|
|
Rekognice
Košacká, Kristýna ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Vybrané aspekty rekognice osob Abstrakt Tématem této diplomové práce je rekognice osob, jako významný a v praxi hojně užívaný důkazní prostředek. Práce se zejména snaží poukázat na významné problematické a nejasné aspekty právní úpravy rekognice a na základě komparace naší právní úpravy s právní úpravou v zahraničí, a to především v rámci Spojených států, navrhnout právní úpravu de lege ferenda, která by mohla přispět ke spolehlivějším výsledkům rekognice a menšímu zásahu do práv poznávané osoby. Diplomová práce se nejdříve věnuje obecné právní úpravě rekognice, se zaměřením na rekognici osob in natura, zejména její povaze, fázím, zásadám provedení a některým zvláštním způsobům provedení rekognice osob. Stěžejní část diplomové práce se zabývá problematickými a nejasnými aspekty provedení rekognice osob, a to konkrétně provedením rekognice jako neopakovatelného úkonu, provedením rekognice jako neodkladného úkonu a úpravou povinností poznávané osoby ve vztahu k rekognici, se zaměřím na současnou právní úpravu daných aspektů, názory odborníků a komparaci současné právní úpravy daných aspektů s právní úpravou ve Spojených státech. Závěrečná část diplomové práce se věnuje možným způsobům právní úpravy vybraných problematických aspektů de lege ferenda. Klíčová slova zvláštní způsoby dokazování, rekognice,...
|
|
|
Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)
Hospůdková, Tereza ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)" si klade za cíl komplexně analyzovat trestný čin znásilnění ve vztahu k trestnímu právu, kriminologii a kriminalistice. Zaměřila jsem se na institut znásilnění, jeho vyšetřování a specifické či problematické aspekty s ním spojené. Diplomová práce je systematicky rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o historických aspektech znásilnění, současné právní úpravě a komparaci české právní úpravy znásilnění se slovenskou. Druhá kapitola se věnuje kriminologickému pojetí znásilnění, především mýtům, které jsou s tímto trestným činem spojeny. Dále jsem popsala typologii znásilnění pohledem kriminologie a osobnost pachatele a jeho oběti. Ve třetí kapitole rozebírám kriminalistickou charakteristiku znásilnění. Soustředila jsem se na několik kriminalistických komponent tohoto trestného činu, a to na kriminální situace a typické způsoby páchání znásilnění. Čtvrtá kapitola pojednává o metodice vyšetřování trestného činu znásilnění, která popisuje typické vyšetřovací situace či typické stopy vztahující se ke znásilnění. Mým cílem bylo obohatit diplomovou práci o praktické poznatky z vyšetřování znásilnění. Těmto poznatkům jsem věnovala poslední kapitolu této práce. Za tímto účelem jsem provedla...
|
|
|
Kriminalistický experiment
Jaroschyová, Aneta ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Název práce: Kriminalistický experiment Klíčová slova: kriminalistický experiment, vyšetřovací pokus, zvláštní způsoby dokazování Resumé Diplomová práce s názvem "Kriminalistický experiment" se zaobírá analýzou pojmu kriminalistického experimentu, jako jedné z metod kriminalistické praxe, a to v prostředí českého právního řádu. Obsahuje teoretickou část, která představuje souhrn prvních deseti kapitol, a dále praktickou část, jíž představuje poslední, jedenáctá kapitola. V rámci teoretické části je použita zejména deskriptivní metoda, v páté kapitole je využita metoda komparativní. První kapitola představuje vymezení pojmu a podstaty kriminalistického experimentu, přičemž je zde vytyčeno specifikum, které tuto kriminalistickou metodu odlišuje od experimentálních činností v jiných oblastech lidské činnosti. V rámci druhé kapitoly jsou poté představeny základní principy, dle nichž můžeme obecnější metodu kriminalistického experimentu dělit. Jsou zde uvedeny formy, které u něj můžeme rozlišovat, přičemž je zde více rozebrán vyšetřovací pokus, představující specifickou metodu kriminalistické praxe, která z obecnější metody kriminalistického experimentu vychází. Třetí kapitola pojednává o historii vyšetřovacích pokusů, kdy je zde nejprve zmínka o jeho prvním dochovaném provedení, a dále stručný výklad o vnímání...
|
|
|
Některé zvláštní způsoby dokazování
Šudrychová, Šarlota ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Některé zvláštní způsoby dokazování Abstrakt Práce se zabývá pěti samostatnými specifickými kriminalisticko-taktickými metodami, které jako trestně-procesní úkony nazývá zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním jako tzv. některé zvláštní způsoby dokazování. Práce tyto metody popisuje nejen z teoretického hlediska, ale zabývá se i konkrétními případy z praxe. První kapitola nese název Obecně-teoretická východiska. Popisuje podstatu některých zvláštních způsobů dokazování, jejich smysl, dokumentaci a princip zákazu donucování k sebeobviňování. Obsahuje také praktickou ukázku toho, jaká úskalí s sebou nese užití některých zvláštních způsobů dokazování. Druhá kapitola se věnuje historickému vývoji jednotlivých metod, zejména se zaměřuje na legislativní vývoj konfrontace a rekognice. Třetí kapitola je zaměřena na konfrontaci, její podstatu, odlišení od výslechu, průběh a dokumentaci úkonu. Čtvrtá kapitola se zabývá rekognicí, její podstatou, druhy rekognice a možnostmi zvýšení důkazní síly tohoto úkonu. V této části odkazuje nejen na judikaturu Ústavního soudu České republiky, ale i na řadu zahraničních studií. Pátá kapitola řeší vyšetřovací pokus, druhy, účastníky tohoto úkonu, přípravu, taktiku, dokumentaci a hodnocení. Kapitola je doplněna o známý mediální případ. Šestá kapitola pojednává o...
|
|
|
Vybrané problémy trasologie
Palát, Jakub ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Vybrané problémy trasologie Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dílčími otázkami oboru trasologie. Trasologie obecně představuje jeden z kriminalisticko-technických oborů, který se zabývá stopami nohou, obuvi, zubů, uší, pneumatik dopravních prostředků a podobných objektů. Cílem práce je předložit analýzu problematiky a poskytnout odpověď na otázku, zda je trasologie dodnes aktuálním oborem v České republice i v zahraničí. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována identifikačním nástrojům užívaným v trasologii. Použitými metodami jsou popis, analýza, komparace se zahraničím a vlastní výzkumná činnost. Celá práce je strukturována do pěti kapitol. V první kapitole je věnován prostor vymezení pojmu trasologie a dalších souvisejících pojmů. Tato kapitola dále obsahuje podkapitoly věnované historickému vývoji trasologie a jejím vztahu k trestnímu právu a k ostatním kriminalistickým oborům. Druhá kapitola se blíže zabývá využitím trasologie v praxi. Součástí této kapitoly je pojednání o trasologických stopách a jejich využití v trestním řízení. Trasologické stopy jsou následně rozděleny do několika kategorií podle povahy objektu, který stopu vytvořil. Následně je zde poskytnut vhled do problematiky identifikačních nástrojů TRASIS a LUCIA. Třetí kapitola je věnována komparaci s vybranými zahraničními...
|
|
| |
|
|
Identifikace mrtvol a kostrových nálezů
Voráčová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Abstrakt/Shrnutí Nález mrtvoly či kostrového nálezu (dále jen "ostatky") vyvolá řadu otázek, jednou z nich je i otázka totožnosti ostatků. Právě na tuto otázku nám může dát odpověď kriminalistická identifikace za pomoci některé ze svých metod. Cílem mé diplomové práce je vytvoření stručného přehledu v současné době nejpoužívanějších metod sloužících k identifikaci ostatků a představit čtenáři jejich základy, možnosti a omezení. Pro lepší pochopení tématu jsem zařadila i část týkající se ostatků a jejich změn po smrti. V této práci se zaměřím pouze na ty části vědních oborů, které jsou relevantní pro identifikaci ostatků, stejně tak jako u informačních systémů se zaměřuji pouze na informace, které systémy shromažďují a vyhodnocují v případech týkajících se ostatků neznámé totožnosti. Ve své práci jsem zvolila postup od obecných pojmů, dělení kriminalistické identifikace, činností při nálezu až po jednotlivé metody identifikace, informační systémy a příklady z praxe. Práce je členěna do deseti kapitol. V první kapitole se zabývám základními pojmy souvisejícími se smrtí. V druhé kapitole přiblížím pojem kriminalistická identifikace, její druhy a metody. Do této kapitoly jsem zařadila i statistické údaje od roku 2015. Ve třetí kapitole se zabývám postupem při nálezu ostatků, ohledáním a pitvou. Do kapitol čtyři...
|
|
|
Metodika vyšetřování vražd /vybrané problémy/
Křečková, Veronika ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování vražd, tedy samotným postupem, který policejní orgán využívá při vyšetřování trestného činu vraždy. Z důvodu limitovaného rozsahu práce jsem vědomě vynechala některé partie, které jsou jinak pravidelnou součástí metodiky, a zabývala se pouze mnou vybranými okruhy. Obsahem první kapitoly jsou některé právní aspekty trestných činů proti životu, mezi něž jsem zahrnula vraždu, zabití a vraždu novorozeného dítěte matkou. Okrajově se pak v této části vyjadřuji k otázce eutanazie a pro doplnění uvádím aktuální statistické údaje ohledně spáchaných trestných činů vražd na území České republiky. Ve druhé části se zabývám kriminalistickou charakteristikou, která se skládá z osobnosti pachatele, osobnosti oběti, motivů a způsobů páchání. Třetí část pojednává o typických stopách, které jsou vytvářeny na místě činu, včetně podrobněji rozebrané analýzy DNA, jakožto jednoho ze stěžejních druhů stop. Čtvrtá část charakterizuje typické vyšetřovací situace, blíže představuje problematiku pátrání po pohřešovaných osobách. Pátá část a šestá část stručně shrnuje informace důležité o předmětu a podnětu vyšetřování. Sedmá část je věnována prvotně vyšetřovacím a operativním úkonům, členící se na ohledání místa činu a ohledání mrtvoly. V poslední, osmé části, jsem zmínila...
|
|
|
Účast znalců a odborníků na vyšetřování
Šíf, Ivo ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé diplomové práce Tato práce pojednává o konkrétních způsobech účasti znalců a odborníků na vyšetřování, tedy o odborném vyjádření, znaleckém posudku a účasti konzultanta na vyšetřování. Toto téma je zajímavé tím, že pojednává o velice důležitých důkazních prostředcích sloužících orgánům činným v trestním řízení k objektivnímu poznání skutkového stavu. Zvláště odborné vyjádření a znalecký posudek je v poslední době čím dál tím více zapotřebí k objasnění nejzávažnější kriminality, která je páchána elektronickými a ekonomickými prostředky. Právě k vyřešení těchto trestných činů je zapotřebí odborných znalostí, které orgány činné v trestním řízení nemají a ani nelze spravedlivě žádat, aby takovéto hluboké odborné znalosti měli. Ve své práci se postupně věnuji odbornému vyjádření, znaleckému posudku a účasti konzultanta na vyšetřování a jejich vzájemnému vztahu. O odborném vyjádření lze říci, že slouží k objasnění otázek, které vyžadují odborné znalosti, ale zároveň nejsou tak složité, aby bylo zapotřebí vydání znaleckého posudku. Zároveň také odborné vyjádření slouží jako listinný důkaz. Avšak na zpracovatele odborného vyjádření nejsou kladeny takové nároky jako na znalce. Přesněji zákon nevyžaduje, aby zpracovatel odborného vyjádření měl nějaké speciální zplnomocnění, k vypracovávání odborných vyjádření,...
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Valnohová, Kateřina ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Název práce: Rekonstrukce trestného činu Klíčová slova: rekonstrukce, trestný čin, kriminalistika Resumé Tato diplomová práce se zabývá rekonstrukcí trestného činu, jejím vymezením, taktikou i trestněprocesní úpravou. V první kapitole je popsán pojem kriminalistické rekonstrukce, její využití a také historický vývoj rekonstrukce spolu s vývojem názorů na ni. Ve druhé kapitole jsou vymezeny jednotlivé druhy kriminalistické rekonstrukce, tedy rekonstrukce kriminalisticky významných míst, rekonstrukce kriminalisticky významných předmětů, rekonstrukce kriminalisticky významných znaků člověka a konečně rekonstrukce kriminalisticky významných jednání a událostí. Třetí kapitola se zabývá právní úpravou rekonstrukce trestného činu, především tedy jejím zakotvením v trestním řádu. Ve čtvrté kapitole je odlišení rekonstrukce trestného činu od jiných úkonů, a to od vyšetřovacího pokusu, prověrky výpovědi na místě a ohledání místa činu. V páté kapitole je pozornost věnována psychologickým aspektům provádění rekonstrukce trestného činu. Zde se zabývám tím, jak místo činu (případně jiné místo konání rekonstrukce) může působit na obviněného i svědka, ale také úlohou psychologa-konzultanta při konání rekonstrukce i při přípravě na ni a při hodnocení výsledků tohoto úkonu. V šesté kapitole je samotná taktika provedení...
|
host ::
RSS.