|
|
The concept of the rule of law in EU law
Tomčiak, Petr ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Pojetí právního státu v právu EU Abstrakt Právní stát je právně-filosofický koncept definující vztah člověka státu. Různé právní doktríny jej pojímají odlišně, v posledních dekádách otázka právního státu v Evropské Unii nabývá na důležitosti. Autor diskutuje nejprve právně-teoretická východiska právního státu v Evropě, následně rozebírá platné právo EU se zaměřením na prostředky k ochraně. Primární právo pracuje s pojmem právní stát již v čl. 2 SEU coby jednou z hodnot, na níž je Unie založena. Rovněž je právní stát podmínkou kandidátské země pro vstup do EU. Stěžejní část práce diskutuje prostředky ochrany právního státu v právu EU. V první řade jde o čl. 7 SEU. Tzv. mechanismus čl. 7 představuje prostředek, na základě kterého lze přijmout deklaraci, že existuje riziko, že členský stát poruší unijní hodnoty, včetně právního státu, nebo dokonce rozhodnout, že k závažnému porušení hodnot došlo a přijmout sankci. Častějším prostředkem k ochraně právního je v praxi řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 SFEU. Komise může zahájit řízení proti členskému státu, který neplní povinnosti vyplývající z práva EU. V případě Polska vedla Komise několik řízení pro konkrétní porušení na základě přijetí polského zákona odporujícího pravidlům EU Již delší dobu lze navíc pozorovat snahy Komise zavádět postupy pro...
|
|
|
Protection of Personal Data in Healthcare and New Technologies
Steindler, Daniel ; Exner, Jan (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Ochrana osobních údajů ve zdravotnictví a nové technologie, (Abstrakt) Abstrakt: Technologický vývoj postupuje vpřed nesrovnatelně rychleji, než jak s ním právní vývoj dokáže držet krok. Vidět je to velice intenzivně ve zdravotnictví, které se dotýká nejdůležitějších oblastí života nás všech, a ve kterém se také díky tomu setkáme s velice citlivými a důležitými údaji. Vzhledem k tomuto rychlému procesu změny dochází v některých oblastech k nedostatečnému zabezpečení lidských práv. Je tedy potřeba neustále kontrolovat, zda je současný právní rámec dostatečně široký, aby dokázal náležitě pokrýt také nové technologie a zabezpečit tak lidi, kteří tyto technologie využívají. "Teoreticky principiální" hledisko, které GDPR akceptovalo, se ukazuje jako nedostatečné, když se dostaneme do střetu mezi legislativou na ochranu osobních údajů a soukromým sektorem, který je nejčastěji reprezentován velkými technologickými společnostmi s velkým podílem a vlivem na trhu zpracování osobních údajů. Legislativa založená na systému společně definovaných principů, hodnot a pojmů, která byla a stále je efektivně využívána ve většině našeho současného právního systému, se nemůže měřit s technologickým pokrokem spojeným s analytikou velkých dat. Moderní technologie dokáže odvodit libovolný počet přesných osobních údajů o fyzickém...
|
|
|
Skotsko samostatným státem? Referendum o nezávislosti a členství v Evropské unii po Brexitu
Lavičková, Kamila ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Skotsko samostatným státem? Referendum o nezávislosti a členství v Evropské unii po Brexitu ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá problematikou nezávislosti Skotska a případného členství samostatného skotského státu v Evropské unii. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie podstatně zesílilo volání po skotské nezávislosti, protože většina skotských obyvatel hlasovala proti Brexitu. Skotská národní strana se v současnosti snaží prosadit konání druhého referenda o nezávislosti, aby si skotský lid mohl následně zvolit, zda podá jako samostatný stát přihlášku do EU. Vláda Spojeného království má vůči referendu zatím spíše zamítavý postoj, mimo jiné také proto, že se se referendum o stejné otázce konalo již roku 2014 a skotští politici prohlašovali, že se jedná o vzácnou událost, která se nebude opakovat alespoň po dobu trvání jedné generace. Podpora skotské nezávislosti však sílí a referendum o nezávislosti by mohlo změnit podobu Skotska tak, jak ho již po tři staletí známe - jako součást Spojeného království. Tato bezpochyby unikátní situace přináší mnoho otázek ve vztahu k právu evropskému, ústavnímu či mezinárodnímu právu veřejnému. Ve své práci se věnuji nejprve teoretické problematice vystoupení z EU a následně popisuji konkrétní vystoupení členského státu - Spojeného království. Dále analyzuji...
|
|
|
Hypotetičnost jako hledisko nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU
Dirriglová, Katharina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Hypotetičnost jako kritérium nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá judikaturou Soudního dvora EU (SDEU) k přezkumu přípustnosti předběžných otázek. Konkrétně se zaměřuje na hypotetičnost jako jedno z kritérií přezkumu. Hypotetičnost může v řízení o předběžné otázce vyvstat v zásadě ve dvou případech. Buďto můžeme za hypotetické označit už samotné vnitrostátní řízení z něhož otázky vzešly, anebo může být SDEU předkládajícím soudem položena hypotetická otázka žádající vydání poradního stanoviska. Přístup SDEU se v závislosti na typu hypotetičnosti liší. V případě hypotetického sporu považuje všechny předložené otázky za nepřípustné, zatímco ve druhém případě přezkoumává přípustnost u každé otázky jednotlivě a z přezkumu vyloučí jen konkrétní otázku či otázky překračující meze jeho pravomoci. Tento příspěvek do zmíněné problematiky zahrnuje i širší kontext řízení o předběžné otázce, aplikaci zásad určujících jeho průběh a roli četných aktérů, kteří v něm vystupují. Následně přibližuje vznik doktríny v přelomových rozsudcích C-104/79 Foglia, C-244/80 Foglia II a C- 83/91 Meilicke, jakož i její vývoj v následujících letech. Názorně ukazuje, jak Soudní dvůr korigoval svůj přístup, aby bylo možné zásady, které v prvotní judikatuře vymezil,...
|
|
|
The European Commission's in the process of creating and implementing the European Green Deal
Vaculík, Daniel ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Role Evropské Komise při vytváření a provádění Evropské Zelené Dohody Tato práce se věnuje problematice Evropské zelené dohody z pohledu Evropské komise. Evropská zelená dohoda je iniciativou Evropské komise, která si bere za cíl dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Evropská zelená dohoda je velice komplexní iniciativa, která se skládá z mnoha dílčích návrhů. Za účelem podání komplexního pohledu na Evropskou komisi a její roli při implementaci Evropské zelené dohody, je tato práce rozdělena do tři hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na Evropskou komisi jako supranacionální instituci EU a pojednává především o historickém vývoji institucionálního rámce EU s tím, že klade důraz na způsob, jakým se vytvářely pravomoci Evropské komise. Pro lepší přehlednost je tato kapitola uspořádána chronologicky s tím, že hlavními pododdíly jsou především smlouvy primárního práva a jednotlivé Komise, které hrály důležitou roli v procesu evropské integrace. V závěru první kapitoly je část, která pojednává o vývoji práva na ochranu životního prostředí, jak na mezinárodní, tak na evropské úrovní. Druhá kapitola začíná pojednáním o struktuře a pravomocích Evropské komise po účinnosti Lisabonské smlouvy. Nedílnou součástí analýzy pravomocí Evropské komise je i část, která přibližuje...
|
|
|
Evropská regulace pojišťovnictví
Bodiš, Michal ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Tématem této práce je ochrana spotřebitele v evropské regulaci pojišťovnictví. Blíže zkoumá zejména dohled nad produktem a jeho řízení. První část se věnuje definici pojmu spotřebitel, protože se jedná o klíčový pojem této práce. Také obsahuje definici ochrany spotřebitele. Druhá část práce se zabývá historickým vývojem ochrany spotřebitele v Evropské unii. Pozornost je věnována zejména posunu od praktické neexistence až po zařazení ochrany spotřebitele do Charty základních práv Evropské unie. Dále zkoumá současnou politiku ochrany spotřebitele. Na ni navazuje vývojem regulace pojišťovnictví v evropských předpisech. Zde je ukázán postupný trend sbližování a vytváření skutečného vnitřního trhu, který neklade zbytečné překážky jeho soutěžitelům. Na tuto část dále navazuje rozborem důsledků finanční krize 2008 pro pojišťovnický sektor z pohledu institucionálního zajištění dohledu nad sektorem. Tato část je zakončena rozborem směrnice Solvency II a jejího vlivu na ochranu spotřebitelů. Práce se dále soustředí na ochranu spotřebitelů při distribuci pojištění. Porovnává dvě poslední směrnice, které tuto oblast pokrývaly. Zdůrazněny jsou novinky, které přinesla směrnice o distribuci pojištění. Ta položila základ i dohledu nad produktem a jeho řízení. Tomuto institutu se věnuje závěrečná část práce....
|
|
|
Budoucnost regulace kryptoaktiv na území Evropské unie
Valušková, Markéta ; Vondráčková, Aneta (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Budoucnost regulace kryptoaktiv na území Evropské unie Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje regulaci kryptoaktiv na území EU, konkrétněji pak s ohledem na její budoucí podobu. Cílem práce je nejprve analyzovat současný unijní právní rámec kryptoaktiv, včetně identifikace jeho hlavních nedostatků, a následně provést rozbor a zhodnotit nejnovější návrh budoucí regulace kryptoaktiv, jímž je návrh nařízení MiCA. Vlastní text práce je rozdělen do pěti kapitol, kterým předchází obecný úvod obsahující celkovou koncepci práce, její cíle a metody, které byly využity k dosažení stanovených cílů. Poslední část této práce tvoří závěr, který shrnuje hlavní poznatky zjištěné při přípravě práce. Aby bylo možné věnovat se analýze právního rámce kryptoaktiv na unijní úrovni, je nejprve nezbytné se seznámit s technologií, na níž jsou kryptoaktiva založena, tedy technologií distribuované účetní knihy a základy jejího fungování, čímž se zabývala první kapitola této práce. Smyslem kapitoly druhé bylo představit, jaké jsou charakteristické rysy kryptoaktiv a dalších v této souvislosti běžně používaných termínů, a to zejména s ohledem na přístupy vybraných orgánů EU k jejich užívání a definování. Rovněž jsou zde uvedeny rozdíly mezi jednotlivými pojmy a důvody, proč se přikláním k užívání termínu kryptoaktiva. Třetí kapitola...
|
|
|
Comparative analysis of client's protection in banking and insurance services within the EU
Vacková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Cílem práce je srovnat prostředky ochrany spotřebitele a její úroveň napříč Evropskou unií při poskytovaní pojistných a bankovních služeb. Výchozí tezí práce je předpoklad, že prostředky ochrany jsou v obou sektorech velmi podobné, neboť patří mezi finanční služby, které jsou regulovány podobným způsobem. První část práce se věnuje analýze Směrnice o distribuci pojištění, zkoumá její přínos pro ochranu spotřebitele a také ji z tohoto hlediska porovnává se Směrnicí o zprostředkování pojištění, která je platnou a účinnou v době uzavření manuskriptu práce. Druhá část práce se zabývá analýzou a srovnáním evropského práva týkajícího se spotřebitelských úvěrů, konkrétně Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru a Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Obě směrnice jsou porovnány z hlediska aplikovaných prostředků ochrany spotřebitele a toho, jak ochranu spotřebitele zajišťují celkově. Třetí část práce se věnuje srovnání právní úpravy, která byla zkoumána v předchozích dvou částech, dále také zdůvodňuje rozdíly v přístupech k ochraně spotřebitele zvolených v jednotlivých směrnicích a jejich zaměření na jednotlivé oblasti. Výsledkem provedené analýzy je to, že prostředky ochrany spotřebitele jsou v bankovnictví a pojišťovnictví velmi podobné, vyskytují se ovšem i...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Sporting nationality in the light of European Union law
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie Jan Exner Abstrakt Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU. Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád. V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006. Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod...
|
host ::
RSS.