práce, její cíle a metody, které byly využity k dosažení stanovených cílů. Poslední část této práce tvoří závěr, který shrnuje hlavní poznatky zjištěné při přípravě práce. Aby bylo možné věnovat se analýze právního rámce kryptoaktiv na unijní úrovni, je nejprve nezbytné se seznámit s technologií, na níž jsou kryptoaktiva založena, tedy technologií distribuované účetní knihy a základy jejího fungování, čímž se zabývala první kapitola této práce. Smyslem kapitoly druhé bylo představit, jaké jsou charakteristické rysy kryptoaktiv a dalších v této souvislosti běžně používaných termínů, a to zejména s ohledem na přístupy vybraných orgánů EU k jejich užívání a definování. Rovněž jsou zde uvedeny rozdíly mezi jednotlivými pojmy a důvody, proč se přikláním k užívání termínu kryptoaktiva. Třetí kapitola...
|
|
|
Comparative analysis of client's protection in banking and insurance services within the EU
Vacková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Cílem práce je srovnat prostředky ochrany spotřebitele a její úroveň napříč Evropskou unií při poskytovaní pojistných a bankovních služeb. Výchozí tezí práce je předpoklad, že prostředky ochrany jsou v obou sektorech velmi podobné, neboť patří mezi finanční služby, které jsou regulovány podobným způsobem. První část práce se věnuje analýze Směrnice o distribuci pojištění, zkoumá její přínos pro ochranu spotřebitele a také ji z tohoto hlediska porovnává se Směrnicí o zprostředkování pojištění, která je platnou a účinnou v době uzavření manuskriptu práce. Druhá část práce se zabývá analýzou a srovnáním evropského práva týkajícího se spotřebitelských úvěrů, konkrétně Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru a Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Obě směrnice jsou porovnány z hlediska aplikovaných prostředků ochrany spotřebitele a toho, jak ochranu spotřebitele zajišťují celkově. Třetí část práce se věnuje srovnání právní úpravy, která byla zkoumána v předchozích dvou částech, dále také zdůvodňuje rozdíly v přístupech k ochraně spotřebitele zvolených v jednotlivých směrnicích a jejich zaměření na jednotlivé oblasti. Výsledkem provedené analýzy je to, že prostředky ochrany spotřebitele jsou v bankovnictví a pojišťovnictví velmi podobné, vyskytují se ovšem i...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Sporting nationality in the light of European Union law
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie Jan Exner Abstrakt Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU. Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád. V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006. Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod...
|
|
|
Uznatelnost kvalifikace získané v jiném členském státě EU
Vlková, Lenka ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Má diplomová práce podává souhrn právních dokumentů týkajících se uznatelnosti a možnosti právní praxe v jiném než domovském členském státě. Evropské unijní právo je z tohoto pohledu pro ČR závazné již od jejího vstupu do EU v roce 2004. Práce je členěna do jednotlivých kapitol podávajících ucelené a souvislé informace. V úvodu práce je zdůvodněna má volba tématu a nastínění jednotlivých kapitol. První kapitola je věnována přeshraniční advokacii a s tím souvisejícím pojmům evropský advokát či unijní prvek. Druhá kapitola začíná s výkladem obsahu primárního práva ve vztahu k advokátům a jejich činnosti. Třetí kapitola uvádí relevantní právní dokumenty sekundárního unijního práva - směrnice. Čtvrtá kapitola přibližuje základní českou právní úpravu, tedy zejména zákon o advokacii. Pátá kapitola pojednává o právní úpravě ve Francii. Šestá kapitola obsahuje dva případy z české a unijní judikatury. V kapitole přílohy je seznam profesních označení domovského státu stanovený sdělením ministerstva spravedlnosti, jedná se tedy o seznam titulů osob oprávněných poskytovat právní služby, a druhou přílohou je graf udávající počet jednotlivých evropských usazených advokátů v ČR. Diplomová práce poskytuje ucelený soubor informací pro možné uplatnění advokáta v rámci EU, pokud takový advokát zamýšlí výkon praxe mimo...
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
host ::
RSS.