|
|
Důsledky časného stresu pro další vývoj mozku
Hanišová, Lucie ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Negativní zkušenost v průběhu tzv. kritických vývojových period může vést ke zvýšenému riziku výskytu mentálních problémů či k ovlivnění průběhu neuropsychiatrických onemocnění v pozdějším životě. Důsledky časného stresu jsou závislé na věku, kdy byl stres vyvolán, pohlaví jedince, jeho dispozicích a jsou významně ovlivněny i charakterem stresoru. Mezi nejvýznamnější kritické vývojové periody patří kromě období prenatálního i doba časně po narození a dále období adolescence. Studie s použitím laboratorních zvířat, které umožňují přesně charakterizovat stresor i ostatní vnější i vnitřní faktory, působící na daného jedince, jasně ukazují negativní dopad působení především sociálního stresu na další vývoj jedince. Animální studie zároveň umožňují postupně identifikovat molekulární, celulární i strukturální změny, ke kterým působením stresoru dochází, a jejich roli ve vzniku pozdějších mentálních problémů.
|
|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Ovlivní zvýšení tělesné teploty v průběhu epileptického statu u mláďat laboratorního potkana rozsah či charakter poškození hipokampu?
Chott, Robert ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Jako febrilní křeče jsou označovány epileptické záchvaty, vynikající v souvislosti s horečnatými stavy u dětí předškolního věku. U dospělých epileptiků se často v anamnéze vyskytuje febrilní status epilepticus (FSE), záchvat jehož trvání je delší než 20 minut. Pro studium role febrilního epileptického statu ve vzniku epilepsie a neuronálního poškození je nezbytná existence relevantních animálních modelů. Předkládaná práce je zaměřená na morfologickou analýzu nově vytvořeného modelu febrilního epileptického statu, využívajícího kombinace krátkodobé hypertermie a chemicky vyvolaného epileptického statu u 10 dní starých laboratorních potkanů. V dospělosti byla zvířata podrobena video/EEG monitoringu a následně morfometrické analýze. Cílem práce bylo určit význam krátkodobé hypertermie v průběhu SE pro rozsah neuropatologických změn s využitím stereologického měření hipokampálního objemu.
|
|
|
Důsledky hyperthermie na nezralý mozek
Starý, Robert ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V této práci jsou nejprve vysvětleny základní pojmy z oboru epileptologie a je poukázáno na problematiku experimentálních studií. Zbytek práce je poté věnován febrilním záchvatům, jejich vzniku, rozvoji a vlivu na organismus. Srovnání záchvatů spojených se zvýšenou tělesnou teplotou a ostatních experimentálně používaných modelů je zařazeno na závěr práce.
|
|
|
Long-term functional consequences of early clonazepam exposure in immature rats
Šubrt, Martin ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Vzhledem k širokému spektru účinnosti představují benzodiazepiny (BZs) jedny z nejčastěji předepisovaných léčiv. V určitých indikacích jsou podávány i během těhotenství a novorozencům či kojencům. Klinické studie však naznačují, že podávání těchto látek v časných stadiích vývoje může dlouhodobě ovlivnit chování jedince. V klinické praxi je těžké oddělit následky časného podávání BZs od změn spojených s vlastním onemocněním. Jednou z možností, jak stanovit rizika podávání těchto látek pro vyvíjející se mozek je použití relevantních experimentálních modelů. Úkolem předkládané studie bylo zhodnotit rizika podávání clonazepamu (CZP) pro další vývoj funkčních schopností jedince. Mláďatům potkana byl podáván CZP v terapeuticky relevantních dávkách (0.1 - 1 mg/kg/den) v průběhu pěti dní (od postnatálního dne /P/ 7 do P11) Zvířata byla opakovaně testována s použitím baterie behaviorálních testů hodnotících kognitivní funkce, motivaci a emocionalitu od P12 až P90. Výsledky ukazují, že podávání CZP v testovaných dávkách ve fázi vývoje odpovídající stadiu lidského nedonošence až novorozence nevede k porušení paměti a schopnosti učení s výjimkou dlouhodobé habituace. Dochází však ke zvýšení lokomoční activity a snížení motivace. V období adolescence byla u zvířat, kterým byl CZP podáván, nalezena změna sociálního...
|
|
|
Analýza léčby pacientů se záchvatovým onemocněním dispenzarizovaných ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze
Frýdlová, Dana ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubová, Hana (oponent)
Analýza léčby pacientů se záchvatovým onemocněním dispenzarizovaných ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze Student: Frýdlová D. Vedoucí diplomové práce: Vlček J. Konzultant: Tlustá E. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Universita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Studie sledující výběr léčiv v terapii epilepsie jsou důležitou součástí hodnocení léčby epilepsie a rizik antiepileptické terapie. Cíl: Popsat skupinu pacientů s epilepsií, sledovat výběr antiepileptik a nežádoucí účinky léčby. Metodika: Data byla sbírána v období 2005 - 2006 z lékařských záznamů ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Do studie byli zahrnuti dospělí pacienti (n = 97) s diagnózou epilepsie. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 55 let, rozsah 17 - 72 let. Převažovaly ženy (62 %). Více než polovina pacientů trpěla parciálními záchvaty (62 %). V našem souboru bylo 31 % pacientů plně kompenzovaných, 39 % nekompenzovaných. Vysoký podíl pacientů (65 %) užíval polyterapii. Nejvíce předepisovaným lékem byl lamotrigin (20,4 % případů), dále valproát (18,3 %) a karbamazepin (16,7 %). Pacienti s monoterapií (34) užívali nejvíce valproát (29,4 %), lamotrigin (29,4 %), karbamazepin (17,6 %), levetiracetam (11,8 %). LTG byl více předepisován u žen, VAL u mužů. Během celé léčby se u...
|
|
|
Hodnocení kvality života pacientů s epilepsií pomocí dotazníku QOLIE-31
Zývalová, Aneta ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubová, Hana (oponent)
KVALITA ŽIVOTA U EPILEPSIE Student: Zývalová Aneta Vedoucí diplomové práce: Vlček J. Konzultant: Tlustá E. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Cílem komplexní protizáchvatové léčby by mělo být zlepšení kvality života, nikoliv pouze potlačování záchvatů. Cíl: Zhodnotit úroveň kvality života u pacientů s epilepsií a faktory, které ji ovlivňují. Metodika: Pacientům s diagnózou epilepsie docházejícím do Centra pro epilepsii a epileptochirurgii Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze byl rozdáván dotazník QOLIE-31. V období 2005-2006 dotazník vyplnilo 58 pacientů. Klinické a demografické údaje jsme získali ze zdravotnické dokumentace (41 pacientů). Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 37 let; 66,7 % bylo žen. Z hlediska pracovního zařazení byla nejpočetnější skupina pracujících a studujících (26 pacientů), dále s částečným či plným invalidním důchodem (11 pacientů. Více než 12 záchvatů za rok mělo 19 pacientů, 15 pacientů bylo 2 a více let bez záchvatů. 1. U oblastí QOL "Seizure Worry", "Social Function" a "Overall Score" měli úplně či částečně kompenzovaní pacienti významně kladnější hodnocení (p < 0,05). 2. Pohlaví pacientů nemělo statisticky významný vliv na kvalitu života. 3. S narůstajícím věkem měli pacienti...
|
|
|
Analýza terapeutické hodnoty antiepileptik
Tlustá, Eva ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent) ; Kubová, Hana (oponent)
9. SOUHRN Cílem této práce bylo analyzovat farmakoterapii epilepsie v ČR a kvalitu života pacientů s epilepsií včetně faktorů, které ji ovlivňují. Byla popsána skupina pacientů s epilepsií léčených na dvou neurologických klinikách v ČR, poukázáno na odlišnosti pacientů zařazovaných do RCT sledujících účinnost AE, analyzována spotřeba AE v ČR a hodnocena kvalita života pacientů s epilepsií pomocí validizovaného dotazníku QOLIE-31. Konkrétní problémy byly popsány ve třech samostatných kapitolách a publikovány formou pěti originálních prací. 1. Farmakoepidemiologie antiepileptik 1a. Farmakoepidemiologická studie souboru pacientů s epilepsií Cíl Cílem bylo analyzovat soubor pacientů s epilepsií léčených na dvou neurologických pracovištích vyššího typu v ČR, popsat typ a frekvenci epileptických záchvatů, trvání onemocnění, výběr antiepileptik a práceschopnost pacientů. Metodika a výsledky Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou epilepsie starší 16 let pravidelně docházející do Centra pro epileptologii a epileptochirurgii Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a na Neurologickou kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové (n = 427). Údaje o pacientech byly získány retrospektivně ze zdravotnické dokumentace v období duben 2005 - červen 2006. U všech pacientů jsme sledovali kromě pohlaví, věku a trvání...
|
|
|
Consequences of early ischemic hippocampal lesion in rats
Mátéffyová, Adela ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Brázdil, Milan (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Stroke is an important cause of neurological morbidity in infants and children, with an incidence of approximately 8 cases per 100000 per year (Giroud et af. 1995). In chi ldren, stroke is often under-recognized/unrecognized because of variation in the presentation, evaluation, and diagnosis. In many cases, asyrnmetry of reaching and grasping, failure to reach developmental milestones, or post-neonatal seizures that appear some months after the acute event are the only mark of previous stroke. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.