|
| |
|
|
Limity v odhadu pohlaví podle kostry vyplývající z populační specificity klasifikačních funkcí - příklad pohlavního dimorfizmu lidské tibie.
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Pro odhad pohlaví neznámých kosterních pozůstatků navrhuje forenzní antropologie klasifikační techniky, kterými jsou populačně specifické diskriminační či jiné funkce. Toho jsou si jejich autoři většinou vědomi. Ačkoli jsou tyto metody většinou navrženy v populacích, které žily převážně koncem 19. a v průběhu 20. století, přesto bývají považovány za platné v recentních populacích. O jejich praktickém použití v dnešní forenzní praxi rozhoduje neznámá míra spolehlivosti či špatné klasifikace. Kladli jsme si otázku, jaké je skutečné riziko chyb, bude-li přehlížena populační specificita diskriminačních funkcí rozměrů tibie. Cílem práce je podat důkaz o nevhodnosti užívání metod, které jsou ovlivněné populační specificitou a sekulárním trendem. V souboru 30 mužských a 26 ženských CT snímků dospělých jedinců současné české populace jsme na segmenovaných modelech programem Morphome3cs změřili 10 rozměrů, tradičně užívaných k odhadu pohlaví podle tibie. Navíc jsme na tomto souboru navrhli dvě vlastní diskriminační funkce, DF1 s úspěšností odhadu 85,7 % a DF2 s 82,1 %. Pro účely stanovení chyby při nerespektování populační specificity jsme vybrali publikované klasifikační funkce tibie pro populaci euroamerickou (Işcan a Miller-Shaivitz, 1984b), japonskou (Işcan et al., 1994), portugalskou (Brůžek, 1995),...
|
|
|
Ontogeneze a pohlavní dimorfismus lidského patra
Kotěrová, Anežka ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Práce je zaměřená především na vznik a následný růst lidského patra s ohledem na pohlavní rozdíly, dále na rugae palatinae, jejich význam, přehled klasifikací rugae, sexuální dimorfismus a populační variabilitu. K založení patrových výběžků, jejich následnému růstu a vzniku celistvého patra dochází ve velmi časném (ke konci 5. týdne in utero) embryonálním stádiu ontogenetického vývoje. Znalost tohoto vývoje i následného postnatálního růstu a konečné morfologie je důležitá pro další hodnocení patologie patra, pohlavních rozdílů či etnických odlišností. Různé odchylky lze hledat i na patrové sliznici konkrétně v kvalitativních a kvantitativních charakteristikách rugae palatinae, které se dají jako doplňková metoda využít při identifikaci. Věda, která se jimi zabývá, se nazývá palatoskopie a k dispozici má velké množství klasifikačních systémů.
|
host ::
RSS.