|
|
Sgrafitová výzdoba domu U Minuty na Staroměstském náměstí
Bulínová, Kristýna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
RESUMÉ Sgrafitová výzdoba domu U Minuty na Staroměstském náměstí Literatury týkající se domu U Minuty či samotných sgrafit na něm zobrazených není příliš mnoho. Nejvíce zpráv k tomuto tématu nalezneme v knize Jana Heraina (1902) a poté v později vydaných článcích Karla Gutha (1919), Vl. Novotného (1931), Vlasty Dvořákové a Heleny Machálkové (1954) a Jarmily Jindrové (1958). Žádná monografie či rozsáhlejší pojednání o celém domu však nikdy nevyšlo. Technika sgrafita se provádí tak, že se nanese na fasádu omítka a na ni ještě jedna vrstva. Tato druhá vrstva se ještě za mokra proškrabává na vrstvu první, která může být už při prvním nánosu zabarvena nebo nechána ve stejném odstínu jako vrstva první či dokonce později dobarvována. Na sgrafitech domu U Minuty se setkáváme s první vrstvou zabarvenou dočerna a na ní nanesenou druhou vrstvou, která je bílá. Tento druh výzdoby renesančních domů k nám přišel z Itálie. Pravzory musíme hledat na malbách na fasádě od Polidora Caldary da Caravaggia (např. na Palazzo Ricci). Právě jeho malby byly kopírovány a přešly do Záalpí a později i do Čech. Nejstarší takto zdobené domy u nás máme už z roku 1546 (sgrafitovaný štít Vladislavského křídla na Pražském hradě) a 1547 (Slavonice, dům čp. 90). Zde vznikají jakoby dvě centra, od kterých se pak tento typ výzdoby šíří dále. Již...
|
|
| |
|
|
Carlo Valmadi (přibližně 1550 - 1620) - renesanční architekt na Trutnovsku
Mach, Pavel ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
RESUMÉ Carlo Valmadi (přibližně 1550 - 1620) renesanční architekt na Trutnovsku Tématem bakalářské práce je shrnutí stavební činnosti italského renesančního architekta Carlo Valmadiho, který působil většinu svého života na valdštejnském panství, hostinské větvi, přibližně mezi lety 1572 - 1620. Práce je dělena do několika kapitol. Úvodní kapitola se zabývá příchodem vlašským stavitelů do Čech, konkrétně do Prahy. Nastiňuje i situaci v Itálii, která donutila obyvatele italské severské oblasti k takovému kroku, kterým byla migrace do střední Evropy. Následující kapitola se zaměřuje na život Carlo Valmadiho. Osud tohoto stavitele je stále zahalen mnoha nejasnostmi. I proto o jeho životě víme pouze minimum informací. Další část kapitoly se věnuje příchodu vlašského stavitele do Čech. Několik stran předkládané práce je věnováno stavebnímu prostředí renesanční Prahy, konkrétně Rožmberskému a Lobkovickému paláci. Ne těchto dvou významných renesančních stavbách se podíleli především italští stavitelé. Carlo Valmadi se s velkou pravděpodobností účastnil závěrečné stavby Lobkovického paláce. Není ale vyloučené, že se účastnil i stavby na Rožmberském paláci. Kapitola dále pojednává o příchodu stavitele na Hostinsko, kam přišel v době, kdy tomuto valdštejnskému panství vládl Jiří z Valdštejna. Jeho manželka Marie...
|
|
|
Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Resumé Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze Marie Opatrná vedoucí práce: PhDr. Martin Zlatohlávek, PhD. Kaple v Arcibiskupském paláci, zbudovaná ke Cti Všemohoucího Boha, blahoslavené Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a Všech svatých, je významnou památkou umělecké tvorby rudolfínské doby. Její význam tkví i v míře zachování původní výzdoby. Kaple byla založena arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé roku 1599. Hypotéza existence předchozí kaple byla vyvrácena. Celou malířskou výzdobu na klenbě kaple provedl malíř Daniel Alexius z Květné. Výjevy Navštívení Panny Marie, Křest Krista a Kázání Jana Křtitele provedl podle grafické předlohy Cornelia Galla, který své mědiryty vytvořil dle Jana van der Straet. Pro tanec Salome mu byla předlohou grafika od Pietera Jansze Saenredama, která byla zhotovena podle obrazu Karla van Mandery. Poslední výjev na klenbě lodi, Zázračné zachránění knížete Jaromíra, byl pravděpodobně vytvořen podle obrazu německého anonyma. Tento obraz je nyní v majetku Národní galerie. Předloha malby Nejsvětější Trojice v presbytáři není známa. Kaple je také zdobena bohatou štukovou výzdobou. Její datace byla dlouho diskutována. Přikláním se k názoru, že pochází z doby založení kaple, tedy z roku 1599. V lodi se nachází galerie církevních prelátů,...
|
|
| |
|
|
Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Johana Krůfová Resumé Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky Bakalářská práce se zabývá vybranými kresbami výtvarných umělců tvořících v Římě v období manýrismu, jejichž kresebná díla se nacházejí ve veřejných sbírkách na našem území. Jedná se o tyto umělce: Giulio Romano, Perino del Vaga, Polidoro da Caravaggio, Francesco de'Rossi zvaný Salviati, Giorgio Vasari, Marco Marcchetti da Faenza a Taddeo Zuccari. Obsahem práce je seznámení s funkcí kresby a jejím významem ve výtvarném umění šestnáctého století v římském manýristickém období. Dále obsahuje stručné životopisy umělců tvořících v Římě, popisy kreseb a charakteristiku veřejných sbírek České republiky. Z důvodů dostupnosti pramenů a možnostem vidět kresby v originále byly zvoleny kresby, které jsou u nás uloženy ve veřejných sbírkách. Jedná se o sbírku kreseb, kterou spravuje Národní galerie v Praze, kolekci kreseb uloženou v arcibiskupském zámku v Kroměříži, jejichž majitelem je Arcibiskupství olomoucké, kresebný soubor v Moravské galerii v Brně a sbírku kreseb grafického kabinetu Karáskovy galerie v Památníku národního písemnictví v Praze. Výlučně jde o figurální témata, studie postav, portrétů, náročnější skupinové ikonografické celky s biblickým nebo mytologickým námětem. Práce si klade za cíl vytvořit ucelený soupis pouze...
|
|
|
Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Johana Krůfová Resumé Kresby římských manýristů ve veřejných sbírkách České republiky Bakalářská práce se zabývá vybranými kresbami výtvarných umělců tvořících v Římě v období manýrismu, jejichž kresebná díla se nacházejí ve veřejných sbírkách na našem území. Jedná se o tyto umělce: Giulio Romano, Perino del Vaga, Polidoro da Caravaggio, Francesco de'Rossi zvaný Salviati, Giorgio Vasari, Marco Marcchetti da Faenza a Taddeo Zuccari. Obsahem práce je seznámení s funkcí kresby a jejím významem ve výtvarném umění šestnáctého století v římském manýristickém období. Dále obsahuje stručné životopisy umělců tvořících v Římě, popisy kreseb a charakteristiku veřejných sbírek České republiky. Z důvodů dostupnosti pramenů a možnostem vidět kresby v originále byly zvoleny kresby, které jsou u nás uloženy ve veřejných sbírkách. Jedná se o sbírku kreseb, kterou spravuje Národní galerie v Praze, kolekci kreseb uloženou v arcibiskupském zámku v Kroměříži, jejichž majitelem je Arcibiskupství olomoucké, kresebný soubor v Moravské galerii v Brně a sbírku kreseb grafického kabinetu Karáskovy galerie v Památníku národního písemnictví v Praze. Výlučně jde o figurální témata, studie postav, portrétů, náročnější skupinové ikonografické celky s biblickým nebo mytologickým námětem. Práce si klade za cíl vytvořit ucelený soupis pouze...
|
|
|
Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze
Opatrná, Marie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Resumé Renesanční kaple sv. Jana Křtitele v Arcibiskupském paláci v Praze Marie Opatrná vedoucí práce: PhDr. Martin Zlatohlávek, PhD. Kaple v Arcibiskupském paláci, zbudovaná ke Cti Všemohoucího Boha, blahoslavené Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a Všech svatých, je významnou památkou umělecké tvorby rudolfínské doby. Její význam tkví i v míře zachování původní výzdoby. Kaple byla založena arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé roku 1599. Hypotéza existence předchozí kaple byla vyvrácena. Celou malířskou výzdobu na klenbě kaple provedl malíř Daniel Alexius z Květné. Výjevy Navštívení Panny Marie, Křest Krista a Kázání Jana Křtitele provedl podle grafické předlohy Cornelia Galla, který své mědiryty vytvořil dle Jana van der Straet. Pro tanec Salome mu byla předlohou grafika od Pietera Jansze Saenredama, která byla zhotovena podle obrazu Karla van Mandery. Poslední výjev na klenbě lodi, Zázračné zachránění knížete Jaromíra, byl pravděpodobně vytvořen podle obrazu německého anonyma. Tento obraz je nyní v majetku Národní galerie. Předloha malby Nejsvětější Trojice v presbytáři není známa. Kaple je také zdobena bohatou štukovou výzdobou. Její datace byla dlouho diskutována. Přikláním se k názoru, že pochází z doby založení kaple, tedy z roku 1599. V lodi se nachází galerie církevních prelátů,...
|
|
|
Carlo Valmadi (přibližně 1550 - 1620) - renesanční architekt na Trutnovsku
Mach, Pavel ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
RESUMÉ Carlo Valmadi (přibližně 1550 - 1620) renesanční architekt na Trutnovsku Tématem bakalářské práce je shrnutí stavební činnosti italského renesančního architekta Carlo Valmadiho, který působil většinu svého života na valdštejnském panství, hostinské větvi, přibližně mezi lety 1572 - 1620. Práce je dělena do několika kapitol. Úvodní kapitola se zabývá příchodem vlašským stavitelů do Čech, konkrétně do Prahy. Nastiňuje i situaci v Itálii, která donutila obyvatele italské severské oblasti k takovému kroku, kterým byla migrace do střední Evropy. Následující kapitola se zaměřuje na život Carlo Valmadiho. Osud tohoto stavitele je stále zahalen mnoha nejasnostmi. I proto o jeho životě víme pouze minimum informací. Další část kapitoly se věnuje příchodu vlašského stavitele do Čech. Několik stran předkládané práce je věnováno stavebnímu prostředí renesanční Prahy, konkrétně Rožmberskému a Lobkovickému paláci. Ne těchto dvou významných renesančních stavbách se podíleli především italští stavitelé. Carlo Valmadi se s velkou pravděpodobností účastnil závěrečné stavby Lobkovického paláce. Není ale vyloučené, že se účastnil i stavby na Rožmberském paláci. Kapitola dále pojednává o příchodu stavitele na Hostinsko, kam přišel v době, kdy tomuto valdštejnskému panství vládl Jiří z Valdštejna. Jeho manželka Marie...
|
|
|
Italská renesanční kresba z let 1500-1520 ve veřejných sbírkách zemí Koruny české
Benčová, Monika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Kropáček, Jiří (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá "Italskou renesanční kresbou z let 1500-1520 ve veřejných sbírkách zemí Koruny české". Tato práce seznamuje se situací prvních dvou desetiletí 16. století. V průběhu těchto let se změnilo postavení jednotlivých měst (škol) pod vlivem politické situace. Benátky, rozvíjející se jako nezávislé a svébytné město, zlepšilo svojí pozici jako kulturního centra. Na krátkou dobu se na vrchol dostalo i město Řím, a to za papeže Julia II., který chtěl vytvořit jedinečný ohromující soubor umělecké tvorby. Takováto ambice vyžadovala přítomnost mnoha významných umělců. V českých sbírkách se k časovému rozmezí mezi lety 1500-1520 nachází 16 kreseb od 13 umělců, kteří náleželi do různých uměleckých škol: z florentské školy Filippino Lippiho a Andrea del Sarto; z cremonské školy Boccaccio Boccaccino, Francesco Casella, a třetí umělec z Cremony Tommaso Aleni; z Benátek Giovanni Bellini a Sebastiano del Piombo; ze severní Itálie (Bologna, Lombardie) Amico Aspertini, Marcantio Raimondi a neznámý autor (zv. Lombardský anonym); poslední je umělecká tvorba v Římě - Raffael a Baldassare Peruzzi. Na konec jsou popsané dvě studie ženských postav, dosud nepublikovaných, od neznámého autora (uváděný jako Kreslíř 1. poloviny 16. století). Hlavní zájem je zejména kladen na studium kreseb, pro kompletní...
|
host ::
RSS.