|
|
Bilance přátelství: věčné rysy?
Poppová, Andrea ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o přátelství a jeho věčných rysech. Přátelství je blízký vztah nejčastěji dvou lidí, který je charakterizovaný - vzájemností, intimitou: důvěra, potřeba blízkosti, sdílení prožitků, pozitivním hodnocením a bezpodmínečným přijetím. Díky vzájemnosti má jedinec možnost sdílet s přítelem různé osobní zkušenosti, názory i pocity. Díky hlubšímu porozumění obou jedinců lze vytvořit oboustranně fungující a uspokojující přátelský vztah. Přátelství mezi lidmi existuje již celá staletí, práce se proto snaží ukázat, jak přátelství vnímají a prožívají současní jedinci a jak se na přátelství díval Aristoteles z pohledu své doby. Jde o odhalení možného posunu a popsání aspektů, které jej případně ovlivňují, přičemž se vychází z dat získaných z rozhovorů s respondenty, z pojmových map vytvořených na jejich základě a z pojmových map vytvořených podle Aristotelova pojetí. Práce chce ukázat, že tak, jak funguje přátelský vztah mezi lidmi dnes, v podstatě fungoval i před mnoha lety. za dob Aristotela, samozřejmě s menšími obměnami, které se týkají především oblasti náplně a trávení času. Z rozhovorů vyplynuly zajímavé skutečnosti, které se následně opravdu většinou shodovaly s tím, co již dávno napsal ve svém díle Etika Nikomachova Aristoteles. Po rozhovorech s respondenty jsem došla ke zjištění, že...
|
|
|
Tranzit z kavárny do práce: Volba povolání lidí s mentálním postižením
Figallová, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Lidé s mentálním postižením, kteří ukončují svou účast ve školícím pracovním programu kavárny, stojí před důležitým rozhodnutím: "Kam dál?". Obvykle vstupují do navazujícího tranzitního programu, který jim pomáhá zvládnout přechod z kavárny do jiného prostředí. Cílem této diplomové práce je zmapovat, porozumět a získat hlubší pohled na proces volby povolání u lidí s mentálním postižením, využívajících služeb tranzitního programu. Výzkumným vzorkem je skupina pěti uživatelů, kteří v letech 2003 a 2004 vstoupili do tranzitního programu. Sběr dat probíhal až do konce roku 2005, kdy tranzitní program ukončil poslední z pěti uživatelů. Postup zpracování dat je inspirován zakotvenou teorií Strausse a Corbinové (1999), jedná se o kvalitativní výzkum. Data byla získána především zúčastněným pozorováním a etnografickými rozhovory s uživateli a pracovnicí tranzitního programu (tzv. pracovní konzultantkou). O procesu volby povolání je uvažováno jako o problematice profesní identity. Do tranzitního programu vstoupil každý z uživatelů s určitou představou o svém budoucím pracovním uplatnění. Hovoříme o žádoucí profesní identitě, kterou představují povolání pro uživatele z nějakého důvodu atraktivní, přitažlivá, lákavá. Žádoucí povolání jsou však pro uživatele často nedostupná. Významní druzí (pracovní konzultantka,...
|
|
|
Objektivizace ducha poutě
Straka, Luděk ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu Objektivizace ducha poutě. V Evropě existuje poutní cesta, dlouhá přes 1500 km, která vede z francouzského města Le Puy do španělského města Santiago de Compostela. Cesta je známá pod názvem Camino de Santiago. Cílem práce je zjistit, co je podstatou a smyslem poutě. Diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Ke zpracování teoretické části byla použita relevantní literatura historická a religiózní. Praktická část spočívá v získání vlastní zkušenosti s poutí a v analýze podle zakotvené teorie kvalitativního výzkumu. Diplomová práce se v první části věnuje historickému objasnění vzniku, vývoje a významu poutní cesty do Santiaga de Compostela. Druhá část popisuje osobní zkušenost s poutí a sběr materiálů. Třetí část se zabývá tvořením hypotézy podle zakotvené teorie. Klíčová slova: pouť, Camino de Santiago, zakotvená teorie Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Deníky dívek
Lásková, Marie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Hlavním předmětem mé diplomové práce jsou deníky pěti dívek. Těžištěm je kvalitativní analýza, která má několik úrovní. První úrovní je vnější popis deníků, kde se zajímám o takové charakteristiky, jako je grafická úprava, frekvence a délka zápisů, členění. Druhou úroveň představuje analýza z hlediska žánrového, kde mě zajímá především to, jaké formy psaní autorky užívají, s jakou dovedností a zda se použití forem nějak vyvíjí. Třetí úroveň pak představuje tematická analýza, kde se zajímám o to, jaká témata se v denících vyskytují a v jaké konkrétní podobě. Deníky v mé práci nejsou pouze předmětem výzkumu, ale i prostředkem poznání jejich autorek, a to především z hlediska zaznamenaného vývojového období, které zahrnuje v některých případech ještě konec mladšího školního věku ale především pak začátek dospívání (celkový věkový rozptyl zaznamenaného období: 9;6 - 13;4). Výsledky mého výzkumu chci srovnat s teoretickými poznatky z vývojové psychologie. Také mě zajímá, co psaní deníků pro dívky znamená, jaké místo má v jejich životě a co jim přináší. V teoretické části se zabývám deníkem jako literárním žánrem a jeho využitím v psychologickém výzkumu. Prostor věnuji také charakteristice mladšího školního věku, především pak dospívání, a to z hlediska osobnostního vývoje. Má práce mimo jiné potvrdila, že psaní...
|
|
|
Stát se prvňákem. Adaptace dítěte na pravidla platná v první třídě
Hončíková, Lucie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Počátek školní docházky tvoří jedno ze zlomových období v životě dítěte. Změny, které se v této etapě odvíjejí, souvisí se všemi oblastmi života dítěte a znamenají i zásah do života rodiny. Dítě si začíná osvojovat normy nového sociálního prostředí, charakterizovaného odlišným rytmem a strukturou činností a odlišnými způsoby interakcí. Dítě je konfrontováno s odlišnými požadavky okolí na své chování a výkony. Vstupem do školy se mění jeho sociální status. Začíná náležet zároveň i k jiné sociální skupině, než jakou je rodina. Začíná se učit plnit roli žáka. Jsme si vědomi toho, jak je období nástupu do školy důležité pro budoucí život jedince. Problematikou života žáků v první třídě jsme se zabývali již v zápočtové práci pro klinický semestr. Proces upevňování základních norem školního i mimoškolního chování v první třídě nás natolik zaujal a připadal nám natolik podstatný, první třídu charakterizující a přitom složitý, že jsme se jím rozhodli zabývat i v rámci rigorózní práce. Chceme konkrétně zachytit pravidla, na jaká se žáci v první třídě snaží adaptovat, popsat průběh procesu adaptace na školní normy a zmapovat mechanismy, které v první třídě, resp. v prvním pololetí školního roku, v rámci tohoto procesu působí. Nejprve teoreticky uchopíme výše zmíněný problém. Poté na podkladě našeho výzkumu...
|
host ::
RSS.