|
|
Řízení zásobní funkce nádrže
Hon, Matěj ; Matoušek, Petr (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Dispečerský graf udává množství vypouštěné vody podle aktuálního stavu objemu vody v nádrži. V práci je popsán postup vytváření zonálního dispečerského grafu a jeho simulování na reálném vodním díle Vranov. Pomocí předpovědí byl model otestován, jak pracuje s možností určení přicházejících přítoků. Metoda dispečerského grafu je řazena mezi deterministické metody řízení. Tyto metody jsou výhodné v jednom výstupu, a tím bývá řídící veličina. Dalšími možnými metodami jsou stochastické metody, které pracují s pravděpodobností a dávají možnost na výběr řízení. Oba typy metod jsou v práci popsány. Pro předpověď průtoků bylo zvoleno použití neuronové sítě fungující na principu zpětného šíření.
|
|
|
Řízení zásobní funkce nádrže s využitím metod umělé inteligence
Urbanec, Patrik ; Matoušek, Petr (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je řízení zásobní funkce nádrže s využitím metod umělé inteligence, včetně sestavení příslušného řídícího algoritmu. Práce je rozdělena na teoretickou část a část aplikace řízení zásobní funkce nádrže. V teoretické části je popsán řídící algoritmus a předpovědní model. Dále jsou uvedeny základní optimalizační metody a metody umělé inteligence. Ve druhé části jsou představena historická data, která byla použita pro předpovědní model. Následuje popis kalibrace a validace řídícího modulu a vyhodnocení výsledků aplikace. Na závěr je porovnání a shrnutí jednotlivých výsledků, řídícího algoritmu a předpovědního modelu. Dle dosažených výsledků lze řídící algoritmus doporučit pro další zkoumání.
|
|
|
Konstrukce předpovědního modelu pro průtok vody v měrném profilu
Šenková, Lucie ; Osičková, Kamila (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce byla konstrukce předpovědního modelu pro průtok vody v měrném profilu. Měrný profil se nachází v obci Bílovice nad Svitavou. Předpovědní model byl vytvořen na principu Markovových řetězců. Celá práce se dělí do dvou částí teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje rozdíl mezi stochastickými a deterministickými modely a popisuje postup tvorby předpovědního modelu. Praktická část popisuje postup aplikaci modelu. Závěrem praktické části je popis a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Stochastické řízení zásobní funkce nádrže
Pruch, David ; Matoušek, Petr (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Stochastické řízení zásobní funkce vodní nádrže pracuje s určitým počtem hodnot předpovězených průtoků s určitým pravděpodobnostním rozdělením. Pro požadavek stochastického řízení zásobní funkce nádrže byl sestaven stochastický předpovědní model fungující na principu metody LHS. Model pracuje s náhodnými procesy, mezi které patří průtok v daném měrném profilu. Stochastické řízení má výhodu naproti deterministickému řízení v eventualitě výběru řízení pro určitý pravděpodobnostní scénář. V práci jsou popsány velmi stručně některé deterministické metody, ale i některé stochastické metody. Dále je v práci popsán postup pro řízení zásobního funkce nádrže pomocí metody LHS. Navrhnutý model byl otestován na fiktivní nádrži. Na závěr byly vybrány nejlepší a nejhorší výsledky, které byly následně porovnány, atak se mohlo tedy určit, které nastavení výpočtu byl ideální pro řízení.
|
|
|
Simulační model soustavy nádrží v povodí řeky Dyje
Buršík, Lukáš ; Kozel, Tomáš (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vytvoření simulačního modelu soustavy nádrží v povodí řeky Dyje. Soustavu tvoří čtyři nádrže: Jevišovice a Výrovice na řece Jevišovce, Vranov a Znojmo na řece Dyji. Pro vytvoření simulačního modelu byl zvolen program HEC-ResSim. Simulační model je zacílen na zásobní funkci nádrží a výpočet pracuje s denním krokem. Jsou využita reálná data jednotlivých nádrží a reálné průtokové řady tří měrných profilů. První část práce pojednává nejprve o simulačních modelech a funkcích nádrží obecně, poté je detailněji popsán použitý program. Druhá část se zabývá vybranou soustavou nádrží, vodními toky a měrnými profily. Ve třetí části lze nalézt popis vytvoření samotného modelu ve zvoleném programu, ten je doplněn vybranými ukázkami fyzikálních dat a pravidel řízení. Poslední čtvrtá část je věnována shrnutí výsledků, které jsou opět doplněny jejich vybranými ukázkami.
|
|
|
Stochastické řízení zásobní funkce nádrže s pomocí metod umělé inteligence
Kozel, Tomáš ; Fošumpaur, Pavel (oponent) ; Zezulák,, Jiří (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
Stochastické řízení pracuje s určitým rozptylem hodnot řídících průtoků s daným pravděpodobnostním rozdělením, a proto dochází k výrazně lepší aproximaci skutečné problematiky řízení. Pro potřeby stochastického řízení zásobní funkce nádrže byly sestaveny stochastické předpovědní modely, které lépe vystihují náhodné procesy, mezi které můžeme zařadit průtok v měrném profilu. Výhodou stochastického řízení oproti deterministickému řízení je výběr možnosti řízení pro danou pravděpodobnost scénáře. Výběr pravděpodobností nám poskytne vějíř možností. V práci je popsána konstrukce a vyhodnocení stochastického adaptivního řízení zásobní funkce nádrže, které využívá modely vycházející z metod umělé inteligence (fuzzy logika, neuronové sítě), jako náhradu tradičních optimalizačních metod (evoluční algoritmy). Modelům vycházejícím z umělé inteligence je poskytnuta matice vzorů (vzorové řízení), která je vytvořena modely využívající evoluční algoritmy, a stochastický model provede řízení se zvolenou pravděpodobností překročení řízeného odtoku vody z nádrže. Celý algoritmus byl testován i validován na fiktivní nádrži. Poté bylo provedeno srovnání řízení poskytnutých jednotlivými řídícími modely, které využívaly předpovědi poskytnutými různými v práci popsanými předpovědními modely. Výsledky stochastického adaptivního řízení byly srovnány s výsledky poskytnutými modelem s tradičními algoritmy, který měl k dispozici 100% přesnost předpovědi. Velkou výhodou modelů vycházejících z metod umělé inteligence je rychlost výpočtu. Tradiční model potřeboval pro provedení stochastického řízení paralelní výpočty v klastru. Závěrem lze říci, že stochastické adaptivní řízení dokázalo provést řízení nádrže se zásobní funkcí velmi dobře. Závěrem práce byly vybrány nejlepší nastavení pro jednotlivé předpovědní a řídící modely.
|
|
|
Předpovědní model průtoků vody v měrném profilu
Urbanec, Patrik ; Matoušek, Petr (oponent) ; Kozel, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo sestavení a kalibrace předpovědního modelu průtoků vody v měrném profilu Bílovice nad Svitou na řece Svitavě a jeho vyhodnocení. Práce je rozdělena na výpočtovou část a teoretickou část. Ve výpočtové části je popsán model vycházející z neuronových sítí a jeho kalibrace. Dále je v práci popsáno vyhodnocení předpovědí pomocí histogramů, průměrů a mediánů četností pro každý měsíc zvlášť. V teoretické části jsou popsány neuronové sítě, metodika a vyhodnocení výsledků z výpočtové části. Na závěr je porovnání jednotlivých nastavení neuronové sítě. Dle dosažených výsledků lze předpovědní model doporučit pro další zkoumání.
|
|
|
Použití hybridní metody pro řízení zásobní funkce vodní nádrže
Pospíšilík, Šimon ; Kozel, Tomáš (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na výběr vhodného vstupního regionálního klimatického modelu do Hybridní metody řízení zásobní funkce vodní nádrže. Tento způsob řízení je založen na vhodné kombinaci optimalizační metody s metodou Support vector machines. Výběr vhodného regionálního klimatického modelu probíhá pomocí simulace řízení zásobní funkce vodní nádrže Vír I v programu Microsoft Exel. Výsledky simulace řízení hybridní metodou jsou porovnány s dalšími metodami řízení. Těmito metodami jsou Adaptivní řízení, Dispečerský graf a řízení na hodnotu nadlepšeného odtoku.
|
|
|
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
|
|
|
Porovnání srdeční frekvence, hladiny laktátu a rychlosti plavání v proudnicovém kanále a plaveckém bazénu
Kozel, Tomáš ; Horčic, Josef (vedoucí práce) ; Kovářová, Lenka (oponent)
Název práce Porovnání srdeční frekvence, hladiny laktátu a rychlosti plavání proudnicovém kanále a plaveckém bazénu. Cíl práce Zjistit zda při stejné rychlosti plavání je shodná či rozdílná srdeční frekvence a hladina laktátu v proudnicovém kanále a v plaveckém bazénu. Ověřit rychlost proudící vody v proudnicovém kanále. Metoda Sběr dat (hladina laktátu, hodnoty srdeční frekvence, rychlost plavání) bude provedeno nejdříve v proudnicovém kanále, tzv. FLUM a následně v plaveckém bazénu, kdy budou probandi absolvovat několik plaveckých úseků o stejné délce s progresivním zrychlováním. K získání hladiny laktátu bude využita invazní metoda. Hodnoty srdeční frekvence budou získány z měřičů srdeční frekvence, který bude mít každý proband připevněný na těle po celou dobu testování. K ověření rychlosti proudící vody bude využito měřící zařízení (vrtulky), zapůjčené z České zemědělské univerzity Praha. Výsledky Práce podala informaci o tom, zda-li se liší či neliší hodnoty vnitřního výkonu v porovnání s rychlostí plavání v bazénu a proudnicovém kanále. Pro vytvoření vzorce, který by byl využit k přepočtu výsledků získaných ve Flumu nebylo dostatek proměných. Pokud by jsme se chtěli o vytvoření takového vzorce pokusit bylo by třeba větší množství probandů. Vždy nejméně dva o stejné výkonosti, neboť by jsme...
|
host ::
RSS.