|
|
Denis Dutton's cluster definition of art
Kyjacová, Natália ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Práca sa zameriava na klastrovú definíciu umenia Denisa Duttona, jej kritiku a možnú obhajobu v kontexte evolučnej estetiky. Hlavnou témou, ktorá prácu sprevádza a na ktorú sa na pozadí Duttonovej teórie zameriava, je súvislosť medzi evolučným pôvodom umenia a jeho definíciou dnes. Po úvodnom predstavení prístupov evolučnej estetiky k hľadaniu pôvodu a definície umenia nasleduje ústredná časť, ktorá je venovaná Duttonovej klastrovej teórii. Tá je predstavená z dvoch pohľadov - na pozadí jeho chápania konceptu umenia inšpirovaného darwinizmom, teda na základe prirodzeného a pohlavného výberu, a na pozadí pôvodnej klastrovej teórie Berysa Gauta. Duttonova teória čelí kritikám najmä voči normatívnemu univerzalizmu, ktorý má svojou evolučnou teóriou potenciál nastaviť, subjektivite ohľadom antipatie k modernému umeniu a voči prílišnej otvorenosti klastru. Práca sa pokúsi o vyhodnotenie kritiky a o objasnenie, či sa Duttonovi darí zastávať prepojenie pôvodu umenia a jeho modernej definície. Kľúčové slová: Denis Dutton, evolučná estetika, darwinizmus, adaptácia, klastrová teória, definícia umenia.
|
|
|
Teorie kvazi-emocí Kendalla Waltona
Kotas, Klara ; Hadravová, Tereza (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřím na interpretaci teorie emocí vyvolaných fikcí Kendalla Waltona představenou primárně v knize Mimesis as Make - Believe: On the Foundations of the Representational Arts a řadě článků. Zprvu analyzuji, jak všeobecně Kendall Walton nahlíží na povahu emocí zažívaných při vnímání fiktivních příběhů. Budu se věnovat pojmu "hra na jakoby", který Walton zavádí pro popis čtenářovy či divákovy zkušenosti s fikcí. Na příkladu hry na jakoby Walton poukazuje právě na charakter emocí, které fikce vyvolává. Provedu komplexní analýzu Waltonova termínu "kvazi - emoce". Bakalářská práce bude rozdělena do dvou hlavních částí. V části první interpretuji a analyzuji Waltonovy studie. V části druhé přistoupím k tématu kriticky a konfrontuji jeho tezi s argumenty Noëla Carrolla a Richarda Morana, kteří na Waltonovu teorii kriticky reagovali. Tato kritika má za úkol poukázat na jisté problematické aspekty jak kvazi - emocí, tak teorie hry na jakoby. Ke konci představím svůj vlastní postoj k jeho studiím a shrnu celkovou argumentaci představenou v práci. KLÍČOVÁ SLOVA Kendall Walton, kvazi - emoce, hra na jakoby, fikce, emoce
|
|
|
Pojem aspektového vidění a jeho uplatnění v teorii metafory
Waloschek, Jonáš ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce nabízí jistý vhled do vývoje uvažování o metafoře a sleduje roli, jakou jednotlivé teorie přisuzují konceptu podobnosti a představivosti. Běžné vymezení metafory jako obrazného pojmenování, které se zakládá na podobnosti, se totiž na půdě analytické filozofie nesetkává s úspěchem. V prvním kroku dospějeme ke zpochybnění všech tří předpokladů, které jsou v takovémto pojetí metafory obsaženy, tedy předpokladu, že jsou metafory nutně obraznými, že se jedná o typ pojmenování a že se metafory zakládají na principu podobnosti. Ve druhém kroku bude představena teorie, která se podíl obraznosti pokouší obhájit. Autorem této teorie je americký myslitel Marcus Hester, který originálním způsobem vytěžuje Wittgensteinův pojem aspektového vidění a jehož příspěvku si cení především francouzský filozof Paul Ricoeur. V práci bude sledován způsob, jakým Hester zachází s původně Wittgensteinovým pojmem a do jaké míry je tento způsob ve vztahu k interpretacím Wittgensteina adekvátní. Navzdory četným nedostatkům Hesterovy teorie bude závěr práce věnován jisté obhajobě explanačního potenciálu jeho nápadu.
|
|
|
Motiv antinomie vkusu v díle Franka Sibleyho
Švehla, Matěj ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je interpretace úvah britského estetika a filozofa přirozeného jazyka Franka N. Sibleyho, jehož příspěvky k diskusi o estetickém souzení v rámci angloamerické, analytické filozofické tradice představují stěžejní momenty této debaty, jakožto novodobou formulaci antinomie vkusu. Pozornost je věnována nejen Sibleyho slavnému článku Estetické pojmy, ale také jeho třem kritickým komentářům (Hubert R. G. Schwyzer, David Novitz, Mary Mothersill), které také pocházejí z prostředí analytické estetiky a skrze jejichž polemiku je v Sibleyho díle odhalena problematika estetického souzení, respektive motiv antinomie vkusu. Toto odhalení je učiněno explicitním na srovnání vybraných Sibleyho momentů s původní Kantovou formulací antinomie vkusu a na srovnání s rozporem dvou axiomů zdravého rozumu formulovaných v úvahách Davida Humea. Práce prezentuje nejen potvrzení motivu antinomie vkusu v Sibleyho díle, ale také posuzuje, zda existují přesvědčivé důvody pro odmítnutí myšlenky antinomie vkusu a myšlenky autonomní estetické hodnoty, které jsou představeny právě v kritickém textu Davida Novitze. Klíčová slova estetické pojmy, estetický soud, antinomie vkusu, Sibley F., Kant I., analytická estetika
|
|
|
Scrutonovo pojetí hudebního významu
Hurník, Štěpán ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předmětem předložené bakalářské práce je Scrutonovo pojetí hudebního významu. Výzkum je založen na analýze Scrutonových kritik sémiotických přístupů k problematice hudebního znamenání. Hudba je ze sémiotického hlediska chápána jako znak. Její význam je na tomto základě vysvětlován relačně: hudba znamená prostřednictvím odkazu k něčemu, co je vůči ní vnější. Hudební sémiotika tak zkoumá podoby této sémantické relace a usuzuje z toho povahu hudebního znamenání. Scrutonova koncepce je budována v opozici vůči tomuto pojetí. Jejím předpokladem je asémantický způsob hudebního znamenání, který má svůj základ v metaforickém hudebním prožitku posluchače. Hudební význam zde není dán sémantickou relací, ale je posluchačem slyšen v hudbě samotné. Na základě toho Scruton tvrdí, že význam hudby lze hledat pouze v hudební struktuře. Aby mohlo dojít k úplné formulaci této Scrutonovy koncepce, je třeba analyzovat jednotlivé Scrutonovy kritiky sémiotických přístupů. Jejich prostřednictvím se z jedné strany ozřejmí důvody, proč Scruton odmítá sémiotický přístup k výzkumu hudebního znamenání, ze strany druhé dojde k představení a vyjasnění jeho asémiotického pojetí významu v hudbě. Cílem práce je tedy prostřednictvím sledování těchto kritik ukázat, jak Scruton uvažuje o problematice hudebního znamenání, a formulovat...
|
|
|
Ruina jako estetický objekt
Všetečková, Anna ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ruiny jako specifické estetické objekty. Jako první práce připomíná vznik a vzestup estetického zájmu o ruiny v osmnáctém a devatenáctém století, které pramenilo zejména z kategorie malebna, v tom období prominentním. Primárně se soustředí na teorii Sira Uvedala Price, který o ruinách ve vztahu k malebnu pojednává. Součástí je ale i nahlédnutí na historickou proměnlivost ruiny a přístupu k ní. Následně práce pojednává o ruině jako objektu. To obnáší analýzu definičního trendu pojmu ruina a to jak ve slovnících tak v textech autorů zajímajících se o estetiku ruin. Cílem této části je přijít s vlastní definicí ruiny. Po vytvoření definice text pokračuje pojednáním o ruině jako estetickém objektu. Ruina je hodnotově složitě strukturovaným objektem a nastínění této hodnotové struktury je právě cílem této práce. Půjde tedy o pojednání o složkách, které ruiny tvoří a společně se podílejí na tvorbě estetického objektu. Naprosto zásadní je pro ruinu jednota. Součástí je i pojednání o smyslech, vztahu ruiny a přírody a zvážení jejího temporálního rozměru. Poslední část se věnuje novému typu ruiny neboli ruině industriální. Cílem této části je určité porovnání ruiny klasické a moderní na základě toho, co bylo stanoveno jako složky ruiny jako estetického objektu. Mnoho autorů...
|
|
|
Vztah etické a estetické hodnoty v umění performance
Moiseeva, Olga ; Hadravová, Tereza (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vztahu etické a estetické hodnoty v rámci úvah o umění performance. Dosavadní debata o etické hodnotě umění v angloamerické estetice se zaměřuje z velké části na umění jako takové, přičemž teze jednotlivých zastánců vzniklých pozic - autonomismus, moralismus, imoralismus - o vztahu etické a estetické hodnoty jsou ilustrovány výlučně pomocí literárních a filmových uměleckých děl, tj. pomocí narativní fikce. V této práci zkoumám, zda se jsou tyto teze uplatnitelné na umění performance, které se vymyká tradiční umělecké charakterizaci a kategorizaci. Umění performance jakožto relativně nový umělecký druh přibližuji a upozorňuji na sporné momenty, které představuje pro tematizaci vztahu mezi etickou a estetickou hodnotou. Následně aplikuji jednotlivé teze zastánců autonomismu, moralismu a imoralismu na umění performance a ukazuji, že je zapotřebí přezkoumat výchozí předpoklady, chceme-li do debaty o vztahu etické a estetické hodnoty zapojit také méně tradiční druhy umění, jako je právě umění performance. Klíčová slova umění performance, etická hodnota, estetická hodnota, autonomismus, moralismus, imoralismus
|
|
|
Fotografie, text a jejich vztah k realitě v raném myšlení Rolanda Barthese
Hřib, Matěj ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl komparovat pojetí fotografie, textu a jejich vztahu k realitě v sémiologických textech Rolanda Barthese ze 60. let. Z jeho tehdejších strukturalistických pozic je fotografie z podstaty "sdělením bez kódu", které je s realitou v přímém analogickém vztahu, zatímco text ničím takovým být nemůže a je schopný vytvořit pouze "efekt reálného" či "referenční iluzi." Barthes fotografii přiznává specifické místo, které jeho sémiologickou metodou není analyzovatelné - není zde systém, kód, pouze analogie reality. Naproti tomu v jazyce, vzoru systémovosti, jako by skrze arbitrární znaky nešlo dojít k ničemu reálnému. I realistická literatura produkuje pouze znaky realismu, specifický druh promluvy, nikoliv znaky reality. Fotografie je analogonem reálna, řeč s ním vždy zůstává v neshodě. Cílem práce je ukázat spojitost pojmu "efekt reálného" s Barthesovým uvažováním o fotografii, realistické texty se pokoušejí o principálně stejný způsob značení, jako je vlastní fotografii, pro svou jazykovou povahu ovšem produkují pouze efekt reality. Dalším cílem je ukázat důležitost fenoménu fotografie pro Barthesovo myšlení a navrhnout, že právě zkoumání fotografie mohlo být jedním z impulzů pro opuštění rigorózní sémiologické metody. Klíčová slova Barthes, sémiologie, strukturalismus,...
|
|
|
Konceptuální umění a otázka estetické hodnoty
Slabá, Eva ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Abstrakt
Bakalářské práce Konceptuální umění a otázka estetické hodnoty si klade za cíl analyzovat problematiku estetické hodnoty v rámci jedné současné reprezentativní teorie konceptuálního umění (text Petera Goldieho a Elisabeth Schellekensové). Estetická hodnota byla ve výtvarném umění tradičně spojována s oceňováním materiálního objektu díla; konceptuální díla však roli tradičních médií odmítají a nahrazují je dematerializovanou myšlenkou - idejí. Aby konceptuální díla mohla setrvat v doméně umění, je nutné hledat jejich estetickou hodnotu na jiném místě. V první části práce je tak po vymezení základních rysů a ideje konceptuálního umění představen způsob, jakým Goldie a Schellekensová tradičně vnímané estetické kvality nahrazují. To se autorům daří na základě analogie literárních děl a konceptuálních děl, pomocí které vymezují novou kategorii zkušenostních kvalit. Rozlišujícím prvkem mezi literaturou a konceptuálními díly se pak stává jejich ne/ parafrázovatelnost. Jak se ale ukáže, toto rozlišení vytváří problém vztahu mezi ideou a hodnotou díla. Na základě této analogie text v druhém kroku postoupí k pojetí recepce literatury Jana Mukařovského, který identifikoval coby bytostný rys umění sémantické gesto. Toto gesto však vyžaduje osobní prožitek, a tím se dostává do rozporu s parafrázovatelností...
|
|
|
Problematické aspekty teorie nápodoby Kendalla L. Waltona
Bučan, Jindřich ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl kriticky přezkoumat teorii umělecké nápodoby amerického filozofa umění Kendalla Waltona, přičemž soustředit se bude zejména na vysvětlení povahy emocí při zkušenosti s uměleckými díly a rozdíly v aktivní a pasivní účasti ve hře na jakoby. Pozornost bude také věnována příbuznosti Waltonova popisu divácké zkušenosti s konceptem "psychické distance" britského estetika Edwarda Bullougha. Ve středu Waltonovy teorie se nachází pojetí zkušenosti s uměleckými díly jako "hry na jakoby". V navrhované práci bude tento koncept nejprve představen v širším kontextu jak vlastních Waltonových úvah o zobrazivých uměleckých dílech, tak v myšlenkových souvislostech doby svého vzniku. Následně bude prezentován Waltonův přístup k problému emocí, jež subjekt pociťuje při recepci fikčního díla. Bude poukázáno na problematická místa jeho řešení otázky diváckých emocí a jeho vysvětlení bude konfrontováno s do značné míry příbuzným řešením, a to s Bulloughovou teorií psychické distance. Tato konfrontace by měla pomoci lépe identifikovat sporná východiska Waltonovy teorie zodpovědná za neuspokojivost jeho řešení problému emocí zakoušených recipienty zobrazivých uměleckých děl. Klíčová slova kvazi-emoce * hra na jakoby * psychická distance
|
host ::
RSS.