|
|
Virtual meditation: comparison of the effects of meditation and neurofeedback on cognitive processes
Ondřej, Lukáš ; Loneková, Katarína (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis was to investigate and compare effects of meditation and neurofeedback on human neurophysiology, cognitive and attentional processes. The theoretical part consists of tree chapters. First, chapter introduces the concept of meditation in neuropsychology, overviews different types of meditation, denotes methodological problems and presents health benefits and possible use in psychotherapeutic process. Second part deals with physiological specifics of meditation, meditation-induced changes in cardiovascular and cortical system, and employment of imaging methods in meditation research. Third part approaches neurofeedback from the standpoint of meditation and attempts to document some basic similarities between the two techniques and their use in psychology-related areas.
|
|
|
Neuropsychologický vývojový screening NES - pilotní ověření jeho použitelnosti v českých podmínkách
Klapetek, Anna ; Kulišťák, Petr (oponent) ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce)
Neuropsychologický vývojový screening NES byl vytvoren pro potreby nemecké pediatrické praxe a slouží k rychlému posouzení vývojového stavu detí ve veku 2 až 24 mesícu. V 3.-4. a 6.-7. mesíci se hodnotí posturální a pohybové rízení, jemná motorika, zrakové vnímání a kognitivní schopnosti, v 10.-12. mesíci se místo zrakového vnímání zkoumá exploracní chování a v 17.-19. a 22.-24. mesíci se posuzují posturální a pohybové rízení, vizuomotorika, receptivní a expresivní rec a kognitivní schopnosti. Cílem této práce bylo metodu NES predstavit a overit její použitelnost v ceských podmínkách. Teoretická cást shrnuje soucasné poznatky o vývoji v prvních dvou letech života a blíže vymezuje pojem vývojové opoždení. Dále se zabývá metodologickými aspekty vývojové diagnostiky a strucne predstavuje nekteré u nás známé metody. V jejím záveru je predstavena teoretická koncepce metody NES. V empirické cásti byl vytvoren ceský preklad NES, kterým bylo otestováno 50 ceských detí. Navzdory celkove kladné zkušenosti s NES bylo možné identifikovat nekteré slabé stránky nemeckého návodu, které byly v ceského návodu upraveny. Kvantitativní výsledky umožnily predevším identifikaci kritických položek. Také byly zjišteny rozdíly ve výkonu mladšími a starších detí uvnitr vekových intervalu. Na základe techto výsledku bylo možné...
|
|
|
Kongnitivně-afektivní syndrom při poškození mozečkové hemisféry
Bolceková, Eva ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Mo z e č ek j e t r a d i čn ě p o va žo v án z a mo zk o v ou s t r u k tu r u , k t e r á o d p o v íd á z a mo to r i ck é fu n k c e : s to j , ch ů z i , k o o r d in a c i p o h y bů . No v é p o zn a tk y o vš em u ka zu j í , ž e j eh o f u n k c e j e š i r š í - z a h rn u j e i o b l a s t k o g n i c e a a f ek t iv i ty. Mo z e č k o v ý k o g n i t ivn ě - a f ek t iv n í s yn d r om j e k l in i ck á j edn o tk a n a v r ž en á k p op i su d e f i c i tů o s o b s p oš k oz en ím mo z e čku . Cí l em t é to p r á c e j e o v ě ř i t p l a tn o s t to h o to k on c ep tu . Teo r e t i ck á č á s t p r á c e sh r n u j e s ou č a s n é n eu r op s y ch o lo g i c k é p o zn a tk y o mo z e čku a fun k čn í ch p r o j ev e c h j eh o p o š k o z en í . Za b ý vá s e t eo r e t i ck ými v ý k l a d y me ch a n i zmů p o š k o z en í i emp i r i ck ými da ty. Emp i r i ck o u č á s t tv o ř í s tu d i e s o u b o r u 1 3 o s o b s p o š k o z en ím ome z en ým n a mo z e č ek a k o n t r o ln íh o s ou b o r u 1 3 zd r a v ý ch o s o b , k t e r é b y ly v y b r á n y t a k , ab y j e j i ch d emo g r a f i ck é cha r ak t e r i s t ik y o d p o v íd a ly v ý zkumn ému s ou b o ru . Pa r t i c ip a n t i ab s o lv o v a l i r o zh o v o r, n eu r o lo g i ck é v y š e t ř en í z amě ř en é n a p...
|
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů po poranění mozku
Umlaufová, Veronika ; Uhlář, Pavel (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
V poslední době se múžeme setkat s "boomem" nejrúznějších adrenalinových sporttl. Mnozí však za požitek například ze superrychlé jízdy. ať už v autě, na motorce či na kole po strmé sjezdovce, zaplatí velmi krutou daií. Počet pacientú s poraněním mozku se následkem takového zahrávání si se životem svým i druhých každoročně zvyšuje. Péče o tyto pacienty se tak stává stále více aktuální. Rehabilitační proces u pacientú po poranění mozku představuje "běh na dlouhou traf" a jeho výsledky závisí na mnoha faktorech. Následky poranění mozku se promítají do oblasti biologické. psychické i sociální. Kvalitní rehabilitační plán je zaměřen na všechny zmíněné oblasti a klade si za cíl reintegraci pacienta do běžného prostředí. do kterého se po propuštění z nemocnice či rehabilitačních zařízení vrátí. Rehabilitace pacienttl po poranění mozku je tedy téma rozsáhlé. Autorka této práce se danou problematiku pokusila uchopit především z praktického hlediska a podat přehled podstatných komponent které při samotné práci s pacienty po poranění mozku hrají v)iZnamnou roli. Praxe se bez teorie samozřejmě neobejde. proto jsme se snažili zaměřit se pi·evážně na ty teorie. které se praxe dotýkají.
|
|
|
Pokus o analýzu afatického syndromu s ohledem na možnosti jeho neuropsychologické rehabilitace
Straka, Ondřej ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Z hlediska lidského je afázie je typ handicapu, který sice není bezprostředně ohrožující pro postiženého, ale přináší značný diskomfort nejen jemu, ale i jeho okolí. Z hlediska vědeckého představuje obrovskou výzvu pro mnoho oborů. V prvních fázích bádání to byla především neuroanatomie. v průběhu 20.století se k nim přidaly neuropsychologie, kognitivní psychologie a psycholingvistika. Vzhledem k čistě biologické etiologii afázie už bádání přineslo mnoho cenných poznatkú o funkci jednotlivých oblastí mozku při produkci a percepci jazyka. Nové technické možnosti. především moderní funkční zobrazovací metody na jedné straně a diametrálně jiné teoretické přístupy ke studiu mozkové organizace jazyka z pozic kognitivní psychologie na straně druhé ovšem dřívější zavery lokalizacionistických modell! do značné míry zpochybňují nebo přímo vyvracejí. Značný obrat v dosavadních názorech na danou problematiku nastal rovněž poté. co se pozornost badatelú zaměřila i na jiné jazyky než na angličtinu. především na jazyky s daleko větším podílem flexe. Dá se očekávat, že ne příliš vzdálená budoucnost přinese odpovědi na některé další dosud nezodpovězené otázky, ať už se týkají činnosti mozku. či povahy jazyka jako funkčního systému. Tato práce, jak už její název napovídá, je pokusem o zmapování dosavadního stavu výzkumu v...
|
|
|
Exekutivní funkce u pacientů s frontálním poškozením mozku. Ověřeni hypotézy působeni rušivých vlivů na výkon u pacientů s dysexekutivním syndromem
Hůrková, Jana ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce)
Testování exekutivních funkcí je z mnoha důvodů velmi obtížné. V praxi dochází k situacím, že používané standardní neuropsychologické testy neodhalí poškození exekutivních funkcí, které je v reálném životě zcela zjevné. Cílem předloženého výzkumu proto bylo ověřit jednu z možností přiblížení testování exekutivních funkcí reálnému životu a tím přispět ke zlepšení jejich diagnostiky. V realizovaném výzkumu byly porovnávány výkony skupiny 19 osob s dysexekutivním syndromem a kontrolní skupiny 19 zdravých osob. Probandi byli zkoumáni ve dvou testových situacích, v klidu (standardní testování) a v zátěži hlukem (reálných podmínkách). V obou testových situacích byly použity identické testy programu NEUROP-2, a to KIQ, PMRE, GO/NO-GO, LISEQ, HANOI a NATE. Zatímco v testech PAARE, LISEQ a NATE nebyl vliv hluku na výkon u obou skupin prokázán, v testech KIQ a HANOI došlo u osob s dysexekutivním syndromem v zátěži hlukem ke zhoršení. V případě testu KIQ bylo toto zhoršení statisticky významné. I přesto ale nebyly v posledních dvou zmiňovaných testech nalezeny signifikantní rozdíly mezi výkony zdravých osob a osob s dysexekutivním syndromem. Jako nedostatečně citlivá se ukázala použitá verze testu GO/NO-GO, neboť tento test neposkytl žádné relevantní výsledky. Obecně lze konstatovat, že zdravé osoby ve srovnání s...
|
|
|
Trénink pozornosti metodou EEG biofeedback u pacientů po poranění mozku
Gregorová, Iva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Urban, Pavel (oponent)
Celosvětové statistiky jsou pravidelně plněny varovnými čísly, která oznamují, kolik lidí každý rok podlehne následkům traumatu mozku. Díky zlepšující se lékařské péči se zvyšuje počet lidí, kteří přežívají i závažná poranění mozku. Tato poranění však sebou nesou řadu komplikací a to raných i pozdějších. Finanční prostředky vynakládané na léčbu pacientů po poranění mozku jsou značné. Přesná čísla nejsou známa, ale podle Smrčky (2001) v roce 1990 např. v USA dosáhly roční náklady na mozková traumata 25 miliard US dolarů. Tato částka zahrnuje náklady spojené jednak s přímou léčbou pacientů, ale i s následnou rehabilitací, rekvalifikačními kurzy atd. Řada pacientů je díky následkům úrazu v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo trvalé invaliditě. Častými následky po poranění mozku jsou mimo Jlne deficity kognitivních funkcí, zvláště pozornosti. Tato disertační práce se zaměřuje na možnost využití metody EEG biofeedback při tréninku pozornosti u pacientů po poranění mozku, Jednou z terapeutických aplikací metody EEG biofeedback jsou právě poruchy pozornosti. Metoda EEG biofeedback je mnohými opěvovaná a jinými zase zatracovaná. Využívána je při léčbě celé řady onemocnění. Původní projekt této disertační práce musel být změněn. Měla být ověřována efektivita metody EEG biofeedback u vzorku dětí s diagnózou ADHD, u...
|
|
|
Prokognitivní vliv repetitivní transkraniální magnetické stimulace u depresivní poruchy
Kučerová, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
V současné době se problematika kognitivních funkcí u depresivních pacientů dostává do popředí zájmu neuropsychologického výzkumu. Ukazuje se totiž, že porucha ovlivňuje praktický život pacientů. Dává se do souvislosti zejména se sociálním a pracovním selháváním. Bližší prozkoumání podstaty a specifického obrazu kognitivního poškození tak může přispět k hlubšímu pochopení depresivní poruchy a k vytvoření zacílených a efektivních programů její nápravy. Přesto se v současné klinické praxi hodnotí kognitivní výkon u depresivní poruchy spíše výjimečně. Hodnocení kognitivních funkcí např. u schizofrenie je již běžnou součástí klinického vyšetření, zatímco u depresivní poruchy je ještě stále považováno za "nadstandardní". Je to poměrně překvapivé, zvláště když si uvědomíme, že například měření poruch paměti je svým způsobem objektivnější než posuzování jiných významných symptomů deprese jako je její závažnost či přítomnost poruch spánku. Kromě toho je kognitivní deficit pravděpodobně 7 klíčovým faktorem, podle kterého se odvíjí schopnost sociálního fungování nemocných a tím i doba návratu do zaměstnání. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) představuje novou možnost léčby depresivních poruch. Výhodou je zejména možnost působit pouze na danou oblast mozkové kůry. Na rozdíl od elektrokonvulzivní...
|
|
| |
|
|
Využití ICT pro podporu kognitivních funkcí
Šuchman, Ondřej ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Výkon kognitivních schopností, tedy pozornosti, paměti, jazyka a řeči, plánování, rozhodování nebo logického myšlení, je základním předpokladem pro kvalitu ţivota kaţdého z nás. Existuje mnoho způsobů, jak je udrţovat nebo zdokonalovat. Tato práce se zabývá propojením informačních technologií a kognitivních věd s důrazem na podporu paměti. V úvodu je detailně představen cíl práce, v další kapitole následuje popis paměťových systémů a ostatních kognitivních funkcí. Třetí kapitola je zaměřena na stručné představení mozkových struktur, neurotransmiterů ovlivňujících činnosti paměti, a zobrazovacích metod, které slouţí ke sledování činností mozku. Ve čtvrté kapitole jsou popsány nejčastější paměťové deficity. V páté kapitole je představeno několik počítačových programů, které jsou v současnosti pouţívány pro podporu kognitivních funkcí. V rámci praktické části práce byl jeden ze softwarů uvedených v páté kapitole otestován se zaměřením na paměťové schopnosti výzkumného vzorku. Výsledky experimentu jsou rozvedeny v závěrečné části práce.
|
host ::
RSS.