|
| |
|
|
Habitatové přesuny do vodního prostředí a zpět na souš v evoluci brouků
Sýkora, Vít ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Řád brouci (Coleoptera) zahrnuje jak terestrické, tak akvatické druhy. Původní pro celý řád i všechny čtyři podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) je terestrický způsob života. K přesunům do akvatického prostředí došlo u všech podřádů brouků s výjimkou podřádu Archostemata. U podřádů Myxophaga a Adephaga došlo pravděpodobně k jedinému přechodu do vodního prostředí, v rámci podřádu Polyphaga proběhl přesun do vodního prostředí několikrát opakovaně. K několikanásobným sekundárním přesunům zpět do terestrického prostředí došlo v podřádech Adephaga, Myxophaga i Polyphaga. V mnoha skupinách nejsou však doposud známy přesné fylogenetické vztahy či přesné habitatové nároky dospělců a larev. Z tohoto důvodu nelze evoluci habitatových přesunů v mnoha skupinách prozatím spolehlivě rekonstruovat. Klíčová slova: Coleoptera, habitatové přesuny, vodní prostředí, terestrické prostředí, evoluce, fylogeneze, biodiverzita, morfologie, adaptace
|
|
|
Feromonální komunikace v prekopulačním chování čmeláků (Hymenoptera, Apidae: Bombus)
Hovorka, Oldřich ; Král, David (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
XIII. ZÁVĚR 1 + 2) Bylo jednoznačně prokázáno, že čmelák klamavý (B. confusus) není v rámci rodu Bombus svou prekopulační strategií vyjímečný a že není druhem, jehož samci nepoužívají feromon k získání partnerek. Složení jeho samčího značkovacího feromonu bylo detailně popsáno stejně jako jeho prekopulační strategie, která plně odpovídá ostatním druhům se strategií číhání (perching behavior). 3) Analýzou samčího značkovacího feromonu bylo u vzorků získaných v různých částech ČR v rozdílných biotopech a nadmořských výškách prokázáno, že z druhové skupiny čmeláka hájového (B. lucorum) je dominantním a jediným v testovaných vzorcích přítomným druhem právě druh B. (s. str.) lucorum (L., 1761). Zbylé dva druhy, dříve hlášené z území ČR, jsou zde pravděpodobně vzácné a potvrzení jejich výskytu na našem území je jedním z úkolů do dalších let výzkumu. 4) U čmeláka ovocného (B. pomorum) bylo jako u prvního zástupce podrodu Rhodobombus popsáno složení samčího značkovacího feromonu. To je v rámci celého rodu Bombus unikátní absencí obvykle přítomných těkavých látek. To spolu se silnou redukcí hlavové části labiální žlázy a celkově nízkou dávkou i koncentrací přítomných, málo těkavých uhlovodíků vyvolává otázky, zda je prekopulační strategie tohoto druhu zcela shodná s ostatními patrolujícími druhy, mezi které je...
|
|
| |
|
|
Metody chemického a biologického boje s flebotomy
Pružinová, Kateřina ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Flebotomové (Diptera: Phlebotominae) jsou důležití z hlediska humánní i veterinární medicíny jako přenašeči nemocí, zejména leishmaniózy. Boj s flebotomy ztěžuje skutečnost, že jejich líhniště a odpočívací místa jsou často neznámá nebo obtížně přístupná. Chemický způsob kontroly flebotomů zahrnuje zejména užívání insekticidů k impregnování sítí, moskytiér nebo závěsů, reziduální postřiky domů, případně bariérové postřiky. U psů, kteří jsou rezervoárovými zvířaty viscerální leishmaniózy, se užívají insekticidní obojky nebo aplikace insekticidu formou "spot on". Chemické látky mohou být ale toxické pro necílové organismy a zároveň je u populací flebotomů možný vznik rezistence. Proto je nutné testovat nové metody, například využití entomopatogenních mikroorganismů (Bacillus sphaericus, B. thuringiensis, Beauveria bassiana), feromonových pastí nebo toxických rostlin. U komárů je úspěšně testován hormon TMOF, inhibitor biosyntézy trypsinu. Na základě podobnosti flebotomů a komárů testujeme účinek tohoto peptidu na trávení krve a vývoj vajec i u zástupců rodů Phlebotomus a Lutzomyia.
|
|
|
Rozlišení parous a nulliparous samic u krevsajícího nematocerního hmyzu
Mračková, Marie ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Nematocera (dlouhorozí) patří mezi dvoukřídlé (Diptera), jedné z nejpočetnějších a celosvětově nejrozšířenějších skupin hmyzu. Mnozí krevsající zástupci jsou nejenom obtížní trapiči, ale i přenašeči řady nebezpečných patogenů. První část této bakalářské práce shrnuje informace o rozmnožovací soustavě, sání krve, autogenii a vývoji vajíček krevsajících zástupců, které jsou mj. nezbytné pro pochopení problematiky přenosu onemocnění. Stěžejní částí předložené práce je shrnutí poznatků a metod sloužících k rozlišení samic parních (parous; tedy těch, které již kladly) a nuliparních (nulliparous), a to u čtyř medicínsky a veterinárně důležitých skupin nematocerního hmyzu: komárů (Culicidae), muchniček (Simuliidae), flebotomů (Phlebotominae) a tiplíků (Ceratopogonidae, rod Culicoides). Znalost parity samic je důležitá pro epidemiologické i ekologické studie, protože pouze parní samice, které již sály na potencionálně nakažených hostitelích, slouží jako zdroj infekce a mohou se zapojit do přenosu patogenů. Největší pozornost je věnována čeledi Culicidae, protože právě od metod používaných u komárů se odvíjí metody i pro jiné skupiny. Některé z postupů, jako například počítání folikulárních dilatací nebo stav tracheol v ováriích, jsou používané u většiny ze studovaných skupin, jiné, jako např. zbarvení...
|
|
| |
|
|
Návrh konstrukce a řízení třídičky zkumavek
Král, David
Tato práce se zabývá návrhem konstrukce třídičky zkumavek a tvorbou řídícího softwaru. Teoretická část se zabývá analýzou možných konceptů konstrukcí ploterů a 3D tiskáren. V tomto oddíle je dále popsána řídící jednotka Arduino a způsoby řízení pohonů. Praktická část popisuje konstrukci třídičky zkumavek i jeho elektronickou a softwarovou část.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Král, David ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je stavba, která je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury. Jedná se o katedrálu Notre-Dame stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži. Střechu této katedrály zachvátil 15. dubna roku 2019 požár a celou ji i včetně sanktusníku zničil. Diplomová práce se zabývá otázkou, jak tuto střechu obnovit a také tím, co může nový návrh celé katedrále přinést. Základem celého návrhu je obohacení komunity katedrály Notre-Dame o nové útočiště, ve kterém budou nacházet místo jak pro vnitřní růst, tak pro samotnou duchovní praxi. Návrh poskytne prostory, které v sobě skrývají cestu k Bohu. Samotnou cestu k Bohu vnímám jako hlubokou práci na sobě samých. Do návrhu nové střechy proto vkládám 36 kontemplačních kabin a dalších 8 kabin, kterým je pro rozšířené vnímání vědomí odebráno světlo. Prostory pro jednotlivce pak doplní 3 kaple pro skupinovou praxi. Každá kaple má svoji typickou náplň. Jedná se o společnou kontemplační kapli, kapli uctívání trnové koruny Ježíše Krista a kapli komunitní s variabilním uspořádáním.
|
|
| |
host ::
RSS.