|
|
Některé aspekty kultury banátských Rromů prizmatem rumunské kalderašské rromštiny
Andrš, Zbyněk ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Kostič, Svetislav (oponent) ; Weinerová, Renata (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je jazyk banátských Rromů, kalderašská rromština. Jádrem práce jsou tři tématické okruhy - antroponymie, variantnost jazyka a řečová etiketa. Cílem práce je popis a analýza těchto témat s přihlédnutím k perspektivě, z níž vnímají a hodnotí uvedené kulturní domény sami banátští Rromové. V práci je nejprve v nastíněna stručná historie Rromů v Banátu a jejich sociokulturní a demografické charakteristiky. V kapitole "Antroponyma" je na základě analýzy osobních a skupinových vlastních jmen předložena kategorizace vycházející z jejich vzájemných hierarchických vztahů, sémantické motivovanosti a funkcí, které plní. V následující kapitole "Jazykové variety a řečové styly" je dotčena otázka bilingvismu a diglosie, předložena klasifikace řečových stylů a popsány tři nejvýraznější. Ve třetím, závěrečném oddílu "Řečová etiketa", jsou analyzovány tři dvojice zdvořilostních forem v kontextu komunikačních situací, v nichž nacházejí své uplatnění.
|
|
|
Kult démonických bohyní v severní Indii
Lichtenbergová, Lenka ; Marková, Dagmar (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Práce se věnuje fenoménu uctívání ženských démonických božstev v severní Indii. Mapuje vývoj jejich kultu na základě archeologických nálezů, literárních památek a moderních vědeckých výzkumů od prehistorie, přes středověk až do současnosti. Sleduje proces jejich domestikace a splývání démonických / benigních prvků v konfrontaci s ortodoxním hinduismem. Dále se zabývá problémem nestabilní identity bohyní, jejich multiplicitou, kontextem a formou uctívání, významem a pozicí v rámci celého nábožensko-společenského systému.
|
|
|
Vliv angličtiny na vývoj bengálské slovní zásoby
Abonyi, Ondřej ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Tato práce má za cíl popsat vliv angličtiny na bengálštinu z několika hledisek. Zaměříme se na aspekt fonologický, morfologický a především lexikální a sociolingvistický. Hlavním tématem práce pak bude vliv angličtiny na vývoj bengálské slovní zásoby. Každý živý jazyk je velice dynamický a velmi rychle se vyvíjí, proto není možné zaznamenat v jednom okamžiku všechny jeho oblasti, ať už z hlediska synchronního či diachronního. Naším cílem není, aby práce byla kompletním přehledem vývoje bengálštiny, ani není v jejích možnostech zmapovat veškeré vlivy angličtiny na bengálštinu. Měla by být průvodcem v nastínění problematiky vlivu angličtiny na bengálštinu. Ve své práci jsem vycházel z uceleného popisu bengálského jazyka The Origin and Development of the Bengali Language od jazykovědce Suniti Kumara Chatterjiho. Přestože je toto dílo přes osmdesát let staré, v mnoha ohledech zůstalo dodnes nepřekonáno. Dále jsem čerpal z Úvodu do studia indických jazyků II od autorů Jaroslava Vacka a Hany Preinhaelterové. Z primárních zdrojů jsem využil několik povídek moderních bengálských autorů a jazyka současného tisku. Praktickou stránku mluveného jazyka jsem konzultoval s Aparjitou De či jsem využil přítomnosti některého z rodilých mluvčích, se kterými jsem měl možnost se v průběhu studia setkat. Práce je rozdělena do...
|
|
|
Vyjádření nutnosti děje v hindštině
Lichtenbergová, Lenka ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popis formálních vlastností výrazů, které umožňují vyjádřit modus nutnosti, povinnosti, očekávání, ale i jistoty, vysoké pravděpodobnosti a vhodnosti děje v hindštině a jejich srovnání s češtinou. Gramatické i lexikální prostředky tohoto typu modality se v češtině a hindštině v mnohém liší. V češtině se nutnost děje vyjadřuje nejčastěji pomocí prostředků lexikálních (modální slovesa ve spojení s infinitivem, predikativy a částice). V hindštině se využívá zejména modálních sloves (hon, ch'n, par 'n) ve spojení s gerundivem (adjektivním infinitivem), dativních či genitivních vazeb s infinitivem (gerundiem), slovesně jmenných konstrukcí (verbo-nominálních výrazů) s adjektivy či substantivy a samozřejmě též modálních částic (určitě, jistě, nutně, bezpochyby, …) a predikativů (je nutno, je třeba, je nezbytné, …). Hindština však má navíc k dispozici i některé další specifické modální prostředky, jako je například rozlišování stupeně intenzity nutnosti. Teoretická část práce zahrnuje formální popis těchto prostředků v češtině a hindštině s využitím Mluvnice češtiny1 a starších i novějších prací o hindské gramatice. Vzhledem k tomu, že modus nutnosti není v hindských gramatikách jednotně a přehledně prezentován, pokusím se jej poněkud systematizovat a přiblížit na konkrétních větách....
|
|
|
Přechodníkové vazby v hindštině
Hájek, Jan ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Úkolem této práce je pojednat o hindském přechodníku a přechodníkových konstrukcích. Jejím cílem je popsat hindský přechodník co nejkomplexněji. Rozumí se tím především jeho začlenění do slovesného systému, jeho popis z formálního morfologického hlediska a především určení jeho syntaktických a sémantických vztahů vůči určitým slovesným větným členům. Kromě toho je cílem práce též určení četnosti užívání přechodníků v moderní hindské próze.
|
|
|
Hindi and the language policy of the Republic of India
Nagy, Peter ; Marková, Dagmar (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá hindčinou ako úradným jazykom Indie. Vychádza z jej postavenia ako úradného jazyka už v koloniálnom období. Ďalej sa venuje presadzovaniu roznorodých myšlienok o hindčine ako národnom a neskor úradnom jazyku Indie. Rozoberá jej úpravu v Ústave a Zákone o štátnychjazykoch, stručne uvádza najdoležitejšie štátne úrady na jej podporu a šírenie. Pritom sa venuje aj jej aplikovaniu v bežnom živote, najma v školstve. Ďalej načrtáva problémy, ktoré sú spaté s jej používaním ako úradného jazyka v nehindských štátoch a možnými príčinami ich stáleho pretrvávania. Práca vychádza z právnych noriem, upravujúcich postavenie a aplikáciu hindčiny, ako aj z roznych knižných a časopiseckých zdroj ov a miestami aj internetových zdrojov.
|
|
|
Zvířata v bengálských idiomech
Kožíšková, Tereza ; Preinhaelterová, Hana (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Tato práce popisným způsobem zpracovává bengálské idiomy, v nichž je hlavním komponentem označení zvířete. Pojednává o tom, v jakých rolích a s jakými vlastnostmi zvířata v bengálské idiomatice vystupují, což následně porovnává s charaktery zvířat, které vyplývají z indické kulturní tradice. Jako materiál k tomuto účelu slouží především indické bajky a z nich plynoucí symbolika a v druhé řadě i hinduistická mytologie. Třetím úhlem pohledu pak je srovnání s charaktery zvířat, jež je možné vysledovat z idiomů českých. Ke každému ze zvířat pak práce dokládá četné příklady idiomů, na nichž se charaktery nejlépe ilustrují.
|
|
|
Indická epika a její mimoindický vývoj (Jáva, Malajsie)
Jákl, Jiří ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat a vysvětlit vliv starší indické epické tvorby1 na javánskou a malajskou literaturu v kontextu indického kulturního vlivu na celou oblast jihovýchodní Asie. Pokusím se poukázat na zásadní skutečnost indického vlivu na literární tvorbu této oblasti, kterou je výrazná heterogenita indických zdrojů a tendence javánských a malajských tvůrců kjejich syntéze.2 Žádné literární dílo, které je napsáno starou javánštinou nebo klasickou malajštinou3 není překladem indického díla, ale vždy je indickou literaturou velmi silně ovlivněno . V případě některých nejstarších textů můžeme hovořit o adaptacích. Časový rámec této studie je vymezen předislámským obdobím, které v jihovýchodoasijské oblasti končí v 15. století. Spodní chronologická hranice je pak vymezena 9. stoletím, kdy vzniká první dosud známé literární dílo, psané domácím jazykem, a to starojavánská Rámájana. Javánská a malajská literatura, kterými bych se chtěl v této práci podrobněji zabývat, reprezentují hodnotnou součást těchto dvou velkých kultur inda-malajské oblasti jihovýchodní Asie. Ač obě dvě národní literatury prošly specifickým vývojem, mají řadu společných rysů a vývojových tendencí. Jejich společným dědictvím je i hluboké ovlivnění indickou kulturou, týkající se mnoha aspektů literární tvorby, a to jazyka, volené tématiky...
|
|
|
The English influence on Hindī
Svobodová, Blanka ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Hindi is the official language of India and a predominant language in the so-called Hindi belt, i.e. the states and territories of Himachal Pradesh, Delhi, Haryana, Uttar Pradesh, Madhya Pradesh, Bihar, Uttaranchal, Jharkhand, Rajasthan and Chattisgarh. Outside these areas, Hindi is widely spoken in cities such as Mumbai, Hyderabad or Kolkatta as well. Furthermore, according to the 1998 survey it is the second most spoken language in the world, with 333 million native speakers, i.e. 40 % of the Indian population. 1 Besides, Hindi is used by another 300 million lndians as their second language and by another 8 million speakers outside of India. Thus this number includes both the countries where Hindi is the common second language, such as Mauritius, Fiji, Trinidad, Guyana or Surinam and the countries, where Hindi is the first language of large Indian communities settled all over the world, such as South Africa, Yemen, Uganda, Northern America, Great Britain, Australia, Germany etc. Concerning the linguistic point of view, Hindi belongs to a vast family of lndo-European languages, particularly to its lndo-Aryan branch. lt is a descendent of Sanskrit, the earliest speech of the Aryan conquerors who settled in the north-west frontiers of India around 2000 BC. The history of Sanskrit dates more than three...
|
|
|
Ergativní konstrukce v hindštině
Jelínková, Renáta ; Vacek, Jaroslav (oponent) ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na základní popis jazykovědného jevu zvaného ergativ. Pojmem "ergativ" nebo spíše "ergativní konstrukce" rozumíme takovou konstrukci, v níž je syntaktickým východiskem objekt ve tvaru přímého nezávislého pádu- tzv. absolutivu- zatímco konatel děje je řízen tranzitivním slovesem a má tvar nepřímého závislého pádu zvaného ergativ nebo také agentiv/agenciál. Tato konstrukce připomíná naši pasivní konstrukci, ale ta je v češtině a v dalších jazycích pouze jednou z obou možností - a to ještě méně častou či okrajovou, kdežto ergativní konstrukce je v uvedených ergativních jazycích nejen konstrukcí základní, ale také jedinou1. Především ve starších jazykovědných pracích se velmi často objevoval názor, že ergativní konstrukce je totožná s pasivní. Dnes se můžeme domnívat, že ergativní konstrukce má pasivní původ a například v hindštině nemůže být ergativní konstrukce zaměňována za pasivní už z toho prostého důvodu, že v tomto jazyce existují obě konstrukce, tedy jak ergativní tak i pasivní konstrukce. Podle Dixona2 můžeme najít ergativ přibližně v jedné čtvrtině všech světových jazyků. V geografickém rozšíření tohoto jevu můžeme ovšem pozorovat jistou pravidelnost. Například mezi evropskými jazyky najdeme velice málo jazyků ergativních- jako příklad můžeme uvést baskičtinu. Mezi ergativní...
|
host ::
RSS.