|
| |
|
| |
|
|
Otázka konfesní identity tzv. bosenských krstjanů a patarénů a hereze bosenské církve
Rejzl, Bohuslav ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Téma Bosenské církve, které z hlediska celých bosenských dějin patří v kruzích historiků ze zemí bývalé Jugoslávie mezi ta nejdiskutovanější, je českou historiografií tak trochu opomíjeno a často bagatelizováno. Tento stav by se měl změnit a to hlavně vzhledem k naléhavé potřebě studia historických zdrojů a příčin nedávného balkánského konfliktu, které vedou až k samotnému prahu dějin balkánských států, tedy i k období středověké bosenské bánoviny a působení Bosenské církve. Mezi obsáhlejší monografie našich badatelů, zabývajících se touto problematikou, patří bezesporu velmi pečlivé a fundované studie Milana Loosa, hojně citované i v zahraničních publikacích, či příspěvek studie Ladislava Hladkého, zaměřený na obecné dějiny Bosny a Hercegoviny.
|
|
|
Náboženství a lidská práva v zemích Afrického rohu
Kolomazníková, Monika ; Philippová, Lenka (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Diplomová práce se věnuje vztahu mezi nábotenstvím a lidskými právy v oblasti Afrického rohu. Pro správné pochopení lidskoprávní situace ve zmíněné oblasti je nutné seznámit čtenáře s historií vývoje lidských práv na evropském kontinentě a v Africe. Dále je v textu věnována pozornost rozdílnému chápání jednotlivce a jeho role ve skupině, které se odrátí v Africké kultuře i ve vymezení lidských práv. Práce také věnuje pozornost charakteristice oblasti Afrického rohu a jednotlivým státům této oblasti. Cílem textu je snaha zmapovat dopad dlouhotrvající kritické situace v tomto regionu na dodrtování lidských práv a roli nábotenství při snaze o prosazování lidských práv.
|
|
|
Morální principy v současném šíitském islámu ( zvl. Írán a Írák)
Ambrosio, Šárka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Závěr Ve své práci jsem se zabývala morálními principy šíitských muslimů a důvody jejich fundamentalismu v druhé polovině 20.století. Podle mých poznatků šíitské víry jsem došla k názoru, že morálka je opravdu závislá na náboženství a politika též. Pokud politika a náboženství spolu nespolupracují, nastává nesoulad v životě společnosti. I v sekulárních státech se lidé řídí morálními hodnotami, aniž by prokazovali svoji víru v Boha. Pak nastává otázka, odkud stát přejímá dodržování určitých zákonů. Odpověď je , že morálka vychází z Božích nařízení pro lid. Neexistuje tedy tvrzení, že morálka nemá žádnou autoritu. Tudíž víra v Boha a znalost Jeho zákonů zajišťuje optimální fungování společnosti. Vlivem tlaku Západu v druhé polovině 20.století se jako reakce vyhraňuje fundamentalismus islámu. Řešení vidím v přiblížení obou kultur Západu a Východu. Islám svým dodržováním morálních zásad reprezentuje své náboženské postoje.
|
|
|
Arabské odívání
Husinecká, Markéta ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
Celkový charakter arabského odívání byl v průběhu historie ovlivňován módními trendy, ale i řadou společenských jevů a fenoménů, stejně jako cizími kulturními vlivy. Toto specifické společenské a kulturní klima přispělo ke vzniku systému, jako byl ghijáropatření směřující k rozlišení muslimů od jinověrců - přičemž tato nařízení byla realizována z velké části skrze oděv. Hmotnou i symbolickou hodnotu oděvu v sobě spojovalo čestné roucho chi! 'a, jež bylo darováno jako výraz pocty, uznání nebo přízně. Zárodky této tradice vznikaly již v dobách předislámských či v období raného islámu, avšak plného rozkvětu dosáhly skrze instituci.tirázu, jež tvořila neoddělitelnou součást reality středověkého islámského chalífátu.
|
|
| |
|
|
Mandejská astrologie a magie
Vinklát, Marek ; Gebelt, Jiří (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Práce seznamuje čtenáře s etickou definicí magie a s její mandejskou emickou definicí. Autor chronologicky a fenomenologicky systematizuje dějiny západního bádání o mandejských magických textech a posléze o nich sám fenomenologicky, filologicky a religionisticky pojednává. Poukazuje na metody, jichž je třeba užívat při zkoumání těchto nálezů a jevy, kterých je nutno si povšimnout. V některých případech poukazuje na nemandejské magické texty a hledá jejich možný vliv na texty mandejské. Autor užívá pramenné texty v mandejštině a především anglickou a německou sekundární literaturu.
|
|
| |
|
|
Bedžové - dějiny, společnost a kultura
Záhořík, Jan ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Dějiny národa Bedža sahají, jak jsem se pokusil demonstrovat, až hluboko do starověku a tvoří tak souvislý dějinný vývoj trvající zhruba pět tisíc let. Poznávání dávných národů, z evropských badatelů nejdříve řeckými historiky, bylo spojeno s mnohými obtížemi. Představitelé popisovaných civilizací byli vykreslováni mnohdy v hrůzostrašných barvách, mj. bez hlavy či jiných částí těla. Ke změně pohledu došlo ve středověku hlavně zásluhou arabských učenců, kterým jsme vděční za cenné zprávy. Bohužel, takřka jedinými prameny z dávných dob jsou různé nápisy staroegyptských faraónů, které ale mnohdy nenesou relevantní informace, které by blíže a přesněji objasnily tuto etapu dějin Bedžů. Významnou roli v poznávání historie Bedžů hrají především německy hovořící cestovatelé a badatelé devatenáctého století. Jejich záznamy nám umožňují nahlédnout do historických etap národa Bedža, jakož i poodhalit jeho každodenní život. Takovéto záznamy se ale ve dvacátém století takřka nevyskytují, proto je rekonstrukce moderních dějin Bedžů paradoxně mnohdy složitější, než rekonstrukce starších dějinných etap. Bedžové vnímají sami sebe jako národ s velmi dlouhou tradicí, na niž mohou být právem hrdí. Je jistě zajímavé zvážit, jak se v dějinách měnil právě pohled na Bedži. Zatímco dříve měli pověst nebezpečných a divokých nomádů,...
|
host ::
RSS.