|
|
Konstrukce hnízda
Jenšovský, Václav ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Hnízdo je v životě ptáků důležitou strukturou. Je to místo, kde uchovávají potomstvo během celého období reprodukce. K tomu aby bylo hnízdo pro potomstvo vhodným místem pro vývoj, musí mít určitou konstrukci, která je pro každý druh variabilní. Variabilita, ať už na úrovni vnitrodruhové, tak i na úrovni mezidruhové je ovlivněna několika faktory. Mezi tyto faktory patří termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, dále vlastnost ochránit hnízdo před (ekto)parazity, ale také může konstrukce hnízda představovat jako sexuálně selektovaný znak. Každé ty faktory se různě slaďují, ale mnohdy může jeden faktor znevýhodnit druhý a tím snížit úspěch na odchov potomstva. Klíčová slova: konstrukce hnízda, termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, ektoparaziti, sexuální výběr
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce hnízda
Jenšovský, Václav ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Hnízdo je v životě ptáků důležitou strukturou. Je to místo, kde ptáci uchovávají potomstvo během celého období reprodukce. K tomu, aby bylo hnízdo pro potomstvo vhodným místem pro vývoj, musí mít určitou konstrukci, která je pro každý druh variabilní. Variabilita, ať už na úrovni vnitrodruhové, tak i na úrovni mezidruhové je ovlivněna několika faktory. Mezi tyto faktory patří termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, dále vlastnost ochránit hnízdo před (ekto)parazity, a také konstrukce hnízda ve vnitrodruhové komunikaci jako sexuálně selektovaný znak. Všechny tyto faktory se různě slaďují, ale mnohdy může jeden faktor znevýhodnit druhý a tím snížit úspěch na odchov potomstva. Klíčová slova: konstrukce hnízda, termoizolační vlastnosti, antipredační vlastnosti, ektoparaziti, sexuální výběr
|
|
|
Ekologické aspekty ovlivňující mikrobiotu trávicího traktu ptáků
Schmiedová, Lucie ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Mrázek, Jakub (oponent) ; Gvoždíková Javůrková, Veronika (oponent)
Střeva obratlovců jsou obydlena taxonomicky i funkčně různorodým společenstvem bakterií a jiných mikroorganismů. Pokroky v sekvenačních technologiích odhalily vliv střevní ikrobioty (dále jen SM) na fyziologii, imunitu i chování hostitele. Naše současné vědomosti jsou však založené zejména na studiu modelových organismů, jejichž SM se od volně žijících obratlovců významně liší. Předložená práce je proto zaměřena na studium SM pomocí sekvenování druhé generace u volně žijích pěvců a srovnává jejich SM ostatními obratlovci, zejména s nejvíce studovanými savci. Na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni se předložená práce věnuje faktorům, které složení SM ovlivňují, mezi něž patří například vnitřní regulační mechanismy hostitele (například genotyp, imunitní systém či fyziologie hostitele), sociální kontakty či environmentální faktory (včetně potravy). Dále se tato práce zabývá stabilitou SM v čase a změnami SM během Z výsledků této práce vyplývá, že u pěvců jsou v SM dominantní bakteriální kmeny Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria, Tenericutes, Bacteroidetes a Chlamydia, což naznačuje složení SM odlišné od SM savců. Mezidruhová variabilita ve složení SM pěvců je ovlivněna zejména fylogenezí hostitele, efekt geografické vzdálenosti mezi lokalitami sběru vzorků je méně výrazný. Zatímco u savců jsou ekologické...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Role středvní mikrobioty a HPA osy v dětství
Trunečková, Naděžda ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Vztahy mezi mikrobiotou a hostitelem se vyvíjely statisíce let a vedly k vytvoření složitého systému interakcí. Kolonizace gastrointestinálního traktu dítěte začíná ještě prenatálně, aktivně pokračuje po narození a může být ovlivněna faktory jako způsob porodu, laktace nebo užívání antibiotik. Hlavní vývoj střevní mikrobioty i centrální nervové soustavy probíhá v prvních dvou až třech letech života, přitom střevní mikrobiota a mozek mohou svůj vývoj vzájemně ovlivňovat. Ke komunikaci využívají osu mikrobiota-střevo-mozek, která zahrnuje nervovou, endokrinní, metabolickou a imunologickou cestu. Působení stresu, ať už v prenatálním období nebo v prvních letech života, může mít negativní dopad na složení střevní mikrobioty i přímo na vyvíjející se mozek, včetně oblastí spojených s regulací HPA osy - jedním z hlavních mechanismů regulace stresové reakce, který zahrnuje všechny interakce mezi hypotalamem, hypofýzou a nadledvinami. Narušení regulace osy mikrobiota-střevo-mozek může ovlivnit reakci na stres, kognitivní funkce nebo vnímání a prožívání emocí. Pozměněná reaktivita HPA osy je dále spojována například s poruchami imunitního systému, poruchami pozornosti a chování, poruchami sociální integrace a také s množstvím psychických poruch, mezi které patří úzkost a deprese nebo posttraumatická stresová...
|
|
|
Interakce mezi střevními helminty a gastrointestinální mikrobiotou u savců
Vanišová, Klára ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Pafčo, Barbora (oponent)
Střevní helminti jsou běžnými endoparazity trávícího traktu obratlovců, kteří ještě donedávna patřili také k běžným lidským patogenům. V průběhu koevoluce se mezi helminty a jejich hostiteli vyvinulo mnoho adaptací na obou stranách, jež vedly ke vzniku různých interakcí. Jedním z typů interakcí jsou i interakce prostřednictví střevní mikrobioty, jež mohou ovlivnit i fungování imunitního systému hostitele. Podle tzv. hygienické hypotézy by právě úbytek některých symbiontů včetně helmintů v moderní společnosti a s nimi spojených interakcí mohl vysvětlit zvýšený výskyt autoimunitních onemocnění. Cílem této práce je shrnout mechanismy interakcí mezi helminty, střevní mikrobiotou a imunitním systémem dále pak pokusit se posoudit, jaký vliv na modifikaci složení střevní mikrobioty mají tyto interakce v kontextu dalších faktorů ovlivňující složení mikrobioty (např. typ potravy, genotyp hostitele apod.) a jaký je celkový dopad těchto interakcí na hostitele. Do současnosti bylo popsáno mnoho typů interakcí mezi helminty a mikrobiotou. Jednak helminti mohou komunikovat s mikrobiotou přímo - přes jimi sekretované látky jako jsou serinové protézy či antimikrobiální produkty nebo přes změnu v dostupnosti esenciálních látek (aminokyseliny, tuky apod). Druhou variantou je nepřímá interakce prostřednictvím...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
host ::
RSS.